MARTIN KONVIČKA

13. pro, 2018

Mediální obraz Francie se od Žlutých vest přesunul ke střílečce ve Štrasburku, ale z dlouhodobého hlediska není ten alláhovec střílející na Vánoční trhu zajímavý. V zemích "Staré EU" bude ještě hodně střílejících alláhovců a zbytečných obětí, protože střelbu na bezbranné lidi mají alláhovci v popisu práce. Divit se tomu je jako divit se tygrovi, že žere maso a odmítá salátek...

Dlouhodobě jsou události okolo Žlutých vest mnohem důležitější. Nejde ani tak o vlastní dění v ulicích (vláda proti vzbouřencům nasadila nevídanou údernou sílu, ta se k Lidu nepřidala, ale hnutí vzdor masívnímu zatýkání nepotlačila, ultralevicové bojůvky se bily na straně policie, atd.), jako o dění politické.

ZA PRVÉ, konečně vešly v obecnou známost konsolidované požadavky či "manifest" hnutí. Viz obrázek, překlad je zde: https://www.facebook.com/ave.shuvani/posts/2096031573788868. Za "konsolidované" jsem je označil proto, že jim předcházelo několik verzí, obsahující požadavky převážně ekonomické a v pravém smyslu slova "populistické" - nezdražovat, snížit daně, starat se o penzisty, stavět byty, ... prostě soubory požadavků, na jejichž splnění v dnešní Francii nikdo nemá. Konsolidované požadavky jsou ovšem zcela jiné. Jsou manifestem anti-elitářské, národní, anti-bruselské a pro-demokratické politiky, jakou bychom ještě před 10 lety pokládali za naprosto legitimní.
V EKONOMICE zůstává požadavek na vyšší penze a bytovou výstavbu; k tomu však přistupuje boj proti lichvářsko-exekučním praktikám a omezení moci bank. 
V POLITICE požadují přímou demokracii, odchod Francie z EU, konec mediokracie, funkční právní systém, deideologizaci školství. 
EKOLOGICKÉ požadavky znějí trochu naivně, ale v zásadě jde o podporu regionalismu na úkor globalismu. 
GEOPOLITICKY chtějí Vesty konec neokolonialistických praktik v Africe, bránění migračním vlnám a odchod z přežilého NATO.

ZA DRUHÉ se k poždavkům veřejně vyjádřil Macron, kterému dnes už nikdo neříká jinak, než Micron. Z jeho proslovu je zjevné, že ani on, ani jeho "řídící důstojníci", nic nepochopili. Nebo dělají, že nepochopili. Snažil se občanům "ucpat hubu" drobnými ekonomickými ústupky (zvýšení minimální mzdy apod.). Nechce vidět, že ač revoltu spustily ekonomické potíže, její požadavky jsou politické. Francouzi nechtějí pár euro navíc, nebo lacinější benzín. Chtějí absolutní změnu politického směřování země.

ZA TŘETÍ se "konečně" objevilo obvinění, že za organizací protestů je - Putinovo Rusko. To obvinění nepřekvapuje, dnešní euro-jelity viní Putina ze všech sých potíží. Vlastní pochybení si nepřipustí nikdy.

CO TO VŠE ZNAMENÁ

V posledních dnech se objevila spousta analýz, které ukazují, že Francie v posledích dvou desetiletích dramaticky zchudla. Tamní střední třída sní o návratu "zlatých" 90. let, doby prezidenta Chiraca, což byla mimo jiné doba, kdy "sladkou Francii", ještě jako studenti, batůžkáři či brigádníci, poznávala tuzemská střední generace. Tedy ty osoby, které dnes volí Top09, pracují v redakcích mainstreamových médií, nedají dopustit na členství ČR v EU, a protestující Francouze nenávidí.

Problém je v tom, že zchudnutí Francie a obecně "západu"mělo naprosto objektivní příčiny. "Zlaté devadesátky" byly dobou, kdy Západ dominoval světu. Ještě nedošlo ke "globalistickému" vývozu produkce a technologií do zemí typu Číny a Indie. Už se ovšem otevřely východoevropské trhy - což na nějakou dobu umožnilo ekonomickou expanzi. Západní, a tedy i fracouzský, průmysl vyráběl a exportoval. Země už byla plná islámských migrantů, ti ale postrádali infrastrutkuru radikálních kazatelů a mešit. Korporace už byly mocné, ale ještě nebyly tak mocné, aby dusily drobné a střední podnikání - Francie dosud měla početnou a v zásadě spokojenou střední třídu. Ještě se neprojevil hlavní důsledek globalizace, koncentrace prostředků v rukou hrstky super-boháčů. Nebylo žádné Euro, ktreré by znemožňovalo aktivní měnovou politiku vůči Německu. EU již byla, ale zdaleka nebyla tím přebyrokratizovaným molochem dusícím ekonomiku nejrůznějšími integračními, kohezními a ekologickými programy. "Dobývání renty" (neboli, čerpání a vykrádání co nejnesmyslnějších dotací) ještě nebylo nejvýnosnějším byznysem ve státě.

V následujících dekádách se stalo to, že jak reálná ekonomická síla Francie slábla, tak požadavky odborů, EU, migrantů, dobyvatelů renty, zahraničně-politických dobrodružství... - narůstaly. I kdyby dnes Francie seškrtala živení nejrůznějších ekologických, genderistických, multikulturních a podobně uhozených programů, její průmysl to na nohy nepostaví, její exportní možnosti to nezlepší, její relativní ekonomickou váhu to nevrátí. Byla by to Francie chudší a skromější. Politika dle požadavků Žlutých by navíc narazila aktivní na odpor - určitě u korporací, kterým chtějí Vesty přistřihnout tipec, zaručně u EU, nejpíš by nastala obchodní válka s bruselí, tedy Německem.

Netroufám si hádat, zda by se v zemi méně elitářské, méně korporativistické, méně hujerské a méně imperialistické (ve vztahu k Africe) žilo obyčejným Francouzům, tedy těm 70 procenům, kteří nepatří ani k manažerům korporací, ani k akademickým a mediálním nabobům, ani k islámským fanatikům, lépe. Je dost dobře možné, že by dále zchudli. Určitě by se jim ale žilo důstojněji. Byli by pány ve své zemi a získali by zpět část kontroly nad tím, jakou zemi předají svým dětem.

CO S TÍM MÁ SPOLEČNÉHO MICRON?

Paradoxně jen to, že překáží. Má-li se v zemi naprosto změnit politický systém, mají-li se obyvatelé vrátit k podnikání bez dotací, k práci pro lokální trhy, službám pro své spoluobčany, to vše s rizikem, že "dobře už bylo", potřebuje země vůdčí osobnost. Někoho, kdo svým občanům rozumí, dovede si představit jejich starosti, ztotožňuje se s nimi, dovede se za ně bít.

Nic z toho Micron není - což jsme viděli při jeho proslovu. Ne z toho, co říkal, ale JAK to říkal. Vzorný hošík s rukama na stole, napudrovaná figurka, snažící se přesně plnit zadání. Proslov četl ze čtečky, s použitím naučených grimas. To vše jsou vlastnosti, jež mu napomohly obelhat voliče v prezidentských volbách pod taktovkou velkých médií. Nejsou to ale vlastnosti, s nimiž by šlo vést národ v těžkých dobách. Dokonce s nimi ani nelze OBELHAT národ slibem vedení v těžkých dobách.

Ti, kdo Microna vybrali a vycvičili pro prezidentskou funkci, se jednoduše spletli. Nejen že není lídr do nepohody, on ani neumí předsírat, že je lídr do nepohody. K tomu by "cvičitelé" museli najít typově zcela jinou postavu, někoho ve stylu Salviniho nebo Orbána. Jenže někdo typu Salviniho nebo Orbána by do takového kšeftu nešel - a nikdy by nešel proti svému lidu.

Což je v kostce důvod, proč západní "hujeři" v dlouhodobém běhu prohrají.

Autor: Martin Konvička, České Budějovice, ČR, 13.12.2018
 
7. pro, 2018

V uplynulých dnech se nám rozjela "válka tajných složek", do které - na správné straně - vstoupil i prezident Zeman. Protože jsme v Česku, stojí mediální mainstream pochopitelně na špatné straně. A protože spousta lidí, i vcelku příčetných, nechápe, oč jde, nabídnu minimalistické shrnutí...

Začalo to zprávou BIS

Tihle takzvaní špioni vydávají jednou za čas jakési výroční zprávy pro veřejnost. Ta poslední byla ukázkově blbá. Největším nebezpečím pro stát prý jsou Rusko, Čína a zloduch Putin. Česko se hemží jejich špiony, ti ovlivňují politiku, volby, šíří "fake news". Aby toho nebylo málo, je hrozbou i standardní školská výuka dějin, zejména těch o národním obrození. Úpí prý v zajetí "panslavismu" a "proruského obrazu historie" (Zde dlužno podotknout, že jde o obraz historie, kánonizovaný už v časech Masarykovy republiky). Naopak islám/ský terorismus není žádnou hrozbou. Hrozbou ovšem zůstávají xenofobové a extrémističtí islámofobové, kteří šíří strach a nenávist a mají výhrady, drzouni, vůči nerozbornému přátelství s Berlínem, Ankarou, Rijádem a samozřejmě bruselí.

NCOZ vrací úder

Ta zkratka znamená "Národní centrála proti organizovanému zločinu" a jsou to - lidově řečeno - policajti, ale policajti, kteří jdou po mafiánech, drogových kartelech, velkotunelářích a podobných hajzlech. Ne tedy policisté, kteří měří rychlost a rozdávají lístky za špatné parkování. Ti také vydali zprávu, pár dní po šíleném výplodu BIS. V ní potvrdili, a to téměř doslova, varování a obavy těch strašných "islámofobů". Že u nás máme radikální islámisty. Že vědí o tuším ti 11ti odchovancích tuzemských mešit, kteří odcestovali do Sýrie, bojovat tam na straně těch nejhorších hovad. Že tady existují agentury a firmy, zprostředkovávající za úplatu podnikatelská či přistěhovalecká víza pro dárečky z islámských zemí. Že není žádná kontrola, kolik osob, a jakých osob, z rizikových zemí se k nám dostává. Že velký podíl na této "plíživé imigraci" hrají fingované i nefingované sňatky s našimi občankami. Že celou tu srandu kryjí některé "humanitární" nevládní organizace....

Policajti potvrdili přesně to, co dlouhá léta rozkrývali aktivisté z IvČRN; před čím jsem sám do úmoru 10 let varoval; co potvrdili mediálně známí (Albahri, Bitarová, Lhoťan, Radosa) i skrytí odpadlíci z islámských kruhů; co občas slyšíme dokonce i od v ČR žijících muslimů, kteří se z nějakého důvodu snaží většinovou společnost varovat (Berrezouga z Tuniska, český konvertita Pelikán).

Zeman u Soukupa, politická scéna v prdeli

Následně na to téma hovořil prezident republiky. Jak je jeho zvykem, žertoval. Ať prý nám tedy BIS nějakého toho ruského či čínského špiona chytí, když je jimi stát prošpikován - a ať se taky trochu věnují pronikání islámskému, které, na rozdíl od toho ruského, je dokonce i vidět. Ztratil pro BIS mazlivé slůvko, "čočkaři" - a na to slůvko, podobně jako dříve na "kundu" a "zmrda", se jako mouchy na med chytila celá armáda slabomyslných.

Je na místě zdůraznit, že Zeman má na ostrou kritiku BIS právo. Prezident republiky je jednou z osob, které tajné služby úkolují a kontrolují. Jestliže hlavní tajná složka v zemi "nevidí" rizika, o kterých si 10 let cvrlikají vrabci na střeše (a která končí v lepším případě dívčím pláčem a zavlékáním dětí do ciziny, v horším pak hromadami mrtvol jako v Nice, Barceloně, Bruselu nebo Berlíně), je ta služba - k ničemu. Jestliže ona služba označuje ty, kdo ona rizika vidí a varují před nimi, za "extrémisty", není ta služba jen neužitečná. Je škodlivá. Nasýtá se otázka, pro koho vážení špioni pracují - zda pro republiku a její občany (včetně občana prezidenta), nebo pro Ankaru, Rijád, Muslimské bratrstvo, bruselské dementy. A prezident má nejen právo, ale i povinnost, jít neschopné a možná zrádcovské službě po krku. Čočkaři mohou být rádi, že to dělá s humorem a mile.

Že se v následných mediálních útocích na hlavu státu ztrapňovali Piráti, Lidovci, ODS a novináři, to vem čert - jsme zvyklí. Ovšem to, co povídal Tomio Okamura ... je pod kritiku a je to horší, než jeho společná fotka s DemBlokem během babišiády. Cituji:

„Vyjádření pana prezidenta Zemana, který označil BIS za čučkaře, je nespravedlivým zjednodušeným hodnocením práce bezpečnostní složky, kde lidé dnes a denně riskují své životy v boji s organizovaným zločinem"
(zdroj: https://www.novinky.cz/domaci/491364-zeman-pod-palbou-kritiky-kvuli-vyrokum-o-bis-tepou-ho-i-jeho-priznivci.html?fbclid=IwAR2h2dpqHkXULpYG_Er2fYlpmG8qX2q9rxNgdaEix75UlkJupSwKyEI8K04)

Slovo závěrem a moudrost odjinud

Máme tady prostě "válku tajných". Válku strašně důležitou, protože se v ní válčí o to, zda budou státní bezpečnostní složky pracovat v žoldu bruselského klubka zmijí, proti fiktivním nebezpečím ("zlý Putin") a - což je horší - proti statečným lidem, kteří se snaží zachovat v téhle zemi bezpečnost a svobodu. To vše totiž, nyní již prokazatelně, dělá BIS. Nebo zda budou skutečně chránit tuhle zemi a její občany, jako se o to snaží NCOZ.

Pro závěr blogu si vypůjčím jeden komentář z facebooku. Anonymizovaný nick "Ypsilon Nezard" zasadil celou válku tajných do širšícho, historicko-ideového kontextu.

Doplním, co hraje v "době kulturní revoluce" také významnou roli, to jest, do jaké míry jsou bezpečnostní instituce imunní vůči onomu neomarxistickému dlouhému pochodu institucemi. Je to modelově stejný rozdíl jako v USA mezi liberální levicí zideologizovanou CIA/FBI a např. vedením armády (u ní dnes již však jen do určité míry). Je to dáno v prvém sledu zideologizovanými VŠ, tj.vzdělanostním,"školním" a sociálním původem personálu (v armádě potomci farmářů a dělníků nezasažení ideologiemi z tamních vysokých škol, multikulturalismem, kritickou teorií - oikofobií, pocitem viny, islamofilií, genderismem...). U nás je BIS pod ideologickým vlivem (ve vedení a v analytických odborech - sic jazyková vybavenost, ale u objektivní znalosti historie a souvislostí již problém - lidé z FHS/FSS a poitických nevládek, prounijní agenda), ale u "neideologické" NCOZ odborný personál jiné složení, tzn. skuteční odborníci na bezpečnost, mezinár. terorismus, typově "zbraňaři", technici atp.

Autor: Martin Konvička, České Budějovice, ČR, 7.12.2018


 

6. pro, 2018

V úterý 4.12.2018 se zástupci Žlutých vest odmítli setkat s Macronem. Francouzská vláda "odložila" zdanění pohonných hmot v naději, že lidová vzpoura časem vyšumí. Bruselský komisař pro migraci Avranopulos téhož dne vyzval odbojné státy, aby "bezpodmínečně" přijaly Kompakt o migraci. A tak nějak prasklo, že Brusel míní Kompakt přijmout "za EU", přes hlavy národních vlád...

Euro-hujerům se podařil kousek, typický pro shnilé režimy. Tak manipulovali zprávy, omezovali veřejnou debatu a zatlačovali "dissent" do podzemí, až se připravili o možnost čtením a analýzou zpráv zjistit, co se v myslích ovládných národů vlastně děje. Tím, že zastrašili, izolovali nebo vyčerpali politické mluvčí nespokojenců, naučili nespokojence, aby se spoléhali sami na sebe, vytvořili si neviditelné a decentralizované cesty spojení a "řízení". To je samozřejmě záruka toho, že se případná nespokojenost nebude ventilovat standardními politickými prostředky, ale úplně jinak.

Teoretik revolucí Lenin tvrdil, že k získání moci ve státě není třeba získat všechen lid. Stačí, aby byl stát rozložen tzv. "revoluční situací" a aby existovala vysoce motivovaná a organizovaná "revoluční strana". Mohammed odhadoval, a často jsem před tím číslem varoval, že stačí získat okolo 10 procent populace. Hitler ovládnul Německo se 2 miliony členů NSDAP, tedy cca 3 % Němců (a 33 % volebních hlasů).

Při těchto úvahách jsme ale zapomněli na variantu skutečně masové vzpoury, která organizovanou avantgardu nepotřebuje.

"Nemají program, vedení, plán" - říkají o Žlutých vestách skeptici. Jenže skutečné revoluce (na rozdíl od politických pučů či řízených převratů, jako byl ten náš v Listopadu 89) nic takového nemívají. Když Pařížané v srpnu 1789 šturmovali Bastillu, nikdo je nevedl a neměli žádný program. Následně hledali vedení u "radikálních" poslanců Generálních stavů. Když v únoru 1917 vyšly do ulic hladové petrohradské ženy, podpořili je dělníci z fabrik a vojsko do nich odmítlo střílet, také neměli "vedení a plán". Ty dodali radikální poslanci Státní dumy, kteří se pak nechali obehrát bolševiky z emigrace.

Jak vlastně vypadá francouzská "revoluční aritmetika"? A proč ti lidé nedávno zvolili Macrona, jehož odchod dnes požadují?

Počítejte se mnou. Jako všude "na západě" volilo v 1. kole nějakých 60% voličů (čísla se hledají extrémně těžko: https://en.wikipedia.org/…/French_presidential_election,_20…), Macron získal čtvritinu jejich hlasů - to je podpora okolo 15%. Ve druhém kole byla účast ještě nižší, okolo 50%, Macron sice porazil Le Penovou v poměru 66:34, ale pořád to odpovídá národní podpoře "pouze" 33%. Pokud bychom sečetli muslimské imigranty, na EU navázané elity, dobře placené státní zaměstnance, vrcholné akademiky atd. (přesná čísla samozřejmě neznám), dostali bychom se kamsi k tomuto číslu. No a Žluté vesty prý podporuje okolo 70 procent Francouzů...

Ve filtrovaných českých zprávách jsme po celý rok neslyšeli, že Francie "vřela" prakticky od Macronova zvolení. Viděla lokální stávky policistů, čistky v důstojnickém sboru, menší a větší nepokoje všeho druhu. Macron a ti okolo něj, ve své aroganci přesvědčení, že se "plebs" na nic většího nezmůže, mezitím přitápěli pod kotlem - plánováním evropské armády, pomatenou "ekologickou" legislativou zbídáčující většinu obyvatel, pompézním vystupováním ve stylu posledních Ludvíků, nebo operetními snahami diktovat menším evropským zemím. Pohár přetekl 17. listopadu, kdy se v Paříži 300 000 zatím ještě pokojných demonstrantů dozvědělo, že prezident nebude ustupovat "lůze" a příští demonstrace rozežene silou. Od té doby se o to marně snaží.

Při masových revolucích - na rozdíl od řízených převratů - vyhřezávají i temnější vášně. Proto bitky s policisty, hořící banky, rabování. Proto potíže se zásobováním a ochromení ekonomiky. Možná se režim původně snažil rozbít protesty přes provokatéry a mediální manipulace. Jenže to už je jedno, národ oficiální média ignoruje, novináři v ulicích dostávají, lidově řečeno, po tlamě. Macron ty lidi nechal mlátit, na příští sobotu jim slibuje armádu. V takové situaci už nejdete do ulic, abyste vypadali dobře v televizi. V takové situaci jdete do ulic, abyste vyhráli.

Není pravda, že vzbouřenci "nemají program a vedení". Program je jasný, pryč s přebyrokratizovanou, hujerskou a protinárodní politikou, ignorující potřeby obyčejných lidí a živené zbídáčováním pracujících vrstev. Z politiků, jejichž jména se mezi vzbouřenci ozývají, jsou dva, "umírněný" de Villiers a "radikální" Le Pen, protiislámští, a všichni, tedy včetně komunisty Melenchona, protibruselští. Je jasné, že jmenovaní se budou muset střetnout. Raději však "na kostech tyranů", než pod jejich kuratelou.

Vpzoura se - zatím symbolicky, ve formě demonstrací ve žlutých vestách - přelévá do Belgie, Nizozemí, západních regionů Německa a dokonce i Švédska. Tedy do krajů, kde jsme to nikdo nečekali, kde se hujerské síly cítily nejjistější v kramflecích.

V nastálé situaci nemůže být nic bizarnější, než bruselské vynucování Globálního migračního kompaktu. Pajduláci z ústředí EU jsou tak odříznutí od světa, že ani netuší, jak jsou nenáviděni a slabí. Slabost bruselského "centra" si ale možná neuvědomují ani vlády středovýchodních zemí (V4 a spol.). Je dost typické, že k Paříži se nikdo z mocných moc nevyjadřuje, přestože pokusné balónky již byly vypuštěny (u nás včera Babišův šéfredaktor Plesl). Pakliže Brusel zkusí, lidovým vzpourám na západě navzdory, podepsat Kompakt "za celou EU", nezbyde "východním" vládám Bruselský diktát odmítnout - za celé Mezimoří.

Pokud to naše vlády neudělají, oblékneme žluté vesty.

Autor: Martin Konvička, České Budějovice, ČR, 6.12.2018


 

5. pro, 2018

Klukovi je 22. Začnu asi tím, že když mi bylo jako jemu, také jsem Vánoce nijak zvlášť nemusel - zvlášť, pokud jsem zrovna neměl přítelkyni, nebo pokud přítelkyně jela za rodiči na druhou stranu republiky...

Ono to bylo logické - místo aby člověk po večerech kalil s kámoši (nebo se válel s přítelkyní) na kolejích, tak se "musel" tahat X set kilometrů temnými silncemi, za rodiči, s nimiž vztahy nebyly vždy nejrůžovější a kteří nějak nechtěli připustit, že už přece s bráchou "nejsme malí", a trvali na opakování rituálů z dob, kdy jsme my byli malí a oni mladí, a při svitu prskavek se nám rozzařžovala očička ... A ovšem, taky jsem uměl ofrňovat nos, plácat něco o "odporném konzumu" a "děsné nudě", protože mi to znělo důstojněji než přiznat, že bych chtěl mít lepší vztah k rodičům a nějakou tu ženskou.

V letech, kdy měl člověk přítelkyni, to samozřejmě bylo lepší, ale přece jen to bylo narušení takových těch adolescentních zábav. Později jsem si zvykl, Vánoce byla příležitost potkat (v domluvené hospodě) kámoše ze střední, které jsem léta neviděl, sou-rodáky a vrstevníky...

A pak si člověk pořídil rodinu, usadil se - a vidí, jak jsou stromeček, jeho zdobení, vykrajování cukroví, svíčky, prskavky, koledy, Ježíšek (momentálně ani nevím, zda letos ještě "existuje", nebo už ne?) a samozřejmě dárky pro ta malá stvoření důležití.

Takže až zase uslyšíte nějakého mudrlanta proklínat Vánoce, vězte, že nejde o žádný "antikonzum", ale o prapodivné vztahy k rodičům, a/nebo absenci partnerky, a/nebo nedostatek přátel.

Většina z nich z toho vyroste.

Je tady ale riziko, že z toho novináři (kteří mají stejné problémy, jako dotyčný "aktivista") udělají něco jako zásluhu. Z toho se pak vyrůstá blbě.

Autor: Martin Konvička, České Budějovice, ČR, 5.12.2018

Zdroj:

https://brnensky.denik.cz/zpravy_region/bojkotuje-vanoce-aby-setril-planetu-stala-se-z-nich-prehlidka-nadkonzumu-rika-20181203.html?fbclid=IwAR01AHuYUju777xmbwhM2SRJjhQpqKUSk8_zrLMwQia2b4Fk9znjMmSNdC0


 

 

4. pro, 2018

Před 10 lety, v začátcích IvČRN, jsme předvídali, že první zemí, kde to praskne, bude Francie. Země s 10 procenty mohamedánů, nefunkční socialistickou ekonomikou, silnou patriotickou stranou (Front National přejmenovanou na Rassemblement National) a no-go zónou v každém městě byla jasným kandidátem...

Jenže se nic nedělo, Francouzi spali na vavřínech své "výlučnosti" a na postavení submisivních podlidí si zvykali. Korunovaly to poslední prezidentské volby.

Když vypukla vzpoura "žlutých vest", v Česku si toho málokdo všiml - byl zrovna 17. listopad, den věnců v odpadkových koších, komunistických rektorů a anti-Babišovských kraválů. Ten den se v Paříži na ještě povolené demonstraci shromáždilo 300 000 osob. Prezident Macron se schovával pod sukni německé nástěnkářky a žvanil o evropské armádě a omezení suverenity národních států. I pařížskou 2. vlnu (24/11) jsme minuli. Žili jsme "koncovkou" anti-babišiády, hlasováním o důvěře vládě.

Uplynul třetí víkend - a všechno je jinak. Navzdory zákazu shromáždění a hromadnému zatýkání nepozbývají protesty na razanci. Žlutou vestu si ve Francii oblékají hasiči, policisté, zdravotní personál. Ke vzpouře se přidávají žáci středních škol. Pařížané se připravují na další kolo příští víkend, přestože Macron pohrozil armádou. "Není cesty zpět", říkají.

Rozbuškou nebyla neúnosná migrační situace, kriminalita a podobně, ale připravované zvýšení daní a poplatků všeho druhu, které by zasáhlo především pracující třídy. Macron to skřípnutí pracujících zdůvodňoval "ekologickými" nápady původem z Bruselu - bojem s globálním oteplením a podobně. Francouzi správně pochopili, že by měli drastických zchudnutím platit za libůstky svých elit.

Vzbouřenci dobře vědí, že země se neobejde bez politického vedení. Šuškají se dvě jména - oba presidentští kandidáti z posledních voleb. Národovecká Marine Le Pen a levicový Jean-Luc Mélenchon. Oba už protestům vyjádřili podporu. Přetože se ti dva liší v názorech na migrační politiku, jsou mezi nimi i styčné body: Oba chtějí "méně Bruselu" a odmítají pomatené plány na "Evropskou armádu".

O tom, že migrace v dění svou úlohu hraje, svědčí několik skutečností. Protestují především domorodí Francouzi. Bok po boku s nimi jsou i křesťanští imigranti a sekulární muslimové, ti ale na záběrech tvoří menšinu. Protesty podpořila Brigitte Bardot, opakovaně souzená za "islámofobii". Za druhé, k protestům se tento víkend připojili vlastenci v Belgii, nizozemských městech a příhraničních oblastech Německa. Ve Švédsku, kde se konala snad 1. větší protimigrační demonstrace v dějinách, vidíme na záběrech lidi ve žlutých vestách (https://voiceofeurope.com/…/it-is-time-to-bring-out-our-i…/…). Ještě nápadnější je, že arabizovaná předměstí jsou z ticha. Jako by si uvědomili, že se probouzí spící obr, kterého neradno dráždit. Jejich ochránci - hujerská vrstva bankéřů, žurnalistů a politiků - jako by ztratili zuby.

Česká média mlčí, nebo dezinformují. Mají novou zábavu. Piráti cosi vyhrabali na Babiše, a ten prý může mít problém, do kterého zatáhne nás všechny - vracení dotací kvůli střetu zájmů. To ale předpokládá, že ještě bude nějaká EU, která by Babiše, a Českou republiku, dokázala skřípnout.

Což není vůbec jisté. Žluté vesty lze potlačit jedině brutálním terrorem. Jenže použitím teroru ztratí "vyspělý západ" další kus své legitimity. "Brusel" bude bez svého franko-německého "motoru" jen generálem bez vojska. Jeho úředníci, auditoři a účetní budou najednou směšní. Pokud se česká vláda rozhodne těm bláznům neplatit, a klidně riskovat i sankce, u voličů tím jedině získá.

Autor: Martin Konvička, České Budějovice, ČR, 4.12.2018