30. říj, 2017

SVĚT: VOLBY: ARGENTINA, SLOVINSKO, JAPONSKO, ISLAND

Nejen v Česku se hlasovalo, ale i v Argentině, na Slovinsku, Japonsku a na Islandu. Ve všech případech šlo o volby, které si zasluhují krátkou zmínku ve formě tohoto článku.

Argentinské legislativní volby se nesly v duchu opuštění socialistických tendencí předchozích vlád, které vedly Argentinu do hospodářského úpadku. Volby vyhrál blok stran „Za změnu“ současného liberálně-konzervativního presidenta Macriho. Ten v řadě ohledu razí lepší politiku, než předchůdci – je sociálně konzervativní, odpoutal Argentinu od ničivého vlivu Venezuely a hospodářskými reformami nastartoval růst ekonomiky – ale taky mění názory podle potřeby. Jeho vláda podporovala Hillary Clintonovou a po vítězství Donalda Tru mpa přesedlal na protiimigrační rétoriku a politiku.

„Za změnu“ získalo 109 poslanců z 257. Levicová „Občanská jednota“ dosáhla 30 poslanců. Další levicová partaj, Justicialisté, oslabili z 98 poslanců na 73. Konzervativní křesťané z 1País (sic) padli z 36 na 19 poslanců. Levicový blok „Občanská fronta za Santiago“ zůstal na 6 poslancích a 5 poslanců má Unie pro Córdobu.

Na Slovinsku proběhlo první kolo presidentských voleb, ve kterých postoupil nezávislý kandidát, někdejší sociálně demokratický premiér a stávající president Borut Pahor (v sobotu 28.10., jej na Pražském hradě vyznamenal prezident Miloš Zeman). Jeho vyzyvatelem v druhém kole je mladý levičák Marja Šarec. Průzkumy odhadují vítězství Boruta Pahora, který v prvním kole získal už 47% hlasů, zatímco Šarec jen 25%. Borut Pahor je vnímán více jako politik vstřícnější vůči Rusku a normalizaci vztahů s Vladimírem Putinem. Snažil se o uspořádání setkání mezi Vladimírem Putinem a Donaldem Trumpem na Slovinsku (Melanie Trumpová pochází ze Slovinska). Šarec je typický mladý eurohujerista. Nicméně úloha slovinského presidenta je především ceremoniální, takže není nutné se vzrušovat.

Kde došlo ke vzrušení je Japonsko. Japonská nacionalistická Liberálně demokratická strana současného premiéra Šinzó Abe získala 284 poslanců. Oslabila sice o 6 poslanců, ale v absolutních číslech posílila o 0,17%. Na druhé místo se překvapivě dostala nově vzniklá levicová, protijaderná a pacifistická strana holdující smířlivosti. Je jí Konstitučně demokratická strana s 55 poslanci. Konzervativní Strana naděje ztratila 7 poslanců a oslabila na 50 poslanců. Konzervativní středostavovská strana Komeito spadla o 5 poslanců na celkových 29. Komunisté ztratili skoro polovinu poslanců a propadli se z 21 na 12 poslanců. Pravicová a decentralistická strana Nippon Ishin no Kai skončila s 11 poslanci. Socani uhráli 2 poslance a radikální nacionalisté ze Strany budoucích generací vypadli z parlamentu.

Na pozadí těchto voleb nadále probíhala severokorejská raketová krize, v jejímž důsledku chce premiér Šinzó Abe militarizovat japonský stát, zrušit pacifistické klauzule v japonské ústavě a připravit Japonsko na případnou severokorejskou agresi. K ústavním reformám, které posílí obranyschopnost Japonska, by mělo dojít v roce 2020.

Islandské překvápko. Nejen v Česku, ale i na Islandu se předvolební průzkumy celkem mýlily. Respektive se k pravdivým očekáváním přiblížily, až v samotném konci předvolební kampaně. Dlouho byla favorizována radikálně levicová Levo-zelená aliance, která nakonec skončila místo s 27%, jen s 16% a 11 poslanci. Naproti tomu euroskeptická Strana nezávislosti získala 25% hlasů, ale ztratila 5 poslanců a skončila s 16 poslanci. Třetí jsou euroskeptičtí Progresivisté, kteří udrželi na svých 8 poslancích. Socani bohužel posílili o 4 poslance a mají ; jich 7 . Na pátém místě jsou patriotičtí a euroskeptičtí Centristé, kteří prvně kandidovali a získali 7 poslanců. Šestí jsou piráti, kteří ztratili 4 poslance a mají už jen 6 poslanců. Sedmé místo mají prvně kandidující antiimigrační Lidovci s 4 poslanci a proevropští Reformisté ztratili tři poslance a mají už jen 4. Z parlamentu úplně vypadla proevropská liberální Světlá budoucnost.

Vůdce Strany nezávislosti a stávající premiér, který musel vyhlásit předčasné volby, Bjarni Benediktsson může sestavit vlasteneckou koalici s Progresivisty, Centristy a Lidovci. Taková koalice by měla většinu 35 poslanců z 63 poslanců. Nic moc, ale bylo by to nejideálnější. Další bariéry proti zotročení Islandu Evropskou unií a zároveň zlepšení situace na tomto krizemi zmítaném ostrově.

Krom presidentských a parlamentních voleb v Chile nás už žádné zajímavější volby tento rok nečekají, ale příští rok na nás čekají presidentské volby v ČR, které určí, zda půjdeme cestou suverenity a svrchovanosti, nebo zda budeme dál vazaly Evropské unie, stejně jako komunální volby, které budou určovat osud budoucí vlády naší země.

Autor: Herakleios Stalker, Praha, ČR, 30.10.2017