10. říj, 2017

SEVERNÍ EVROPA: FINSKO: V LEDNU 2018 ZAŽIJÍ PREZIDENTSKÉ VOLBY I VE FINSKU

Blíží se finské presidentské volby

Nejsou sice tak blízko jako volby české, rakouské, islandské, nebo chilské, kterým se taky budeme věnovat, ale přesto stojí za to se na ně podívat, a to i když Finsko není presidentskou, ale parlamentní republikou. Volby si zaslouží naši pozornost, protože Finsko patří mezi nejméně islamizované státy Skandinavstánu.

Ve Finsku je řada významných politických stran. Současnou vládnoucí stranou je Centristická strana, která neví, kam skočit v otázce europolitiky. Je proevropská i protievropská, podle toho, jak se hodí, například v otázce Eura. Na druhém místě dlouho byla nacionalistická konzervativní strana Pravých Finů, dokud nebyla rozštěpena umírněnou frakcí, která se rozhodla jít cestou politické korektnosti. Další je finská obdoba ODS, Strana národní koalice, která je „liberálně-konzervativní“ a proevropská. Čtvrté místo v posledních volbách obsadila sociální demokracie, která je, až na svůj odpor k NATO prakticky kopie sociálních demokracií jiných zemí, multikulti levicový liberálové. Poměrně bizarním unikátem je Zelená liga, finští zelení, kteří jsou proti všeobecné branné povinnosti a jsou proevropští, jako většina zelených partají, ale ve své politice k imigrantům stanovují, že pokud se imigranti nebudou učit finsky (či švédsky), přijdou o sociální podporu. Je povinností imigrantů naučit se řeč jejich nové domoviny, nechala se slyšet zelená ministryně práce. Po zelených přichází na řadu rudá Levá aliance, nástupnice zbankrotovaných finských komunistů. Feministická, rovnostářská a euroskeptická partaj. Finští Zelení a finští Rudí jsou, jako kdybyste mezi sebou promíchali KSČM a Stranu zelených v Česku. Další strana je liberální Švédská lidová strana, která zastupuje zájmy švédské menšiny ve Finsku a podporuje NATO. Poslední jsou křesťanští demokraté, klasická křesťanská partaj. Takový je jednoduchý popis finského politického spektra. V současnosti, ještě existuje strana „Modrá reforma“, která je odštěpenou umírněnou frakcí nacionalistů.

Nyní k samotným kandidátům na presidenta. Nejsilnějším kandidátem je stávající president Sauli Niinisto, v jednu dobu proruský, dnes protirusky orientovaný politik, který ale ignoruje lidskoprávní fetišismus a podporuje politiku „Jedné Číny“. Druhým nejsilnějším kandidátem je Pekka Haavisto, zelený homosexuál, který se vyhnul základní vojenské službě civilní službou, a stal se tak prvním kandidátem v historii, který se takto zachoval. Již v roce 2012 neúspěšně kandidoval. Byl ministrem mezinárodního rozvoje (ministerstvo určené k rozhazování peněz daňových poplatníků na nesmyslné projekty v rozvojových zemích). Třetím z kandidátů je finská patriotka a přívrženkyně presidenta Trumpa, Laura Huhtasaari, která je tvrdou kritičkou imigrace a varuje před nastávajícím kolapsem Evropské unie, který může zničit Finsko. Má sice dnes velice mizivé šance, ale věci se mění. Matti Vanhanen je kandidátem Centristické strany, který dává důraz na bezpečnost, ale v jeho podání jde o bezpečnostní opatření zaměřená proti Rusku, nikoliv proti islámské invazi. Ten je, ale navíc zdiskreditovaný korupčními skandály. Přesto se rozhodl na výzvu centristů kandidovat. Tuula Haatainen je sociálně demokratická kandidátka, zatímco Merja Kyllonen je kandidátka Levé aliance. Klasické socialistky. Posledním z registrovaných kandidátů je, někdejší centrista a dnes nacionalista Paavo Vayrynen, někdejší předák Občanské strany, který kritizuje liberální politiku.

Nikdo z nich není dobrým kandidátem, ale doufáme v úspěch Laury Huhtasaari. Naše Laura musí uspět, pokud se má Finsko, které je postiženo ekonomickou krizí, úpadkem národních společností a imigrací, vzpamatovat. Volby proběhnou v lednu 2018.

Autor: Herakleios Stalker, Praha, ČR, 10.10.2017

zdroj:

https://cs.wikipedia.org/wiki/Finsk%C3%A9_prezidentsk%C3%A9_volby_v_roce_2018