TEXTY

28. kvě, 2020

V těchto dnech se na české domácí i zahraniční scéně řeší absurdní skandál... 

Ten byl vyvolaný stávajícím ministrem zahraničních věcí Tomášem Petříčkem a účastně sekundován bývalým ministrem zahraničních věcí a současným ministrem kultury Lubomírem Zaorálkem a bývalým ministrem zahraničních věcí Karlem Schwarzenbergem. Ti se rozhodli ponížit Českou republiku a znevážit desítky let formované a utužované spojenectví mezi Čechy a Státem Izrael vydáním absurdního, a s nikým nekonzultovaného prohlášení v Právu.
 
Trio (ex)ministrů kritizuje Stát Izrael za jeho plán na znovuzískání židovských území při Západním břehu Jordánu, tvrdí, že demokracie v Izraeli je tím ohrožena, že palestinští Arabové nebudou mít rovnoprávné postavení, že je plánem Izraele porušeno mezinárodní a humanitární právo. Text „Co bude s Palestinci a izraelskou demokracií?“ tvrdí, že izraelský plán připraví palestinské Araby o životně důležitá území nutná pro vznik existence schopného palestinského státu. Naprosto absurdní je pak srovnání palestinských Arabů s Čechy a přirovnávání izraelského plánu k událostem roku 1938. Ve skutečnosti je to přesně naopak.
 
Palestinští Arabové dosud nepromarnili jedinou příležitost promarnit příležitost mít vlastní svébytný stát. Palestinští Arabové, jak ti v Gaze, tak ti na Západním břehu Jordánu žijí a vyrůstají v kultu smrti a touhy zničení Izraele. Veškerou svou existenci podřídili konečnému cíli v podobě zničení Státu Izraele a tímto způsobem vychovávají už druhou, či třetí generaci svých lidí.
 
Palestina jako nezávislý stát mohla vzniknout v roce 1948 podle plánu OSN. Nevznikla. Kdo byl na vině? Arabové, kteří bez vyhlášení války napadli Stát Izrael. Roku 1967 arabské armády se chystali ke zničujícímu útoku na Stát Izrael, s cílem „nahnat Židy do moře“, jak to hlásal Násir v Egyptě. Neuspěli. Jomkippurskou válkou začala anabáze existence, jakýchsi „Palestinců“, kteří o sobě, ještě v sedmdesátých letech tvrdili, že jsou vlastně Jordánci. Naposledy „Palestinci“ promarnili svou šanci minulý rok, kdy odmítli účast na konferenci v Bahrajnu, která by se zabývala otázkou nového mírového plánu tohoto konfliktu.
 
Tito palestinští Arabové mají z hlediska panarabského nacionalismu stejnou úlohu, jakou měli z hlediska albánského šovinismu kosovští Albánci a z hlediska pangermanismu sudetští Němci. Rozbít existující, historický a kulturní stát a změnit místní uspořádání podle přání věrchušky.
 
Stejně tak je absurdní odsuzovat jen Hamás a neodsuzovat počínání palestinské samosprávy v Západním břehu Jordánu, která využívá peníze z darů, sociální podpory, humanitární pomoci a od neziskových organizací na financování rodin sebevražedných útočníků. Hamás přeměnil Gazu v koncentrační tábor, ze kterého je Stát Izrael neustále ostřelován. Západní břeh Jordánu je zkorumpovaným režimem, ve kterém jsou oslavováni „mučedníci“ bojující proti Izraeli.
 
Izraelský plán možná není ideální, ale je cestou ze slepé uličky nekonečných slibů palestinských Arabů, nekonečných bojůvek Hamásu, Fatahu a jiných teroristických organizací a neziskovek, cesta z hádek intelektuálů a akademiků, a je to taky příležitost pro Araby odhodit falešnou otázku tzv. Palestinců a normalizovat vztahy se Státem Izraelem.
 
Nyní bych taky pro ukázku srovnal dvě blízkovýchodní entity. Ani jedna nemá plnoprávný stát, jedna je privilegovaná, druhá pronásledovaná, jedna parazituje na zbytku světa, druhý pro zbytek světa krvácela, jedna nic nevybudovala a akorát přežívá ze dne na den a druhá dokázala vybudovat vcelku úspěšné místní společenské, státní, ekonomické a kulturní struktury. Jedna jsou palestinští Arabové, druhá jsou Kurdové. Jsou v úplně stejném postavení, Kurdové dokonce v mnohem horším, než palestinští Arabové, kteří se po celou dobu mohli opírat o panarabismu, islamismus a podporu Sovětského svazu a arabských států. Kurdové byli a jsou pronásledováni v Iráku, v Sýrii, Iránu i v Turecku a tam všude vybudovali, či budují úspěšné svébytné struktury, aniž by natahovali ruce o pomoc. Palestinští Arabové se pouze vymlouvají na Stát Izrael. Pokud by chtěli, mohli by svůj stát vybudovat, ale jim nejde o to budovat, jim jde o to ničit, k čemuž je vychovávali předcházející generace jejich vůdců.
 
Na závěr tohoto textu bych se ještě rád vyjádřil k celé té absurdní situaci, která zde nyní vyvstala a na krátko bych se vrátil do našich luhů a hájů. Česká republika je v současné době pravděpodobně světovým unikátem. Asi jsme jediný plnohodnotný stát světa, který má pět zahraničně- politických orientací najednou. Máme zahraniční politiku presidenta republiky a Hradu, zahraniční politiku primátora Hřiba (který pořád nepochopil, že není ani premiér, ani ministr zahraničních věcí), zahraniční politiku vlády, která by jediná měla být legitimní, zahraniční politiku senátu a zahraniční politiku bývalých ministrů zahraničí. Je to, až k smíchu, ale premiér Babiš a vláda by měli využít této unikátní situace k upevnění své pozice a ukončení prosazování vlastních zahraničních politik různých nátlakových skupin.
 
Pochybuji, že se to povede, ale určitě by se mohlo začít odvoláním ministra zahraničních věcí Tomáše Petříčka a ministra kultury Lubomíra Zaorálka. To by byl pozitivní signál pro mezinárodní společenství i pro domácí politickou scénu.
 
Zejména, když Evropská unie, která je veskrze prolezlá antisemitismem, jenž se maskuje pod politicky korektní název „antisionismus“, je tradičním nepřítelem Státu Izraele a i z jejích peněz jsou financovány rodiny sebevražedných atentátníků. Je nám ctí, že Česká republika je jednou z mála zemí Evropy, která jasně stojí na straně Izraele.
 
7Republika pokračuje v tradicích a myšlenkách masarykovského Československa a jeho odkazu, tudíž považujeme židovský národ za přirozeného spojence českého národa a Stát Izrael podporujeme ve všech jeho snahách o získání svých ztracených územích. I my jsme zažili podobný boj za mnoha válek.
 
Autor: 7Republika.cz, Praha, ČR, 28.5.2020

 

13. kvě, 2020

Uplynulo 75 let od konce nejhoršího válečného konfliktu, strašlivé II. světové války...

Tu rozpoutalo Německo, ale slaví se čím dál tím méně (a nejen kvůli koronavirové epidemii, tento trend už probíhá pár let), a oslavy jsou více a více ovlivněné politickým smýšlením těch v čele. Ne, že by to tak nebylo i dříve, ale dříve se aspoň slavilo. Dnes se místo toho naše společnost hádá.
 
Zástupci 7Republika.cz se zúčastnili položení květin u sochy maršála Ivana Koněva. Socha už není na náměstí Interbrigády fyzicky, ale v duších a myslích Pražanů, již navždy zůstane, bez ohledu na vlastní názory. 7Republika.cz chápe a ctí historicitu a tradici tohoto místa, a proto byly položit květiny právě tam.
 
Na Olšanském hřbitově, kde jsou pohřbeni sovětští vojáci, kteří se účastnili osvobození Prahy, se konalo shromáždění kontroverzní motorkářské skupiny Noční vlci. To se konalo 9. května, podle dne, kdy vítězství slaví Rusko a další východní země. Toto shromáždění bylo rozebíráno různými médii, jednak pro účast samotných Nočních vlků, pro to, o koho jde, a jednak, protože byla porušena, některá opatření proti šíření koronaviru.
 
O den dříve, primátor hlavního města Praha Zdeněk Hřib, uveřejnil následující zprávu, společně s fotografií, kde vzdává hold padlým na Vítkově. „Dnes slavíme 75 let od konce 2. sv. války. Nezapomínejme ale zasazovat dějinné události do souvislostí. Dnešní den nepřinesl velké části Evropy svobodu. Přesto, že nikdo neupírá zásluhy Sovětskému svazu na konci války, někdejší osvoboditel se brzy začal chovat jako dobyvatel,“ prohlášení, ke kterému není nutný žádný komentář.
 
Právě na Vítkově proběhla hlavní setkání. Kromě Zdeňka Hřiba se položení květin a uctění památky zúčastnil i prezident Miloš Zeman, premiér Andrej Babiš, ministr obrany Lubomír Metnar, pražský arcibiskup Dominik Duka a předseda Českého svazu bojovníků za svobodu Jaroslav Vodička. Tento pietní akt proběhl pod přísnými opatřeními proti šíření koronaviru, a tak museli všichni zúčastnění mít velké rozestupy.
 
7Republika.cz, se tímto připojuje k uctění památky 139 918 padlých, či raněných sovětských vojáků, 33 241 rumunských vojáků, více než 10 000 českých vojáků, 351 amerických a 79 polských vojáků, kteří padli, či byli zraněni na území Československa, abychom my dneska mohli žít.
 
Autor: 7Republika.cz, Praha, ČR, 13.5.2020
5. čvn, 2019

Iniciativa za vyznamenání Emira Nemanja Kusturici, prezidentem Zemanem...

4 spolky navrhly srbského režiséra Emira Nemanju Kusturicu na státní vyznamenání prezidentem Zemanem.

Martin Konvička, 7Republika.cz
Petr Hampl, Normalman.cz
Eva Hrindová, Nastvanematky.cz
Rajko Radičevič, Hejobcane.cz

V Srbsku již o tom informovala média. viz. foto.

Přidali se i poslanci parlamentu ČR a ministr kultury ČR:

Jaroslav Foldyna, poslanec parlamentu ČR
Václav Klaus mladší, poslanec parlamentu ČR
Milan Pour, poslanec parlamentu ČR
Stanislav Berkovec, poslanec parlamentu ČR
Zuzana Majerová Zahradníková, poslankyně parlamentu ČR
Radovan Vích, poslanec parlamentu ČR
Miroslav Kalousek, poslanec parlamentu ČR
Antonín Staněk, ministr kultury ČR

I Vy můžete poslat návrh prezidentovi emailem, nebo dopisem:

Zde postup jak poslat návrh:

Návrh na propůjčení nebo udělení státních vyznamenání pro Emir Nemanja Kusturica (Prezidentovi republiky ČR)

Vážený pane prezidente.

Dobrý den. Navrhujeme Vám vyznamenat režiséra, producenta, herce, muzikanta, slovanského barda a srbského patriota, který studoval v Praze na FAMU a umí dodnes česky Emira Nemanju Kusturicu ! Kusturica v ČR vydává i svoje knihy v českém jazyce. Jde nepochybně o jednu z nejvýraznějších osobností našeho věku.

Navrhovaný:

Jméno a příjmení: Emir Nemanja Kusturica
Datum narození/úmrtí: 24. listopadu 1954
Státní příslušnost: Srbská
Kontaktní adresa: Rasta International
Milorada Mitrovića 15
11000 Belgrade
Serbia tel / fax: +381 11 24 31 505

Zde je možné poslat návrh prezidentovi republiky, lhůta je do konce července 2019:

https://www.hrad.cz/cs/ceska-republika/statni-vyznamenani/jak-podat-navrh-na-statni-vyznamenani


Autor: TGM, Praha, ČR, 5.6.2019

Zdroj:

http://www.novaburzoazie.com/438738257/6774661/posting/česko-iniciativu-za-vyznamenání-emira-kusturici-podpořili-poslanci-ministr-kultury-čr

http://www.novaburzoazie.com/439449529/6773689/posting/raptor-tv-cz-z%C3%A1znam-iniciativa-za-vyznamen%C3%A1n%C3%AD-emira-kusturici-prezidentem-%C4%8Dr-milo%C5%A1em-zemanem

https://www.parlamentnilisty.cz/arena/monitor/Klaus-Foldyna-Zahradnikova-a-dalsi-poslali-Zemanovi-navrh-vyznamenat-filmare-ktery-Cesko-miluje-583794


 

14. pro, 2018

Už to jsou zhruba dva roky, co socialistická ministryně školství Valachová rozpoutala své nelítostné tažení za destrukcí základního školství a vzdělávacího systému v České republice prostřednictvím neomarxistických doktrín a reforem...

Valachová už je naštěstí čertvíkde, a není po ní stopy, ale její temné dědictví přetrvává v podobě zrůdného experimentu nazývaného „plošná inkluze“. Experimentu, který škodí žákům, škodí učitelům, škodí rodičů m, ale prospívá neziskovým elitářským organizacím a různým Sorosovcům.

Podívejme se na situaci po těchto dvou letech, a o co vůbec jde. V první řadě říkám, že nejsem odpůrce inkluze v principu. Zejména v případě inkluze dětí s fyzickým a smyslovým postižením, ale každý takový případ inkluze musí být veden individuálně, nikoliv kolektivně, a to samé dvojnásob platí u dětí s mentálním postiženým, či s poškozením osobnosti. Socialistické centrální plánování vzdělávání zavedené Valachovou s tímhle nepočítá.

Podle posledních průzkumů mezi řediteli základních škol se zjistilo, že v 80 procentech případů byla plošná inkluze neúspěšná, došlo ke zhoršení kvality výuky ve třídách, zhoršení průměrného prospěchu a nezřídka se situace musí řešit tak, že dítě, které mělo být násilně začleněno do kolektivu, musí se svým asistentem odcházet na chodbu a tam se učit, protože práce s ním je v rámci širšího kolektivu nemožná.

Navíc je nedostatek peněz na tuto plošnou inkluzi, která byla zavedena hekticky a bez reálné přípravy, zácviku kantorů, s akutním nedostatkem asistentů, kteří se mají podílet na zmírnění dopadů inkluze.

Na situaci profitují politizované neziskovky, kterým nejde o blaho mentálně postižených dětí, ale jen o své dotace, o vykázání činnosti, o nahonění si svého ega, ale taky soukromé základní školství, kam bohatší a šťastnější rodiče přehlašují své děti. Na upadajícím, podfinancovaném, špatně vedeném a sociálními experimenty mrzačeném veřejném základním školství, tak budou zůstávat hlavně děti ze střední a dělnické třídy. Kvalita jejich výuky a vzdělávání se bude dál zhoršovat, společnost bude, ještě více trpět intelektuální disproporcí mezi bohatšími a politicky mocnými vládnoucími skupinami a chudou masou, která tento stát tvoří, buduje a rozvíjí, ale je den co den bita.

7Republika žádá zrušení plošné inkluze, podporu individuální a šetrně řízené inkluze, žádáme navýšení platů učitelů, zrušení veškeré finanční podpory politickým neziskovkám a převedení této podpory na pomoc základnímu školství, středním školám a učilištím pro budoucnost naší země a našeho národa.

Autor: Herakleios Stalker, Praha, ČR, 14.12.2018


 

23. dub, 2018
Aby byla ukončena nadvládla stranických sekretariátů nad státem a společností, aby došlo k zefektivnění státní správy, úřadů, legislativního procesu, k většímu propojení zájmových skupin do harmonického a fungujícího celku, musí dojít k depolitizaci státní správy, respektive k její technokratizaci. O depolitizaci se hovoří často v souvislosti se systémem státní služby. Tento systém, je ale taky chybný a 7Republika nechce, ani stávající politizovanou státní správu, ani kariérní státní správu. Proti obojímu existují pádné důvody...
 
pokračování textu:

http://7republika.simplesite.com/436395373

Autor: 7Republika.cz, Praha, ČR, 23.4.2018