28. zář, 2017

7REPUBLIKA.CZ: SV.VÁCLAV VERSUS BOLESLAV

Smrt sv. Václava, aneb jak jeho smrt zachránila českou státnost

Dnes je opětovně svátek sv. Václava, a i když se to, některým nemusí líbit, jeho smrt za pět minut dvanáct zachránila české země a českou státnost před zhroucením do čisté anarchie a anexí do Velkoněmecka. Pojďme se podívat na Václava, jeho úlohu, na úlohu jeho bratra Boleslava, a proč vlastně slavíme Václavův svátek?

O stavu českých zemí na konci Václavovi vlády nejlépe vypovídá fakt, že vláda dynastie Přemyslovců se nacházela na pokraji zhroucení a celé přemyslovské území bylo pouze ve středních Čechách. Všude okolo vládla anarchie, která přímo zavdávala důvody k potenciální německé vojenské intervenci a okupaci naší země. V podstatě to je vše, co víme o Václavově vládě.

28. září 935 byl zavražděn při „palácovém převratu“ svým mladším, ambicióznějším a talentovanějším bratrem Boleslavem, který se svými stoupenci na poslední chvíli zachránil českou státnost. Jak, kdysi řekl, jeden můj známý… co si myslet o panovníkovi, jehož nejslavnějším počinem bylo, že se nechal zavraždit?

Boleslav se po neschopném Václavovi chopil moci. Pomocí stoupenců a družin zlikvidoval kmenovou aristokracii a staré náčelníky, kteří neuznávali přemyslovskou vládu, jejich dominia podřídil místním správcům věrným knížecímu stolci a konsolidoval naši státnost. Vzniká hradištní soustava a začínají vznikat první města, z nichž některá přežila do dnešních dní (Žatec…). Boleslavova politika pokračuje vypovězením placení tributu Němcům, vytvořením nové zahraniční politiky orientované ; na spo jenectví s Polskem a knížetem Měškem, který si bere za manželku Boleslavovu dceru Doubravku a nechává se křtít. Boleslavův vnuk, Boleslav Chrabrý, se nakonec stane prvním polským králem a otcem polské státnosti. Jeho děd během svého života, ještě stihne razit první českou měnu (Pražský denár), začít s těžebními pracemi v stříbronosných oblastech, obsadit, a pro naše země zajistit zisky velké části kyjevské obchodní magistrály, ze kterých je zahájen rozvoj českých zemí. Praha se během Boleslavovi vlády stává „nejbohatším z měst na sever od Alp“ (Avraham ben Jakub). Vše Boleslav završil získáním biskupství, byť kronikáři tento úspěch přiřkli jeho synovi. Byl to, ale Boleslav, kdo poslal svou druhou dceru, řádovou sestru, k papeži jako vyslankyni, aby vyjednala biskupství a vyvázala tak naše knížata z církevních povinností vůči německému biskupství v Řeznu.

Ve vztazích s Němci se Boleslavovi daří odrazit první německou výpravu a porazit družiny poslané na zpacifikování naší země německým králem Otou. Nastává čtrnáct let příměří, během kterého Boleslav zušlechťuje české země, jak je výše popsáno, a poté dochází k plichtě, kdy Ota dokáže zajmout Boleslavova syna, ale Boleslav přitáhne s vojskem, které je dostatečné k odražení Oty. Je uzavřena nová smlouva mezi Čechy a Němci, podle které je snížen tribut, český kníže je brán jako rovnoprávný zahraniční partner německého krále a je uzavřeno vojenské spojenectví, které je poctěn porážkou Maďarů v bitvě na Lechu.

Nyní k Václavovu odkazu. Boleslav se projevil jako brilantní panovník i tím, že nezveličoval své zásluhy. Naopak, začal razit kult svého bratra. Nechával o svém bratrovi psát oslavné příběhy, vymýšlet mýty, začal budovat kult mučednictví s cílem získat pro naše země další důležitý atribut, světce. Sám sebe nechal před dějinami pošpinit jako bratrovraha, kterému nejsou připisovány zásluhy o záchranu státu, ani fakt, že nebýt jeho počínání, dnes by český národ neexistoval a česká země by byly spolkovou republikou Německa, jak si to i někteří dnešní politici přejí. Je dobré si všimnout, jací politici dnes nejvíce oslavují svatováclavský kult. Ti, kteří se jezdí klanět sudetským Němcům, ti kteří se klaní Angele Merkelové a Velkoněmecku. Ti kteří neustále vyřvávají, jak patříme na, dnes již islamizovaný Západ. Tím nepopírám, že svatováclavský kult je spojen s českým politickým a kulturním národem, ale vnímám ho spíše jako nástroj útisku našeho národa, jako falešného světce, který nás má držet v poddanosti vůči Německu.

Proto, 28. září vzdávám hold Boleslavu Velikému, největšímu z českých knížat, který byl schopen sebeobětování své hrdosti a zásluh pro velikost našeho národa. Vše, co dnes existuje v naší zemi, je zbudováno na díle Boleslava I. My jsme jeho dědictvím a odkazem.

Autor: Herakleios Stalker, Praha, ČR, 28.9.2017