PETR HAMPL

15. pro, 2019

Ve Velké Británii porazila strana pomalejší islamizace stranu rychlejší islamizace...

Pro život ve Velké Británii to neznamená žádnou změnu. I v případě vystupení z EU budou poměry v zemi určovat stejné korporace a stejné neziskovky jako dosud. Britské obyvatelstvo bude vytlačováno z dalších a dalších měst, násilí se bude stupňovat, "vyčištění" země od Židů bude dotaženo k dokonalosti, v další fázi zmizí Angličani.

Zajímavé je nicméně to, že všichni experti a komentátoři shodně tvrdili, že brexitové referendum bylo jakýmsi omylem, a že Britové ve skutečnosti odcházet nechtěli. A jaká je skutečnost? Poslední dvoje volby skončily drtivým vítězstvím anti-unijních stran.

Autor: Petr Hampl, Dobřichovice, ČR, 15.12.2019


 

12. pro, 2019

Při čtení diskuze na profilu šéfideologa ČSSD Lukáše Jelínka jsem konečně pochopil logiku odpůrců zbraní...

a) všechny zbraně jsou stejně špatné, ať je vlastní kdokoliv.
b) bude-li zbraní méně, svět se stane bezpečnějším místem.
c) zločinci si své zbraně nenechají vzít.
d) odebereme tedy zbraně občanům dodržujícím zákony, tím se celkový počet zbraní zmenší a svět bude bezpečnějším místem.
e) pokud to nepomůže, odebereme zbraně i policistům.
f) pokud nepomůže ani to, odebereme zbraně i armádě.
g) až nebude mít zbraně nikdo kromě zločineckých band, bude naše bezpečí dokonalé.

To není nadsázka. Oni tak opravdu uvažují!
I když tento druh diskuze ponecháme psychiatrickým případům typu členů ČSSD, nemělo by to znamenat, že si prostě zvykneme nebo že se s občasnými střelbami smíříme. Je snad akceptovatelné, že jednou za deset let k takovému případu dojde. Pokud by se to ale mělo dít každých pár měsíců, je zapotřebí jednat.

To ale vyžaduje především pochopit, co se vlastně stalo. To znamená detailně analyzovat konkrétní případ, a porozumět tomu, proč situaci, kterou se jindy daří zvládat, v tomto případě vyústila v masovou vraždu. Objevuje se nějaká nová chyba ve výchově? Nějaká změna ve školách? Kombinace drog a médií? Objevují se tyto stejné faktory i v jiných případech? Proč jich přibývá? Proč dnes končí vraždami častěji než dříve? Každý z nás může mít spoustu teorií, ale ve skutečnosti to nevíme. Teprve, až budeme rozumět, mohou být navrhována řešení.

Autor: Petr Hampl, Dobřichovice, ČR, 12.12.2019


 

7. pro, 2019
V Londýně byl podřezán mladý multikulturní aktivista...
 
Jeho otec předvedl v reakci na synovu smrt povinné politicky korektní divadlo. Okázale vyjádřil, že věří v multikulturalismus, nadále podporuje volnou migraci a dovoz džihádistů je super.
 
Připadá nám to odporné a zbabělé. Ale co se doopravdy děje v jeho mozku? Opravdu má vztek a bojí se ho vyjádřit?, ptá se v komentáři pro Prvnízprávy.cz   Petr Hampl.
 
To je otázka tím zajímavější, že se nejedná o první podobný případ. V roce 2016 se vysokému úředníkovi EU, doktoru Landenburgerovi, stalo, že afghánský migrant znásilnil a poté utopil jeho 19letou dceru. Reakce byla tehdy stejná – vyhlášení sbírky na podporu takových migrantů. A je tu bezpočet případů, kdy byla sluníčková aktivistka zmlácena a znásilněna, a její reakcí byla ještě silnější vášeň pro uprchlíky.
 
Čtenáři možná naskočí „stockholmský syndrom“. A někoho může napadnout, zda někdy nejde o bizarní sexuální zálibu. V jednotlivých případech to snad může hrát roli. Ale potřebujeme obecnější vysvětlení.
 
Lidský mozek funguje tak, že když má zpracovat a uložit nový zážitek, příslušná centra komunikují s centry emocí. Pokud by ten zážitek měl způsobit příliš těžký otřes, mozek jej upraví nebo dokonce vymaže. A nejhorší ze všech myslitelných zážitků je „rozbití světa“. Základní pravdy, kterým jsme věřili, najednou neplatí. Co jsme pokládali za nemožné, to se najednou děje. Co bylo nepřípustné, je najednou správné (a naopak). Jak má člověk v takovém světě žít? Mysl je dokonale zmatena a není divu, že mnozí páchají sebevraždy.
 
Před tím se nás mozek snaží pochopitelně uchránit. Vezměme třeba ženu, která se svým manželem žije už řadu let, miluje jej, a najednou objeví náznak, že by se mohlo jednat o brutálního vraha. Její mozek ty náznaky odmítne přijmout. Z dějin zase víme, že mnoho vězňů sibiřských koncentračních táborů milovalo Stalina. Horovali pro něj, když byli odvlékáni jiní. A když došlo i na ně, jejich mysl se usilovně držela staré verze světa. Musí to být ojedinělý omyl, tatíček Stalin je přece dokonalý.
 
Jenže jsou i extrémní zážitky, které dosavadní představu světa rozbijí tak nebo tak. Třeba ti ubozí migranti, kterým jste pomáhala a kteří potřebují tolik soucitu, ti do vás najednou kopou, mlátí vás do obličeje, křičí, že jste děvka, posmívají se vám a jeden po druhém vás znásilňují. Nebo umlátí vaše milované dítě k smrti.
 
Mysl prožívá otřes. Obraz světa je rozbit. Z toho jsou dvě cesty ven. Může se zrodit úplně nové přesvědčení. Zpravidla opačné než dosavadní. Z ateistů se stávají horliví křesťané a z multikulturalistů militantní odpůrci migrace. Nebo se mysl může vrátit ke starému obrazu světa a čerpat z něj úlevu. Ležíte zmlácená a znásilněná? Jste mučednicí pro dobro lidstva. Bylo to strašlivé, ale nepodstoupila jste to nadarmo. Nový lepší svět stojí za to. Nebo máte pocit, že smrt vašeho syna nebyla zbytečná.
 
Co rozhodně o tom, kterým směrem mozek zareaguje? Zpravidla společenské okolí. Někdo má kolem sebe lidi, kteří mu pomůžou „vrátit se“ a čerpat útěchu ze svých dosavadních ideálů. Otec podříznutého mládence bude ještě horlivější příznivcem soužití s muslimy. Kdyby měl v té kritické chvíli kolem sebe skeptické lidi nebo dokonce patrioty, z multikulti přesvědčení by nic nezbylo.
 
To odpovídá i na otázku, proč obrovské atentáty se stovkami mrtvých nepohnuly s veřejným míněním. S určitou skupinou lidí to pohnulo, ale dokud bude v chodu ten gigantický propagandistický aparát, ani milion mrtvých nepřinese změnu myšlení.
 
Autor: Petr Hampl, Dobřichovice, ČR, 7.12.2019
 
Zdroj:

http://www.prvnizpravy.cz/zpravy/politika/proc-ani-ten-nejdrastictejsi-zazitek-neprimeje-slunickare-zmenit-nazor/


 

4. pro, 2019

Až po přečtení komentáře Jardy Bašty jsem si uvědomil, co kavárnu tak přitahuje na Vlasovcích...

Esesáci, kteří neváhali s žádnou krutostí, a kteří se tři dny před koncem války obrátili proti Němcům. To je přece základní kavárenský vzorec chování!

Funkcionáři padesátých let, kteří na jaře 1968 přešli k "obrodnému" hnutí. Děti z komunistických papalášských rodin, které využívaly všech výhod a které dnes bouří proti komunismu. Bývalí vlastenci, kteří zjistili, že plazit se před eurobyrokracií víc vynáší. Genderové aktivistky připravené podřídit se radikálnímu islámu.

Na soše v Řeporyjích by mohl být vlasovský voják, jak mění kabát. Určitou malou část české populace by to vystihovalo dokonale.

Autor: Petr Hampl, Dobřichovice, ČR, 4.12.2019
 
2. pro, 2019

330 nebezpečných slov o civilizačních rozdílech...

Pavla Novotného, řeporyjského starosty a chráněnce předsedy ODS, můžeme mít rádi nebo ne, ale rozhodně ruskou televizi totálně dostal. Rusové proti němu mohli postavit jiného klauna. Ti dva mohli po sobě metat šlehačkové dorty, a mohla to být pro všechny skvělá zábava.

Jenže v televizi Rossia postavili klauna Novotného proti politikům a historikům.  Pořad se fakticky zhroutil. A to ještě mohou být rádi, že Novotný během programu nevystrčil zadek nebo něco ještě intimnějšího.

Pro nás je to dobrá příležitost ukázat dva aspekty civilizačního rozdílu mezi Západem a Ruskem. Ukázat, proč je pro nás tak těžké se navzájem chápat. Není to úplný obraz, ale i ty dva aspekty něco říkají.

Za prvé. Rusové předpokládají, že když je někdo politik s podporou předsedy konzervativní strany, tak, že se jedná o vzdělaného kultivovaného člověka schopného vystupovat s určitou noblesou a schopného argumentovat. Mají za to, že právě tyto schopnosti rozlišují příslušníka politické elity třeba od běžného dělníka.

Jenže naše společnost se mezitím posunula. Členství v nejvyšších patrech politiky není podmíněno skutečnou vzdělaností, nýbrž schopností lichotit nadřízeným a slepě zastávat politicky korektní názory. Rusko je zlo, Petr Fiala je úžasný, Evropská unie je skvělá, vlastní spoluobčané jsou odpad. To stačí. Vedle toho můžete vystrkovat holý zadek na veřejnosti, nemusíte mít dějepisné znalosti ani na úrovni základní školy a přesto patříte k elitě národa.

Druhý rozdíl je ve vedení diskuze. Kdyby něco podobného probíhalo v České televizi, sešli by se ve studiu čtyři lidé s naprosto shodnými názory. Na pozadí by se střídala fotografie Pavla Novotného s otřesnými záběry z Osvětimi. Nakonec by se všichni pochválili, jaká to byla svobodná demokratická diskuze a ujistili se v odhodlání nepřipustit její narušení cizím názorem či dokonce nezávislou myšlenkou.

Tam ale ještě Rusové nejsou. U nich diskuze znamená konfrontaci lidí s různými názory. S tím, že si divák vybere. Nevědí, že do studia mohou pouštět jenom absolutně prověřené lidi, na které je spolehnutí, že odříkají oficiální verzi.

Zkrátka, Rusko zase projevilo svou zpátečnickost. Však už sluníčkáři na twitteru jásají, jak byli odhaleni východní primitivové žijící v zemljankách. Opravdu, na poslední výkřiky liberální demokracie Rusové nemají.

Autor: Petr Hampl, Dobřichovice, ČR, 2.12.2019

Zdroj:

https://petrhampl.com/novotny-versus-rusko