KOMENTÁŘE

8. lis, 2017

Formuje se vláda

Uplynulo už pár týdnů od parlamentních voleb v Rakousku a je s největší pravděpodobností jisté, že v nové vládě zasedne i Svobodná strana Rakouska. Nejen kvůli odporu lidovců vůči socanům, ale především díky velice úspěšným povolebním jednáním mezi budoucími koaličními partnery, které reprezentuje lidovec Sebastian Kurz a svobodný Heinz-Christian Strache.

Socani jsou z kola ven a do vlády se bude vracet Svobodná strana Rakouska, která už v povolebních jednáních dosáhla řady úspěchů a výsledků, protože její efektivní vedení dokáže naplno využít své pozice a to k všeobecné zlosti sluníčkářů. Lidovci a Svobodní se úspěšně shodli na zavedení rozpočtové zodpovědnosti, snížení zbytečných výdajů a zejména snížení sociálních dávek migrantům. Předáci Svobodných, přesně ve shodě i s našimi cíli, deklarují, že v rámci E vropské unie budou prosazovat, co nejsilnější princip subsidiarity, tedy aby nejvíce pravomocí bylo drženo u nejnižších celků. Zároveň nově formovaná vláda deklaruje, že nadcházející rakouské předsednictví EU, které začne příští léto, bude aktivní a bude prosazovat právě tento princip.

Kurz už musí ustupovat, a přestože se deklaruje za proevropského, dal se slyšet, že EU se musí soustředit hlavně na vnitřní trh a na ochranu vnějších hranic, přesně tak jak si to přeje Strache a Svobodní. Obě strany se nadále ve shodě se svými předvolebními sliby zavazují nezavádět dědičnou daň a nové daně z majetku, snížit daně nejchudším a snížit výdaje na imigranty, jejichž počet v Rakousku už dosáhl 1% obyvatel a je neudržitelný pro tamější sociální systém. Cílem je snížit deficit pod 0,5% HDP ze současných 1,1% k jehož zvýšení přispěla i migrace. Zároveň chtějí zpřísnit dávky pro občany jiných zemí EU a zavést pětiletou kvalifikační dobu pro získání trvalého pobytu.

Pokud se tohle vše podaří, bude to velký úspěch pro Rakousko a nepatrné světélko na konci dlouhého a černého tunelu. Možná se zachrání.

Autor: Herakleios Stalker, Praha, ČR, 8.11.2017


 

 

5. lis, 2017

Ideový úpadek

Jiří Paroubek, kdysi jeden z nejlepších představitelů starosocialismu a politik, kterého jsem si vážil se nyní, na stará kolena, posunul k novosocialismu a liberalismu. Muž, který chtěl vládnout s komunisty i marťany nyní uveřejňuje 19 tezí k programové změně sociální demokracie. Ne všechny jsou špatné, ale mnoho z nich ukazuje naprosto neuvěřitelnou změnu, která pro nás jako národně-konzervativní altright vylučuje možnost považovat Jiřího Paroubka za představitele konzervativního a národního socialismu, přestože on sám se označoval za národního socialistu.

Zde je 19 tezí Jiřího Paroubka a naše kritika tezí. Naše kritika je tučným písmem.

    1. Jasně se vymezit proti dostavbě Temelína a Dukovan, které by českým občanům i podnikatelskému sektoru přinesly jen drahou elektrickou energii v důsledku obrovských a jen těžko udržitelných investičních výdajů v objemu nejméně mezi 300-400 miliardami korun (při výstavbě všech 4 nových bloků Dukovan a Temelína). Strana by se měla orientovat na podporu decentralizované výroby energií z OZE a na podporu takových výrobců, včetně jednotlivých občanů. A sam ozřejmě na podporu úspor. – uváděný argument je absurdní a v rozporu se základními tržními principy hodnoty zboží, poptávky a nabídky. Podpora jaderné energie může ceny jen snížit, výstavba elektráren a nových jaderných bloků přinese snížení energetické závislosti na zahraničních zdrojích, obrovské množství pracovních míst, růst ekonomiky a hospodářské suverenity, společně se zlepšením životního prostředí tím, že bude omezen provoz uhelných elektráren. Nemáme nic proti decentralizované výrobě elektřiny, ba naopak, ale odmítáme, že by energie z obnovitelných zdrojů snad měla být levnější. Naopak, je mnohonásobně dražší, než z fosilních paliv.
    2. Strana by jako jednu ze svých programových priorit měla trvale prosazovat zásadní změnu v početních stavech a věkové struktuře lékařů a zdravotních sester. A to tak, aby odchody lékařů ze silných populačních ročníků do důchodu byly nahrazeny příchody nových lékařů. A totéž platí i o zdravotních sestrách. – nevíme, jak si Jiří Paroubek představuje zavedení tohoto opatření, ale v principu proti němu nejsme.
    3. Prosazovat politiku silné koruny tak, aby koruna v co nejkratší možné době dosáhla konverzního kurzu k euru v hodnotě mezi 18 – 20 korun za jedno euro. Jde o to, aby lidé při vstupu do EMU v budoucnu měli zajištěno, že přijetí eura neznehodnotí jejich příjmy (to se samozřejmě týká také firem) a úspory. Jen tak vstoupit do EMU a přistoupit k zavedení eura u nás.– velice problematické. Důrazně a absolutně ODMÍTÁME zavedení eura v České republice, nicméně podporujeme myšlenku silné koruny jako nástroje k snížení životních nákladů našich občanů a jako součást plynulé cesty od exportní ekonomiky ke spotřebitelské. Ale opakujeme, nikdy nebudeme podporovat silnou korunu za účelem přijetí eura. Tímto bodem Jiří Paroubek dokázal, že není národním socialistou.
    4. U velkých společností prosazovat zavedení druhé sazby korporátní daně (tedy u společností oligopolního charakteru). V některých letech totiž z ČR odchází i přes 300 miliard korun dividend na zahraniční účty jejich mateřských firem. – v principu nejsme proti, ale zavedení druhé sazby nesouvisí s odtokem 300 miliard korun ročně. K prevenci těchto ztrát je nutná efektivní a důsledná daňová správa, snížení korporátní daně na 15% a zároveň tvrdé postihy pro firmy, které vyvádějí dividendy.
  • Vyhlásit skutečný boj daňovým rájům ve světě, včetně zemí, které patří do společenství EU. Přijít v tomto smyslu do orgánů EU s ucelenými návrhy. Podle zřejmě spíše podceněných odborných odhadů mizí jen z ČR do daňových rájů každoročně 60 miliard korun. – souhlasíme s bojem proti daňovým rájům uvnitř i vně Evropské unie, ale je naprosto absurdní si myslet, že tento boj bude úspěšný při spolupráci s orgány EU. Jen pro připomenutí, Jean-Claude Juncker je šéfem Evropské komise a je na někdejším premiérem jedné z hlavních bašt daňových rájů, Lucemburska. Dopadlo by to stejně jako otevřít protidrogovou kliniku v sídlu drogového kartelu.
  • Je potřeba také omezit mise české armády v zahraničí na symbolickou účast, a to zejména v Afghánistánu. Početní velikost české armády neumožňuje rozsáhlé armádní mise, a daňové poplatníky stojí zbytečné peníze. Je velkou politickou chybou usilovat o postupné navýšení vojenských výdajů až na 2 % HDP. ČR si nemůže dovolit dávat na obranu v dnešních cenách 100 miliard korun ročně, tedy zhruba dvanáctinu příjmů svého státního rozpočtu. To by mělo vážný dopad v oblasti školství, zdravotnictví, v sociální oblasti atd. – Jednoznačně odmítáme návrh Jiřího Paroubka na faktické odzbrojení České republiky. Takový krok může mít za konečný důsledek ztrátu suverenity a dokonce hrozbu, že by „vojenskou ochranu“ nad Českem převzal například Bundeswehr s odůvodněním, že Armáda ČR toho není schopná. 7Republika uznává nutnost investic a výdajů do školství, zdravotnictví a sociální oblasti, ale to se NEVYLUČUJE s investicemi a navýšením rozpočtu do armády a bezpečnosti. Stačí ušetřit na byrokracii, ministerstvech, úřadech, bojovat s korupcí a zabránit odtoku dividend.
  • Přistoupit důsledně k ochraně spotřebitele z hlediska kvality a ceny u nás prodávaného zboží (a služeb). V prvé řadě jde o potraviny, které jsou u nás méně kvalitní a v základním spotřebním koši také o 20-30 % dražší než v sousedním Německu či Rakousku. V této otázce nesehrává překvapivě žádnou roli například ÚHOS, který naprosto ponechává stranou monopolní charakter cen zboží v supermarketech. – s touto tezí souhlasíme. Pouze doplníme, že činnost ÚHOS nesmí výrazně poškodit tržní prostředí.
  • Koncentrovat prostředky a rozpočtové zdroje, včetně evropských peněz a projektů PPP. Zapojit do výstavby veřejných staveb soukromý kapitál, a to k co nejrychlejšímu dobudování kompletní sítě dálnic, silnic první třídy po celé republice, například do deseti let. – s touto tezí souhlasíme. Jen škrtáme „včetně evropských peněz“. 7Republika usiluje o ukončení přijímání dotací z EU, které z nás dělají uplácené parazity. Investice do infrastruktury podporujeme s cílem propojit hospodářskou činnost mezi zeměmi Visegrádu.
  • Zahájit celospolečenskou diskusi na téma případné nové americké vojenské základny na českém území a jasně zastávat stanovisko proti vybudování této základny. – tato teze je poměrně zvláštní z dvou důvodů. Zaprvé, není žádný náznak toho, že by Spojené státy americké chtěli u nás vybudovat základnu, tedy otevírat diskusi o něčem, co není je zvláštní. Zadruhé, byla to sociální demokracie, která začala jednat o potenciálním umístění americké radarové základny v Brdech.
  • Věnovat pozornost problematice vztahů homosexuálních párů a posilování jejich práv, včetně prosazení sňatků homosexuálů, což jim dá i právo adoptovat děti. – jako konzervativní nacionalisté nesouhlasíme, nicméně zde jde z Paroubkovi strany o konzistentní politiku, která se nezměnila od doby jeho premiérství.
  • Akcentovat velké téma eutanazie. – nemáme k tomuto stanovisko. Pokud o něčem, tak o tomhle je nutná společenská diskuse.
  • Prosazovat rozšiřování nástrojů přímé demokracie, prosazovat přímé volby hejtmanů, starostů, a zejména starostů velkých a větších měst. – souhlasíme.
  • Usilovat o rozvolnění norem v oblasti duševního vlastnictví. – souhlasíme, viz náš program k otázce kultury.
  • Soustředit se na podporu start-upů, a to jednak daňovým zvýhodněním, a například také poskytováním poradenství prostřednictvím institucí státu: kupř. v síti Českomoravské záruční a rozvojové banky. Vytvořit pro tento účel fondy rizikového kapitálu a z něj pomáhat financovat rozvoj start-upů. – souhlasíme a bude to formulováno v budoucím ekonomickém programu 7. Republiky, nicméně v jiné podobě a za jiných podmínek.
  • Prosazovat okamžitý a jednorázový daňový odpis investic firem do výzkumu, ochrany životního prostředí a moderních výrobních technologií u specifikovaných výrob (například ve start-upech, dále do plně robotizovaných výroben, výroby technických novinek – elektromobily, automobily na vodíkový pohon a podobně...) – souhlasíme.
  • Prosazovat daňový odpis investic malým a středním firmám do nemovitého majetku a investic, které přinášejí nová pracovní místa nebo vedou k rozšíření služeb a produkce. – souhlasíme.
  • Zformulovat systém investičních pobídek pro výzkumné instituce k získávání kvalifikovaných zahraničních pracovníků, tak aby se ČR stala cílovou zemí vědců, a to nejen ze zemí východní Evropy a střední Asie, ale i odjinud. – velice pochybujeme o možnostech vědců ze středoasijské oblasti, ale v principu souhlasíme s tím, že ČR se musí stát atraktivní pro vědce a výzkumníky z východních zemí.
  • Prosazovat daňové odpisy těm firmám či OSVČ, které alespoň na částečný úvazek zaměstnávají důchodce, absolventy škol při prvém a druhém nástupu do praxe a studenty. Těmto subjektům pak snížit na minimum odvody z jejich mezd z částečných úvazků. – souhlasíme.
  • Prosazovat rychlé a účinné rozhodování soudů zejména v oblasti hospodářského a majetkového práva. Prosazovat co největší jednotnost v rozhodování soudů v obdobné věci. – souhlasíme.

Jak vidíte, nejde jen o absolutní kritiku všeho, co Jiří Paroubek formuloval, nicméně jeho body 1, 6 a 10 a důvody bodu 3 jsou pro nás naprosto neakceptovatelné a pokud je bude Jiří Paroubek skutečně prosazovat v rámci sociální demokracie na úkor konzervativních socialistů, pak ho nebudeme moci ani vzdáleně považovat za spojence.

Autor: Herakleios Stalker, Praha, ČR, 5.11.2017


 

31. říj, 2017
Barvy vlajky Jamajky, jsou přezdívkou pro koalici, kterou se snaží složit kancléřka Angela Merkel, která vyhrála v září Německé volby do Bundestagu. CDU/CSU & Liberálové FDP & Zelení, však mají několik zásadních problémů a rozporů. Do vánoc zjevně hotovo nebude...
 
Začněme odbočkou do Rakouska
V Rakousku byly volby o 14 dní později, než v Německu. Vyhráli je lidovci (ÖVP) předsedy Sebastiana Kurze. Ten začal jednat o vládě s HC Strache, předsedou Svobodných (FPÖ), už proběhla dvě kola jednání a vše jde v podstatě dobře. Rakousko tedy bude mít zjevně vládu "do vánoc", a oba dva předsedové na to kladou velký důraz, aby mohli Rakušané oslavit svátky vánoční v klidu (což je signál přihlášení se ke křesťanským svátkům). Spory o imigraci, islám a EU jsou mezi stranami také, ale politika je uměním kompromisu. Otázkou je, jestli "zelený" prezident Van der Bellen, nakonec tuto vládu jmenuje, kde by byl zjevně HC Strache vícekancléřem, ale asi mu nic jiného nezbude, takže Rakušané budou mít černo-modrou vládu, která nebude vítačská jako vláda před tím, a vůči EU zaujme tzv. kritický, ale konstruktivní postoj (to ukáže až čas).
 
CDU/CSU - Liberálové - Zelení (393 mandátů z 709)
Začali jednat o vzniku koalice. Liberálové jsou v podstatě svolní ke všemu, nicméně Zelení pod vedením turka Cema Özdemira (spolu s předsedkyní Simone Peter) si kladou velké požadavky (na to, že skončili ve volbách jako poslední mezi těmi, kdo se do Bundestagu dostali). Kámenem úrazu je samozřejmě ilegální imigrace, islám a směřování EU. Zelení by islamizovali ještě více než Merkelová v posledních dvou letech, jenže to se nelíbí bavorské CSU. Ne proto, že by ve finále měla něco proti islámu, ale proto, že by je mohla v Bavorsku postupně nahradit antiislámská a euroskeptická AfD.
 
Problémem koalice Jamajka? Paradoxně její nečlen AfD
Bavorský ministerský předseda Horst Seehofer ví, že příští rok na jaře, se konají v Bavorsku zemské volby, a že už u voleb do Bundestagu se ukázalo, že CSU ztrácí hlasy a jejich voliče přebírá bavorská sekce AfD (tu vede poslanec Bundestagu Petr Bystroň). AfD převzala tradiční voliče, i původní agendu CSU o "nezávislosti" na Berlíně, nechce Islám a kritizuje jak Berlín, tak Brusel. Návrh na to, že Německo bude příjimat jen 200 tisíc imigrantů ročně, si domluvil právě Seehofer, jenže Zelení jsou proti. Ti nechtějí žádný strop, a chtějí prostě islamizovat. A nejde jen o uprchlíky. CSU volí tradiční křesťané, kteří Zelené považují za šílence, s jejich LGBTQ lobby, a podporou menšin na úkor původních Němců. CSU volí celé rodiny, od prvovoličů až po bavorské důchodce, a těm koalice se Zelenými přijde jako nápad z hororových filmů. Seehofer tak tedy bude mít co dělat, aby to "svým" voličům vysvětlil, jinak mu utečou k bavorské sekci AfD.
 
CDU/CSU & SPD pokračující? (399 mandátů z 709)
Není to nakonec vyloučené. Stačilo by, aby se SPD zbavila Martina Schulze, a mohla v klidu nominovat svoje ministry do vlády. Ostatně, na velkou černo-modro-rudou koalici jsou Němci zvyklí, rozhodně víc než na Jamajku. A tato staronová koalice by měla většinu 399 mandátů z 709. Nicméně to by dlouhodobě nahrávalo AfD, a zvyšoval by se jí volební potenciál, od čím dál více nespokojených Němců. Merkelová je, ale známá svým uměním, vše si takříkajíc "vysedět", otázkou je, jestli to zabere i tentokrát...
 
Autor: TGM, Praha, ČR, 31.10.2017
29. říj, 2017
Historický propad komunistů u voleb, má dvě možné cesty. Buď se komunisté nezmění a příští volby budou vymazáni ze sněmovny PSP ČR. Nebo se vydají cestou podobnou té, kterou vyrazili komunisté například v Německu, kde je vede bývalí sociální demokrat Oskar Lafontaine, pod názvem Levice (Die Linke) a stal se jejím předsedou, před deseti lety v roce 2007. KSČM u nás má svého Oskara a tím je Josef Skála...
 
7,76 %
To je výsledek komunistů v letošních volbách a nejhorší od listopadu 1989. V roce 2013 získali 14,91 %, přišli tak o polovinu hlasů. Je jasné, že potřebují změnu. Předseda Vojtěch Filip už oznámil, že na mimořádném dubnovém sjezdu v roce 2018, už nebude funkci obhajovat. Otevírá se tak prostor pro Josefa Skálu. Ten klade důraz na styl národní konzervativní levice. Ve stejném duchu vede německou bývalou komunistickou stranu s názvem Die Linke Oskar Lafontaine. Jeho strana získala v nedávných zářijových volbách 9,2% a získala 69 mandátů, o 5 více než při volbách v roce 2013, jak je vidět, preference Die Linke rostou, naopak preference českých komunistů klesají. Oskar Lafontaine přezdívaný Napoleon ze Sárska, ví, že německá sociální demokracie SPD je v krizi, a že když bude držet směr, bude jeho strana stále růst a v budoucnu ji může nahradit.
 
V Česku je situace obdobná. Čeští socialisté z ČSSD utrpěli totální debakl, a získali ještě méně než komunisté, a to jen 7,72% oproti roku 2013, kdy získali 20,45 %. Jenže socialisté, se z euroislámu a LGBTQ lobby nevymotají, už to, že si zvolili za předsedu poslaneckého klubu ČSSD Jana Chvojku to jen potvrzuje. A o předsedu strany má zájem Jan Hamáček, který se veřejně paktuje s islámisty. Je tedy možné, že v příštích volbách budou vymazáni z mapy stejně jako strana Zelených při těchto volbách. 
 
Národní konzervativní levice 
Touto cestou, by se komunisté mohli vydat. Určit si tři jasné body, tedy národní zájmy, konzervativní hodnoty proti těm neomarxistickým, a sociální témata, která ČSSD opustila. Pokud se jim to podaří, mohou sociální demokracii nahradit. Změnu by chtěl i název, něco ve smyslu Českomoravská Levice, nebo Levice.cz. Bylo by mnohem lepší mít jako levicovou stranu u nás lidi, kteří řeší opravdová sociální témata, a mají jasný vztah k národním zájmům, než neomarxisté, kteří preferují rozkazy Bruselu a Berlína a tlačí šílenosti typu LGBTQ, namísto tradiční rodinné politiky. Uvidíme v dubnu 2018, jak si s tím komunisté poradí, je to jejich šance. Jinak zmizí zcela a sociální témata si nechají jiné strany, jako je dnes Okamurovo SPD a Babišovo ANO.
 
Autor: TGM, Praha, ČR, 29.10.2017
26. říj, 2017

V Číně se právě konal 19. Národní kongres Komunistické strany Číny a hodí se o něm napsat, protože přinesl řadu změn ve vedoucích pozicích. Kongres, který je nejvyšším rozhodovacím orgánem KSČ, se konal 18. - 24. října. Přítomno bylo 2280 stranických delegátů, kteří rozhodovali o vedoucích představitelích KSČ. Účastnilo se i 78 zvláštních hostů.

Tento sněm se rovněž nesl v duchu pokračujících frakčních bojů uvnitř KSČ, kde existuje celá řada zájmových klik a skupin. Během sněmu došlo k oslabení starých kádrů, kdy 5 ze 7 vedoucích členů čínského politbyra bylo zbaveno své pozice a nahrazeno regionálními a provinčními funkcionáři, kteří podporují modernizační myšlenky Si Ťin-pchinga. Jde tak o pokračující snahu současného generálního tajemníka o nahrazení kariéristů a korupčníků místními funkcionáři, kteří mají zkušenosti z terénu a užší kontakt s čínským obyvatelstvem.

V rámci sněmu došlo také k přijetí tzv. „myšlenek Si Ťin-pchinga“, které označují souhrn politických, vojenských a ekonomických kroků, jejichž závěrečným cílem má být transformace Číny v zemi 1. světa do roku 2049 (100. výročí založení ČLR). Tyto myšlenky kladou důraz na suverenitu Číny, transformaci ekonomiky z vývozní na spotřebitelskou, zvýšení životní úroveň a řadu dalších oblastí. V zásadě jde o pokračování technokratického a korporativistického socialismu čínského typu s důrazem na moderní technologie, pokrok a přechod Číny z pozice exportéra na pozici spotřebitele. Přijetím těchto myšlenek na úroveň ideové základny KSČ sám sebe Si Ťin-pching povýšil na úroveň Mao Ce Tunga.

Do Stálého výboru politbyra byl jmenován regionální guvernér Li Žanšu, který vládl regionu Chej-lung-ťiang. Wang Jang, místní stranický sekretář, reformista a zastánce tržního hospodářství a posílení role občanů v rozhodovacím procesu označovaný za „nejliberálnějšího“ představitele čínské elity. Třetím je Wang Huning, stranický ideolog zodpovědný za rozvoj „čínského socialismu“, který působil jako ředitel „Výzkumné kanceláře centrální politiky"; už od roku 2002 a je přezdíván jako „čínský Kissinger“. Čtvrtým „nováčkem“ je Žao Leji, který společně s členstvím ve Stálém výboru politbyra přebírá taky funkci šéfa Ústřední komise pro inspekci disciplíny, což je hlavní antikorupční orgán KSČ, který během svého působení v Šen-si dosáhl významných ekonomických a politických úspěchů, včetně 13% růstu místní ekonomiky a rozvoje technologických a inovačních center. Posledním novým členem je Han Ženg, člen „šanghajské kliky“ uvnitř KSČ, technokrat, který jako šéf šanghajské sekce strany nechal tvrdě rozprášit místní korupční prostředí a staré kádry.

Všichni tito nově jmenování členové Stálého výboru politbyra jsou podobné ročníky jako současný generální tajemník. Nejmladší z nich je ročník 1960, nejstarší 1950, čímž pokračuje generační obměna uvnitř vedení KSČ, přestože medián věku se mírně zvýšil. Dosazení těchto členů je signálem, že Čína pokračuje v tažení proti korupci v nejvyšších stranických pozicích a chce pokračovat v ekonomických reformách.

Druhá část tohoto článku se zabývá ekonomickým projektem, který podporuje náš spolek 7. Republiky, a který je velice úzce provázán se současným vedením Číny. Tím projektem je „Nová hedvábná stezka“, která představuje rozsáhlý program ekonomické spolupráce a rozvoje infrastruktury napříč Eurasií od Číny, přes Rusko, Indii a Pákistán, k Indickému oceánu a do Evropy. Program navržený Si Ťin-pchingem je celou soustavou projektů napříč Eurasií. Mezi nimi je například čínsko-pákistánský koridor, vodní elektrárny mimo Čínu, železniční spojení z Lien-jun-kangu do Rotterdamu dlouhé skoro 12 tisíc kilometrů, Fond hedvábné stezky s 40 miliardami dolarů určených na investice do infrastruktury (karotská vodní elektrárna v rámci čínsko-pakistánského koridoru, železniční spojení Mombasa-Nairobi, nebo ruské plynovody na zkapalněný plyn na Jamalském poloostrově) a řada dalších.

Česká republika do projektu není zapojena, ba ani Slovensko, přestože například Německo a Polsko jsou. Neúčast ČR vidíme jako další selhání naší geopolitické činnosti. ČR se profiluje dlouhodobě jako tranzitní země a 7. Republika, přestože bude usilovat o snížení podílu exportu na naší ekonomice, nebude nijak bránit růstu tranzitu (zejména železničního), ze kterého budou naši obyvatelé prosperovat. Proto chceme, aby ČR vstoupilo do projektu Nové hedvábné stezky. Nemluvě o tom, že projekt Nové hedvábné stezky může být dalším stmelovacím prvkem Mezimoří–Trojmoří a jeho ekonomických aktivit.

Autor: Herakleios Stalker, Praha, ČR, 26.10.2017