22. pro, 2019

MARTIN KONVIČKA: PŘEDVÁNOČNÍ KNIHKUPECTVÍ - COSI SE MĚNÍ

Jako vášnivý čtenář co nejtlustších knih o společnosti a dějinách se po většinu roku raději vyhýbám knihkupectvím. Vím, že bych tam nechal majlant, a tak ho raději nechávám v e-knihách, pro které se nemusí nikam chodit a kde je přece jen větší výběr politické a společenské alternativy...
 
Tlustým knihám produkovaným manstreamem jsem přestával věřit pozvolna. Ještě v 00. letech to šlo. Stále vycházely překladové věci staršího data, na politickou korektnost či vyložené falšování narazil člověk v žánru "strašlivě tlustých knih" jen vzácně. Ale situace se zvolna začala měnit; už si nepamatuji, které svazky mě svého času tak rozčarovaly. Evropská společnost se měnila před očima (pro mě byl tím signálem stále sebevědomější nástup islámu, pro jiné kverulanty jiné věci) - a autoři, které mainstream žhavě propagoval, jako by tuto změnu ignorovali. Chytré knížky "ke čtení" už najednou nevycházely v tlustých vázaných svazcích, ale v tenkých skromných brožurách, jichž bylo ve velkých knihkupectvích poskrovnu. 
 
Jenže existují Vánoce, a knížka, co naplat, je nepříli nápaditý, přece však důstojný dárek. Do toho jsem se stal tátou, a lásku ke knížkám je v dětech správné pěstovat. Co malá rozum bere, navštěvuji každoročně jedno větší budějcké knihkupectví. Na prvním místě je samozřejmě regál s pohádkami, knížkami o pro holčičky o statečných holčičkách, a tak komixy a dobrodružnou četbou. Pak mi to ale nedá, a přes knížky o přírodě pokračuji v důkladné inspekci... při níž utrácím majlant. 
 
Muselo to být "slavného" roku 2015, možná o rok dřív či později, kdy jsem z takové obhlídky přišel otřesen. Zdržel jsem se v oddělení "společenské vědy", pokud si tedy dobře vzpomínám, a tam jsem listoval hned několika tlustými, výpravnými folianty na téma "svět ve XXI. století", "příběh lidstva" či "Evropa budoucnosti". Nechtějte po mně názvy či autory, sice jsem si je napsal na papírek, že na to téma stvořím blog, ale papírek kdesi zmizel a já místo psaní blogu pomáhal s bramborovým salátem. Ten dojem ale zůstal: Jako by ze všech změn, které se v Evopě odehrávaly, autoři nic nevnímali. Žili dál v selankovitém světě skvělého a vyspělého (a taky tolerantního, mírumilovného a ekologicky citlivého) západu, před kterým nestály jiné výzvy, než více "evropské integrace", či možná "globální zodpovědnosti". Hledal jsem samozřejmě podle rejstříků a pojmy jako "islám" v těch výpravných knihách buď vůbec nebyly, nebo byly odbyty pár nic neříkajícími řádky. 
 
Knize ovšem trvá, než je napsána, vydána, přeložena a znovu vydána. Vánoční knihkupectví roku 2015 odráželo spíše rok 2010. Pohodu a klídek. 
 
Končí rok 2019 a to knihkupectví - když tedy vynecháme dětské knížky, severské detektivky a knihy o přírodě - vypadá úplně jinak. Hned u vchodu, ve velké pyramidě mezi bestsellery, Kronika zániku Evropy Vlastimila Vondrušky. Tedy patriota a "islámofoba" par excellence. Vondruška je samozřejmě extrémně produktivní psavec, jeho  Husitská epopej (všechny díly též mezi bestsellery) se skvěle prodává už léta, nevěřím ale, že by si knihkupci nevšimli rebelsko-alternativního obsahu knihy. Pátrám dál - a společenskovědnímu oddělení vévodí jiná pyramida, Nepřátelské převzetí německého kritika EU a islamizace Thilo Sarrazina, a jen o kousek dál (už ne v pyramidě, přece jen nejde o novinku) Prolomení hradeb Petra Hampla. Pátral jsem po těch tlustých oslavných knihách na současný svět - nedokázal jsem se dopátrat. Žánr "o zlém Rusku a strašlivém Putinovi", před pár lety zabírající několik polic, se skromně krčil v koutku police jediné. A i zde narušovala harmonii drobná parodická brožurka Odhalujeme Putinovy lži autorů Ládi Jakla a Pepy Provazníka. 
 
Měl jsem z toho obecně dobrý pocit. Co bylo před pouhými pár lety do země zadupávanou alternativou, knihkupci najednou vystavují ve nepřehlédnutelných pyramidách. Podvratné knížky vycházejí, jsou vidět a lidé je kupují a čtou. Marně se establišment snaží umlčet své kritiky. 
 
Autor: Martin Konvička, České Budějovice, ČR, 22.12.2019