ČLÁNKY

21. zář, 2017

Tak jsem opět blokovaná a mohu tedy hovořit jen tu, na této stránce. Můj soukromý profil si mohu jen prohlížet a dívat se, kdo mi tam co píše, bez možnosti reagovat.

Není to ve zkratce ukázka demokracie, jak si ji představují někteří lidé? Svoboda slova, ale jen pro někoho.

Tentokrát blokace přišla za něco, co se dá jen těžko pochopit. Za sdílení videa, které reálně ukazuje dění v mešitě. Zaznívají tam hrozná slova o kamenování, vraždách a bičování. Nejsou to moje slova - za které bych měla být blokována. Jsou to jen slova imáma v mešitě...

Ostatně to video koluje internetem, můžete ho najít i u nás, na stránce Naštvaných matek. Je to tedy důkaz, že blokace na českém facebooku jsou jen a jen prací našich vlastních bonzáků, kteří se systematicky snaží umlčovat některé lidi. Pokud vím, v blokaci je i Martin Konvička a Petr Hampl - a pochopitelně i mnozí další.

Jsem chováním bonzáků a myšlenkových agresorů znechucena. Systematicky se snaží ve společnosti vytvořit atmosféru, že jsou nějaké správné názory a kdo je nemá, má mlčet. Společnost je tím prolezlá jako mor. Velmi dobře to bylo vidět na debatě politiků ve Znojme, kterou zprostředkoval Seznam.

Nevěřícně jsme zírala na aroganci politiků a jejich hluboké přesvědčení o vlastní pravdě. Notovali si všichni jako kámoši ve zbrani. Jen Tomio Okamura se pokoušel rozbíjet to názorové souručenství. A vrcholem totalitního myšlení byl výrok předsedy ODS pana Fialy, který na obavy občanky řekl, že politici mají za úkol lidem říkat, čeho se mohou a čeho se nemohou bát.

Místo toho, aby paní poslouchali a snažili se jí pochopit, z ní udělali totálního blázna. Smutný pohled na demokratické politiky. Demokratické? Mají k tomu hodně daleko.

A já slibuju, že budu dělat cokoliv, aby tihle panáci ztráceli vliv, umlčet se nenechám. Protože nejsem sama! Je nás víc a mlčet nebudeme!

Autor Eva Hrindová, Olomouc, ČR, 21.9.2017

zdroj:

www.nastvanematky.cz


 

8. zář, 2017

Skutečností totiž je, že když podrobíte příslušnému zkoumání KTERÉHOKOLI mohamedána (snad až na pár výjimek z plně sekularizovných rodin - iránskou městskou vyšší třídu, syrské alawity a podobně), zjistíte u něj symptomy špatného dětství. 

Aby taky ne: Tatínek před jejich očima bije či aspoň ponižuje maminku, bráškové jsou odmala učeni, že jsou víc než jejich sestřičky, od sedmi let si chlapečci s holčičkami nesmí hrát, snad od tří let jsou strašeni džehennou, šajtánem a věčným zatracením, táta se doma chová, jako zakomplexovaný tyran, jímž je ... 

Nejsou to mé výmysly - je o tom obrovský korpus literatury z péra muslimských odpadlíků, odpadlic a polo-odpadlic, za všechny stačí zmínit "Nomádku" od Hirsi Aliové, ale to je jen jedna kniha z tisíců. Jsou o tom webové stránky, jsou o tom fóra, konvertitkám o svém strašném dětství vyprávějí jejich muslomanželé, je to zkrátka všude. Stačí zapátrat. 

Ono si stačí přečíst sunnu ( = hádisy), pojednání věnovaná rodině. Je to doslova návod, jak vychovat frustrované, a tudíž agresívní, děti... 

Dokonce se domnívám, že specificky mohamedánská mentalita odpovídá tomu, čemu v nemuslismském světě říkáme "poruchy osobnosti skupiny B" - tedy antisociálním, hraničním, histrionickým (aka hysterickým) a narcisistickým osobnostem - v různých kombinacích. Což jsou psychiatrické diagnózy, u nichž se předpokládá významná míra zavinění v rodině, ze strany rodičů. Tyhle věci se samozřejmě vyskytují i mimo islám, ale v islámu se vyskytují záměrně. 

Protože, a v tom jsem s OSN ve shodě, jen magor může umírat pro alláha a jeho posla. 

Autor: MARTIN KONVIČKA, České Budějovice, ČR, 8.9.2017

zdroj:

http://www.bbc.com/news/world-africa-41186033?ocid=socialflow_twitter


 

 

8. zář, 2017

Na tomto příběhu ze skotské akademické půdy vidíme celou absurditu politkorektního "diskursu", jaký se nám snaží vnutit imbecilové z akademického a mediálního prostředí.

Student se posmíval ISIL ("Islámskému státu") - a byl obviněn z "islámofobie". 

Každé sluníčko přitom ví, že "ISIL nemá nic společného s islámem" - tak jakápak islámofobie? Jedině, že by s ním něco společného měl. Nebo, že by ti, kdo ho obviňují, byli debilové. 

Absurdní též je, že obvinění podala, studentka historie černé pleti. Dost to vypovídá o kvalitě studentů historie na kdysi vzdělaném "západě". Černá holka totiž je - z hlediska islámu - druhý nejnižší tvor, hned po bílém heterosexuálním muži. (Subsaharští černoši tvořili po staletí hlavní základnu islámského obchodu z otroky, přičemž na arabských a osmanských trzích byly nejdražší bělošky, pak Asiatky, pak mladí hoši, pak starší kastráti vhodní k práci a až kdesi daleko, daleko vzadu...)

Autor: MARTIN KONVIČKA, České Budějovice, ČR, 8.9.2017 

zdroj:

http://eurodenik.cz/zpravy/studen-prav-ktery-se-posmival-isis-obvinen-z-ohrozovani-mensinovych-studentu


 

7. zář, 2017

Pohyboval jsem se teď krapet víc po cestách a nestačil se divit...

Marasmus české politiky let 2013-17 předurčilo to, že roku 2013 ŽÁDNÁ Z HLAVNÍCH STRAN neakcentovala problémy, kterými už tehdy žila celá Evropa: Arabské jaro, na síle nabírající uprchlická vlna, plíživá islamizace, finanční krize způsobená silným eurem v ekonomicky slabších zemích ...

Když se doutnající problém r. 2015 rozhořel, partaje zůstaly ropolceny: a tak jsme všude, od KSČM po Top09 a od ANO po Úsvit, potkávali vítače migrantů - islámofily - ale především nic netušící idioty.

Partajním sekretariátům to, ovšem, prošlo. Až na výjimky si udržely poslanecké kluby, prebendy, kmotříky, penězovody a kšefty.

A protože jim to prošlo, zkoušejí ten trik znovu. ŽÁDNÁ Z HLAVNÍCH STRAN - s čestnou výjimkou Okamurovy SPD - nemluví o ničem z toho, co občany fakt zajímá, co chtějí slyšet, čeho se bojí. Billboardy nesou hesla jako z 90. let, případně úplně jsou úplně mimo. Je z toho vidět víra, že jim to zase projde, že zase obsadí ta zaprděná křesla a budou tam chrápat a řešit malé kšefty.

Snad o tom idiotství napíšu později víc. Zatím jenom výzva - NEVOLTE IDIOTY!

Autor: MARTIN KONVIČKA, České Budějovice, ČR, 7.9.2017 

www.novaburzoazie.cz 
www.novaburzoazie.com 
www.altright.cz 
www.hrdycechacek.cz 
www.7republika.cz 

Copyright 2017


 

2. zář, 2017

Píšu sem, protože na facebook nemohu: Společnost, která prý "spojuje lidi", zdokonalila metody zakazovací. Už nepomohou záložní profily. Pokud administrujete větší protiislámskou stránku, najdou si Vás. Je ale zajímavé, co všechno vadí.

Zjevně zas tolik nevadí skutečně násilnická témata - všelijaké výzvy "zabijte je všechny", "atomovku na ně" či "hladit až vyhladit". Nejspíš je to proto, že sociální sítě jsou jich plné a kdyby proti nim administrátoři (nebo vládní udavači, nebo kdo vlastně) skutečně zakročovali, mohlo by rámě internetové disciplíny dopadnout i na příznivce Antify, ekoteroristů, všelijaké mohamedánské stránky nebo americkou tmavou bojůvku Black lives matter. Jdou, ovšem, po čemkoli protiislámském, zejména když to do debaty vnáší relativně neotřelé pohledy. 

Můj nejnovější "trest" - který spolu se mnou, jak jsem informován, schytala spousta zločinců, kteří můj post sdíleli - přišel za materiál, který jsem zveřejnil k začátku letošní velké mekkánské pouti - tzv. hadže. Šlo obrázek , který je vedle textu v koláži, který provázel krátký text, který v závěru blogu kopíruji.

Jinými slovy - facebookovým cenzorům nevadí výzvy bombardovat Mekku, výzvy zbourat Mekku, výzvy pokropit Mekku prasečími fekáliemi. Vadí jim představa, že světovému muslimstvu doporučuji, napůl humorně a napůl vážně, užít LSD.

A to zase vadí mně. Vlastně mě to naprosto konsternuje až šokuje. Protože kdosi - tuzemští udavači, zahraniční udavači, vláda, vedení facebooku, prostě kdosi zaručeně sluníčkový - zde odmítá dopřát muslimům zkušenost, jež možná stála v samých základech sluníčkového vidění světa.

Věc si zaslouží obšírnější vysvětlení. Začnu možná tím, že LSD, alias diethylamid kyseliny lysergové, je zajisté "droga", a drogy se lidem, dokonce ani allláhovcům, nutit nemají. Jenže slovo "droga" je hodně nadužívané, hodně nepochopené a hodně zneužívané; v zásadě se jím dnes označuje vše, co mění lidskou psychiku a není legální, přičemž se málokdy rozlišuje, zda jde o psychické změny pozitivní či negativní, vratné či nevratné, bezpečné či nebezpečné. V mnoha představitelných ohledech je LSD "dobrá droga" - na rozdíl od "zlých drog", což je třeba pervitin, toluen nebo heroin. Nevzniká na něm závislost, nenese téměř žádná zdravotní rizika, a hlavně, spíše než aby "oblbovalo" (což dělá třeba naprosto legální alkohol), tak rozšiřuje obzory, povzbuzuje kreativitu, bourá bariéry, boří předsudky .... doplňte si, co chcete ... prostě slovy svých zastánců "otevírá mysl".

(A ovšem: Není pro každého, nějaká ta rizika jeho užití přece jen nese a tento text v žádném případě nechce být návodem či nabádáním)

Aniž bych sem psal podrobnou historii oné démonizované a idolizované látky (i v češtině je k dispozici řada skvělých monografií, například tato výborná kniha, kterou nepsali "feťáci", ale historici), připomenu, že LSD přišla na svět v polovině 40. let, kdy ji syntetizoval (a omylem rovnou užil) švýcarský chemik Albert Hoffman. Ten si hned uvědomil inspirativní a psychoterapetický(!) potenciál "kyselinového" prožitku - tzv. tripu - a začal LSD po špetkách distribuovat mezi vědeckou a uměleckou elitu své doby. Jedním z takových prvých zasvěcenců byl třeba beletrista Herman Hesse.

Po 2. světové válce se LSD dostalo do USA a dalších západních zemí, stejně jako do zemí východního bloku. Naprosto nadšené z ní byly tajné služby - stejně jako na ně navázaní psychologové a psychiatři. Tajní v ní viděli ultimátní zbraň psychologické války (známé jsou například plány CIA "ztripovat" před nějakým veřejným vystoupením Fidela Castra nebo Nikitu Chruščova); psychologové a psychiatři pak nástroj pro pochopení lidské mysli, vytváření (a studium) tzv. "modelových psychóz" (laicky řečeno: věřili, že psychiatr, který si navodí modelovou psychózu, pochopí, co prožívá třeba schizofrenik) - ale i klíč k pochopení a vyléčení těch nejhlubších traumat, jimiž jejich pacienti trpěli. Vojenský a psychiatrický výzkum LSD probíhal samozřejmě i ve východním bloku a komunistické Československo v něm bylo na špici své doby - známým výzkumníkem byl třeba pozdější exulant Stanislav Groff, v uměleckých kruzích 60. let patřila účast na těchto experimentech téměř k dobrému vychování. Vojenské užití nakonec narazilo na špatnou kontrolovatelnost účinků - respektive na to, že mnozí zasvěcenci, pod vlivem kyselinové zkušenosti, dostali vlastní rozum a rozjeli si vlastní "politiku". Krásným příkladem je Alfred Matthew Hubbard, někdy nazývaný "Johny Appelseed of LSD". Ano, ten prototyp jižanského burana na následující fotografii. Byl to skutečný dobrodruh - klaďas. Za 2. světové války soužil u tajné služby OSS, ještě před vypuknutím války "pašoval" americký vojenský proviant přes Kanadu zemím válčícím proti Hitlerovi. Řekli byste do něj, že během 50. let "ztripoval" víc reprezentantů západní politické, podnikatelské a dokonce i církevní elity, než kterékoli "květinové dítě" o dekádu později?

Látka tak zajímavá, poskytující prožitek tak fascinující, samozřejmě nezůstala dlouho jen v rukách špionů, psychiatrů a gentlemanů v tatíkovském věku. S jejím "druhým životem" je nejčastěji spojován Timothy Leary, svého času též vážený psycholog, profesor na Harvardu - který začal užívání LSD vášnivě propagovat. (Nebyl v tom samozřejmě sám, ale to není podstatné). Kyselina se stala "rekreační drogou" revoltující mládeže pozdních 60. let - té mládeže, která chtěla strkat kytky do hlavní pušek, odmítala narukovat do Vietnamu, pálila povolávací rozkazy (a podprsenky) a snila o bezpracném životě na kalifornských plážích, plných rockové muziky a volné lásky. Někde tam začal problém - "tatíci a maminy" se prostě zděsili, že jim z dítek vyrostou permanentně zfetované promiskuitní trosky. Problém ještě zesílil, když se původně eskapistická a "prázdninová" záležitost všelijak promíchala s tehdy sílícím hnutím "Nové levice" - což byli rozzlobení mladí muži (a ženy), tehdy bezprostředně ovlivněni hvězdami neomarxismu (Marcuse, Adorno atd. byli tehdy na vrcholu tvůrčích sil), toužícími spolu s odporem proti válce a výhradami vůči konzervativní rodině rovnou smést celý systém. Další vývoj všichni známe, vláda proti "květinovým dětem" několikrát tvrdě zakročila, hvězdy jako Timothy Leary dostali mnohaleté tresty, následovala léta vyhrocené drogové represe ... o LSD se přestalo mluvit. 

Jenže to neznamená, že tady s námi není! 

Prakticky celá západní kultura, počínaje 60. léty, totiž je "kyselinou" nějak ovlivněná. K významným tvůrcům, kteří ji užili a nedali na ni dopustit patří, bez nároků na úplnost, třeba muzikanti John Lennon, John Coltrane či Carlos Santana; spisovatelé Adlous Huxley, Ken Kesey či Robert Graves; filosof Sam Harris, vědci Francis Crick a Richard Feynman - a v neposlední řadě oba velcí mágové informačního věku, Bill Gates a Steve Jobs. Kdo ví, jak kyselinovou stopu poznat, vidí ji dnes prakticky všude - v designu, v hudebních klipech, ve filmu, v módě. Věc samozřejmě neskončila 60. léty, jen uživatelé (částečně odrazení přílišnou publicitou z dob "květinového léta") tolik nemluvili a nemluví. "Kyselině" (spolu s tvz. extází, ale to je zas jiný příběh) například do značné míry vděčíme za taneční kulturu let devadesátých. Neomezila se též jen na mezinárodní elitu - jenom v té elitě, kde to trošičku znám, mezi tuzemskými biology, je seznam uživatelů ... pořádně dlouhý, a značně se kryje s těmi zvučnějšími jmény. Zkrátka a dobře, nebýt LSD, neměli bychom rockovou muziku, klipový film, "synestetické" efekty v muzice, většinu moderní architektury, molekulární biologii ani internet. Nebo bychom je měli, ale vypadaly by jinak, nejspíš otravněji a nudněji. 

(Jinou otázkou je, proč se "drogová kultura" 60. let tak podivně propojila s neomarxistickou Novou levicí a proč z toho všeho vznikly tak bizarní jevy, jako je moderní islámofilní feminismus, bruselský byrokrat, institucionalizované LGBT+++ hnutí, Matěj Stropnický a Angela Merkelová. Mám pro to dvě kompatibilní vysvětlení, jedno vychází z toho, jaké lidské typy byly acidovým experimentům spíš otevřeny - a jaké ne. Druhým pak je, že ti, kteří o "revoltě 60. let" nejvíce nažvanili, a později na ní udělali kariéry, LSD nikdy ani nezkusili - jen o něm hodně četli.) 

LSD samozřejmě není všelék. Jsou názory, že jen posílí či odhalí to, co v člověku beztak je - takže se nedoporučuje poskytovat je opravdu zlým lidem, sociopatům (jedním dobře zdokumentovaným příkladem sociopata, který to teprve po užití LSD pořádně rozjel, je americký masový vrah Charlie Mason). Také se nedoporučuje jeho užití pod stresem, v nepříznivém prostředí, bez dozoru zkušenějších uživatelů ... 

Tak či onak ale mohu podepsat tvrzení, na něž jsem náhodně narazil kdesi na internetu: "LSD rozpustí jakoukoli sociální strukturu, do níž pronikne". 

Čímž se dostáváme k islámu a Mekce. Jaký efekt by mohla mít masová aplikace LSD velkému množství lidí, neřku-li zfanatizovaných lidí, kteří o účincích látky nic netuší? Ono se to paradoxně ví, v 50. letech se takovými experimenty zabývaly tajné služby spousty zemí a příslušné materiály, porůznu již odtajněné, se dají najít. Tedy. 

1) Normální ne-zlí lidé by se zachovali jako všichni lidé, kterým kyselina odhalila absurdnost jejich bytí. Nejdříve by se začali nezřízeně smát, což by střídali s pláčem, potřebou svěřit úplně všechno všem okolo, a potřebou schoulit se do klubíčka ... pak by si nejspíš postrhávali závoje a bílá pyžama, muži by se smísili s ženami začali by tančit a výskat, povídat si ve dvojicích i hloučcích. Předpokládáme-li, že většina muslimů není zlá, jenom jsou celoživotními oběťmi strašné ideologie, bylo by to pro ně osvobozující. 

2) Psychopati, zlí lidé, rození zločinci - a najdeme jich na hadži jistě mnoho, zejména mezi pořadateli, imámy, vůdci výprav - by nejspíš začali jednak agresívně. Naštěstí ale nekonzistentně. Nejspíš by padla nějaká ta facka, hysterický záchvat, panické jednání. I sebevraždy by se objevily, Pokud by tato skupina byla v menšině, byl by to ovšem jen jejich problém - ať si raději panikaří v Mekce mezi svými, než aby najížděli auty do Evropanů.

3) Celkový výsledek by záležel na tom, koho by bylo víc. Což nikdo neví. Pokud těch prvých, přelila by se hadž v "květinové léto", s nedozírnými následky pro alláha, muslimský svět a tyhle věci. Islám by prostě skončil. Pokud by bylo více těch druhých, taky dobře - nebyl by to sice pěkný pohled, ale je snad na dnešní islám pěkný pohled? 

Zkrátka a dobře - LSD kdysi změnila k nepoznání západní společnost. V dobrém i zlém. Lze důvodně předpokládat, že by změnila i islámskou společnost - a to spíše v tom dobrém, protože horší to být nemůže. 

A i kdyby ne - cožpak facebookovi udavači nepřejí muslimům jejich Johna Lennona, Francise Cricka či Billa Gatese? 

-------------------------------------------------------

Původní komentář k obrázku.     

Dnes, tedy ve středu 30/8 2017, začal alláhovcům jejich největší svátek – pouť hadž, jíž by se měl za život zúčastnit každý správně alláhující machometán.

Je to, přiznejme si, největší mejdan na Planetě. Sejde se tam až 2 000 000 "poutníků" – do jednoho důkladně prověřených saudskými úřady – na které čeká špičková infrastruktura – letiště, dálnice, klimatizované stany, mobilní "turecká" WC. Pro Mekku je to hlavní zdroj příjmů, a to už z předislámských dob.

Je to ale podivný mejdan: Bez hudby, bez alkoholu či jiného pořádného obluzovadla, s oddělenými prostory pro muže a pro zahalené stany, kterým říkají "ženy". Inteligence "náboženství míru" se projevuje tím, že každoročně bývá pár set dobrých muslimů ušlapáno svými dobrými souvěrci, případně v těch vedrech inšalláh zkolabují, a už nevstanou. Pokrytectví celé té šaškárny pak ilustrují aféry jako ta snad z předloňska, kdy saudské úřady zadržely několik plných letadel (!) afrických prostitutek – samozřejmě řádně zahalených a věřících v alláha i jeho posla.

 Idiocie to je i theologicky: Především se při hadži uctívá meteorit, modla zjevně předmuslimská, o níž není v koránu ani jiných svatých spisech ani slovo. Nejspíš ten šutr v Mekce uctívali už před Mohamedem a starej svému městu nechtěl vzít turistický průmysl. Rituály (dobře popsané třeba na wiki) ovšem nejsou samoúčelné – alláhovci se prý odtamtud vracejí posíleni jednotou a početností muslimského světa ... s mozky ještě víc vymytými, než měli před cestou. K ilustraci celé té pakárny snad stačí zmínit, že jeden z rituálů sestává z toho, že poutníci po jeden půlden stojí bez hnutí v poušti, na takzvané "planině Arafat", muži prostovlasí a ženy zahalené, aniž by se směli posilnit či napít ... představte si to v Arábii, v panujících letních vedrech.

Autor: MARTIN KONVIČKA, České Budějovice, ČR, 2.9.2017
 
 
 
Copyright 2017