3. úno, 2019

MARTIN KONVIČKA: TUZEMSKÁ OPOZICE: TROCHU JAKO Z POVÍDKY JAROSLAVA HAŠKA (NEBO Z TITANICU)

Kolega se mnou před časem nesouhlasil. Haškovy prózy - to je obrovský kopec srandy, kdežto současný pád Evropy, ten je o hubu...
 
Tak jsem mu připomněl, že souvislosti Haškova psaní byly rovněž o hubu. Před válkou často neměl na nájem a topil se v dluzích. Válku pak popisoval jako obrovskou švandu, zatímco miliony mladých mužů se topily v bahně zákopů, dusily otravnými plyny a umíraly se střevy zamotanými do ostatních drátů. 
 
Máme tendenci na to zapomínat - stejně jako máme tendenci zapomínat na to, že ty statisíce hostů mama Merkel za sebou opravdu mají válečnou zkušenost a že život Evropana, natož pak Evropanky, pro ně neznamená vůbec nic. Že oběti Macronových liberálně demokratických mlátiček jsou doopravdy mrtvé, doživotně zmrzačené nebo pozavírané bez přístupu k právní pomoci. Že humanistické Švédsko, vzorově demokratická Británie a bratrské Německo opravdu ničí své občany za obyčejné řeči na facebooku. Že genderová výchova na školách opravdu mate hlavy našim dětem a svádí je k "přehodnocení pohlavní identity", jehož kýženým výsledkem je - kastrace. Že blouznění eko-dobroserů opravdu likviduje evropský průmysl, a s ním životy prostých lidí. A že se řítíme volným pádem do hospodářské krize, z níž co svět světem stojí existuje jediné východisko - válka. 
 
Nic takového není možné - týká se to jen neúspěšných, špatně přizpůsobených - já své pohledávky platím, žiju si spokojeně a nějaké úspory mám. To je obecná reakce lepšolidí na všechno tohle strašení, po kterém následuje buď hysterická agrese, nebo zacpané uši. Důkazů těch tvrzení jsou přitom plné každodenní zprávy - a to i mainstreamové. "Evropská unie nás ochrání", řekne Vám naprosto klidně mládě lepšočlověka, které ty úspory zatím ještě nemá. Tak jo. 

Je vlastně strašně snadné cítit se prorokem. Vše, před čím jsme s kolegy z IvČRN a později BPI před lety varovali, je tady - ať je to každodenní migrantská a nábožensky motivovaná zločinnost ve "starých zemích", ať jsou to útoky na Židy, homosexuály a další "tradiční" menšiny, ať je to sílící represe ze strany sluníčkových vlád - nebo naopak anti-represe ze strany vlád patriotických. I na ty koncentráky pomalu dochází (Rakousko), v některých balkánských zemích migranti "záhadně mizí" (a nikdo raději neví, co to znamená).  

Od Irska po Košice a od Švédska po středomořskou Maltu jsme svědky zajímavého jevu. Jako by se nechumelilo pokračuje "standardní politika" se všemi podrazy, šméčky, nedodrženými slovy a "nastolováním témat", která jsou naprosto podružná a mají zakrýt, že parlamenty, vlády a politické strany dávno stojí mimo hlavní dění. Celé to připomíná poslední století západního Říma, a pozdější (v učebnicích upozaďovaná) poslední staletí Říma východního, alias Byzance. V obou případech vypadala ta poslední staletí tak, že císařská vláda stále fungovala, měla své prefekty, magistráty a provinční velitele, jenže ztrácela jednu provincii za druhou, vlastně vůbec nevěděla, co se mimo sídelné město děje - a tvářila se, že se neděje vůbec nic. Dokud se odněkud daly sehnat prachy (vyždímat z cel, sedřít na daních ze zbytku občanů, vyčerpat z poplatků a úplatků), lákala "politika" kariéristy všeho druhu. Co na tom, že centrální vlády dávno ztratily kontrolu nad většinou území příslušných států. Cash otáčený u dvora - o ten zde běželo. Až jeho zdroje definitivně vyschly, přesunuli se kariéristé jinam. 
 
Vyprázdněnost tuzemské "politiky" ukázal v posledních týdnech jeden bizarní případ - návrh poslance Klause omezit cenzuru na sociálních sítích. Najednou na něj, pod nejrůznějšími záminkami, útočili prakticky všichni. Od "dobroserných" stran, které přitom mají svobodu v názvu (Svobodní), svobodu internetu v programu (Piráti), hlásí se k liberalismu (Top09, jeho vlastní ODS) až po publicisty, kteří si udělali kariéru na vychvalování "západních" hodnot (např. jistý Joch). Je vcelku příznačné, že nikdo z pro-cenzurního tábora nepochopil, oč v Klausově návrhu jde a nač reaguje. Výtky, které vznášeli, byly úplně z cesty. Kopali do něj, jenom aby si kopli (a občas se nestyděli otřít o poslancovu tělesnou vadu). Po čase jsem pochopil. Nikdo z těch "liberálů", kteří se zastávali cenzury, se s cenzurou vůči své osobě nikdy nesetkal. Ne proto, že by byli tak "opatrní", ale protože jejich názory nikdy nezaujaly pro-režimní udavače, po nichž teprve nastává mazání příspěvků a nemožnost komunikovat s blízkými lidmi. Je vypovídající, že kdejaký nezávislý bloger nebo facebooková aktivistka věděli - jejich názory lidi zajímají, sdílejí je, diskutují o nich. Naopak straničtí lídři a mediální intelektuálové nezajímají nikoho.  
 
Bizarnost případu nespočívá v tom, že tzv. "liberálové" horují za privatizaci cenzury, a tady vlastně proti svobodě slova. Spočívá v tom, že i Klausův návrh přišel několik let(!) poté, co místní sociální média cenzurují hlava - nehlava. Politické třídě to nevadilo: Co jim co má někde na faceboocích a twitterech růst konkurence. Nyní se ocitli v situaci, že prakticky není, kdo by se jich zastal - kdysi silné skupiny a hlasití blogeři, kteří by takového zastání byli schopni, jsou dávno ucenzurováni do neviditelna. Další bizarností je, že řečený poslanec, a to vím pohříchu dobře, dělal léta vše pro to, aby si "nezadal" se všemi těmi populistickými zlouny. Najednou jej druhá strana odkopla na jejich stranu, a pranic mu nepomůže, že "přece byl tak opatrnej", řečeno slovy Haškova hostinského Palivce. 
 
K dovršení vší bizarnosti nacházím na facebooku (ne vše je zatím cenzurováno) vcelku aktivní skupinu, "Žádáme vznik nové pravicové strany, vedené charismatickým lídrem typu poslance Klause" (nebo tak nějak, dotyční prominou). Prohlížím si zúčastněné, vidím dost známých tváří. Mnozí z nich samozřejmě své "pravicové strany" mají, a "charismatického lídra" opakovaně hledali - slibovali - nacházeli - podrazili. Dokonce i jmenovaný poslanec tím slibovaným lídrem několikrát byl (aniž by to tom, ovšem, věděl). Uklidnit ho snad může, že nebyl jediným. Ti lidé neříkají, "zakládáme stranu", "slučujeme strany" nebo "představujeme lídra", ti lidé žádají, aby to vše kdosi zařídil někdo za ně. Dokonce ani neříkají, "pořádáme finanční sbírku na rozjezd stranických aktivit", případně "míníme budoucímu lídrovi obětovat desetinu příjmů a třetinu volného času". 
 
Zkrátka zas tradiční české hašteření, schůzování, šméčka všeho druhu a pověstné čekání na Godota - v Haškově podobě spíš na konzervy, které se měly fasovat na jakémsi nádraží, a operační rozkazy, které popletl jakýsi ožralý oficír. Pokud mě něco uklidňuje, pak to, že i druhá strana (jak čeští dobrotrusové, tak české a evropské muslimstvo) trpí nachlup stejnými bolestmi. Evropa v posledním tisíciletí nepodlehla islámu proto, že by byla tak skvělá, ale proto, že nepřítel byl ještě o trochu méně schopný. Občas to muselo dát zabrat … ale zatím to vždy, a mnohdy o fous, vyšlo. 

Snad budeme mít zas jednou štěstí... 
 
Autor: Martin Konvička, České Budějovice, ČR, 3.2.2019