26. říj, 2017

ASIE: ČÍNSKÝ SJEZD & NOVÁ HEDVÁBNÁ STEZKA

V Číně se právě konal 19. Národní kongres Komunistické strany Číny a hodí se o něm napsat, protože přinesl řadu změn ve vedoucích pozicích. Kongres, který je nejvyšším rozhodovacím orgánem KSČ, se konal 18. - 24. října. Přítomno bylo 2280 stranických delegátů, kteří rozhodovali o vedoucích představitelích KSČ. Účastnilo se i 78 zvláštních hostů.

Tento sněm se rovněž nesl v duchu pokračujících frakčních bojů uvnitř KSČ, kde existuje celá řada zájmových klik a skupin. Během sněmu došlo k oslabení starých kádrů, kdy 5 ze 7 vedoucích členů čínského politbyra bylo zbaveno své pozice a nahrazeno regionálními a provinčními funkcionáři, kteří podporují modernizační myšlenky Si Ťin-pchinga. Jde tak o pokračující snahu současného generálního tajemníka o nahrazení kariéristů a korupčníků místními funkcionáři, kteří mají zkušenosti z terénu a užší kontakt s čínským obyvatelstvem.

V rámci sněmu došlo také k přijetí tzv. „myšlenek Si Ťin-pchinga“, které označují souhrn politických, vojenských a ekonomických kroků, jejichž závěrečným cílem má být transformace Číny v zemi 1. světa do roku 2049 (100. výročí založení ČLR). Tyto myšlenky kladou důraz na suverenitu Číny, transformaci ekonomiky z vývozní na spotřebitelskou, zvýšení životní úroveň a řadu dalších oblastí. V zásadě jde o pokračování technokratického a korporativistického socialismu čínského typu s důrazem na moderní technologie, pokrok a přechod Číny z pozice exportéra na pozici spotřebitele. Přijetím těchto myšlenek na úroveň ideové základny KSČ sám sebe Si Ťin-pching povýšil na úroveň Mao Ce Tunga.

Do Stálého výboru politbyra byl jmenován regionální guvernér Li Žanšu, který vládl regionu Chej-lung-ťiang. Wang Jang, místní stranický sekretář, reformista a zastánce tržního hospodářství a posílení role občanů v rozhodovacím procesu označovaný za „nejliberálnějšího“ představitele čínské elity. Třetím je Wang Huning, stranický ideolog zodpovědný za rozvoj „čínského socialismu“, který působil jako ředitel „Výzkumné kanceláře centrální politiky"; už od roku 2002 a je přezdíván jako „čínský Kissinger“. Čtvrtým „nováčkem“ je Žao Leji, který společně s členstvím ve Stálém výboru politbyra přebírá taky funkci šéfa Ústřední komise pro inspekci disciplíny, což je hlavní antikorupční orgán KSČ, který během svého působení v Šen-si dosáhl významných ekonomických a politických úspěchů, včetně 13% růstu místní ekonomiky a rozvoje technologických a inovačních center. Posledním novým členem je Han Ženg, člen „šanghajské kliky“ uvnitř KSČ, technokrat, který jako šéf šanghajské sekce strany nechal tvrdě rozprášit místní korupční prostředí a staré kádry.

Všichni tito nově jmenování členové Stálého výboru politbyra jsou podobné ročníky jako současný generální tajemník. Nejmladší z nich je ročník 1960, nejstarší 1950, čímž pokračuje generační obměna uvnitř vedení KSČ, přestože medián věku se mírně zvýšil. Dosazení těchto členů je signálem, že Čína pokračuje v tažení proti korupci v nejvyšších stranických pozicích a chce pokračovat v ekonomických reformách.

Druhá část tohoto článku se zabývá ekonomickým projektem, který podporuje náš spolek 7. Republiky, a který je velice úzce provázán se současným vedením Číny. Tím projektem je „Nová hedvábná stezka“, která představuje rozsáhlý program ekonomické spolupráce a rozvoje infrastruktury napříč Eurasií od Číny, přes Rusko, Indii a Pákistán, k Indickému oceánu a do Evropy. Program navržený Si Ťin-pchingem je celou soustavou projektů napříč Eurasií. Mezi nimi je například čínsko-pákistánský koridor, vodní elektrárny mimo Čínu, železniční spojení z Lien-jun-kangu do Rotterdamu dlouhé skoro 12 tisíc kilometrů, Fond hedvábné stezky s 40 miliardami dolarů určených na investice do infrastruktury (karotská vodní elektrárna v rámci čínsko-pakistánského koridoru, železniční spojení Mombasa-Nairobi, nebo ruské plynovody na zkapalněný plyn na Jamalském poloostrově) a řada dalších.

Česká republika do projektu není zapojena, ba ani Slovensko, přestože například Německo a Polsko jsou. Neúčast ČR vidíme jako další selhání naší geopolitické činnosti. ČR se profiluje dlouhodobě jako tranzitní země a 7. Republika, přestože bude usilovat o snížení podílu exportu na naší ekonomice, nebude nijak bránit růstu tranzitu (zejména železničního), ze kterého budou naši obyvatelé prosperovat. Proto chceme, aby ČR vstoupilo do projektu Nové hedvábné stezky. Nemluvě o tom, že projekt Nové hedvábné stezky může být dalším stmelovacím prvkem Mezimoří–Trojmoří a jeho ekonomických aktivit.

Autor: Herakleios Stalker, Praha, ČR, 26.10.2017