29. říj, 2017

ČESKO: JEŠTĚ JEDNA POVOLEBNÍ ANALÝZA

Před týdnem skončily nejdůležitější volby roku 2017 a povolební vyjednávání jsou v plném proudu. Rozhoduje se nejen o sestavení nové vlády, ale i o obsazení vedení sněmovny a zejména vedení důležitých výborů, kde se často spolurozhoduje o nových zákonech.

Důležité je nejen, která strana získala kolik hlasů a poslanců, ale také kdo ji volil a odkud kam se přelily voličské preference. Tektonické změny na politické scéně se odehrávají napříč Evropou a jasně se ukazuje odklon od tradičních stran k novým stranám a hnutím. Spojujícím prvkem je změna, a když si tuto změnu si různé skupiny voličů představují různě, nespokojenost se starými stranami je společná.

Vítězství Babišova ANO podtrhuje to, jakou kampaň proti této straně (slovo hnutí ať si schovají pro svoje PR) vedla veřejnoprávní média. Bez ohledu na to, zda měla pravdu, či ne, jejich důvěryhodnost je u veřejnosti natolik ve psí, že svojí kritikou Babišovi fakticky pomáhala.

Za vítězným ANO se seřadily tři strany, z nichž každá reprezentuje jinou politickou filosofii a samozřejmě i jiný voličský segment. Čtvrtí na pásce, přes nepřízeň médií a dehonestační kampaň konkurence skončila národně orientovaná a EU-kritická SPD Tomia Okamury.

Třetí jsou kosmopolitně-technolgicky-anarchističtí Piráti, kterým vedle sympaticky mladistvé kampaně pomohla i sympatie u médií, která jim poskytla relativně nejvíce prostoru.

Na druhém místě skončila ODS. Tu jsem si nechal úmyslně nakonec, její voliči jsou asi nejrozštěpenější skupinou na politické scéně dnes. Vedle stále tenčící se skupiny tradičních voličů ODS, ji volili ti, kdo by chtěli mít v ODS eurokritickou obhájkyni národních zájmů a oporu proti neomarxistickému bruselskému projektu, a zároveň i nemalá část těch, kdo věci vidí obráceně a ODS volili jenom proto, že se báli, že jejich hlas pro TOP 09 by propadl.

Zisk ve volbách 2013 (šedě) a 2017 (kvůli srovnatelnosti jsou výsledky TOP 09 a STAN spojeny) Graf č.1

Poraženými letošních voleb byla KSČM a zejména ČSSD. Jejich bývalí voliči přešli k ANO a SPD, nebo k volbám nešli. Úspěšné strany čerpaly vesměs z bývalých nevoličů. ODS částečně z bývalých voličů TOP 09 a možná se jí vrátila i část jejich voličů, kteří v roce 2013 volili ANO. Piráti přitáhli zejména prvovoliče, bývalé nevoliče a voliče menších stran (Zelených, Svobodných atd.)

Prohlubují se rozdíly mezi regiony. Praha volila výrazně odlišně od zbytku republiky. Nejen, že výrazně pomohla Pirátům a ODS, ale taková TOP 09 by se bez pražských voličů do poslanecké sněmovny už letos nedostala vůbec.

Graf ukazuje kolikrát více/méně strany získaly v Praze oproti ČR, Graf č.2

ANO získalo v Praze jenom o něco více, než 2/3 toho, co v celé republice SPD dokonce jenom o něco více, než polovinu. Naopak TOP 09 v Praze získala 2,38× více procent hlasů, než v celé ČR. Tím čím byla pro TOP 09 Praha, bylo pro STAN Liberecko a pro KDU-ČSL moravské kraje.

Podle sociálního složení voličů a toho, ve kterých regionech strany uspěly, se vyhranily dvě skupiny stran. Jednak jsou tu ANO a SPD, které oslovily výrazně více volič v bývalých průmyslových krajích (Karlovarsko, Ústecko, Moravskoslezský kraj), i když s výjimkou Prahy výrazně uspěly v celé ČR. A jednak jsou tu „strany městských intelektuálů“, kam lze zařadit Piráty, TOP 09 a částečně i ODS. Tyto strany výrazně uspěly v Praze a mezi jejich voliči převažují mladší a vzdělanější lidé. Ovšem hodnocení podle vzdělání je nutno brát s jistou rezervou. V době, kdy dospívali dnešní šedesátníci, bylo v populačním ročníku zhruba stejně maturantů, jako je dnes vysokoškoláků. Volební výsledky tak v ČR do značné míry kopírují výsledky na západ od našich hranic, kdy vzdělanější a mladší obyvatelé měst volí kosmopolitní strany a méně vzdělaní, starší obyvatelé regionů nejvíce postižených změnami posledních let volí národně orientované strany. Je to logické, ti první si snáze mohou dovolit život ve svojí sociální bublině a jejich zkušenosti z cestování do zahraničí je utvrzují v tom, že se mohou vždy odstěhovat tam, kde jim bude dobře. Na druhé straně ti starší a/nebo méně vzdělaní se za lepším živobytím tak snadno odstěhovat nemohou, nebo nechtějí, se cítí ohroženi nejen ekonomickými změnami, ale zejména migrační vlnou, která hrozí změnit jejich paneláková sídliště v no go zóny tak, jak to mohou vidět v zemích, které pro ně do nedávna byly vysněným rájem.

Autor: Alfonso Rionard, Praha, ČR, 29.10.2017