KOMENTÁŘE

21. led, 2018

Den druhý Srbsko

V podhorském městě Užice je pěkně. Ráno jsme potkali Srby, jak šli z pravoslavného kostela ze mše i s popem. Pljeskavici si pochvalují u oběda všichni z naší výpravy. Místní pivo Nikšičko ujde, wifi funguje, venku zuří sněhová bouře. Na festivale se teprve všichni otřepávají z nočního koncertu. Hrála srbská kapela, něco jako srbský Olympic, tancovalo se a pařilo...

Tohle všechno byste v islámském režimu nemohli...

Autor: TGM, Užice, Srbsko, 21. 1. 2018

zdroj:

http://www.kustendorf-filmandmusicfestival.org/2018/

http://www.andricgrad.com/en

https://www.tripadvisor.com/Tourism-g295383-Uzice_Central_Serbia-Vacations.html


 

20. led, 2018

Den první Bosenská republika Srbská a Srbsko

Tož vyjeli jsme z Prahy včera, přes Brno, Vídeň, Graz, Maribor, Záhřeb, a pak směr Bosna a Hercegovina. Jeli jsme převážně přes noc, v bosenských horách nás zastihla sněhová vánice, navigace trochu hysterčila ale nakonec se podařilo cíl trefit. Přijeli jsme do Višegrádu ráno, kde jsme se ubytovali v Andricgradu, který vybudoval srbský patriot a filmař Emir Nemanja Kusturica. Bosenská Republika Srbská, je víceméně svět sám pro sebe. Patří sice do Federace Bosny a Hercegoviny, ale chová se spíše samostatně a kooperuje se Srbskem. Nicméně menší mešity a minarety najdete i zde, ovšem nejde o nic závažného, tak jako v centrální Bosně. Ta je plně islamizovaná a klan Izetbegovičů, na islamizaci plně pracuje. Následně jsme přejeli kousek do Srbska.

Tady jsme na filmovém festivale, který organizuje již zmíněný Kusturica. Zábava začíná, diskuze s místními srby, o tom co říkají na současný stav Evropy, o islamizaci Evropy, o tom jak se islámu bránit. Srbové se nebojí, z válečných let mají zkušenosti, které je bohužel potřeba mít, abyste se islámu ubránili. Je zde kulturní intelektuální srbská elita, ovšem žádná sluníčka, filmaři, novináři, politici. A jak říka kolega David: "super je, že nemusím, chodit s cigaretou mimo hospodu!" Srbsko je svobodná, sebevědomá země, a nebojí se!

Autor: TGM, Mokra Gora, Srbsko, 20.1.2018

zdroj:

http://www.kustendorf-filmandmusicfestival.org/2018/

http://www.andricgrad.com/en


 

9. led, 2018
Tož, nejde o divadelní hru od Borise Viana, ale o hraný dokumentární film režiséra Andrana Abramjana, který poslední tři roky mapoval vzestup antiislámských & euroskeptických sil v Česku.
 
Filmem provázím já, jako Colonel Walter Edward Kurtz (moje oblíbená filmová postava z Apokalypse Now), v dalších rolích uvidíte Petra Hampla (hraje sám sebe), Martina Konvičku (hraje sám sebe), Tomia Okamuru (hraje sám sebe), Miloše Zemana (hraje sám sebe), Evu Hrindovou (hraje sama sebe), Petra Bystroně (poslanec Bundestagu za AfD, hraje sám sebe), Emira Nemanju Kusturicu (hraje sám sebe), Marine Le Pen, Geerta Wilderse a další postavy, které se na vzestupu a pro někoho i pádu (nemyslím si, že šlo o pád, ale o pročištění, a ve finále antiislámskou silnou stranu ve sněmovně máme a byla to práce všech antiislámistů, i když SPD třebas nevolili) hnutí v Česku, ale i v Evropě účastnili a nadále na něm pracují.
 
Film jsme natáčeli nejen v Česku, ale i v dalších evropských zemích, ve Francii a Itálii, jsme natáčeli rozhovory s ilegálními imigranty z Afriky a Blízkého východu, v Německu a Švýcarsku rozhovory s místními původními obyvateli, v bývalé Jugoslávii. Zachytili jsme tak Evropu v její současné neklidné podobě a době.
 
Film je natočen ve stylu tzv. "magického realismu", takže se v něm prolíná realita s fikcí. Právě prochází postprodukcí a zbývá už jen několik málo dotáček. Premiéru bude mít zjevně až na podzim 2018, na festivalu dokumentárních filmů v Jihlavě, před tím bude mít nějaké menší klubové předpremiéry na FAMU a jinde v Praze.
 
Někomu se film bude líbit, někomu ne, to je normální. Zásadní ale je, že jde o vstup do filmového prostoru, který patří povětšinou vítačům a neomarxistům a podle toho taky filmy o antiislamistech natáčí. Dnes večer na můžete např. na ČT2 shlédnout dokument "Svět podle Daliborka", který manipuluje a klasicky neomarxisticky lže a snaží se na obyčejném chlapovi z paneláku dokázat, že všichni z paneláků jsou neonacisté, podlidé a lůza atd.
 
Úkolem filmu Budovatelé říše je i postupné vytlačení takových dokumentů z filmového prostoru a jeho navrácení do normality, kdy film patří všem. To, že se toho režisér nebál a bude za to i napadán sluníčky, je od něj odvážné, jako původem Armén (napůl Čech, napůl Armén) si totiž uvědomuje, čeho všeho je islám schopen (genocidu Arménů Turky, kdy bylo vyvražděno na 1,5 milionu křesťanských Arménů, snad nemusím připomínat). Jsem rád, že se toho úkolu zhostil a i když spolu ne úplně ve všem souhlasíme a pro jiné antiislámisty by byl "klasickým sluníčkem", tak důležité je, že jen tupě neodsuzuje, ale komunikuje, a z toho vzniká dialog, kterého je třeba.
 
Takže se těšme na premiéru a antiislámismu & euroskepticismu v Česku, ale i Evropě, přeji jen to nejlepší! Nepřátel se nelekejme, na množství nehleďme!
 
Autor: TGM, Praha, ČR, 9.1.2018
 
4. led, 2018

Paris unesl Helenu a Achájci žádají pomstu. Sešikovali vojsko a čekají s loďstvem na příznivý vítr, aby mohli vyplout na Tróju. Jenže vítr, který má jejich plachty napnout, nepřichází. Válečníci se tedy dotážou bohů a ti rozhodnou. Příznivý vítr přijde a lodě vyplují, ale předtím musí Agamemnon, bratr Meneláa, kterému Trójané unesli krásnou Helenu, obětovat bohům svou mladičkou dceru Ifigenii...

Ifigeneia:

Poslyš, matko! Napadlo mě po důkladné úvaze:

Určeno je, že mám zemřít, právě to chci podstoupit slavně, sama, povznesena nad projevy všednosti.

Rozvaž, matko, tohle se mnou, že můj názor správný je:

Celé velké Řecko nyní na mne hledí, na mně jen závisí jak plavba lodí, tak i Frygů porážka,

co barbaři budou tropit našim ženám v budoucnu:

únos žen jim nesvolíme nikdy z Řecka šťastného,

stihne-li je za Helenu trest, již Paris unesl.

Tomu všemu zabráním svou smrtí, a má sláva pak nesmrtelná bude, že jsem zachránila řeckou zem.

Není třeba, abych lpěla na životě přespříliš,

zrodilas mě k dobru Řekům všem, ne jenom pro sebe.

Tisíce když mužů je tu ozbrojených, se štíty, 

tisíce jich s vesly, aby za potupu vlasti své 

potrestali nepřátele, mužně padli za Řecko,

mám já sama zachránit se, a tím všechno překazit?

Jakou na to můžeme dát spravedlivou odpověď?

Historie se neustále opakuje ve větších i menších příbězích. Velké Německo tak dnes obětuje svoje Ifigenie, aby ze sebe smylo potupu svých dávných hříchů a proher. Nemá žádné tisíce mužů na obranu a zve své nepřátele na lodích, kterým fouká do plachet, aby se barbarů do země dostalo co nejvíce...

Autor: TGM, Praha, ČR, 4.1.2018

Dramatický text, Euripides - Ifigenie v Aulidě, překlad Josef Topol

28. pro, 2017

Je pravda, že náš národ má hodně rád pohádky, víceméně prý nejvíc z Evropských národů. Většinou jde o hloupého Honzu z lidu, kterak ke štěstí přišel. Komunisti samozřejmě dávali takovým pohádkám zelenou. Paradoxně šlo o přiženění se mezi "zdegenerovanou šlechtu" a tím pádem se hloupý Honza stal také šlechticem, většinou králem, který dostal princeznu a půl království, takže se z něj stal lidový monarcha. Šlo vlastně i trochu o tzv. "americký sen", kdy se chudý, nebojácný mladý muž rozhodl "podnikat" a nakonec se mu to podařilo. Takže i když si komunisti mysleli, že tím dehonestují feudalismus a individualismus, tak ho tím paradoxně podporovali...

Dnešní elity mají "hloupého Honzu z lidu", za tupého, zlého a nenávistného, nenabízejí mu ani půl svého majetku ani svoje dcery, chtějí ho buď převychovat, nebo zotročit, ty co se nenechají, chtějí zničit. Povolávají si na to muže, kteří jsou známí tím, že když se jim pohádka nelíbí, useknou ženě, která jim ji vyprávěla, hlavu. Hloupý Honza ale i přes svoji hloupost ví, že to ti jejich spojenci prostě takhle mají. I když je prý nevzdělaný, zlý, nenávistný, tak má prostě přehled o pohádkách, protože je má od dětství rád, zná nejen ty české, ale i ty z cizích dalekých krajin, a to je právě to, co z něj dělá přirozeného ochránce tradic. Tradic hloupého Honzy, který draka nakonec porazí, setne mu všech 7 hlav, ožení se, buď s princeznou, nebo s její komornou, zplodí spolu velkou rodinu a jestli neumřeli, tak spolu spokojeně a šťastně žijí dodnes. A ti co v sobě hloupého Honzu popírají a tlačí se k těm, kteří jej chtějí zničit nebo zotročit, nakonec přijdou o hlavu.

Autor: TGM, Praha, ČR, 28.12.2017