24. bře, 2018

ALTRIGHT.CZ: Cassie Jaye – z feministky člověkem

Cassie Jaye patří mezi další lidi, kteří prošli transformací z děsivých ultralevicových a
idealistických omezeností k normálnímu stavu. Je jednou z těch žen, která přestala být feministkou a stala se člověkem pod tíhou reality a vlastních zkušeností...

Šlo o zkušenosti ze setkání s hnutím za práva mužů… ano, situace na západě už došla k takovému stavu, že tam vzniklo hnutí za práva mužů, protože muži se stávají diskriminovanou menšinou. Zejména bílí heterosexuální muži.

Cassie Jaye je mladá a půvabná americká producentka, režisérka, dokumentaristka a bývalá
herečka. Sama přestala být herečkou s tím, že jí nechce být, jen kvůli tomu, že je hezká tvářička a začala se věnovat liberálně levicovým tématům a dokumentaristice, kdy se postupně stala feministkou. Natočila pět dokumentů, ze kterých se první čtyři věnují především LGBT tématice, feminismu, sexuální výchově a potratům.

Až pátý dokument, který se rozhodla natočit, pro ni byl jako rána kladivem. Tím
dokumentem se stal snímek s názvem „The Red Pill“, červená pilulka. O tomto fenoménu jsem, již psal, a tak jen velice stručně. Červená pilulka znamená prozření do reality, ztrátu iluzí a konfrontaci se skutečností. To se stalo i Cassie Jaye, která začala na dokumentu pracovat jako feministka a skončila s ním jako člověk rozumný.

Dokument „The Red Pill“ se stal jejím nejkontroverznějším dokumentem a pojednával
především o vážné a extrémní nerovnosti mužů a žen v západní společnosti. Původně byl koncipován jako obžaloba sexismu, šovinismu a útok na tzv. hnutí za práva mužů, ale v průběhu jeho tvorby si Cassie Jaye uvědomila, že velká část nerovnosti v Americe je právě na bedrech mužů. Střetla se tváří tvář s fanatickými a hysterickými feministkami, s otci, kterým soudní systém ukradl děti, s muži, kteří byli týráni svými partnerkami, ale i s ženami, které se připojily k hnutí za práva mužů. Sama Cassie Jaye věřila, že hnutí za práva mužů je nenávistné hnutí, že se dopouští „hate crime“, že jde o šovinistické a strašlivé netvory a později vyprávěla, že když dokument připravovala a vedla rozhovory s představiteli tohoto hnutí, celou dobu čekala, až řeknou něco šovinistického, sexistického, misogyního, něco co potvrdí hrozby fanatických feministek a celou dobu na nic takového nenarazila. To byla pro ni první studená sprcha.

Tou druhou byla konfrontace se statistickými údaji a fakty. Cassie zjistila, že většina
bezdomovců jsou muži, většina sebevrahů jsou muži, že muži při výkonu povolání umírají o 90%
častěji, než ženy, až 15% mužů v Británii a USA zažije ze strany partnerky fyzické, či psychické
týrání, nebo to, že v USA existují stovky útulků pro týrané ženy, ale jen jeden jediný poskytující služby i mužům, a ten byl navíc pod útokem feministek, které si činily monopol na victimizaci v otázce domácího násilí. Společnost zavrhuje misogynii, tedy nenávist k ženám a je to tak správně, ale toleruje misandrii, nenávist k mužům.

Třetí ránou byl střet s feministkami a feministickými aktivistkami, s jejich pokrytectvím,
které vychází z toho, že na jednu stranu odsuzují zaběhlé společenské normy, ale na druhou stranu mlčí o těch normách, na kterých jsou bití muži. Například na tom, že se očekává, že muž půjde do války bojovat a umírat, kdežto u ženy se takové sebeobětování neočekává. Stejně tak pochopila, že feministickému hnutí nejde o rovnoprávnost mužů a žen, ale o nadřazenost žen nad muži.

Poslední ranou pro feminismus Cassie byla reakce samotných feministek, které vyzývaly
k bojkotu a útokům proti filmu, označovaly film za sexistický a misogyní, útočili na místa, kde se měl promítat, pořádaly petice za zákaz promítání. Palace Kino Cinema v Melbourne, Mayfair Theater v Ottawě, kampus Univerzity v Calgary nebo Univerzita v Sydney, to jsou jen některá místa, kde bylo promítání filmu stornováno, či úplně zakázáno. Taky poukazovala na manipulace ze strany feministek, vytrhávání vět z kontextů a překrucování.

Cassie svůj film zakončila konstatováním, že věří v rovnost, a proto nemůže být feministkou.

Autor: Herakleios Stalker, Praha, ČR, 24.3.2018