4. úno, 2018

MARTIN KONVIČKA: OUTSTOURCING CENZURY, OUTSORCING HOLOKAUSTU

Petr Bystroň je nově zvoleným poslancem Bundestagu za Alternative für Deutschland (AfD: to jsou ti údajní "náckové", kteří se jako jediná z německých politických stran zastávají německých Židů, žen a jinosexuálů). Ke svému valašskému příjmení nepřišel náhodou. Jeho rodina emigrovala z Československa, když byl mladistvým klukem, od rodičů se naučil plynně česky a zůstává dobrým přítelem Čechů i Slováků. 

Před pár dny měl první velký proslov ve spolkovém parlamentu Bundestagu. Shodou okolností to připadlo na "Světový den hidžábu", což je iniciativa, v níž levicoví debilové podrážejí statečné bojovnice proti útlaku žen v islámských zemích. Německo-valašský poslanec byl kousavě vtipný, protože proti němu seděli debilní poslanci z levicově extrémistické strany Die Linke - s hidžáby uvázanými kolem krku, zjevně na znamená solidarity s iránskou, saudskou či indonéskou náboženskou policií. Proslov vysílala v přímém přenosu zpravodajská televize Phoenix. Když jsme pak chtěli otitulkovaný proslov sdílet na facebooku, dozvěděli jsme se, že jej facebook zablokoval. Kamarád, který zařizoval titulky, zuřil: "Jak mohou cenzurovat proslov poslance chráněného imunitou, který navíc dávala televize?" 

Mohou, příteli, mohou. Protože outsourcing. Prostě nepohodlné úkony - třeba cenzuru, nebo likvidaci pár milionů lidských bytostí - svěříš spřáteleným nestátním firmám. O televizi vůbec nejde - kolik občanů sleduje parlamentní debaty? Podstatné jsou sociální sítě a webové stránky, protože až skrze ně se politické události dostanou k masám těch, kteří se o politiku zajímají. 

V "liberální a demokratické" IV. Říši se to dělá zhruba takto: Říšská kancléřka si povolá majitele či šéfy největších internetových firem, a učiní jim nabídku, jakou nelze odmítnout. Například likvidační pokuty, pakliže se na jejich portálech objeví cokoli, co by zpochybňovalo politiku Říše. Pokud dotyční internetoví mogulové s politikou Říše shodou okolností souhlasí, jen dobře. Pokud ne, stačí pokutička či zamávání pěstičkami. Oni souhlasit budou. Firmy se tedy zaváží, že podvratný a Říši nepřátelský obsah nestrpí. Říše je samozřejmě vstřícná - přispěje na školení příslušných zaměstnanců, případně dodá "dobrovolníky" (placené, skrze neprůhledné granty nějaké nevládkce). Ti potom obsah internetu hlídají. V současném Německu jsou takových dobrovolníků tisíce - hlídají a hlídají, a cokoli se Frau Merkel nelíbí, nemilosrdně nahlašují. Internetoví giganti (jako například, ale nejen, facebook) to následně, a někdy i s předstihem, mažou. Ruku v ruce s mazáním jde potrestání pošetilců, kteří podvratné materiály vytvářejí a sdílejí. Ti jsou nejprve varováni, pak dočasně umlčeni, následně z příslušných internetových domén zcela zmizí. Nepřijdou tak jen o možnost internetového politického aktivismu, ale i o mnohem civilnější možnosti sdílet s přáteli fotografie, být v kontaktu se spolužáky ze střední, nebo si domlouvat rande či setkání v hostinci. 

Všimněte si - nikomu není zkřiven ani vlásek. Jen je tu a tam někdo dočasně, nebo trvale, umlčen. A všimněte si také - liberální a demokratický německý stát, ten který "garantuje občanské svobody" a "nepřipouští cenzuru", je naprosto z obliga. Vše přece dělají soukromé firmy (faceook atd.), případně "dobrovolníci" z nevládek. Říšská kancléřka má čisté ruce. 

O cca 80 let dříve, v neliberální a nedemokratické III. Říši, nebyli zdaleka tak delilátní. Nestačilo jim jisté lidi umlčovat - potřebovali je s německou důkladností likvidovat. Ovšem pozor - ani tenkrát si politické vedení nemazalo ruce. Respektive mazalo, ale jen minimálně, potají a s minimem stop. Byly jakési přísně tajné schůzky, pověření příslušných úřadů - ale pokud možno bez zákonů, výnosů, zbytečně kompromitujícího papírování. Říšský kancléř byl zcela z obliga, nechal technické provedení na podřízených. Ti outsourcovali, co se dalo: Do transportů vybírali Židy jejich vlastní předáci, titíž předáci ručili za klid, pořádek a zabrábění panice. Zpracování lidského materiálu se dělo v okupovaném Polsku, mimo jurisdikci říšských civilních úřadů. Na starost ji dostala SS, což byl stát ve státě (obdoba dnešních nevládek) a i ta SS svěřila špinavou práci polským a ukrajinským kriminálníkům, obdobě dnešní Antify, případně "saláfistických fanatiků". Prostě se co nejméně se ušpinit, maximálně uniknout dohledu veřejnosti, co nejvíc špinavé práce svěřit nestátním složkám ... 

Jistě, v barbarské a kruté III. Říši ty lidi zabíjeli, v liberální a demokratické IV. Říši je jen umlčují. Umlčováním to začíná - řekl by škarohlíd - ale nechci malovat čerta na zeď. Možná umlčování v dnešní zjemnělé době stačí. Pokud stačit nebude, povolají se zdivočelé alláhovské bojůvky. Myslí si, myslím, říšská kancléřka. 

Jak skončili předáci III. Říše se ví. Stačí dvě slova - Norimberský proces. Jenže historie se jen zřídka opakuje. Tehdejší Říši porazilo obrovské vojenské nasazení protihitlerovských Spojenců. Vojenskému duchu odpovídal i proces s prokurátory, vojenskými policisty a právem na obhajobu i závěrečnou řeč. Nic takového předáky IV. Říše nepotká - lidová povstání se s právními finesami nemažou. 

Historie se opakuje, ale ne zcela přesně. 
 
(V Německu má video jeho projevu už přes 100 tisíc zhlédnutí, ale kdyby nebyl poslancem, zjevně by jej zablokovali i tam)
 
Autor: Martin Konvička, České Budějovice, ČR, 4.2.2018