5. zář, 2017

POLSKÉ REPARACE - DALŠÍ BITVA O SUVERENITU!

Již před, nějakou dobou jsme mohli slyšet, že Polsko chce otevřít otázku poválečných reparací za zvěrstva a masové zločiny, které spáchalo Německo na polském národu a státu během Druhé světové války. Plně podporujeme tuto snahu, protože zatímco čeští a slovenští politici se degradují na lokaje evropské byrokracie, polská reprezentace nyní vyráží do další bitvy o národní suverenitu a nezávislost svého státu. Šance, že Velkoněmecká říše ustoupí polskému národu a památce miliónů zavražděných Poláků a polských Židů je velic e malá, ale vnímáme toto jako boj o národní suverenitu v Eurosvazu.

Poláci vypočetli reparace na téměř 22 biliónů korun (pro představu zhruba 4,5 HDP ČR) a tuto snahu včera opětovně avizoval polský ministr zahraničí Witold Waszczykowski a v sobotu ministr vnitra Mariusz Blaszczak. Argumentace polské vlády ukazují, že tyto reparace jsou vlastně dvojí bitvou o suverenitu. První s Německem a druhá s Ruskem. Polská vláda byla totiž v roce 1953 přinucena Sovětským svazem vzdát se nároků na reparace, v rámci „bratrské spolupráce socialistických národů“. Úspěch a zvrácení současného stavu by znamenalo nejen porážku německé, ale i historické ruské dominance nad polsk&ya cute;m národním státem. Polský úspěch by znamenal významnou satisfakci celé Evropě, nejen Polákům a taky by bylo dobrým začátkem pro zrození Třetí polské republiky, o kterou usiluje Jaroslaw Kaczynski, Andrzej Duda i Beata Szydlo, tak jako my usilujeme o Sedmou republiku.

Němci si za to mohou sami. Kdyby Německo projevilo trochu pokory, kdyby přestalo se svou politikou dominance a útisku prostřednictvím Eurosvazu, kdyby přestalo jednat se všemi ostatními jako s podřadným póvlem, Poláci by proti nim nepovstali. A je naší povinností podpořit polský boj, protože je to i náš boj, a hned vysvětlím proč.

I kdybychom odhlédli od toho, že se československá vláda vzdala reparací výměnou za to, že se Německo vzdá svých uchvatitelských a falešných nároků na Sudety, faktem zůstává, že Německo zcizilo desítky tun československého zlata, i za vydatné pomoci anglických bankéřů a dodnes nic nevrátilo. Německo u nás vydrancovalo majetky a zlato v hodnotě více, než sto tun. Československá vláda si nárokovala pouhých 45 tun a nakonec nám bylo, během čtyřiceti let nepřetržitého oddalování vráceno jen 24 tun.

Německo bude dělat vše, proto aby marginalizovalo, či zlikvidovalo snahu Poláku, protože ví, že nikdy nebylo potrestáno za Druhou světovou válku, a že polské reparace by následovali reparace Česku, reparace Řecku a dalším státům, které drancovalo a dodnes drancuje prostřednictvím Evropské centrální banky, Evropské komise a dalších podobných institucí. Navíc uznáním reparací by přiznalo, že vlastně nebylo za své zločiny potrestáno, což dokázalo i masovými amnestiemi nacistických zločinců a aparátčíků.

Vývoj okolo polských reparací budeme dál sledovat, protože je nadějí proti milióny lidí zavražděných německou mašinérií během Druhé světové války, pro zničenou Varšavu a národy Evropy, které dnes Německo opět uvrhává do svého poddanství.

Autor: Herakleios Stalker, PRAHA, ČR, 5.9.2017

KOMENTÁŘE

 
Copyright 2017