2. úno, 2019

HRDÝ ČECHÁČEK: Svobodni.cz & Svobodní voliči Bayern slaví 10 let

Zatímco Svobodní voliči Bavorska korunovali svoje 10leté snažení tím, že se na podzim 2018 dostali do Bavorské zemské vlády, čeští Svobodní slaví desáté výročí ve stavu vnitřního přerodu a odchodem jejich zakladatele...
 

Začátkem roku 2009 vznikly dvě strany, které mají v názvu slovo Svobodní.

Svobodní voliči Bavorska (Freie Wähler)

24. ledna 2009 ve 12 milionovém Bavorsku vznikla středově-pravicová strana s důrazem na přímou demokracii, sdružující nezávislé kandidáty a odpadlíky z tradiční bavorské CSU (Křesťansko-Sociální Unie). Ekonomicky liberální podporující model "bavorského ekonomického zázraku", podporou místních živnostníků, řemeslníků, malých a středních firem. Díky tomu je Bavorsko nejbohatším státem Německa. V zemských, ale i komunálních i europarlamentních volbách se její zástupci ihned dostali do veřejných funkcí a nabídli tak alternativu mezi starou, mainstreamovou CSU a celoneměckou liberální FDP. Prostě se koncentrovali přímo na bavorské problémy a řešili je. Na podzim 2018 se dostali poprvé do zemské vlády Bavorska, poté,  co CSU značně oslabila a to jak díky FW, tak i díky nové AfD. S tou se CSU nechtěla vůbec bavit, ale zástupci FW po vstupu do vlády prohlásili, že budou konzultovat zákony pro Bavorsko i s AfD. To se má týkat hlavně oblastí bezpečnosti a migrace. Tím zvýšili svůj současný i budoucí koaliční potenciál. FW se postupně rozšířili i do dalších spolkových států a pracují tak na možnosti stát se silnou celoněmeckou stranou...

Strana Svobodných občanů (Svobodni.cz)

6. února 2009 v 10 milionovém Česku vznikla pravicová strana s důrazem na ekonomický liberalismus, euroskepticismus, konzervativismus, následně liberalismus až libertariánství. Zakládajícími členy se stali odpadlíci z ODS. Svobodní se tak vymezili jak proti EU, tak na domácí scéně vůči ODS. Tu měla v plánu postupně nahradit jenže...

Úspěchy strany pod vedení Petra Macha

Svobodní se pustili do práce a bez podpory eurofilních mainstreamových médií a bez podpory větších peněz kandidovali do všech voleb, které se u nás konají. Od komunálních, přes krajské, sněmovní, senátní a eurovoleb. Výsledkem dnes je 100 zastupitelů v komunále, dva krajští zastupitelé a jeden europoslanec. Ve sněmovních posledních volbách v roce 2017 získala strana 1,56 % (79 229 hlasů). Těsně tak získala státní příspěvek. Následně se Petr Mach rozhodl rezignovat na post předsedy.

Nebudu tady rozebírat příčiny neúspěchu dopodrobna, nicméně to, že se Petr Mach stal europoslancem, sice stranu zviditelnilo, avšak dalo by se to zařadit i do kolonky neúspěchů, protože od té chvíle byla strana jakoby bez vedení. Mach se sice v EP občas snažil, nakonec z toho,ale bylo jen dobře placené místo pro něj a jeho stranické kamarády. Pro stranu to ve finále neznamenalo nic. Tak jako se díky mandátu v EP zviditelnil Farage z UKIP, Salvini z Lega Nord, nebo Marine Le Pen z RN, pro domácí voliče, tak se mohl pro ČR zviditelnit i sám Mach a také celou stranu. To se, ale nestalo a hlavní vinou je to, že se Mach přestal snažit. Svobodní sice měli svého europoslance, ale bylo jim to absolutně k ničemu a je jim to k ničemu dodnes. Po výměně, kdy jej nahradil Jiří Payne, je tento post už jen dobře placeným místem, ze kterého strana nemá už absolutně nic. Oba dva si tak sice velmi slušně zlepšili rodinné rozpočty a rodinné rozpočty svým kamarádům, ale to je tak vše. Taková je realita. To, že Mach nakonec stranu opustil, je v podstatě dobře. Neměl jí už co nabídnout, stejně jako českému voliči, který by nechápal, jak je možné, že Mach dobrovolně opustil mandát europoslance s tím, že se chce soustředit na českou politiku doma, a najednou se zpátky na kandidátce dere do europoslaneckého křesla. Voliči tak bylo potvrzeno, že jde zase jen o peníze. Co se týká dosluhujícího europoslance Payna, bylo by od něj férové, když už není schopen podpořit stranu i penězi, které díky ní má, to, že by už do EP nekandidoval, a rezignoval by i na post místopředsedy strany a nechal ji být.  Reálně už je ve straně úplně k ničemu.

Nový šéf Tomáš Pajonk

Znám jej osobně, takže se budu snažit být objektivní. Pajonk má tah na branku. To ostatně prokázal tím, že je z něj jeden ze dvou krajských zastupitelů a druhý je také z jeho krajské Zlínské organizace. Komunální volby na podzim roku 2018 se mu přese všechno, co se ve straně dělo, povedly a strana získala 100 zastupitelů. Někteří z nich obhájili svůj mandát.  Díky tomu má strana aspoň na čem stavět. Je nutné mít co nejvíce politiků v českém prostoru, na radnicích a krajích. Budovat pevnou základnu a z té pak útočit na poslaneckou sněmovnu. To Pajonk chápe a v tomto směru stranu rozvíjí. Pozitivní na něm také je, ža narozdíl od jiných, si platí svého asistenta ze svého a jeho firma patří mezi hlavní sponzory strany. Tělem i duchem je to liberální pravičák s prvky konzervativních hodnot (má velkou rodinu o pěti synech), zlákaný ovšem "libertariánskou vizí světa". To ani tak nevadí, protože bez ideálů jste v politice jen do počtu, nicméně to je také jeho limit, protože budovat ideální svět je utopie. Má tedy před sebou ještě hodně práce nejen v tomto ohledu, ale i práce ve straně, kde si díky tomu pár "chlapečků s mlíčkem na bradě", myslí, že budou rozdávat rozumy na všechny strany a budovat svět bez pravidel a zásad a říkat tomu "svoboda". Je to jen na něm, nicméně potenciál v něm je.

Na naší scéně je prostor pro stranu, která je pravicová, euroskeptická, protimigrační, bojující za naše svobody, nebude prvoplánově vlastenecká, ale otázky národní bude hájit a bude si postupně budovat svoje politiky na komunální a krajské úrovni, aby mohla až přijde čas jasně zaútočit na volby sněmovní a časem možná i prezidentské.

 
Autor: TGM, Praha, ČR, 2.2.2019
 
Zdroj: