6. zář, 2018

MARTIN KONVIČKA: ZÁVOJ JAKO FETIŠ – TOHLE JE OPRAVDU NEBEZPEČNÉ

Islámská sexualita se „propagandisticky“ prezentuje v podstatě dvěma způsoby...

Na jedné straně předvádí islám jako svět patriarchálních hodnot – silných dominantních mužů „vládců“. Přidej se, plaché děvče, k nám a najdeš Pána a Ochránce; přidej se, světem nedoceněný kluku, k nám a staneš se obávaným chlapákem. Druhým pak je přitažlivost“ zahalení jako takového. Je servírováno jak mužům tak i ženám v lechtivě svůdné podobě. Vedle oficiální propagandy zde jsou i spodní proudy, jež opět útočí – na sexualitu.

Stejně jako v případě islámské „dominance“ je krása zahalení propagována mnoha kanály. Od oficiálních (korán a sunna a jejich výklady, brožurky rozdávané v mešitách) až po temné, jako jsou pornografické servery a skupiny. Překlad „oficiální“ šátkové propagandy přikládám na konec blogu. Psát budu o propagandě skryté.

Rozbít propagandistickou iluzi islámských nadsamců je snadné. Stačí zaplavit informační prostor dostatkem mohamedánů nemužných, hysterických, submisivních či jednoduše trapných. Dlužno dodat, že zde se snaží sami alláhovci: Skuteční nadsamci neprzní ovce ani kozy, neznásilňují sedmdesátileté babičky ani nedospělé holčičky, neřvou po zdravotních sestrách a nekomunikují stylem „agresívní bolestín“. Platí že jaký pán, takový kmán.

Více zde:

https://www.parlamentnilisty.cz/arena/nazory-a-petice/Martin-Konvicka-Islam-jako-psychosexualni-patologie-aneb-Komu-vlastne-vyhovuje-44427

Mnohem těžší je rozbít propagandu o přitažlivosti zahalení pro ženy (i muže). Je to propaganda dělána kvalitně (což u spontánně, zdola, vznikající tvorby platí téměř vždy) a útočící na ty nejniternější, a často nepochopené, lidské pohnutky – sex a moc. Lze pozorovat narůstající trend. Zahalení jako fetiš se čím dál tím častěji objevuje v „hierarchicky-sexuálním“ (BDSM) kontextu. Už dříve jsem psal o příslušně zaměřených skupinách na sociální síti tumblr

Více zde:

https://www.parlamentnilisty.cz/profily/Doc-Martin-Konvicka-Ph-D-104562/clanek/O-sexualizaci-islamske-invaze-Dukazy-z-lidoveho-hanbarstvi-74615

Stačí si najít nějaký profil zaměřený na BDSM v „etnickém“ kontextu (témata jako „zotročení bílých žen“, „bílý otrok černé dámy“ apod.) a v archívu sledovat, jak v posledních letech přibývá vyobrazení závojů. Možná zajímavé téma na diplomovou práci?

Příspěvky na profilu „Veiled future“ (Zahalená budoucnost) spojují témata oficiálně-politická (není zbytí, je nás víc, máme na straně Boha, neprotivte se osudu), oficiálně-soukromá (zde je kladen hlavní důraz na „cudnost“ a „uměřenost“ ve srovnání s občas nevkusnou módou obnažující) a hierarchicky sexuální, sadomasochistická. Přičemž v posledním bodě útočí na oba komplementární póly, submisivitu i dominanci.

Zdařilým (a proto nebezpečným) příkladem ataku na muže-domíky a ženy-subinky je obrázek vpravo nahoře. Text nahoře říká, „Časem budou ve všech zemích pozvolna změněny zákony, ženy se budou muset na veřejnosti chránit“. Text dole pak: „Takto se ženy stanou svobodnými“. K tomu houfec na sebe nalepených dívek, podle očí Asiatek, což naznačuje, že jsou drobné, gesta naznačují dětinské chování. Pro spoustu chlapů skoro synonymum ráje … pro dívky pak převráceně Orwellovské „svoboda je otroctví“. Může to znít bizarně, ale literatura je plná zpovědí subinek a subáků, kteří popisují svobodu jako břímě, její ztrátu pak jako úlevu až vysvobození. Ztrátou svobody nemám hned na mysli uvěznění či únos (i když: Hanka s Tončou by mohly vyprávět), ale třeba jen partnerství se silnějším protějškem, příslušnost k nějaké semknuté skupině.

Na opačnozu D/s polaritu je zaměřen dvoubrázek vpravo nahoře. Je přáznačně bez textu. Submisivnímu muži a panovačné ženě naznačuje, krom tajemnosti a nedostupnosti, i krutost (oči a použití kovu vlevo) a vznešenost či bohatství (vpravo). A zase: Tento styl či fetiš může oslovit „dámičku“, která, při vší panovačnosti, není spokojená se svým vzhledem; nebo si zakládá na exkluzivitě; nebo ji prostě jen rajcuje vzbuzovat zvědavost či strach. Zda je rajcovní i pro muže, nechám na zvážení každého soudruha.

Ani jeden z obrázků samozřejmě neprezentuje pravý islám – jen sny nadržených islámofilů o islámu. „Otrokyňky“ v Kábulu či Rijádu opravdu nepůsobí mladistvě ani vysmátě; výjimky se samozřejmě najdou (když je „manžel“ bohatý, hodný a postelově zdatný?), ale většina tamních žen bude spíš vylekaná, zaražená, sedřená, jejich oči budou prázdné. Islámské „dominy“ jistě existují taky, a dokonce mohou být se svým postavením spokojené – zejména, když jsou bohaté, manžel je ňouma, nebo se jej lze obratně zbavit, žijí obklopeny luxusem a služebnictvem… Kreaci dole vpravo si dovedeme představit u nějaké saudské či kuvajtské princezny na nákupech v Evropě, ale islám opravdu neudělá ze všech islámců ropné magnáty. V Kábulu nebo Karáčí by ty holky způsobily v lepším případě veřejné pohoršení, v horším by zavdaly záminku k házení šutrákama.

Jenže Kábul, Karáčí, potažmo Saudská, jsou až „konečnými stadii“ islámu – stadii, kdy si už netřeba na nic hrát, kdy už pro propagandu není důvod. Servírování islámu naivním nemuslimům prochází různými fázemi, tou první může být (pro konvertity a konvertitky) i vymóděný islám-lite, projevující se (vedle romantického čtiva a polo-pornografie) třeba variacemi na islámské zahalení v časopisech pro ženy a na módních molech. A tahle oboupolární erotizace či fetišizace islámu, která ho má učinit přitažlivějším a stravitelnějším, je vpravdě nebezpečná. Těžko totiž proti ní něco postavit.

Snad až na – syrovou pravdu. Islám JE hnutí, zneužívající „temnější“ stránky lidské sexuality k získání moci nad jinými lidmi, a to je špatně. (Přiznejme si, že skoro všichni někdy zneužijeme sexualitu k nekalým účelům, ale děláme to difúzně, chaoticky a každý sám za sebe, takže naše pinožení se navzájem vynuluje a neovlivní celou společnost). Mocensky legitimizuje postavení ropného monarchy či vůdce fundamentalistické skupiny, ale i „manžela“ fakticky vlastnícího členy své rodiny, uřvaného imáma z mešity či šéfa gangu výrostků v evropské no-go zóně. Nebo mešitové matróny, dirigující ženskou část mešity, nebo saudské paničky šikanující své otrokyně. V důsledku toho strašného důrazu na sex a moc, jakož i průvodních jevů, jako je oddělení mužského a ženského světa, z toho pramenící pokrytectví, paranoia a vyřazení části mužů z reprodukce, islám nemůže vytvořit „zdravou“ společnost. Zdravou společností myslím takovou, která by pěstovala vzdělání, ochranu památek a přírody, přátelské vztahy mezi lidmi, kolegialitu mezi muži a ženami, soucit ke slabým a zvířatům. Nemluvě o demokracii, ta v přísně hierarchické společnosti nemůže fungovat.

Je tedy jen na nás – a v tomto případě hlavně na ženách obou polarit! – jak se k „závojové“ propagandě postaví. Zda budou raději kolegyněmi, kamarádkami a parťačkami ve společném mužsko-ženském světě, nebo zda ocení „lákadla“, propagandou prezentovaná, a risknou šílené důsledky.

"Text ze zmíněné skupiny na Tumblr-u"

Ženské zahalení a nošení závoje na celém světě roste, a to tempem dříve nevídaným. V jedné zemi za druhou se ženy postupně, ale setrvale, smiřují se zahalováním.
A přijímají či dokonce vítají zahalení ne jako cosi nezvyklého, ale naopak jako věc očekávanou, ba dokonce vytouženou. Jako přirozený stav věcí.
Může za to více faktorů. Nejen neuvěřitelně rychlá globální expanze islámu a jeho společenských zvyklostí, ale i touha samotných žen odhodit povrchní móresy západní společnosti a prožít hlubší spiritualitu. Rostoucí oblibě zahalování napomáhá i touha mnoha žen po novém pojetí ženskosti, jakož i potřeba skoncovat s otravnému očumování ze strany chtivých mužů.

A funguje to! I ženy, které nepřijaly islámskou víru, zjišťují, že díky zahalení a zneviditelnění nezažívají obvyklé stresy na veřejnosti. Tento blog se nijak nesnaží šířit islámskou víru, je však za naznačený vývoj vděčný. Ženy, které se naučí zahalovat již dnes, se ocitnou v lepší a výhodnější pozici ve chvíli, kdy se zahalování stane povinným, což se postupně stane ve všech zemích. Věříme, že islám brzy převládne v Evropě a západní Asii a bude stále viditelnější i v Severní Americe, kde nakonec zvítězí také.

Z globálního pohledu věříme, že všechna zmíněná místa pravděpodobně podlehnou islámu a podrobí se jeho pravidlům. V každém případě však už dnes vidíme, že hidžáb, šátek, stejně jako nikáb, závoj, jsou každým dnem přítomnější, samozřejmějším a častější ve všech městech a městečkách.

Krása, cudnost a tajemnost zahalení oslovují stále víc žen. Proto je ženy přijímají a vítají mnohem, mnohem více, než si západní mysl vůbec připouští. A jak se závoj šíří, nabízí zcela nový pohled na relativitu věcí. Závoj hovoří za cosi hluboko uvnitř mnoha žen: ženskost, službu, cudnost a uhýbání … mužským pohledům … A taková je budoucnost všech zemí, a snad i všech žen světa.

V tomto blogu to vše oslavujeme: Klaníme se kráse nikábu a jeho nositelek. Neváhejte odhodit předsudky, jež v sobě často máte hluboko zakořeněné, a zamyslete se, jaké by to bylo zkusit se zahalit…

Autor: Martin Konvička, kandidát do senátu Ostrava - Jih, ČR, 6.9.2018