25. čvc, 2018

MARTIN KONVIČKA: Malinovková represívní tolerance

Charakteristickým rysem sluníčkové "tolerance" je, že obviňují své politické oponenty přesně ze svých vlastních nešvarů. Třeba z nenávisti. Nebo z agresivity. Nebo ze strachu. Jediné, z čeho nás neobviňují, je absence smyslu pro fair play. Nevědí totiž, co to je...

Během pracovních cest po severních horách jsme s manželkou a dcerou, což je pro další příběh důležité, na chvilku spočinuli na terase známého hostince v Peci pod Sněžkou. Jako řidič jsem pil kafe a malinovku, takovou tu chemickou, čepovanou. Kde se vzal, tu se vzal, oslovil mě křestním jménem jakýsi chlápek. Protože v oblastech národních parků potkávám dost profesních kolegů, kteří mě oslovují jménem, nepřekvapilo mě to a slušně jsem se zeptal, co potřebuje. 

"Když jsi měl tu akci na Staromáku", začal, "měl jsem zrovna v ruce malinovku a strašně jsem se lekl", pravil ten dobrý občan - a chrstl mi mou limonádu do obličeje, načež se vytratil jako splašený zajíc. Málokdo v hospodě si toho všimnul. 

No, udělal jsem něco, co občan možná nečekal - zavolal číslo 158. Nedělá mi to radost, raději bych mu asi urážku vrátil, ale jednak ten chlápek zmizel, jednak mi nepřišlo rozumné eskalovat konflikt před pětiletou dceruškou. 

Policie přijela obratem, vyslechla si popis toho dobráka (výrazné modro-červené tetování na pravačce) - a poměrně rychle ho v letním horském letovisku našla. Též tam byl s rodinou, policistům ovšem - s pomocí partnerky či manželky - vše popřel. Nikde nebyl, nehnul se od dítek v kočárku, neví, co je to "Staromák" a "malinovka". Policejní hlídka byla krapet bezradná - sice nebyli nadšení z rekreantů polévajících občany za bílého dne malinovkou, unikal jim ale politický rozměr celé kauzy, a tak upustili od vyšetřování, které by obnášelo vyslýchání lidí v té hospodě - a nejspíš skončilo pořádkovou pokutou v řádu pár stokorun. 

Aspoň jsem si pořídil hrdinovou fotografii - kterou kvůli našim zákonům nezveřejňuji, ale kterou si dobře schovám. 

Ono je to totiž, milá sluníčka, prosté. Klidně si provokujte, krytí za hřbety svých partnerek a nestydatou lhavost. Oni vás lidé už brzy  prokouknou. Pomalu už nikdo nevěří vašemu fňukání o tom, jak jste "tejraný" a čím dál tím více lidí si pamatuje, kdo jste a co jste zač.

Autor: Martin Konvička, kandidát do senátu Ostrava - Jih, ČR, 25.7.2018