MARTIN KONVIČKA: BABIŠ PATRIOTEM ?

 

Jeden z nedrzejších podrazů, kterým chce arabsko-africká hlasovací klika ve Spojených národech přinutit vyspělé země, aby definitivně a navždy otevřeli své hranice soudobému stěhování národů. Vedle tří zamí "bývalého východu" (Chorvatska, Maďarska, Polska) je to i jedna "vzorná západní země" (Rakousko).  A zatím, v pátek 2. listopadu odpoledne, to vypadá, že nepodepíšeme ani my. 

 

Premiérovo kličkování v posledních týdnech bylo zábavné. Ještě v době okolo senátních voleb si dával zatracený pozor, aby při každé zmínce o odmítání migrace přidal adjektivum "nelegální" - protože nejspíš dobře věděl, že podpisem Globálního paktu se migrace stane "základním lidským právem", čímž bude veškerá představitelná migrace mezinárodně legalizována. A dělal možné i nemožné, aby Globální pakty nebyly debatovány ve Sněmovně. Ještě v době oslav 28. října (to už Pakt odmítalo Maďarsko a Polsko) bulíkoval Merkelové, že s ní má na migrační politiku "stejný názor". Pak přišel velkolepý stěr před očima celého národa během přátelské televizní rozpravy s Prezidentem republiky - a vzápětí potom rakouské a chorvatské oznámení, že tyto dvě země do "globálních paktů" házejí vidle. Skoro ve stejný čas pak oznámení Merkelové, že nebude znovu kandidovat na předsedkyní německé CDU. Premiérovi nezbylo, než pakt (zatím per huba) odmítnout taky - pozice středoevropského kůlu v plotě, pevně přimknutého ke krachující kancléřce a zrazující ostatní nám nejbližší země, je příliš moc i na něj. Zatím si, pravda, nechává pootevřený únikový východ s odvoláním na "koaličního partnera", jenže nejspíš dobře ví, že výmluva na Hamáčkovy socialisty fungovat nebude. 

Je to poučná situace. Babiš rozhodně není žádný hrdina, ani pronikavý myslitel. Čekal do poslední chvíle, jak se situace vyvrbí a vlatně čeká stále. Nemohl však ignorovat ani spontánní odpor "zdola" (ač se nekonaly žádné velké demonstrace, nálady obyvatel lze vysledovat na sociálních sítích, v diskusních fórech, mezi běžnými straníky napříč většinou politického spektra, v textech populárních blogerů...), ani otcovský tlak Hradu, ani rezolutní postoje jak USA, tak zemí rozšířené V4, zárodku vznikajícího Mezimoří. Spolu s patriotickou opozicí tlačily Babiše do kouta promigrační či "eurohujerské" síly. Blbci z okruhu Top09, rodiného klanu Šabatů a loupeživých nevládek Babiše někdy začátkem roku "hodily do jednoho pytle" se Zemanem, Okamurou a euroskeptickou opozicí. Babiš v tom pytli nejspíš být nechtěl, ale co měl dělat - cestu ven mu zavřeli, takže mu nezbývá než hrát za ten tým, do kterého byl doslova "vykopán". Vlastně lze bez nadsázky tvrdit, že patritoti, ruku v ruce s antí-patrioty, udělali z Babiše ... takového trochu patriota. 

 

Jen bacha, aby neuhnul! - zní skoro jednohlasně v patritiotickém táboře. Temný scénář je například takový, že premiér se u Merkelové vymluví na "odpor zdola", případně na postoj Rakouska, ale aby si šplhnul, podepíše jeho vláda Istanbulskou úmluvu (která s migrací souvisí jen okrajově, ale umožnila by v zemi řádit fanatické a neříditelné klace zapšklých gender-tetek), nebo jednotnou sociální dávku (která by znamenala, že migroši usazení v Česku by dostávali "německé" dávky, vyšší než je důchod většiny našich penzistů), nebo kývne na import takzvaných "sirotků". Cokoli z toho by Merkelovoiu zajisté potěšilo - současně by to ale znamenalo, že by se Babiš odkopal jako podvodník a pravděpodobně by prohrál kterékoli další volby.  Ty jsou, pravda, daleko, takže riziko zde je. 

S tím rizikem není jiná možnost, než pokračovat v práci. V každodenním občanském tlaku, v informování spoluobčanů, ve výsměchu hujerům, budování kontaktů a sítí, v otevřeném odmítání bruselsko-berlínských triků a podrazů. Tlak nesmí polevit. Pokud nepolevíme, tak z premiéra  nakonec patriota uděláme. 

A že to bude on, kdo shrábne smetanu? Je to trochu škoda .... ale jak říkával prvorepublikový státník Alois Rašín, "Za službu vlasti se neplatí".