12. čvn, 2020

MARTIN KONVIČKA: TŘI POZNÁMKY K NÁSTUPU BARBARSTVÍ

TŘI POZNÁMKY K NÁSTUPU BARBARSTVÍ...

1. O ČERNÝCH LABUTÍCH
(10. června dopoledne)

Jako jsme nikdo netušili, že přepálenou globální ekonomiku (+ prestiž "západu" coby racionální civilizace) pošle do kolen malý usmrkaný RNA virus, tak jsem přinejmenším já netušil, že běl*šská kafírenská levice udělá tu fatální chybu a dá se na veřejné subení č*rným gangsta. Cokoli bych čekal, tohle ne. 

Když ti degeneráti subili alláhovcům, dalo se to všelijak okecávat - na míru různým vrstvám společnosti. Pro svatoušky měli kecy o víře, pro znepokojené rodiče o rodinných hodnotách, pro socilálně deklasované o bratrství a solidaritě věřících, pro lakomé pracháče o petrodolarech, pro podnikatele o úžasných příležitostech v zálivových monarchiích, pro cestovatele k krásách a tajemstvích Orientu, pro upřímné humanisty o údajném islámském antirasismu, pro antisemity o Izraeli … no a pro grázly, misogyny, nekonsensuální sadisty a pedofily samozřejmě o prorokovi a jeho zásluhách. To vše postupně, kapku po kapce, rozhlodávalo i řekněme konzervativní vrstvy západních společností. 

Jenže adorace n-gangsta?

Především dospěli k naprosto otevřenému rasismu. "Nadlidem" se omlouvá a klání jen pro barvu kůže, nic víc. Nepočítáme-li kafírenský subinec, nikdo z majoritní společnosti, ale ani jiných minorit (v USA tedy - Latino, Východoasiat, Žid, Ind, původní Indián) nemůže na současném kultu nic získat. Vývoj všechny tyto skupiny nažene do obranné koalice. Přidají se i ti č*rní chlapíci a ženské, kteří nejsou gangsta. Současný kult totiž odlákává č*rným ženským chlapy, hrozí jim zparchantit syny a uráží nespočet, možná většinu, normálních č*rných chlapíků, kteří se životem protloukají se snahou a pílí, nemají průšvihy se zákonem a jsou ctěni coby dobří sousedé, kolegové a občané. Ti všichni mají liberálních retardů plné zuby. A ti všichni budou volit Donalda Trumpa. 

Důležitou stránkou dění je i další pád prestiže USA, stejně jako evropského severozápadu, všude ve světě. Myslím, že takový Petr Fiala (ODS) by se dnes "patřením na západ" veřejně nechlubil. Ledaže by byl ještě větší dement, než jsme čekali. 

A když už jsme se přesunuli na domácí píseček, tak další obětí je - Česká televize. Nechal jsem si od kolegy popsat, co se tam děje. Všechny ty Nory F. a Barbory K. rozdírající si vagíny při představě oh-tak-velikého-mučedníka Floyda… musí ohledně ČT otevřít oči i jejím posledním věrným. Až si člověk říká - co ty kočeny (a hošani) redaktorský blbnou? Proč, když je jim toužmo až k nevydržení, normálně nezamíří na Václavák a nepožádají o první pomoc někoho z tamních dealerů a vyhazovačů? 

Ti kluci prý mají pod hrubou slupkou široká něžná srdce. Pomohli by. 

2. K "SEXUALIZACI" SOUČASNÉHO DĚNÍ

(10. června odpoledne)

Kámoška, která mi vytýká příliš vulgární pohled na západního šílenství, mi připomněla, že v hierarchické sexualitě nejde ani tak o starosvětské šoustání, že neméně důležitým prvkem je BEZPEČÍ. 

Mno, mě to přišlo tak samozřejmé, že jsem to ani nikam nepsal. 

Ale i tímto pohledem lze věc analyzovat. Bílé studentky něčeho humanitního se samozř. rabujících grázlů bojí... Jako fantasie OK, ale od té bývá daleko k akci. Jenže najednou mužné symboly bezpečí z jejího vlastního kmene - poliši, národní gardisté, hasiči - těm grázlům subí. A první ligu! V gangsta vězeňské kultuře je líbání boty úplně nejníž, to už je větší pohoda nastavit držku nebo kaďák, páč … je v tom vždy i intimita a trošku reciprocita, kdežto líbat špinavá muklovi bagančata fakt nechceš. 

Co ty dívky asi cítí? Naprostou ztrátu respektu / pocitu Bezpečí ze strany svého kmene, naprostou převahu / příslib bezpečí - u tamtoho kmene.  

A teď si vezměte, že oba diskutované kmeny se předzásobily kvérama a střelivem.

3. O "NEUTRALITĚ" VZDĚLANÝCH VRSTEV
(11. června v poledne)

Čtu poštu. Z jedné strany na mě vypadává bourání Columbovy sochy kdesi v USA a počmárání Churchillovy sochy na pražském Žižkově. Hlavní londýnský muslopedáin prý jmenoval komisi, která prověří nejen sochy, ale i názvy ulic. Švédům zas vadí sochy jejich největšího přírodovědce, Carla Linného. Nevhodné filmy už "na západě" stahují z distribuce. S tím, že na řadě budou knihovny, archívy a muzea lze skoro počítat, otázka nezní, "zda", ale "kdy".

No a do toho - běžná, unylá a současně zběsilá, akademická agenda. Mají se konat čísi obhajoby, je třeba přečíst čísi  literární rešerši, časopis X mi připomíná dlužnou recenzi (týká se, celkem příznačně, rozmnožovacího chování motýlů), angažovaní evropští ekologové plánují jakési lobbování u "Vašeho europoslance" (má se týkat zemědělských dotací). Ti lidé zčásti nesledují zprávy, zčásti nad nimi mávnou rukou, protože "Američané byli vždycky cáklí a média odjakživa přehánějí". Život jde prostě dál, nebo se o to alespoň snaží. 

Myslím na postoje vzdělanců za všech představitelných civilizačních převratů: Únor, Mnichov, nástup nacismu, ruská a francouzská revoluce. Většina z těch, kteří to dotáhli do učebnic, si samozřejmě hleděla svého. (Jen vzácně si někdo svého nevěděl, skončil u zdi nebo ho skolilo zdraví ve vězení, a do těch učebnic se dostal taky.)  Akademik tu není od toho, aby běhal s kvérem / bajonetem / klopím / transparentem někde po ulicích. Má chránit a rozvíjet vědění, ať se děje cokoli. 

V tom nevidění/neslyšení není jen služebnost a strach o místo. Soudobý akademik je tvor Institucemi poměrně dobře krmený, současně ale poměrně dost vytěžovaný. Aby se udržel, kde je, neustále soutěží s jinými akademiky - a Instituce ho zatěžují stohy jalové práce v podobě dotazníků, zpráv, termínů a výkazů. Aktivity se navíc plánují - přibližně rok dopředu - a diáře bývají poměrně zaplněné. Od doby distingovaných pánů v parukách, scházejících se v salonech krásek velkého světa, udělalo západní intošství poměrně velký pokrok. Dnešní vysokoškolský učitel musí bojovat s přibližně stejným papírováním, jako majitel malé autodílny. Udělá chybu - a tohle, nikoli "velká politika", ho smete. 

Přesto se selektivně slepým kolegům divím. I když můžeme věřit, že západní barbarství "do Čech nepřijde", nelze si nevšimnout, že všechno to bourání soch, plivání na dávno mrtvé osobnosti, kulturní komise, nadávky "bílým starcům" ... jdou přímo na komoru nejen západní, ale celosvětové vzdělanosti. Vezměte si jen Columba. Není jen "objevitel Ameriky" pro historiky. Jeho cesty jsou mezníkem, s nímž při přednáškách operují třeba geografové, oceánografové nebo ekologové (datují se od nich mj. seznamy vyhubených a ohrožených živočišných druhů). Nebo Linného - jeho "rasistická" Systema Naturae je zakladatelským činem systematické biologie a základní přednáška z botaniky či zoologie bez zmínky o Linném "nedrží". Jsem přesvědčen, že podobné příklady by v současném obrazoborectví našli například vojáci, technici, historici umění, filosofové. Podkopneme-li vzdělanému světu jeho základy, ten svět se rozpadne jako domeček z karet. Všichni přece víme, jak bídně (v mezinárodním srovnání) dopadla věda a technika v sovětském bloku - a to byla bolševická cenzura nepohodlných názorů a autorů jen čajíčkem proti tomu, co vidíme dnes. 

Jsem ale optimista. Na včerejším semináři nám cosi přednášel student z daleké nezápadní země, a jako "kostru" svého vystoupení použil odkaz na dialektickou metodu G.W.F. Hegela. Tedy autora, jehož sochy se sice zatím nebourají a který "inspiroval Marxe", ale který je zároveň skoro symbolem německé filosofie XIX. století - a máloco je tak bílé a západně šosácké, jako německá filosofie XIX. století. Takže evropský odkaz žije dál - byť po něm jeho přímí dědicové plivou a šlapou. 

Autor: Martin Konvička, České Budějovice, ČR, 12.6.2020