KOMENTÁŘE

9. pro, 2020
Jak to v naší Evropě vypadá na současné "národovecké scéně"...
 
V současné době je situace stabilní v podstatě jen v Polsku, Maďarsku, Itálii, Španělsku, Holandsku, Dánsku...
 
Západní Evropa:
 
Německo:
 
Nejsilnější stranou, která vystupuje proti globalizaci, EU, islamizaci, atd...je stále AfD, nicméně má vážné vnitřní problémy. V současné době se pohybuje kolem 7-10%, což si přiznejme je málo. Do Bundestagu se dostala před 3 lety se 13% a jednu dobu dosahovala už skoro 20%. Dnes je, ale strana vnitřně rozložená a rozhádaná. Jde o směr strany, kdy vedení (které se skládá z 5 předsedů) preferuje směr liberálnější, kdežto určitá část strany (většinou z východu), preferuje stranu sociálnější-národoveckou...Tento spor stranu velmi vyčerpává. Na posledním sněmu, minulý víkend se to jasně potvrdilo, kdy se horko těžko strana byla schopná dohodnou právě na sociálním programu. Volby do Bundestagu jsou už příští rok na podzim a je zjevné, že pokud se strana nezkonsoliduje, pak bude ráda za těch 10%...
 
Francie:
 
Stále sice vede a je nejsilnější Národní sdružení (RN) Marine Le Pen, nicméně letošní komunální volby pro ni dopadly debaklem. Je zcela jasné, že tato značka už neoslovuje a nesplňuje současné požadavky opozice. Začala se, ale objevovat nová jména, kromě neteře Marine Le Pen, Marion Márechal (Le Pen), která se nevěnuje přímo politice, ale vede politicko-ekonomické lyceum a pořádá konference a vyjadřuje se v médiích, kdy se očekává její návrat ovšem pod jinou značkou. Nově je nejvíce vidět opakovaně zvolený, nezávislý starosta města Beziers, Robert Ménard, který kritizuje islamizaci, EU, globalizaci a požaduje návrat staré Francie. Stejně tak komentátor Eric Zemmour, kterého za jeho jasné označování situace ve Francii, neustále pronásledují soudy. Všichni tito tři mají potenciál a dokáží se navzájem podporovat. Francie tak ještě není ztracena...
 
Střední Evropa:
 
Rakousko:
 
Po falešné kauze Ibiza, kdy je evidentní, že byla porušena nezávislost Rakouska a její vlády, kdy německá média a zjevně i německé tajné služby zmanipulovala kauzu, která se nakonec ukázala zcela falešnou, se bohužel rozpadla koalice Lidovců & Svobodných. Svobodní se pak následně rozpadli na dvě strany, na Svobodné a na Team HC Strache (bývalý předseda Svobodných a vicekancléř HC Strache). V nedávných komunálních volbách ve Vídni se ukázalo, že to neprospělo nikomu, kromě globalistů, kdy Svobodní získali jen velmi málo procent (7%) a Team HC Strache se do velké radnice nedostal, ale jen do radnic městských částí...Reálně je tak to, že Lidovce vede Sebastian Kurz, který se snaží o politiku antiislamizace a nechce být veden Německem asi to nejlepšího z toho mála, co se na současné scéně nachází...
 
Slovensko:
 
Je evidentní, že slováci, začínají teď pociťovat, co to znamená vláda absolutních liberálů. Premiér Matovič, se sice zatím v rámci V4 drží, nicméně na Slovensku, vede zemi přímo do eurohujerských pekel. Slováci tak byli podvedeni, kdy za "zkorumpovaného" Fica, dostali ještě zkorumpovanějšího Matoviče...To nejvíce pomáha Kotlebovi a jeho straně...Je tak momentálně jedinou a hlavní reálnou opozicí...
 
Česko:
 
U nás vládne Babišovo ANO, které se částečně za národovecké považovat dá. Nicméně ještě má v tomto směru velké rezervy. Následuje SPD. To je zjevně už stabilním prvkem v parlamentní politice. SPD však stagnuje, i když je vidět snahy, některých vyšších členů, je evidentní, že možnost toho, že by se SPD vyšvihlo na třebas 20% nehrozí...Pohybuje se tak stále mezi těmi 5-10% což ovšem není žádná velká politická síla. Následuje Trikolora Václava Klause, která se však zcela zjevně minula očekáváním a účinkem. Z části je to tím, že je hnutí založeno všemi možnými přeběhlíky, kteří to berou jen jako výtah k veřejným funkcím, což se ovšem nekoná a je to chyba i VK juniora, který ustoupil postupně ze všech tezí, které proklamoval, ještě jako člen ODS...Od Trikolory se tak zjevně nedá čekat víc, zvláště po debaklu v krajských volbách, kdy ji začali opouštět lidé...Nově parlamentní stranou se stali v senátu Svobodní, kteří získali jednoho senátora a mají teď přístup do parlamentu, médií atd...Mají teď 6 let čas na to se zkonsolidovat a ukázat se jako možnost, kterou by v budoucnu mohli volit pravicově-národovecky orientovaní voliči...Další možné seskupení a nová hnutí jsou zatím příliš slabá, i když se teď díky koronakrizi začali objevovat...
 
V Polsku vládne PiS, v Maďarsku Orbán, v Itálii posiluje opoziční Salvini, ve Španělsku roste VOX, v Holandsku se drží Wilders, ale rozvíjí se tam také nová strana Fórum pro Demokracii, v Dánsku roste strana Nová Buržoazie...
 
Vše tak nabírá nový vývoj z hlediska současné koronakrize propojené s migrační krizí, globalizací, multikulturalismem, a podvodnými volbami prezidenta v USA...
 
Autor: TGM, Praha, ČR, 9.12.2020
PODPOŘTE NÁS! Číslo účtu: 1511201888/5500 heslo pro dárce & příjemce: NB.com DĚKUJEME!
31. říj, 2020

V posledních dnech a týdnech se ukazuje, jak mají muslimští spoluobčané v Evropě i ve světě...

Dva metry při hodnocení toho, co je v souladu s islámem a jejich úctou k Mohamedovi, a co vlastně je špatně. Co ignorují, či dokonce schvalují, a kvůli čemu řvou, zabíjejí a pustoší. Narážím teď na události ve Francii i dalších zemích Evropy, které se přelévají do mezinárodních vztahů s Erdoganovou Osmanskou říší, jeho satelity, ale i dalšími zeměmi jako je Pákistán a podobně. Tou událostí jsou další karikatury Mohameda a vražda francouzského učitele Samuela Patyho.
 
Před nedávnem otřásla Francií, která je sužována neúspěšným multikulturalismem, neomarxismem a naprostým selháním vnitřních i vnějších bezpečnostních mechanismů, vražda učitele Samuela Patyho. Tento učitel si v rámci výuky týkající se svobody projevu dovolil použít karikatury Mohameda, přičemž muslimským studentům nabídl, že mohou opustit výuku této hodiny, pokud je to uráží. Ani tato benevolence nestačila na to, aby unikl odplatě islámu a jeho stoupenců. 
 
Muslimští rodiče na něho začali organizovat lynč, žádali jeho vyhazov z práce, ale když se ukázalo, že budou neúspěšní, situaci za ně vyřešil čečenský fanatik Abdulláh Anzorov. Osmnáctiletý kluk, který ve Francii žil od svých 6 let. Zaútočil na Patyho, zabil ho a nožem mu uřezal hlavu. Při pokusu o zatčení byl zastřelen francouzskou policií. Následně přišli vraždy křesťanů v Nice a Avignonu...
 
Tyto brutální vraždy přichází jen pár měsíců poté, co francouzská parlamentní komise ve spolupráci s bezpečnostními složkami, feministickými organizacemi a nevládními odborníky konstatovala extrémní nárůst islámského separatismu, salafismu a wahhábismu v celé Francii, vyjma Bretaně (severozápad Francie). Přišla v době, kdy vláda začala rozšiřovat tresty za polygamii, nucená manželství, za ženské obřízky a „certifikáty panenství“, v době, kdy se v Alsasku-Lotrinsku šíří útoky na nevhodně oblečené ženy. Všechno to, před čím varovali „pomatení“ konvičkovci a spol., se nyní naplňuje a ulice měst budou zaplaveny krví, jak řekl před desítkami let, již britský konzervativní politik Enoch Powell.
 
Ale pojďme se podívat, ještě na jiný aspekt celé situace. Emanuelle Macron se rozhodl využít situace a rozhodně se postavil za svobodu slova a vyjadřování. Osmanský sultán Erdogan na to reagoval slovy, že Macron není duševně v pořádku. Saudi kondolovali, ale taky řekli, že islám nemá být urážek. Téměř identicky se vyjádřili Jordánci. Podobně se vyjádřil čečenský islamistický diktátor Kadyrov, zatímco Selim Imadájev, ruský muslimský sportovec označil Anzorova za hrdinu, načež byl vyhozen ze sportovní organizace UFC.
 
Zároveň, ale došlo k odporu. Obyvatelé Kuvajtu a Kataru zahájili bojkot francouzského zboží, který podpořil Erdogan. Pákistánský premiér Imran Chán prohlásil, že Francie podporuje islamofobii, Maroko označilo karikatury jako provokaci, Irán odsoudil karikatury jako nenávist k islámu maskovanou svobodou vyjadřování a v Bangladéši desítky tisíc lidí protestovali proti Macronovi.
 
A jaké jsou tedy dva metry muslimů? Výborným příkladem jsou Saudi a Imran Chán. Saudi žádají respekt k náboženským symbolům, a kritizují karikatury. Tvrdou kritiku vyjádřil Imran Chán. Ve stejnou dobu, Saúdská Arábie ústy korunního prince Muhammada bin Salmána a Pákistán ústy premiéra Imrana Chána, veřejně schvaluje uvěznění a pronásledování statisíců čínských muslimů, Ujgurů, v západní Číně, jejich převýchovu a izolaci označují za „boj proti terorismu a extrémismu“. Proč? Protože bránit svobodu slova, tisku a vyjadřování, publikování karikatur a bránit právo vysmívat se náboženským autoritám je pro muslimy důležitější a citlivější, než nechat statisíce svých souvěrců vystavených perzekuci v Číně, byť Ujgurové svou separatistickou činností a spoluprací s alKajdou a dalšími podobnými skupinami, si dílem zavinili svou situaci sami.
 
Zhruba 10% francouzské populace jsou muslimové. U každého desátého Francouze se tak musí vláda obávat o věrnost k sekulárnímu zřízení francouzské republiky a její ústavy. Zároveň bych na závěr doplnil poměrně zajímavý postřeh z České republiky. Organizace HateFree jen pár dní po vraždě Patyho uveřejnila srdceryvný článek o utiskovaném českém muslimovi. Až s mnohem větším odstupem uveřejnila na své facebookové stránce text týkající se událostí okolo Patyho. Někomu je evidentně bližší kabát, než košile. 
 
Autor: Herakleios Stalker, Praha, ČR, 31.10.2020
PODPOŘTE NÁS! Číslo účtu: 1511201888/5500 heslo pro dárce & příjemce: NB.com DĚKUJEME!
2. říj, 2020

Dvě důležité události se právě staly v zemích Visegrádské čtyřky... 

V Polsku a Maďarsku. V prvním případě došlo k významnému politickému posunu, který možná předznamenává další pokrok v transformaci Polska ve „Čtvrtou republiku“, v případě druhém jde o obranu Maďarska proti provokacím a vměšování do vnitřních záležitostí ze strany eurokomisařké kurately.
 
Polská vládní krize, od které si roztříštěná, slabá a bezduchá poražená opozice, tolik slibovala, nejenže nepotopila vládu Práva a spravedlnosti Mateusze Morawieczkého, ale polský stát a národ z ní vyšli, ještě silnější a stabilnější, než předtím. Zejména díky tomu, že polská vláda povolala do svých řad předsedu Práva a spravedlnosti, Jaroslawa Kaczyńského.
 
Ani nedávný rozsáhlý útok zahraničních elit, reprezentovaných padesátkou velvyslanců, proti polské vnitřní politice a vnitřním záležitostem, nezhoršil situaci, postavení a vývoj polské vládní krize. Tato krize vzešla z neshod mezi Právem a spravedlností a jejími koaličními partnery, umírněně pravicovou stranou Dohoda a národně konzervativní stranou Solidární Polsko. Spor se týkal zákona o imunitě státních úředníků, kteří v rámci prosazování opatření proti pandemii COVIDu se dopustí protiprávního jednání. Vůdce Solidárního Polska Ziobro odmítl podpořit tento zákon.
 
Nová vládní dohoda mezi koaličními vůdci nakonec přinesla záruky stabilizace Polska do řádných voleb v roce 2023. V rámci dohody došlo ke slučování ministerstev (z 20 na 14), dosazení konzervativních politiků do ministerských pozic a jmenování Jaroslawa Kaczyńského vicepremiérem Polska, ministrem bez portfeje a šéfem bezpečnostního výboru dohlížejícího na vnitro, obranu a justici. Pozice Jaroslawa Kaczyńského se tak konsoliduje, a s ním i Polsko. Polská opozice změny v ministerských pozicích odsoudila jako „nejhorší“ a dokonce jako „vládu zlé změny“. No, když něco odsuzuje liberální opozice, tak to musí být správné.
 
A nyní k Maďarsku
 
Je naší povinností omluvit se jménem České republiky maďarskému lidu za chování české eurokomisařky Věry Jourové, která v posledních dnech, nejspíše s cílem zviditelnit se, potom, co zmizela v bruselské temné díře politických machinací a korupce, se rozhodla kopat do Maďarska. Jourová, jmenovaná do Bruselu za ANO, odsuzuje rozvoj maďarského státu, pokroky, které učinil v rozvoji suverenity a demokracie pro své občany, a nadává Maďarsku do „nemocné demokracie“, zatímco sama reprezentuje nejhorší a nejnemocnější instituci Evropské unie. Pokrytectví jak vyšité!
 
A její milá Uršula z vedení Evropské komise se už dala slyšet, že podporuje svou loajální eurohujerku. Proti urážkám a sprostotě Jourové se pochopitelně zvedl odpor a kritika, jak Viktora Orbána, tak maďarské ministryně spravedlnosti. Jourová totiž útočila bezostyšně na její rezort, když obvinila Maďarsko z politizace soudnictví. Soudy mají sloužit svému lidu a své zemi, nikoliv slaboduchým a „vznešeným“ floskulím, ke kterým se upínají, někteří aktivisté a politici v západních zemích. Maďarsko, a i Polsko to chápou, a snaží se zreformovat své země, aby byly více obranyschopné proti vnějším zásahům.
 
Jde pochopitelně o dlouhodobou kampaň vedenou, protože Maďarsko brání svou suverenitu v globalizovaném světě, protože odmítá politické neziskovky na svém území, a snaží se omezit jejich vliv, a protože představuje významného kritika nespravedlivých poměrů a stávající mentality Evropské unie. Nelze, než Maďarsku popřát hodně štěstí a odsoudit slova Jourové.
 
Autor: Herakleios Stalker, Praha, ČR, 2.10.2020
PODPOŘTE NÁS! Číslo účtu: 1511201888/5500 heslo pro dárce & příjemce: NB.com DĚKUJEME!
 
13. srp, 2019

Proč tenhle článek ?

A proč jsem se vlastně pustil do psaní tohoto článků ? 
Hned z několika důvodů. Zaprvé, ignorantství českých vlád posledních let. Celou řadu let oddalují české vlády modernizaci a rozšíření Jaderné elektrárny Temelín. Je to odsouváno do pozadí.
 
Jaký je důvod ? 
Důvodem je výběrové řízení. Ne nějaká korupce, nebo čachry, ale politické a ekonomické důvody. Tři firmy se účastnily výběrového řízení. Francouzská Areva, která tam byla jen pro formu, aby se neřeklo, americký Westinghouse, který ovšem nabízel extrémně nevýhodné podmínky, jež by minimalizovaly ekonomicky pozitivní efekty rozšíření jaderné elektrárny a maximalizovaly vlastní zisk a ruský Atomstroyexport. První byla zavržena, protože neodpovídala kritériím, Westinghouse, protože by byl ekonomicky nevýhodný, a Atomstroyexport, který nabídl velice výhodné ekonomické podmínky? Protože je ruský. Prostě protože je to ruská firma. Kašleme na to, že může zajistit růst hospodářství, energetického sektoru, podpořit zaměstnanost a rozvinout jaderný průmysl v Čechách, hlavně to nesmí být Rus. Marnost nad marnost, tupost nad tupost. Pochopitelně, že Atomstroyexport a ruská vláda mají v tomhle své zájmy, ale to by měla i americká skrze Westinghouse.
 
Teprve nedávno se česká vláda rozhoupala k pokroku v rozvoji jaderné energie, a hned se do toho začnou míchat cizí státy. A není to ani USA, ani Rusko, ale Německo. Jakási přechytralá německá zelená poslankyně z Bundestagu, soudružka Sylvia Kotting-Uhlová (opravdu se jmenuje Uhlová!!!) napsala, že jaderná energie je pro Česko příliš drahá, a že by česká vláda měla podporovat obnovitelné zdroje.
 
Milá zlatá, Váš Reich se pustil do šíleného experimentu s obnovitelnými zdroji a zrušením jádra i uhelných elektráren. Za pár let začnete dovážet tu ošklivou jadernou energii z Francie a Česka, nebo tam popadáte hlady, jak mouchy, protože Vaše ekostrategie nezvládne ekonomický růst. Zameťte si nejprve před svým prahem, jo? Anebo nám zaplaťte výstavbu statisíců slunečních panelů, tisíců větrných elektráren, najděte vhodné geotermální zdroje a postavte desítky vodních elektráren, jo? My si, ale dál od Vás nechceme nechat poroučet.
 
Zadruhé, pojištění jaderných elektráren. Před několika měsíci rozpoutala Evropská unie, i díky vlivu ekolobby, tažení proti jaderným elektrárnám a rozhodla se využít zákeřných prostředků k tomuto tažením. Těmi prostředky jsou otázka pojištění jaderných elektráren. Z rozhodnutí Evropské komise a Evropského parlamentu bylo pojištění průmyslových objektů jaderných elektráren přehodnoceno na rizikové, což je zásah do tržní ekonomiky, a taky to znamená prodražení výstavby elektráren o miliardy korun.
 
Toto je jen další důvod, proč je sevření Evropské unie pro naši budoucnost, nebezpečné, a proč je nutné začít ignorovat opatření, rozkazy a diktát Evropské unie. 7. Republika.cz z.s., stejně jako většina obyvatel ČR, podporuje rozvoj jaderné energetiky a rozšíření elektráren s cílem omezit ekologické dopady uhelných elektráren, snížit počet úmrtí a zmrzačení a zvýšit suverenitu a soběstačnost České republiky.
 
Autor: Herakleios Stalker, Praha, ČR, 13.8.2019

 

11. srp, 2019

Ekonomické & ekologické efekty...

Ekonomické efekty
 
Jaderná energie zajišťuje rozsáhlé primární (výstavba reaktoru) i druhotné (vedlejší kontrakty, modernizace, rozšiřování) investice a ekonomický růst, zakázky a pracovní místa. Tyto efekty mohou být využity národními státy, energetickými korporacemi i místními společenstvími. Výstavba elektráren vede ke stavbě silnic a další infrastruktury nutných k provozování elektráren. Vedlejšími efekty je využití odpadního tepla pro vytápění měst a vesnic, v ČR například Týn nad Vltavou, či chov ryb. Do roku 2020/2021 má Temelín pomáhat s vyhříváním i samotných Českých Budějovic.
 
Jaderná energie snižuje závislost na ostatních fosilních palivech, především na uhlí, zemním plynu a ropě, které jsou taky využívány k produkování elektrické energie. Snižuje se tak politická závislost na nestabilních, anebo nepřátelských režimech. Celkový podíl jaderné energie na světové produkci energie je 4%, ale to je zejména díky neochotě investovat, rozšiřovat jaderné programy, díky téměř všemocné
ekologické lobby a levnosti uhlí.
 
Ekologické efekty
 
Ekologisté se rádi ohání klimatickými změnami a globálním oteplováním, a ve stejnou chvíli burcují proti jaderné energii, která je nejlepší alternativou k plynným a uhelným elektrárnám, jež vypouštějí obrovské množství emisí skleníkových plynů. Nemluvě o tom, jaký mají dopad na ovzduší a životní prostředí. Své o tom mohou vyprávět obyvatelé severních Čech z doby normalizace, kdy uhelná těžba a uhelné
elektrárny zničily tamější ovzduší.
 
Jediné reálné ekologické nároky jaderných elektráren jsou v otázce vody a vodních zdrojů. Ve všech ostatním předhání ekologickými aspekty uhelné a plynné elektrárny a aspekty ekonomické a energetické efektivity sluneční, vodní a větrné elektrárny.
 
Sluneční elektrárny nefungují, když Vám nesvítí slunce, a vždy je musíte umisťovat na nejvhodnější místa, pokud chcete produkovat větší množství energie, ovšem, jak je umisťujete, koeficient účinnosti s každou další klesá, protože se vzdalujete od původního, nejlepšího a nejefektivnější, místa. Jaderná elektrárna potřebuje jedno místo, jeden pozemek, jednu oblast, a stále tam produkuje takové množství energie, které potřebujete. Solární elektrárny se musí neustále rozšiřovat, zabírat další a další plochy.
 
Větrná energie je podobně neefektivní. Ta zase nefunguje, když není vítr, když je bezvětří. A aby toho nebylo málo, masakruje ptactvo. Na jednu větrnou turbínu připadá v průměru 20-25 mrtvých ptáků. Jen v ČR je 206 turbín (2018), což znamená přes pět tisíc mrtvých ptáků ročně. A to vše díky ekologičtější produkci energie. Aby větrná energie pokryla produkci energie v ČR, muselo by vzniknout, až 30 tisíc větrných elektráren, a každý rok být zabito 150,000,000 ptáků.
 
Autor: Herakleios Stalker, Praha, ČR, 11.8.2019