11. srp, 2019

SVĚT: Jaderná energie - 2.díl

Ekonomické & ekologické efekty...

Ekonomické efekty
 
Jaderná energie zajišťuje rozsáhlé primární (výstavba reaktoru) i druhotné (vedlejší kontrakty, modernizace, rozšiřování) investice a ekonomický růst, zakázky a pracovní místa. Tyto efekty mohou být využity národními státy, energetickými korporacemi i místními společenstvími. Výstavba elektráren vede ke stavbě silnic a další infrastruktury nutných k provozování elektráren. Vedlejšími efekty je využití odpadního tepla pro vytápění měst a vesnic, v ČR například Týn nad Vltavou, či chov ryb. Do roku 2020/2021 má Temelín pomáhat s vyhříváním i samotných Českých Budějovic.
 
Jaderná energie snižuje závislost na ostatních fosilních palivech, především na uhlí, zemním plynu a ropě, které jsou taky využívány k produkování elektrické energie. Snižuje se tak politická závislost na nestabilních, anebo nepřátelských režimech. Celkový podíl jaderné energie na světové produkci energie je 4%, ale to je zejména díky neochotě investovat, rozšiřovat jaderné programy, díky téměř všemocné
ekologické lobby a levnosti uhlí.
 
Ekologické efekty
 
Ekologisté se rádi ohání klimatickými změnami a globálním oteplováním, a ve stejnou chvíli burcují proti jaderné energii, která je nejlepší alternativou k plynným a uhelným elektrárnám, jež vypouštějí obrovské množství emisí skleníkových plynů. Nemluvě o tom, jaký mají dopad na ovzduší a životní prostředí. Své o tom mohou vyprávět obyvatelé severních Čech z doby normalizace, kdy uhelná těžba a uhelné
elektrárny zničily tamější ovzduší.
 
Jediné reálné ekologické nároky jaderných elektráren jsou v otázce vody a vodních zdrojů. Ve všech ostatním předhání ekologickými aspekty uhelné a plynné elektrárny a aspekty ekonomické a energetické efektivity sluneční, vodní a větrné elektrárny.
 
Sluneční elektrárny nefungují, když Vám nesvítí slunce, a vždy je musíte umisťovat na nejvhodnější místa, pokud chcete produkovat větší množství energie, ovšem, jak je umisťujete, koeficient účinnosti s každou další klesá, protože se vzdalujete od původního, nejlepšího a nejefektivnější, místa. Jaderná elektrárna potřebuje jedno místo, jeden pozemek, jednu oblast, a stále tam produkuje takové množství energie, které potřebujete. Solární elektrárny se musí neustále rozšiřovat, zabírat další a další plochy.
 
Větrná energie je podobně neefektivní. Ta zase nefunguje, když není vítr, když je bezvětří. A aby toho nebylo málo, masakruje ptactvo. Na jednu větrnou turbínu připadá v průměru 20-25 mrtvých ptáků. Jen v ČR je 206 turbín (2018), což znamená přes pět tisíc mrtvých ptáků ročně. A to vše díky ekologičtější produkci energie. Aby větrná energie pokryla produkci energie v ČR, muselo by vzniknout, až 30 tisíc větrných elektráren, a každý rok být zabito 150,000,000 ptáků.
 
Autor: Herakleios Stalker, Praha, ČR, 11.8.2019