KOMENTÁŘE

5. lis, 2018

Snad už je to kolorit každé, nebo téměř každé akce, kam dorazí stratég mezinárodního AltRightu, muž, který dosadil Donalda J.Trumpa presidentem, a který velice prozřetelně vsadil na italskou Ligu severu a na brazilského Jaira Bolsonara, že se tam konají rozvášněné demonstrace radikální levice...

Nejinak tomu bylo i v Torontu, kde Steve Bannon vystoupil v diskusi s konzervativním komentátorem Davidem Frumem. Před zpolasluníčkovým publikem téměř tří tisíc lidí vystoupil Steve Bannon, aby varoval před nástupem populistického socialismu a jasně deklaroval, že cesta budoucnosti leží v populistickém nacionalismu.

Liberální pseudopravičáci, podpoření demonstrací levičáků, na které bylo zatčeno 12 lidí, odmítali Bannonovi názory, ve svém omezeném cuckservativismu nechtíce přijmout, že ekonomický a populistický nacionalismus jsou jediná záchrana moderní civilizované společnosti. David Frum velice dobře, ovšem vyčítavě, poznamenal, že populismus je největším ohrožením liberální demokracie. Asi mu nedošlo, že je to tak správně, a že je nutné překonat úpadkovou fázi liberální demokracie a nastolit populistické národní režimy.

No… na závěr, dvanáct aktivistů bylo zatčeno, tradice se zopakovala a Bannon projevil odvahu v boji proti sluníčkové levici i pseudopravici, která se uhnízdila v Kanadě.

Autor: Herakleios Stalker, Praha, ČR, 5.11.2018


 

3. lis, 2018

… aneb i neomarxisté mohou mít sem tam pravdu. První větu jsem napsal spíše, abych Vás upoutal, ale je pravda, že neomarxisté kupodivu mají v jedné věci pravdu, ke které se ovšem dostanu, až posléze...

Tento článek je de facto pokračováním článku o italském nacionalistickém teoretikovi Juliu Evolovi k jehož výročí jsem, již napsal text. Evola byl otcem organické teorie státu, kterou jsem já přejmenoval spíše na organickou teorii národa a poukázal na paralely v přírodě. Nyní tyto paralely, ještě prohloubím a ukáži na základní pilíř, který podepírá celou lidskou společnost a lidskou civilizaci na úplně celém světě, bez ohledu na pohlaví, rasu, náboženství, či ideologii. Tím pilířem je biologický imperativ a jeho souč&a acute;stmi je pud sebezáchovy a pud rozmnožení.

Co je biologický imperativ?

Nejprve k samotnému pojmu. Imperativem je myšlen pojem, tak jak byl stanoven Immanuelem Kantem, tedy princip platící bez ohledu na okolnosti, bez ohledu na jednotlivce i společnost, princip, kterému je vše naprosto podřízeno. Kant to nazývá „kategorickým imperativem“, pro potřeby tohoto článku užívám termín „biologický imperativ“.

Imperativ pudů sebezáchovy a rozmnožování je přirozený všem živým organismům, od lišek po člověka, od bakterií po velryby, od hub po hmyz. Neexistuje v celé historii zaznamenaný jediný živočišný, či rostlinný organismus, který by nefungoval podle biologického imperativu rozmnožování a sebezáchovy.

Obě tyto složky jsou v biologickém imperativu provázané. Navzájem se doplňují, nelze je oddělit, nelze mluvit o jednom, a přitom nebrat v potaz druhý. Pud sebezáchovy přináší ochranu vlastního organismu, nejméně do doby, než přenese geny na další generaci. Pud rozmnožení zase vede k přežití druhu a tím je spojitou nádobou s pudem sebezáchovy. Ani jeden pud není důležitější, nebo méně důležitý, oba se naprosto dokonale doplňují, oba formují tlupy, klany, ideje, memy, náboženství a život.

V čem mají neomarxisté pravdu?

Existuje jedna these, ve které mají neomarxisté pravdu, ať chceme nebo ne. Neomarxisté zdegenerovali do pozice tzv. relativismu. Relativizují dlouhodobě standardizované principy fungování společnosti. V rámci svého relativismu tvrdí, že téměř vše, co normální člověk uznává, tedy pohlaví, tradiční rodina, národ, etnikum, náboženství, ideologie, že toto vše je sociální konstrukt. V případě pohlaví můžeme s čistým svědomím říct, že se naprosto a úplně mýlí, ale tvrdit, že se mýlí i v tom zbylém by nebylo úplně nejšťastnější. Tradiční rodina, národ, etnikum, stejně jako náboženství a ideologie, jsou totiž vyššími formami projevu biologického imperativu. Jsou to skutečně sociální konstrukce, které však vzešli z dokonalosti biologického imperativu. Nepohlížejme na tradiční rodinu, národ, etnikum, náboženství, ideologie a jiné prvky, jako na něco, co nám bylo „sesláno“, či propůjčeno, ale jako na nástroje biologického imperativu.

Tradiční plodná rodina bude vždy nadřazena jiným formám rodin. A nemluvím teď, jen o „homosexuálních“ rodinách, ale i o jinak „dysfunkčních“ rodinách, včetně rodin, které mají problémy s přirozeným početím dětí. Tím to nemyslím ve zlém. Tyto rodiny, myšleno rodiny s biologickými problémy s početím dětí, mají mít plný přístup k lékařské pomoci.

Náboženství jako složka rozmnožování.

Kupříkladu důraz abrahámovských náboženství, a v případě islámu i ideologií, na vysoký počet dětí v případě prvotních forem jejich idejí (ortodoxní judaismus, pravoslavné a katolické křesťanství, sunnitský a šíitský islám). Pozdější formy těchto ideologií, které byly ovlivněny liberalismem, nástupem moderních technologií, či relativismem (reformovaný judaismus, protestanství, vedlejší větve islámu) už zdaleka tolik nelpí na růstu populace.

Podobný důraz na podporu porodnosti, a tím i podporu imperativu rozmnožování lze nalézt u vlasteneckých a konzervativních ideologií. Liberální a individualistické ideologie naproti tomu razí doktrínu osobní nezodpovědnosti, nízkého důrazu na vlastní pud sebezáchovy a nulovou podporu rozmnožování.

Ještě pár čísel. Pro udržení a růst populace je nutné, aby na 1 ženu připadlo 2,1 dítěte. Nejnižší fertilita je u kmenových společenství, ateistů a budhistů, kde se pohybuje v rozmezí 1,8 (kmeny), až 1,6 (budhisté) dítěte na ženu. Nejvyšší fertilita je u muslimů (2,9 dítěte), křesťanů (2,7) a hinduistů (2,4). Průměr je 2,5. U židů je fertilita 2,3, ovšem tam jsou započítáni i liberální a reformovaní židé, nikoliv jen ortodoxní kladoucí nadále důraz na početné rodiny.

Národ jako páteř, etnikum jako obratle.

Tím jsme rozebrali náboženství a ideologie jako podpůrnou složku pudu rozmnožení, ale jsou, společně s národem a etnikem, i podpůrnou složkou pudu sebezáchovy. Ideologie, náboženství, národ a etnikum, ohraničují určité společenství lidí. Můžeme k tomu připojit i kulturu a jazyk.

Etnikum je nižší složka národa, národ pak je nejvyšší kulturněpolitickou jednotkou každého území, regionu, každého kontinentu. Pokud bereme národ jako páteř, tak etnikum je obratel této páteře. Český politicko-kulturní národ je složen z čtyř etnických složek – Čechů, Moravanů, Slezanů a loajálních/integrovaných přistěhovalců (Slováci, Ukrajinci, Rusové, Vietnamci…), byť tam jde o velice různorodou směs. Tyto čtyři články páteře dávají dohromady český politicko-kulturní národ v našich hranicích.

Každý příslušník tohoto národa má blíž k jinému příslušníkovi svého národa, než k cizinci, protože je větší šance, že najde ochranu, zázemí a pomoc u jedinců vlastního národa, než u jedinců cizího národa. Píšu „větší šance“, ne že není možné, aby našel ochranu i u jiného národa, ale každý jednotlivý národ stojí jako celek.

Národy jsou pak ohraničené svými hranicemi, které vznikly na základě různých faktorů (války, přírodní vymezení, přesuny obyvatel, dohody, historické okolnosti). Pokud v nějaké oblasti neexistuje politický a kulturní národa, pak zůstávají kmeny a etnika. To je příklad Afriky a Blízkého východu, které patří mezi poslední oblasti, v nichž se jen minimálně zformovaly politicko-kulturní národy. Místo toho tam jsou etnika a kmenová společenství, ale obě tyto složky plnohodnotně nahrazují v otázce biologických imperativů n á rody.

Nepřátelé biologického imperativu.

Existují nepřátelé imperativu, či spíše nepřátelé fungování a přetrvání biologických imperativů ve zbytku společnosti. Nejčastěji to jsou neomarxisté, pak jejich sponzoři z řad globalistické a kosmopolitní superoligarchie. Dále nepřátelská etnika v rámci jednotlivých národních států a oblastí, které se snaží o rozbití daného státu. V českých dějinách byli takovým etnikem sudetští Němci.

Na druhou stranu by bylo velice chybné pohlížet na neomarxisty jako na imperativu-prosté jedince. Je to naopak. Jejich zuřivý boj proti působení biologického imperativu ve zbytku společnosti je jejich vlastním nástrojem k přežití. Neomarxističtí samci jsou takový, kteří si nedokáží najít samičku k rozmnožení v normální populaci, proto si utváří svou ideologickou bublinu a své komunity. Neomarxistické samičky zase vědí, že z biologického hlediska pro ně může být přínosné spářit se s migrantskými samci, protože ony sami nemají šanci na to získat domorodé samce. V případě angažované LGBT lobby jde o něco podobného, u nich jde o pud sebezáchovy tím, že se nedokáží identifikovat se zbytkem společnosti, a tak se raději vyčleňují do vlastních komunit a uskupení.

Neomarxisté představují statistickou, ovšem vlivnou a hlasitou odchylku ve společnosti. Jejich hlasitost a vlivnost vychází z jejich zoufalé snahy o přežití. Tedy i oni sami, chtě nechtě, podřizují se biologickému imperativu a žijí ve falešné iluzi svobodné vůle, kdy si myslí, že mohou mít, jakékoliv pohlaví, jakoukoliv orientaci. Nemohou. Jako jedinci by, ale ve společnosti nepřežili, a proto se sdružují.

Další otázka, ke které se musíme krátce dostat, je otázka tříd. Rozdělování národů na základě třídního hlediska, které páchá, jak levice prostřednictvím své vlastní ideologické války, propagandy a demagogie, tak vrstva velkokapitalistických elit prostřednictvím svého neutuchajícího hromadění majetku a svého aristokratického chování, je nebezpečné. Odvádí to pozornost národů.

To je jeden z důvodů, proč jsou východoevropské národy zdravější v otázkách obou imperativů. Komunistické znárodnění zlikvidovalo, jak svobodnou městskou buržoazii, svobodné zemědělce a rolníky, tak i možnost obnovy postavení prvorepublikových superoligarchů. Zadrátované hranice navíc zabránili přísunu neomarxistické a liberální ideologie ze Západu, která v té době začínala oslabovat západní národy, a tak, i když je ve východní Evropě nižší porodnost, než by měla být, je to primárně dáno ekonomickými důvody spíše, než kulturními a politickými jako na Západě.

Jak jste tedy na tomto článku mohli vidět, identifikovali jsme společně biologický imperativ jako absolutní a nezvratný základ každé lidské civilizace a společnosti, od evropských národních států po kmeny v Amazonii, ale identifikovali jsme i ideologické odpůrce biologických imperativů, neomarxisty a korporatokracii. Neomarxisté tedy mají pravdu, že řada věcí okolo nás je „jen“ sociální konstrukt, ale tento sociální konstrukt má biologický základ. Neomarxisté řeknou A, ale neřeknou B a doufají, že lidé se k tomu B už nedostanou. My jsme se dostali.

Autor: Herakleios Stalker, Praha, ČR, 3.11.2018


 

 

7. říj, 2018
Moderní levici se povedl, historicky jeden dobrý husarský kousek. Totálně si přivlastnila téma anti-komerce...
 
Historie anti-komerčního hutní lze u nás shrnout do následujících. 
 
Při bouřlivých 90 letech docházelo k dramatickému růstu životní úrovně (až na velmi úzký sektor). Rozvoj malých firem a velkých zahraničních firem nebyl nutně na našem území antagonický. Po letech se v obchodech objevilo zboží, které bylo ke koupi za oficiální ceny, ne jako podpultové.  Rostla i ODS, která byla tehdy pravicová a konzervativní zároveň a jako symbolem úspěchu si lidé kupovali zboží a ukazovali ho jako důkaz své životní úrovně a jako to, že jsou už ti západnější.
 
Následně bují moderní, šílená levice, která se nejvíce projevuje ve formě rakoviny s názvem Zelení. I rozbité hodiny jdou dvakrát denně správně. Tak i oni měli pravdu s kritikou přehnaného konzumu. Ovšem pravice skočila na špek. A jako ukázku toho že „teď je dobře“ a pravice vždy musí dělat opak toho, co levice (třeba dlouhodobě prohrávat). Tak pravice pro známku svého pravičáctví šla mohutně nakupovat do Tesca, Billy, HMka atd. Původní pro- monarchistická pravice se zasazovala o hodnoty trvalé, ne o konzum.
 
Proto si vezměme anti komerci nazpět. Ne proti malým podnikům a věcem, které potřebujeme, ale proti velkým korporacím. Vezměte si třeba tabákové společnosti, člověk by se si řek, že je to vrchol anti-politické korektnosti. Omyl. I ony mají sluníčkové programy pro diverzitu. A totéž banky. Takže je v tom nepodporujte a podporujte raději sebe.
 
Jak na to? Utvořte si rozpočet. Omezte konzum na nejnutnější a začněte spořit tak, abyste měli šestiměsíční rezervu na horší časy. Neutráceje za ptákoviny. Konsolidujte a uhraďte všechny vaše spotřebitelské úvěry, jedinou výjimku tvoří hypotéky na byty. Obecně úvěry používejte s rozvahou k tomu, abyste za investovali, abyste měli z nich zisk a berte si je nejlépe na S.R.O. Když si něco chcete koupit, tak si na to našetřete – ono vás to možná omrzí, než si to koupíte a tak omezíte spontánní nákupy. Jezte zdravě – je to levnější. Už kvůli rozsahu. Neutrácejte za statusové věci. Př.: Oblek ušitý na míru může být levnější, než oblek od Armaniho. Investujete alespoň 15% příjmů. Věci si zkuste kupovat od místních výrobců , pokud jsou ve větší kvalitě. Koukejte se na poměr cena/ výkon. Nekupujte věci, které vám radí ultra bohatí, ale dělejte věci, které dělají oni. Jo a zpozorujte nějaký anti-sluníčkářský projekt. 
 
Autor: KERBEROS, Praha, ČR, 7.10.2018
2. zář, 2018

Někteří anti-islámisti si myslí, že pro záchranu západu je dobré podbízet se týmu duhových, ale pohled na objektivní realitu nás z tohoto omylu rychle vede. V Evropě a v Severní Americe totiž funguje trojkoalice tří navzájem se podporujících sil. Zelená je nejen barvou strany Zelených (v USA schovaných po značkou progresivismu či demokratického socialismus), ale také barvou islámu. Duhová značí LBGTQIAP+ komunitu...   

Jaká to nepsaná aliance mezi nimi funguje? Zelení brání výstavbě jaderné elektřiny, což nahrává exportérům ropy – Soudům, Kataru, Libyi, Iráku… Tady by se měli pozastavit i naši anti ruští čtenáři (zdravím Evropské Hodnoty a jiné). Kdo by mohl též lobovat za zákaz jádra? 

Muslimská pakáž podporuje politické projekty zelených, protože si zajistí odbyt ropy. Zelení si můžou hrát na anti jadernou lobby (Jádro je mimochodem bezpečnější než větrná elektřina i foto-voltaika). Tým duhových, který od začátku chtěl legalizovat pedofilii, zase politicky kryje muslimy s debilní logikou, že v případě útisku muslimů (postihování pedofilie) by došlo i na nás.

Harry Hays, zakladatel politického hnutí LBGT, protestoval, když byla NAMBLA byly vyloučena z „Prajdů“. Ale nebojte, teď už tam je! Co, že je ta NAMBLA? North American Man/Boy Love Association. V překladu: Severo-Americká mužsko/chlapecká milostná asociace. Teď se trochu nabízí paralely s Mohamedovým přístupem k nedorostlým chlapcům.

Historicky je jedno, že LBGTQIAP+ (P značí pedosexuální) se chová iracionálně. Něco podstatně jiného je ale pomáhat jim. Navíc ti lidé nemají potomky, takže jim nezáleží na dlouhodobém vývoji. Navíc dokážou velmi snadno vytvářet politické aliance, což jsme viděli i ve vedení Českých drah – tam bych se jako chlap pro klíče neshýbal. Totéž podporují i historické poznatky o zednářích, což byl i částečný homo-klub. A ti přišli s Francouzkou revolucí. To byl ten důvod, proč se nikdo normální s nimi nechtěl paktovat.

Všiml si toho i Richard Nixon: „Gaye toleruji, ale zapříčinili pád Říma a Řecka“. Proto bylo sodomie tak dlouho trestná. Ne, že by byla aktivně trestána, ale jako odstrašení pro případ tvorby koalic a jako nástroj donucení sponzorovat rodinu (tvorba potomka byla zajištěna sousedskou výpomocí). 

https://videosift.com/video/Richard-Nixon-Talks-Fags-Hot-Pants-Archie-Bunker-Dope?loadcomm=1

Nikdo nevolá po represi, ale speciální společenské postavení je dobrým řešením. Mám takový pocit, že mužské kláštery byly jaksi – no potřeba topení asi nebyla tak velká. Ostatně Théby měly teplé kohorty. A strašit islámisty v rámci psychologické války Gay-batalióny, které budou mít za úkol mimo jiné střežení vězňů… To je docela zábavná představa.

Autor: KERBEROS, Praha, ČR, 2.9.2018


 

1. srp, 2018
„Demokracie není jen odsouzena ke zkáze, je to zkáza sama." Mencius Moldbug...
 
Moldbug, zakladatel neoreakce (NRx), tvrdí že ve dvacátém století soupeřili tři typy režimů o globální nad vládu:
 
Demokratické
 
Fašistické
 
Komunistické
 
Fašismu byl vyhlášen jako haram kombinací akademiků, žurnalistů, neziskovek a permanentních státních úředníků (tak zvaná „katedrála“). Dovedete si představit, že by se v USA pronásledovali příznivci socialismu a komunismu, stejně jako příznivci fašismus či národního socialismu?
 
Všechny tyto režimy nazval jako „demótistické", jež se opírají o vůli lidu. Vycházejí ze stejného špatného proudu, tedy z osvícenství. Takovéto režimy lžou a mají svůj mýtus. Ovšem demokracie je asi nejulhanější ze všech těchto režimů. Komunismus lhal o tom, že je proveditelný. Fašismus tím že tvrdil, že si ho zvolil národ. 
 
A demokracie? Kromě obvyklého balíku lží, na němž je založena, též tvrdí to, že již byla uskutečněna. A byla základem naší civilizace. Vždy bylo tvrzeno demokraty, jak starověké Athény byly příkladem demokracie. 
 
Ani omylem. Za prvé „volební právo“ bylo propůjčeno jen při splnění těchto podmínek: vlastník pozemku, muž, starší a příslušník armádní rezervy. Ale toto nekončí, ono to „volební právo“ nebylo, bylo vlastnické. 
 
Zde bych zacitoval Misese (Socialismus s. 78, PDF anglická verze). „The Athenians come out of the Ecclesia not as out of a political assembly but as from the meeting of a company in which the surplus profit has been distrihuted.“
 
„Athéňané vycházeli ze sněmu, ne jako z politického shromáždění, ale jako ze zasedání společnosti, ve které se hromadil nadbytek zisku, který je k distribuci.“ Tohle ale je poměrně zásadní. Athény měly majitele! Majitele byli vlastníci pozemků, kteří stát vlastnili. 
 
Tudíž nedocházelo k nadužívání statků k dočasnému zisku, jak kritizuje a Hoppe demokracii. Athény spíše byly suveréni s.r.o., jak mimochodem navrhuje NRx reformovat státy (či formou a.s.). Takhle mimochodem funguje neoficiálně Singapur.
 
Demokraté opět lžou a lžou! Demokracie je snad nejprolhanější režim, 20. a 21. století, který spatřil světlo světa...
 
Autor: Kerberos, Praha, ČR, 1.8.2018