KOMENTÁŘE

13. lis, 2017

Otevřený dopis Zoltána Kovacse ke kritice eurohujerů vůči nadcházejícímu maďarskému národnímu průzkumu v otázce přesidlování imigrantů.

Drahý pane Verhofstadte:

V živé evropské diskusi nad tím, jak zvládnout migrační krizi, jsem si všiml dvou soupeřících a naprosto odlišných přístupů. Na jedné straně je maďarská vláda, která podporuje bezpečnostní prvky, silný přístup k otázce hranic, jak čelit migračnímu tlaku a chce mít demokratickou diskusi a otevřenou debatu. Proti ní je proimigrační strana reprezentovaná Georgem Sorosem, jeho sítí neziskových organizací, spojenci a sympatizanty, kteří chtějí debatu raději potlačit a tlačit na své oponenty bez ohledu na vůli občanů.

Ve vašem nedávném facebookovém výkřiku jste žádal, aby Evropská unie zakázala maďarský národní průzkum týkající se proimigračního plánu. Tento plán, který napsal sám Soros, je podporován organizacemi, které získávají finance od miliardáře, a je vnucováno Evropské unii.

„Cílení na osobu pana Sorose je nechutné,“ píšete a nikdy neopomenete příležitost k malému dramatu. „Připomíná to nejhorší časy evropské historie. Evropská unie musí jasně říct, že taková kampaň není v souladu s evropskými hodnotami. A taky parlamentní skupina Evropské lidové strany se musí vyjádřit zda schvaluje politiku vytyčenou Viktorem Orbánem a jejich sesterskou stranou v Maďarsku.“ Národní průzkum, jak tvrdíte, obsahuje „čiré lži“.

Maďarský socialistický europoslanec István Ujhelyi odhalil, že jste vyložil na stůl otázku maďarského národního průzkumu na konferenci předsedů Evropského parlamentu, meetingu tajemníků evropských parlamentních skupin a presidenta Evropského parlamentu.

Ve skutečnosti nic z toho, co je součástí průzkumu nepřipomíná „nejhorší období evropských dějin“. Kritizovat Sorosovi agresivní proimigrantské postoje není antisemitismus, jak podotkla velká část židovské komunity, včetně izraelského premiéra Netanjahu.

Co Vám vadí, pane, je něco trochu jiného.

Vaše jméno se často objevuje na vyzrazeném vnitřním seznamu Sorosovi sítě, seznamu, který obsahuje jména důležitých spojenců v Europarlamentu, kteří podporují Sorosovu věc.

Podporoval jste rozhodnutí europarlamentu, aby byly vnuceny závazné přesidlovací kvóty, aby byly zavedeny velké pokuty pro státy, které je neplní, a aby byla dosazena role neziskových organizací do přesidlovacího procesu.

Když Maďarsko mělo referendum o tom, zda by EU měla přesidlovat imigranty na jeho území bez souhlasu národního parlamentu, byl jste jeden z těch, kdo veřejně vyzýval Maďary, aby hlasovali pro přesidlování.

Nyní tvrdíte, že je lež, že by tohle byl Váš plán. Je pobuřující, jak Csaba Dömötör, parlamentní státní sekretář premiéra to vyložil. V maďarském národním průzkumu je každá otázka podložená doslovnými citacemi George Sorose a jinými referencemi. Můžete si to prohlédnout v překladu, který je k dispozici, už více než měsíc.

Ve vašem prohlášení dodává Dömötör, „chybí jakýkoliv respekt“ a vzpírá se svobodě vyjadřování a nebere ohled na vůli lidu. Každý občan Maďarska a Evropy by měl mít právo se vyjádřit k tomuto naprosto iracionálnímu a riskantnímu přesidlovacímu plánu.

Pokud by pro Vás a Vaše přátele, následovníky Sorose, byly demokratické hodnoty důležité, bránil byste je a snažil se lidi přesvědčovat o své pozici. Místo toho se nám dostává takového Vašeho chování.

Neměl bych být překvapen. Ti, kteří podporují proimigrační pozice a ideologickou agendu Sorose jsou stejní lidé, kteří chtějí imigranty posílat na území suverénních států bez ohledu na vůli lidu.

S úctou Váš,

Zoltána Kovacs. Tiskový mluvčí vlády. Vláda Maďarska

Autor/překlad: Herakleios Stalker, Praha, ČR, 13.11.2017


 

9. lis, 2017

Konec systému soudcokracie!

V Polsku pokračují reformy soudnictví a ústavnosti, o čemž nyní hovořil i investigativní a diskusní pořad polské TV Republika „Konec systému“. Jeden z nedávných dílů tohoto pořadu pojednával o polském soudnictví, o nedotknutelnosti soudců, o tom, že jsou soudci stavěni nad zbytek veřejnosti, mají neomezenou moc a imunitu a mohou si v zásadě dělat, co chtějí. Pojednával o klikách a mafiánských praktikách. Náměstek ministra spravedlnosti Michal Wójcik uvedl, že krakovský odvolací soud je obviňován z toho, že zpronevěřuje veřejné peníze a nikdo s tím nic nemůže dělat. To jen opětovně dokazuje vachrlatost tzv. trojího dělení moci, které je přežitou praktikou liberálních demokratů. Soudci ze sebe dělají novou nadřazenou kastu, chrání zločince, došlapávají na nevinné lidi a žijí si pod ochranou státní moci. Nyní se s tím polská vláda rozhodla něco dělat, i protože 80% Poláků se vyjadřuje pro nutnost tvrdých reforem v oblasti soudnictví.

Z toho důvodu bude v nejbližších dnech přijat „Zákon o Národní soudní radě a Nejvyšším soudu“, který bude představovat tuto dramatickou a důležitou reformu na cestě za dosažením spravedlnosti v Polsku. Evropská komise a eurosvazový vůdci už vřískají, což jen potvrzuje správnost kroků polské vlády. Nejvíce se nechal slyšet Frans Timmermans, místopředseda Evropské komise a evropský komisař pro regulace, institucionální vztahy, vládu práva a chartu základních práv (brrr! Jen z toho názvu mi běhá mráz po zádech…). Timmermans si stěžuje, že polská vláda nekomunikuje s Evropskou unií, potom co byla EU neustále pomlouvána, napadána a urážena. Timmermans si stěžuje, že polská vláda plní sliby, které dala svému lidu a následuje vůli svého lidu, ze které vychází základní principy demokracie. Timmermans si stěžuje, že polský lid je nespokojen se zkorumpovanými soudci a vládnoucí soudcokracií. Stěžuje si, že podle nového zákona bude rozdílný věk odchodu do důchodu u soudců pro muže a ženy (65, resp. 60 let), což je genderová diskriminace. Vadí mu i to, že vláda, konkrétně ministr spravedlnosti, bude moci rozhodovat o prodloužení mandátu soudců, kteří dosáhli důchodového věku, stejně jako bude dos azovat a sesazovat předsedy soudů.

To nejdůležitější na reformách, a taky to co nejvíce vadí bruselským elitám, je reforma Národní soudní rady. Jde o těleso složené z 25 členů – zástupce presidenta republiky, zástupce ministra spravedlnosti, šest parlamentem dosazených členů, předseda Nejvyššího soudu Polska, předseda Nejvyššího správního soudu Polska a 15 soudců dosazovaných místními soudními sbory. Tento stávající systém přímo vybízel ke korupci, elitářství a ochraně starých komunistických funkcionářů z rukou místních soudních sborů.

To vadilo představitelům strany Právo a spravedlnost. Evropské unii vadilo, že z 25 členů NSR je jen 6 žen. Jo, každý má jiné priority. Od tohoto roku začala polská vláda se soustavnou činností s cílem dosáhnout reformy NSR. Hlavní změnou je, že 15 soudců dosud dosazovaných svými kolegy, zřejmě podle modelu ruka ruku myje, bude nyní dosazováno polským ministrem spravedlnosti. Po přijetí reformy skončí mandát všech dosavadní 15 soudců dosazených svými kolegy. To bude první velká rána pro zkorumpované soudnictví a první velký krok k docílení spravedlivého soudnictví ve znovuzrozené Polské republice.

Soudy mají znamenat spravedlnost, dosažení spravedlivého rozsudku a ochranu práv a zájmů občanů své země, nemají znamenat ochranu zločinců, korupčníků, udavačů, vrahů, pedofilů, násilníků a tunelářů. Pokud trojí dělení moci má za výsledek, že „nezávislé“ soudnictví se stává zkorumpovanou hydrou, pak je nutné trojí dělení moci odmítnout. Ostatně v Polsku nyní vládne právo a spravedlnost!

Autor: Herakleios Stalker, Praha, ČR, 9.11.2017


 

5. lis, 2017

Slovenské krajské volby – podvod na voliče

U nás voliči podvádějí nechtěně zvolené poslanecké senátory a senátorské poslance, ale na Slovensku nyní byl proveden podraz na tamější voliče. Tím podrazem jsou regionální volby. Nejprve k výsledkům.

Marián Kotleba, dosavadní banskobystrický župan (hejtman) byl poražen spojenou koalicí demokratických a pravdoláskařských sil, která se spojila okolo podnikatele Jána Luntera. Socani zvítězili pouze v Nitranském a Trenčianském kraji a nepřímo, skrze podporu Jána Luntera, taky v Banskobystrickém kraji. Jinak si kraje rozdělili Obyčejní ludia, SaS, NOVA a podobné liberální strany. Celková účast byla „nadprůměrných“ 29% voličů.

Marián Kotleba a jeho lidé zůstávají v parlamentu a představují radikální antisystémovou změnu, přestože se je někteří snaží už označovat za součást systému. Kotlebu jako tuto změnu podporujeme, na druhou stranu uznáváme, že jeho priority byly velice nešťastně poskládané. Například, že dokázal dávat na roveň synagogy a mešity s tím, že bude pro zákaz mešit, až budou zakázány synagogy, dokazuje, jak měl v tomto ohledu špatné priority. Naproti tomu předvolební průzkumy pro další parlamentní volby ukazují, že Kotleba posílí, zatímco socani a řada liberálních stran spíše oslabí.

A teď v čem byl podvod na voliče. Ten podvod byl v tom, že tyto regionální volby na Slovensku byly prvně jednokolové! To vedlo například k tomu, že v Bratislavském kraji bylo téměř 80% propadlých hlasů a vítěz získal, jen ušmudlaných 20%. Průměrně propadlo 60% hlasů. Předchozí regionální volby byly dvoukolové. Neříkáme, že kdyby byly dvoukolové i nyní, Kotleba by vyhrál. Říkáme, že takhle se slovenská vládnoucí garnitura vysmála vůli 60% těch, kteří přišli k volbám a krom Trenčianského kraje, kde měl vítěz sko ro 50%, byli všude zvoleni kandidáti s méně, než polovinou hlasů.

Je to hnusný podvod na aktivní voliče na Slovensku, který je jen ještě víc demoralizuje a přiměje nechodit k volbám.

Autor: Herakleios Stalker, Praha, ČR, 5.11.2017


 

28. říj, 2017

Zatímco řada současných nacionalistických politiků prošla obrodou od umírněných prozápadních liberálů, ať už to byli Kaczyńští na počátku svého působení, či Orbán, který byl původně západním liberálem s liberálním vzděláním, Robert Fico se rozhodl jít přesně naopak. Od levicového nacionalisty a konzervativního socialisty se dal na opačnou dráhu, takže si nyní na něho posvítíme, jak se sluší, patří.

Bobík Fico se narodil roku 1964 v Topolčanech jako syn dělníka a prodavačky. Během vysokoškolských studií se seznámil se svou manželkou Svetlanou (sic) a mají syna Michala. Za minulého režimu působil jako asistent vojenského vyšetřovatele v Janovicích. Pracoval pro Institut státu a práva Slovenské akademie věd. V roce 1987 se stal členem KSČ a hned po Sametové revoluci vstupuje do Strany demokratické levice SDL, která byla nástupnicí KSČ na Slovensku. Komunistická strana Slovenska byla jen částečnou nástupnicí a do parlamentu se dostala pouze v roce 2002.

Od roku 1994 do roku 2000 byl právním poradcem u Evropského soudu pro lidská práva, kde se mu podařilo prohrát všech 14 sporů, kterými se zabýval. V průběhu této doby postupně budoval svou mocenskou infrastrukturu uvnitř slovenské levice. Tato nabrala obrátky na podzim 1998, kdy sestavil svůj vlastní čtyřčlenný expertní tým, jehož se taky účastnil, a který mu měl otevřít dveře na slovenské levici. Ficova ambice vycházela z upadající podpory stávajících levicových stran.

Fico roku 1999 opustil SDL a založil SMER – Sociální demokracie, která okamžitě vyrostla na kritice neoliberálních reforem Dzurindovi vlády. Zavedl přísnou prevenci své strany proti ovládnutí starými komunistickými kádry a zakázal lidem, kteří měli konexe na minulý režim účastnit se stranických aktivit. Nařídil taky, že všechny buňky SMERu musí být finančně soběstačné a veškeré dary veřejné.

S těmito restrikcemi, charismatem a úpadkem slovenské pravice a levice vyhrál volby roku 2006, kdy získal 29% hlasů. V tomto období se profiloval jako národní socialista. Fico sestavil vládu s Mečiarovým LS-HZDS a Slotovou Slovenskou národní stranou. Právě účast na Ficově vládě zdevastovala Mečiara a jeho LS-HZDS. Pokud jde o SNS, Fico byl obratem trestán z Evropské unie. Členství SMER – Sociální demokracie v Evropské socialistické straně bylo pozastaveno. Evropská unie dělala tytyty, ale tehdy se ještě Fico ze své odvahy nepodělal. Roku 2009 udělal zoufale chybný krok a přijal na Slovensku euro. K nepatrné cti české politické reprezentace jí musíme děkovat za to, že nás této katastrofy prozatím ušetřila.

Ve volbách 2010 Fico posílil, LS-HZDS vypadla z parlamentu a SNS oslabila, takže se Ficovi nepodařilo sestavit vládu. Místo toho vznikla protificovská prozápadní liberální koalice v čele se slovenskou obdobou ODS, SDKÚ-DS a Ivetou Radičovou. Její vláda trvala ani ne dva roky, než se pod náporem evropské finanční krize a krize eura okolo tzv. Evropského nástroje finanční stability zhroutila. V březnu 2012 vyhrává Fico s přehledem volby. Nikdo s ním nechce do koalice a tak zakládá vládu jedné strany, snad poprvé ve východoevropských dějinách po pádu komunismu.

V této době vládne celkem úspěšně, Slovensku se ekonomicky daří navzdory euru a jeho krizím, nestojí proti němu žádné vážné překážky a vše jde celkem hladce. Roku 2014 se ovšem dopustí fatální politické chyby. Rozhodne se kandidovat na presidenta Slovenska. Snad s ambicí, že posílí tento úřad a bude mít přes svého člověka zároveň kontrolu nad premiérským úřadem, či z jiné ambice, Robert Fico nepochopí nálady a postoje slovenského lidu, který ho chce mít za premiéra. V prvním kole vítězí nad eurohujeristou Kiskou, ale v druhém kole i řada jeho stoupenců nejde k volbám, či dokonce volí Kisku, protože chtějí mít Fica dál premiérem. Fico v druhém kole jasně prohrává a Slovensko se začíná otáčet západním neoliberálním směrem pod vlivem Andreje Kiska.

Vztahy mezi Kiskem a Ficem jsou dlouhodobě napjaté. Kiska je typický pravdoláskař a eurohujer, od čehož si Fico zatím udržuje odstup, ale to se má změnit. V březnu 2016 probíhají další parlamentní volby, ve kterých Fico drtivě ztrácí. Je to již v době migrační krize, kdy Kiska zve na Slovensko imigranty a Fico naopak podává žaloby k Evropské unii proti systému kvót. Ficovi se nakonec podaří horkotěžko sestavit velice pestrou vládu socialistů, nacionalistů, maďarských reprezentantů a protificovské strany Sieť, která spolupráci s Ficem v podstatě nepřežije. Dnes v koalici zůstali Ficovci, nacionalisti a Maďaři.

Po neúspěšné žalobě na EU nakonec Fico zařazuje zpátečku. I když pronáší velice odvážný projev o tom, že na Slovensku nebude žádná muslimská komunita, brzy se ukazuje, že zář reflektorů mezi evropskými elitami je přitažlivější, než národní zájmy Slovenska, které do té doby hájil proti imigraci, neomarxismu, LGBT lobby a spol.

Nabízí se, ale ještě jedno srovnání. Je možné, že Fico se stává novým Tisem. Možná se obává národně obrozeneckého vzepětí v Maďarsku, a tak jako Tiso hledal ochranu u Hitlera před Horthym, tak možná Fico hledá ochranu u Junckera před Orbánem, ale to je jen naše spekulace.

Každopádně takhle se z národně konzervativního socialisty stal prozápadní neosocialista & neoliberál. Smutný osud, kdysi suverénního politika. Možná nás ještě překvapí, ale dost o tom pochybuji…

Autor: Herakleios Stalker, Praha, ČR, 28.10.2017


 

25. říj, 2017

Zpátečka ve Visegrádu

"Chci s velkou radostí konstatovat, že se stáváme jakýmsi proevropským ostrovem v tomto regionu,“ aneb chce se mi zvracet. Tohle nejsou slova, nějakého dlouholetého liberála, libtarda, či nějakého proevropského tajemníka, eurohujera, či něčeho podobného. Tohle jsou slova Roberta Fica, který nyní ve Visegrádu zařazuje zpátečku.

Málokdo v současnosti přináší Visegrádu takové zklamání jako slovenský premiér Robert Fico. Zatímco u českých politiků jsme si zvykli na zbabělost a využívání Visegrádu podle potřeby, kdy aspoň na ostatní země Visegrádu nenasazovali, Robert Fico se nyní rozhodl úplně zařadit zpátečku zpět do lůna unijní byrokracie a jde tam ruku v ruce s Kiskou.

Na summitu EU kritizoval Velkou Británii a prohlásil, že Brexit nesmí být veden ve prospěch Velké Británie. S Kiskou už veřejně hovořil o tom, že Slovensko bude zotročeno v rámci tzv. tvrdého jádra EU. Kritizoval též výsledek našich parlamentních voleb. Právě v souvislosti s nimi řekl ten nechutný citát, který byl uveden na začátku článku.

O osobě Roberta Fica se dozvíte více v článku, který brzy vyjde. Podíváme se na to, jak se změnil národně konzervativní politik v současného ústupkáře Bruselu a eurohujeristu. Jak se stal trojským koněm Evropské komise.

Autor: Herakleios Stalker, Praha, ČR, 25.10.2017