KOMENTÁŘE

19. led, 2018

Právě nyní, v polovině ledna 2018, to je 70 let od doby, kdy začalo česko-izraelské přátelství, které dodnes přetrvává. Přátelství, které vzešlo z podobné zkušenosti a bylo společně stvrzeno krví a bojem proti islámskému imperialismu.

Už od 30. let rozpoutávaly arabské úderky nepokoje a násilnosti proti židovskému obyvatelstvu, situaci, která začala vrcholit v roce 1947 plnohodnotnou občanskou válkou. A tato válka se změnila ve válku za nezávislost, když Stát Izrael na základě rezoluce a plánu rozdělení území podle OSN vyhlásil nezávislost, protože obratem byl napaden Ligou arabských států, zejména Egyptem, Zajordánskem, Sýrií, Irákem, Jemenem a Saúdskou Arábií za podpory Velké Británie, Armády svaté války a Arabské osvobozenecké armády.

Do Izraele vpadlo 15. května 1948 na 63 tisíc vojáků a důstojníků arabských armád, kteří bojovali proti 30 tisícům židovským vojákům. Nicméně to co souvisí s Českou republikou, začalo 14. ledna 1948, kdy ministr zahraničních věcí Československa Jan Masaryk, podepsal první kontrakt na dodávky zbraní pro Židovskou agenturu, která byla hlavním reprezentantem židovského národa a snah o obnovení Izraele. Šlo o 200 kulometů, 4,500 pušek a 50 miliónů nábojů. V dalších měsících objem dodaných zbraní a munice pro židovské obyvatelstvo a nově vzniklí Izrael výrazně zmohutněl. Nakonec bylo do Izraele odesláno skoro 42 tisíc pušek, revolverů, pistolí a kulometů, společně se 107 milióny nábojů. Kromě toho dorazila i letecká technika. 25 stíhačů Avia S-199 a 61 britských stíhačů Spitfire, které vlastnilo Československo.

Do Izraele odcestovala i letka pilotů a židovská dobrovolnická brigáda o síle 1,300 mužů a žen, českoslovenští vojenští poradci a na letištích a základnách u Hradce Králové, Prostějova a Českých Budějovic probíhal výcvik izraelských pilotů. Spojené státy americké i Velká Británie tehdy protestovali proti dodávkám zbraní a munice do Izraele, zatímco Britové dodávali zbraně a munici Arabům a poslali tam i své důstojníky. Za zmínku stojí krásná švejkovina, kterou československý stát tehdy předvedl. Arabové tehdy nakupovali zbraně a munici u nás taky, ale československá vláda přinutila arabské státy zaplatit předem a potom zbraně poslala Izraelcům. Izrael za tuto pomoc zaplatil celkem 12 miliónů dolarů. David Ben-Gurion, první premiér Státu Izraele, tehdy poznamenal: „České zbrojovky zachránily Stát Izrael, a bez těchto zbraní bychom nepřežili.“ Stát Izrael nakonec ve válce triumfálně zvítězil, ubránil se proti islámské imperialistické agresi a pouze ztratil část Jeruzaléma, kterou osvobodil během Šestidenní války v roce 1967, a která se stala opět židovským hlavním městem.

Spojenecká spolupráce mezi Státem Izrael a Československem vycházela ze společné zkušenosti teroru nacistů, stejně jako s touhy po obnovení státnosti, kterou naše národy, kdysi dávno ztratily. Mimochodem, celá řada arabských velitelů bojujících proti Izraeli byli za Druhé světové války nacističtí kolaboranti, včetně vrchního velitele Arabské osvobozenecké armády, nebo jeruzalémského muftího. Po stovky a v případě Izraele dokonce tisíce let, bylo našim národům upíráno právo na obnovení naší státnosti, která vycházela z přemyslovského odkazu v Čechách a z odkazu království Izraele krále Davida v Judeji. Nezapomínejme ani na odkaz Tomáše Garrigue Masaryka, sionisty, který navštěvoval židovská území v historické Palestině, a kde se dnes nachází kibuc Kfar Masaryk (Masarykova vesnice), který v posledních letech úspěšně roste a bohatne. Spojenectví a spolupráce mezi Českem a Izraelem byla přerušena komunistickým antisemitismem a podporou islámského a arabského terorismu ze strany SSSR a Východního bloku. Tento stav skončil v roce 1989, kdy padl Východní blok, a Česká republika obnovila přátelské vztahy se Státem Izrael.

Máloco se dá pochválit na české politické reprezentaci, ale to málo je fakt, že po celou dobu po roce 1993 zůstalo ČR věrným spojencem Státu Izraele, který je první obrannou linií v boji proti islámské agresi a expanzi. ČR dlouhá léta bojuje proti antisemitismu a šovinismu šířenému muslimskou menšinou, levicovými aktivisty, a některými proruskými weby, jakož i částí havlistů nespokojených se sionistickou politikou Donalda J. Trumpa a Miloše Zemana.

ČR pravidelně odsuzuje antisemitské a panislámské rezoluce OSN, jakož i faleštínskou propagandu. Izrael naproti tomu oceňuje spojenectví s Českem, nebojí se nás podporovat, investovat u nás a cenní si svého posledního evropského spojence.

Z toho důvodu vyzýváme vládu České republiky k završení procesu spojenectví a spolupráce se Státem Izrael tím, že přesune velvyslanectví České republiky z Tel Avivu do Jeruzaléma! 

Autor: Herakleios Stalker, Praha, ČR, 19.1.2018
6. led, 2018

Říjnové parlamentní volby naplno odhalily rozpory a střety, které už delší dobu probíhaly uvnitř dvou hlavních levicových stran v Česku – České strany sociálně demokratické a Komunistické strany Čech a Moravy. Lze říci, že jde o velké schizma české levice, které bylo dosud zakrýváno pod nemastnými a neslanými politiky typu Bohuše Sobotky a Vojtěcha Filipa.

Bohuš Sobotka se dostal k moci v ČSSD po odstoupení výrazného, tehdy starolevičáka, Jiřího Paroubka, který rezignoval v reakci na to, že ČSSD obdržela „jen“ 20% hlasů. Filip byl zvolen po odstoupení Miroslava Grebeníčka a loni v délce mandátu překonal Grebeníčka. Grebeníček byl klasickým neostalinistou, zatímco Filip balancoval mezi novou-levicí představovanou komunistickými topkaři okolo "Miroslava" Dolejše a starou levicí v podání Václava Exnera, Marty Semelové nebo Josefa Skály.

Zachraňme ČSSD před Lepší ČSSD.

Po volebním debaklu, kdy ČSSD propadla na historicky nejhorší výsledek, došlo k propuknutí střetů mezi starou a novou levicí uvnitř ČSSD. Do staré levice řadíme lidi jako je Jiří Zimola, nebo Jaroslav Foldyna, konzervativní socialisty kladoucí důraz na původní hodnoty sociální demokracie, na zaměstnance, rodiny a sociální stát podporující rodiny a národ této země. Proti nim stojí neomarxistická nová levice okolo lidí typu Dienstbiera, Hejduk, skupiny idealisté.cz a spol., ale i např. Jan Kavan. Konzervativní socialisté důrazně odmítají imigraci, islamizaci, LGBTQABCDEF+ nátlakové akce, dokonce se účastní tradičních Pochodů za rodinu a podobných akcí, zatímco nová levice aktivně usiluje o islamizaci naší země, o dovoz imigrantů jako budoucí voličské základny sociální demokracie a bude se snažit skrze Hamáčka převzít kontrolu nad sociální demokracií na nadcházejícím sněmu.

Nejde, ale jen zdaleka o sněm. Uvnitř ČSSD se začala rojit řada frakcí a skupin. Kdysi dávno to byla skupina „Doleva!“, která byla ještě společnou akcí starolevice (Foldyna) a novolevice (Kavan, L. Ulrych). Nyní vznikají dvě skupiny. V reakci na to, že moravští socialisté dostali rozum a pro jeho škodlivou činnost vyloučili obávaného ultraliberálního levičáka Jakuba Patočku, se zformovala patočkovská neomarxistická skupina „Lepší ČSSD je možná“. „Lepší ČSSD je možná“ vzniklo kolem bývalých trockistů, neomarxistů, liberálních socanů apod. v listopadu. Skupina sdílí např. články Josefa Bernarda, plzeňského hejtmana ČSSD, které jsou zaměřené proti nadnárodním korporacím a za práva žen. Tentýž Josef Bernard byl dřív generální ředitel Škoda Transportation. „Lepší ČSSD je možná“ se deklaratorně hlásí k islamobolševickému politikovi Jeremy Corbynovi a americkému senátoru Bernie Sandersovi, proponentovi toho nejhorší novolevicového zla v USA. Doplním, že většina mladých socanů a stoupenců těchto proudů podporuje v nadcházející presidentské volbě Jiřího Drahoše. Mladí socani jsou tedy hrobaři socialismu v Čechách.

Nyní, ale vzniká i jiná, tentokrát starosocialistická frakce, kolem vyškrtnutého socialisty Jiřího Zimoly, který podporuje presidenta Zemana. Platforma „Zachraňme ČSSD“ deklaratorně usiluje o znovuzvolení Miloše Zemana presidentem a o návrat k starosocialistickým tradicím ČSSD. Prozatím je teprve v zárodku a nemá tak mocné a vlivné spojence jako výše uvedení novolevičáci, ale fakt, že jejich představitelem bude právě Zimola dává věřit, že jejich politika bude mnohem racionálnější a kvalitnější. Skupina vyzývá vedení ČSSD k přijetí zodpovědnosti za volební debakl, žádají přímou demokracii ve straně a to, aby členská základna sama rozhodla, zda ČSSD bude v opozici, či podpoří vládu Andreje Babiše.

ČSSD je nicméně mrtvá strana. Katastrofa, do které ji uvrtal Sobotka a Dienstbier a rakovina nové levice, která prolézá ČSSD už je neléčitelná. Proto vyzýváme starosocialisty k odchodu do KSČM, které se taky v tomto textu věnujeme.

Rudí proti růžovým

Uvnitř KSČM dochází taky k rozbrojům a střetům mezi dvěma frakcemi. Starolevicovou frakcí reprezentovanou Josefem Skálou, která se pokusila už v roce 2016 převzít předsednictvo, když získala 155 hlasů proti 203 hlasům pro Filipa a novolevicovou frakcí okolo Jiřího Dolejše a dalších růžových topkařů KSČM, kteří jsou miláčky českých médií.

Na nadcházejícím sjezdu KSČM, který se koná v reakci na nejhorší volební výsledek v historii strany, bude Skála kandidovat na předsednickou funkci. Šušká se, že novolevičáci nominují proti němu Kateřinu Konečnou, europoslankyni, která by měla otevřít cestu nové levici k získání kontroly nad komunistickou stranou. Pro pochopení, co je Katka Konečná zač, „Projekt Evropské unie je de facto projektem socialistickým,“, což ona holka má pravdu, ale problém je, že ona tímhle způsobem obhajuje Evropskou unii a prasárny s ní spojené. Kateřina Konečná navíc patří mezi ty, kteří podporují LGBT hnutí, Prague Pride a podobné akce.

Naproti tomu Josef Skála, až na výjimky, patřil mezi pár levičáků podporujících zvolení Donalda Trumpa a dlouhodobě kritizuje multikulturalismus a zdivočelý výklad lidských práv, stejně jako kritizuje George Sorose a další podobné oligarchy. Vůči Babišovi má, ale smířlivější postoj, jako vůči člověku, který sice je oligarcha, ale který dal lidem práci a něco vytvořil na rozdíl od jiných.

Zda bude kandidovat znova i Vojtěch Filip, či se o to pokusí Jiří Dolejš, těžko říct. V případě prvního dost pochybuji, ale když byl Sobotka schopen kandidovat na pozici předsedy ČSSD na jaře 2017, možná je i Filip takový blázen. Kdoví.

V každém případě říkáme, že pro české lidi a české voličstvo by bylo nejlepší zredukovat
politické strany na dvě hlavní, SPD a KSČM. Ta první by reprezentovala národně konzervativní
pravici a ta druhá starolevici, tedy takové směry, které tato země potřebuje.

Autor: Herakleios Stalker, Praha, ČR, 6.1.2018


 

25. pro, 2017

Vzpomínám si na dobu, kdy nám neomarxisti tvrdili, že democida domorodců v Evropě je ultrapravičácký výmysl a demagogie, že nic takového se neděje, že je to lež, a že cizí etnika a kultury nikdy nepřeváží nad našimi.

V posledních letech se začalo ustupovat u neomarxistů k tomu, že etnika a kultury, které kamenují, nebo obřezávají ženy, hromadně je znásilňují, prodávají jiné lidi do otroctví, drancují a plundrují, tak že jsou rasové, etnicky a kulturně nadřazené původním evropským národům. To tvrdí současná neomarxistická-rasistická propaganda. Nyní se objevila zpráva Pew Research Center, přední a renomované výzkumné a statistické instituce, která ukazuje, jak ničivá democida v Evropě probíhá.

Co je to vlastně democida? Jde o složeninu slov „demografie“ a „genocida“. Democidou se rozumí takový stav, kdy jedno etnikum, či jedna demografická skupina je vyvražďována, či vyháněna jinou, nebo nahrazována populačním růstem (Indiáni v Americe, nekomunisté v bolševickém Rusku, Evropané v Evropě). Democida může být proti kulturám, etnikům i politickým a ekonomickým třídám. V současné době jí vidíme v přímém přenosu v západoevropských teritoriích.

Pew Research Center předložilo tři scénáře vývoje. V současné době se v Evropě, bez západního Ruska, kde je početná tatarská muslimská komunita, nachází 4,9% muslimů, v absolutních číslech je to 25,8 miliónů lidí (2016). O šest let dříve to bylo 19,5 miliónu lidí. Scénáře udávají konečný rok 2050.

První scénář je nejoptimističtější. Při uzavření hranice a zavedení maďarské hraniční politiky se počet muslimů v Evropě zvýší „jen“ na 7,4% přičemž hlavním a v podstatě jediným faktorem růstu je vysoká porodnost (2,9 dítěte na muslimskou ženu oproti 2,1 dítěti na nemuslimskou ženu).

Druhý scénář je střední, imigraci nebude bráněno, ale nejhorší vlna skončí. Půjde tedy o normální imigrační růst a v takovém případě populace stoupne na 11,2%.

Třetí a černý scénář počítá s tím, že migrace bude postupovat stejným tempem, budeme dál vítači, budeme dál sluníčkáři atd. a výsledkem bude, že do roku 2050 dosáhne počet muslimů v Evropě 14%, tedy skoro trojnásobku současného stavu.

V třetím scénáři se navíc odhaduje, že počet muslimů ve Švédsku dosáhne 30% do roku 2050. V žádné zemi nedosáhne nadpoloviční většiny, podle scénářů, ale tohle je šílený democidní růst.

Potěšující na těchto scénářích je snad jen fakt, že se vůbec nedotýkají východoevropského prostoru. Nejčernější scénář očekává, že počet muslimů v ČR stoupne z 0,2% na 1,2%. Na druhou stranu je nutné říci, že 0,2% jsou podhodnocené. Je to dokonce méně, než co říká Ústředí muslimských obcí ČR.

Existuje řada způsobů, jak to zvrátit, ale často jsou politicky neprůchodné, kvůli moci neziskovek. Zaprvé, zastavit imigraci z islámských zemí do Evropy. Zadruhé, reformovat sociální systém, aby to tu nebylo pro migranty lukrativní. Zatřetí, zrušit veškerou multikulturní a genderistickou propagandu na školských zařízeních, která hlásá, že nemáme mít děti, anebo máme mít děti s imigranty. Začtvrté, změnit sociální systém tak, aby podporoval domácí porodnost a nárůst populace. Jen zavedením těchto kroků předejdeme asi nejstrašlivější democidě v historii od vyhubení Indiánů. Jsme tedy dnes jako Indiáni a jestli to neomarxisti myslí s ochranou etnik vážně, měli by pomoci ochránit evropská etnika.

Autor: Herakleios Stalker, Praha, ČR, 25.12.2017


 

11. pro, 2017

Místními islámskými imigrantskými komunitami a levičáky živený antisemitismus, který byl tolerovaný multikulti socany a liberály, se nyní projevuje na plno. V reakci na uznání Jeruzaléma za hlavní město Izraele ze strany USA (což mimochodem v bleděmodrém udělali Rusové už v dubnu letošního roku), se rozpoutala vlna antisemitských a teroristických útoků napříč Izraelem, Evropou a světem.

V Izraeli došlo k dalším útokům raketami i noži proti nic netušícím lidem. Když se Izrael bránil palestinskému terorismu, všude se hovořilo jen o izraelské odvetě, nikoliv o palestinských provokacích, ale těmi se nebudu v tomto článku zabývat.

Tento článek je o žhářských útocích proti synagogám a antisemitským pochodům pořádaným muslimskými skupinami napříč Evropou. Náboženství míru opět šíří svou nenávist a zlobu. V multikulti Švédsku došlo k žhářskému útoku proti synagoze v Göteborgu. Tucet mužů, z nichž jen tři byli zatčeni, zaútočilo zápalnými lahvemi na synagogu. Stalo se tak bezprostředně po propalestinských demonstracích, kterých se zúčastnilo 200 lidí. Při útoku naštěstí nebyl nikdo zraněn, ale můžeme očekávat, že islámské migrantské komunity rozpoutají pronásledování a vraždění Židů, protože se nemohou smířit s faktem, že Jeruzalém je městem Židů a křesťanů.

25% obyvatel Göteborgu jsou imigranti a z větší části z islámských zemí. Tito imigranti jsou nyní výbornou zásobárnou kanonenfutru pro místní imámy, kteří jen čekali na záminku k rozpoutání antisemitského teroru.

Mimochodem se tak děje ani ne 80 let od doby, kdy proběhl strašlivý antisemitský pogrom nazývaný „Křišťálová noc“. Vracíme se do doby, kdy Židé budou muset opět prchat a budou prchat do Izraele, země, která je schopná je ochránit, na rozdíl od evropské „multikulturní“ společnosti, ve které není místo pro žádnou jinou kulturu, než tu islámskou.

Vyzýváme Západoevropany židovského původu, aby hledali útočiště ve středo-východoevropských zemích, včetně České republiky, či aby se vraceli do Izraele. Čím více Vás v Izraeli bude, tím menší bude šance na vítězství islámské agrese.

Autor: Herakleios Stalker, Praha, ČR, 11.12.2017


 

10. pro, 2017

Je čas na stranické odstranění pravdo-lásky z ODS. Kvůli diverzitě.

Je načase aby se pravicové křídlo ODS zbavilo pravdo-láskového moru v ODS.
Prokaučovat účast na hlasování v Senátu o ústavním dodatku k právu držet zbraň, to volá po stranickém odstranění některých členů. Nikdy nevíte, jak se to vyvine a vy tam nebude? Sorryjako.Teď jmenovitě:

Lumír Aschenbrenner 
Jaroslav Kubera
Tomáš Grulich

Původně jsem si myslel, že tato mini čistka by se měla provést jen z důvodů vyvolání strachu – což je docela dobrý důvod, ale čím víc jsem si ony straníky studoval, tak jsem dospěl k závěru, že to bude prospěšné i na základě jejich zbytečné existence.

Lumír Aschenbrenner 
Pan Aschenbrenner je zasloužilý člen ODS, vystudoval elektrotechniku, tady by nic nevadilo, ale pak jsem začal mít divné tušení. Člen privatizační komise – no asi ani to by nevadilo. Ale je člen představenstva nějaké o.p.s., jež dělá divadlo. To už je cesta k pravdolásce (existují výjimky, je pár komediantů, kterým srdce bije napravo, ale...). Odtud nás to pak přímou cestou vede k Tibetu, Dalajlámovi a celé této sluníčkové agendě, kterou pan Senátor podporuje! A ven! Zavolejte soudruha Ježova! Doufám, že si to pan senátor v Kostarice užívá, nicméně, má být tady a hlasovat a podporovat svoje občany, kteří mají právo na to, držet zbraň! Zde už je jasná ukázka toho, že spoléhat se na stát je špatně! Až k něčemu dojde, utečou tihle politici i s rodinami pryč a nás tady nechají neozbrojené, na pospas nepříteli...

Tomáš Grulich 
Pan Grulich. Sice je členem spolku „Pocta Mašínům", což je hezké, ale co by si asi Mašínové pomyslel o někom, kdo když se hlasuje o právu občanů držet zbraň, o kterém je chce eurobolševická EU připravit, tak prostě na tom hlasování chybí. Jo a k tomu sedí na radnicích asi 20 let. Kde je ten Ježov?

Jaroslav Kubera
Pan Kubera. No, kdy se přejmenuje na Mohameda Kubera al-Teplice nevíme, ale že pomohl vytvořit z Teplic mini kolonii Kuvajtu víme. Také při hlasování nepřítomen. Soudruh Ježov bude mít doopravdy pilný den...

Pravicové křídlo, by se mělo vydat na stranickou vy-hazovací (málem jsem tam napsal „L“) válku. Politika v demokracii není žádný gentlemanský boj, ale pořád "prasárna." Takže normální pravičáci by měli začít "velrybařit" ve velkém. „Dědeček i babička – dokáže vhodit lísteček do stranických urniček“. Důležité je se nebát! A mít „gule“ (ovšem ne, ty ze Vsetína), ostatně jednou se to i povedlo ne?

Dále se nespoléhat na to, že vám V. Klaus Jr. bude dávat příkazy a pořád umetat cestičku. To musí být samovolný proces. Další je prostě nebrat kompromisy. Až bude nějaký pro-eurofil říkat, že se komise mají dělit na půl atd. Vůbec. Prostě je přehlasovat a smůla. Jednou se to nepovedlo, ale příště se to může povést. Budu všem opravdovým pravičákům držet palce!

Autor: KERBEROS, Praha, ČR, 10.12.2017

zdroj:

http://www.senat.cz/senatori/index.php?lng=cz&ke_dni=10.12.2017&O=11&par_3=275

http://www.senat.cz/senatori/index.php?lng=cz&ke_dni=10.12.2017&O=11&par_3=193

http://www.senat.cz/senatori/index.php?lng=cz&ke_dni=10.12.2017&O=11&par_3=120

http://www.senat.cz/xqw/xervlet/pssenat/prubeh?cid=pssenat_prubeh.pTabNavrhu.pageListFiltr&forEach.action=prubeh&forEach.value=5975

https://www.peticezbrane.cz/cs/?popup=1