PETR HAMPL

20. led, 2018
V dějinách tomu bývá tak, že když je potlačen pokus o revoluci, má vládnoucí skupina dvě možnosti:

a) Povolí tlak natolik, aby se zlepšily životní podmínky těch dole a aby se ochotněji smířili se svým údělem.
b) Zesílí tlak s cílem dále je zničit natolik, že už nikdy nebudou schopní žádné revoluce.
Případná Zemanova porážka by nebyla ničím jiným než potlačením lidové revoluce. Není těžké odhadnout, kterou cestu by havlistická pseudoelita v našem případě zvolila.

Autor: Petr Hampl, Dobřichovice, ČR, 20.1.2018


 

18. led, 2018

330 nebezpečných slov nejen o Ferdinandu Peroutkovi

Varování: Následující text obsahuje narativy neslučitelné s bezpečnostní politikou Evropské unie

Je snadno pochopitelné, že člověk uvěří nějaké mediální lži. Zvlášť, když pro něj ta záležitost není tolik důležitá, aby věnoval hodně času zkoumání. Je ale méně pochopitelné, že si lidé nechají od médií diktovat, co mají pokládat za důležité.

Představte si třeba, že ministr kultury označí Elišku Krásnohorskou za prostopášnici. Většina lidí jméno Elišky Krásnohorské ani nezná, sem tam někdo si vzpomene, že se to jméno učil ve škole v rámci seznamu českých spisovatelů a tak nanejvýš jedno procento od ní někdy četlo byť i třeba jediný odstavec. Nic nemůže být méně významné než názor ministra na zapomenutou spisovatelku. Tedy pokud se neživíte jako archivář nebo profesor české literatury 19. století. Nicméně stane se, že „kauza“ naplní první stránky novin, nejrůznější komentátoři se začnou vyjadřovat a za pár týdnů mají statisíce lidí názor. Jedni by ministra okamžitě odvolali, druzí nadšeně potvrzují, že Eliška Krásnohorská byla opravdu prostopášnice, a hledají pro to důkazy. A co hůř, pro mnoho z nich je to podstatnější než zprávy o cenách potravin nebo bezpečnosti na ulicích. Podle toho pak i volí.

Zase se dostáváme k tomu, že hlavním faktorem je sebevědomí. Člověk se zdravým sebevědomím si řekne, že je mu u pr..., jaký má ministr názor na nějakou prastarou spisovatelku. Ale pak jsou lidé neustále nervózní, že možná nejsou dost na úrovni a že se nezajímají o ty správné věci. Jejich city jsou neustále k dispozici. Jsou připraveni se rozhořčit, naštvat, nadchnout... podle toho, co je zrovna prohlášeno za správné. Takže když slyší v televizním zpravodajství, že ministr neprávem obvinil paní Krásnohorskou a že je to prý obrovská ostuda, do pěti minut žijí Kránohorskou. A co víc, rychle si začnu připadat jako lepší a morálnější než ti ostatní, které nějaká dávnověká romanopiska nezajímá .... to jsme zase u těch lepšolidí.

Mimochodem, dokud nezačala válka mezi prezidentem Zemanem a kavárnou, byl Ferdinand Peroutka jedním z několika set jmen uváděných v učebnicích literárních dějin. Rozhodně nebyl pokládán za nějakou epochální postavu. Znovu to ukazuje zásadu, na kterou při pozorování společnosti tak často narážíme – čím nafoukanější, tím hloupější.

Autor: Petr Hampl, Dobřichovice, ČR, 18.1.2018

zdroj:

http://petrhampl.com/peroutka


 

 

17. led, 2018

Rozkrádání nebo podpora investic? Záleží na tom?

Až budete někdy s rozhořčením vzpomínat na skutečné nebo domnělé rozkrádačky první poloviny 90. let, připomeňte si, že každý den (!) odchází do zahraničí 2,5 miliardy korun. To znamená, že každý měsíc přijdeme o hodnotu jedné celé skupiny Agrofert. Děje se tak legálně, s plnou podporou velkých médií, intelektuálů a tzv. solidních politických stran. To je skutečným důvodem problémů s životní úrovní. Posíláme do ciziny tolik, že už nezbývá na slušný život pro místní obyvatele. A podmínky jsou nastaveny tak, že když budeme ještě tvrději pracovat, půjde do zahraničí víc peněz, ale my se nebudeme mít lépe.

O sjednocování národa
Opět slyšíme stupidní frázi o tom, že jakýsi prezidentský kandidát bude "sjednocovat."

Sjednocovat rozdělenou společnost, to znamená přivést obě strany k jednacímu stolu, vytvořit důvěru a najít kompromis. Třeba takový, že Česká televize nezůstane v současném stavu (jak chce kavárna) ani nebude zrušena (jak chce hospoda), ale její rozpočet bude omezen na polovinu současného stavu.

Nic takového samozřejmě Drahoš nechce. Jeho "sjednocování" spočívá v tom, že se dolních 70% neodváží ani ceknout a nechají si líbit absolutně všechno. Od toho jsou přece represivní složky demokratického státu, že.

Václav Klaus a pražská kavárna
"...to co Klaus nazývá pražskou kavárnou, za jeho osobou a ODS vždy stálo," napsal mi před chvílí jeden čtenář.

Připomínám tedy, že:
- ve volbách v roce 1992 rozsekal Václav Klaus kavárnu na cucky (Havlovo občanské hnutí se ani nedostalo do parlamentu)
- havlisté pokračovali cestou intrik, Havel podpořil puč uvnitř ODS a šel dokonce tak daleko, že nechal uměle zmrazit ekonomiku a připravit statisíce lidí o práci, aby Klause poškodil,
- boj proti havlistům provázel Václava Klause pro celou jeho politickou kariéru.

Autor: Petr Hampl, Dobřichovice, ČR, 17.1.2018


 

14. led, 2018

Prezident Zeman nastupuje do své poslední bitvy. Do nejtěžšího a nejdůležitějšího boje svého života, protože tentokrát nejde o jeho kariéru, ale o přežití jeho národa. Stůjme při něm. Podporujme ho. Nedejme svou zemi kolaborantům lacino.

A k vlastním výsledkům prvního kola.

Miloš Zeman dosáhl 38% a vlastenci jsou v depresích. Kdyby udělal 45%, byli bychom nadšení. Přitom to fakticky není tak velký rozdíl. Nemělo by tedy uniknout následující:
1) Zatímco před pěti lety vyhrál Zeman první kolo o 1%, dnes vyhrál rozdílem třídy.
2) Do druhého kola se půjde stylem "všichni proti Zemanovi," ale tak tomu bylo už před 5 lety.
3) Styl "všichni proti Zemanovi" fakticky fungoval už v prvním kole, většina hlasů pro Drahoše jsou protizemanovské hlasy z nouze. 
4) Zatímco před pěti lety byla drsně proti Zemanovi veškerá média, tentokrát je to o něco vyrovnanější.
5) Schwarzenberg měl silnou schopnost mobilizovat obě strany, Drahošova schopnost mobilizovat je nulová.

Závěr: Zeman má našlápnuto na vítězství, ale čeká ho hodně těžký boj. V podstatě jde o to, zda se podaří dostat lidi k volbám. V následujících týdnech se nám budou snažit média vsugerovat, že volby jsou výhradně o úsměvu prezidenta, protože důležité věci beztak nemůžeme ovlivnit (imigrace, islám, životní úroveň, svoboda projevu, samostatnost, přežití českého etnika). Nenechme se tím zblbnout.

Přichází dny, kdy může rozhodnout osobní aktivita každého vlastence. Rozesílejme, oslovujme, mluvme s lidmi ve svém okolí. Každý hlas může rozhodnout.

Autor: Petr Hampl, Dobřichovice, ČR, 14.1.2018

Zdroj:

http://petrhampl.com/


 

 

 

11. led, 2018

Srdce každého člověka říká něco jiného. Rozum všech lidí by měl dospět ke stejnému závěru, vychází-li ze stejných podkladů. To platí také o volbě prezidenta. Pokud bereme volbu prezidenta jako záležitost estetického vkusu nebo záležitost emocí, dospějeme každý k jinému závěru. Pro ty, kdo postupují racionálně, je výsledek jasný: Nejvhodnějším kandidátem je Miloš Zeman.

Proč Zemana nevolit

Nejprve něco k argumentům proti. Jednoznačně nejsilnější námitkou je, že Zemanovo pokračování na Hradě bude také pokračováním kampaně pravdoláskových médií. Téměř každý den budou otravovat ovzduší. Budou útočit proti všemu, co souvisí s prezidentem a českou státností. Budou lhát, překrucovat skutečnost, vyrábět umělé „skandály,“ cenzurovat.. nebude nic, před tím by se zastavili. Kdyby měli tu možnost, navedli by na Českou republiku jaderné rakety a doufali, že spolu s 10 miliony obyvatel zahyne i Miloš Zeman.

I když o tom víme, působí to. Podařilo se třeba úplně zastřít, že Miloš Zeman je vzdělaný pán s důstojným vystupováním, dobrý diskutér a ještě navíc vtipný. V zahraničí nepotřebuje tlumočníka, protože se dobře domluví (na rozdíl třeba od premiéra Sobotky). Nikdy se mu nestal trapas podobný Havlovým vytaženým kalhotám. Samozřejmě, Václav Klaus starší, Bartoška a Vašut jsou ještě elegantnější, ale i tak je Miloš Zeman plně na úrovni. Přesto z něj máme pocit primitiva, protože to tisk neustále omílá.

Ale především jde o to, že neustálé vyrábění „afér“ nám kazí náladu. Ale tohle nejspíš nelze vyřešit jinak než tím, že bude prezidenta jmenovat přímo Georg Soros.

Druhým argumentem proti je Zemanova minulost dlouho předtím, než se stal prezidentem. Existuje totiž pocit, že volba prezidenta by měla být odměnou za celoživotní zásluhy. A skutečně, Zeman příliš úspěšným premiérem nebyl. Podporoval zahraniční korporace na úkor českých podnikatelů, schválil obrovské rozkrádačky (které jsou dnes vesměs mylně připisovány Klausovým vládám) a rozpoutal regulační peklo, které postupně zlikvidovalo české drobné podnikatele. Jenže to už je dávno pryč. A mezi významnými protikandidáty není nikdo, koho by bylo možné označit za vzor ctnosti, jen se o některých záležitostech méně mluví. Třeba o tom, jak se česká věda postupně změnila z badatelského odvětví v obrovský stroj na čerpání a rozkrádání dotací. Kdo v těch kritických letech šéfoval akademii věd?

Třetím důvodem proti může být Zemanova ekonomická doktrína. Nejspíš je stále ještě zamilovaný do již zkrachovalého švédského ekonomického modelu a jednoznačně preferuje velké organizace před malými podniky. Nicméně hradní funkce nedává významné možnosti ovlivnit ekonomiku jinak než jmenováním vedení centrální banky. A v tom Zeman postupoval překvapivě racionálně.

Když pomineme argumenty typu „ať Zeman zdechne!,“ žádné další námitky proti nezbývají.

…a proč ho volit

Za prvé. Kvůli národnímu přežití. Václav Klaus starší nedávno řekl, že dnešní české politice existuje pouze jediná skutečně důležitá otázka. Budou žít v českých zemích i nadále Češi a jejich potomci nebo bude toto území osídleno jiným etnikem s jinou kulturou? Všechno ostatní jsou bezvýznamné prkotiny.

Miloš Zeman je v tom jasný a jednoznačný. Uvědomuje si problém, otevřeně o něm hovoří a povzbuzuje k silnému hájení národních zájmů. V politických hrách manévruje tak, aby co nejvíce omezil pravdolásku. Vytváří atmosféru, která je silně nepříznivá proimigračním skupinám kolem veřejnoprávních médií, oligarchy Bakaly či Georga Sorose. Otevřeně se staví proti bruselskému protektorství a proti anticivilizační demenci dvojice Makron – Merkelová.

Jak jsou na tom jeho hlavní protikandidáti? Mirek Topolánek několikrát silně vyjádřil, že si riziko likvidace českého národa uvědomuje. Jenže dal také jednoznačně najevo, že se nikdy nepostaví proti Angele Merkelové a že v případě sporu bude podporovat „kavárnu“. Ostatní jsou na tom ještě hůře – jejich strategií je: dělat, že problém neexistuje a podporovat drobné kroky vedoucí k jeho zhoršení.

Závěr: Pokud je pro vás důležité, aby existence českého národa pokračovala, je Miloš Zeman logickou volbou.

Svoboda projevu. Ve všech evropských zemích rychle přibývá snahy trestat lidi za diskuzi, zavádět cenzuru a zakazovat i šíření těch informací, které jsou pravdivé. České republice se trend nevyhýbá. Prezident Zeman tuto totalitní tendenci narušuje tím, že sám mluví absolutně nekorektně. Je těžké zavírat lidi do vězení za to, že říkají to samé co prezident státu.

Co jeho protivníci? Topolánek občas nabídne kritiku politické korektnosti, ale hned přihodí také výpad proti „extrémistům.“ Ostatní jen pečlivě papouškují politicky korektní poučky.

Závěr: Pokud je pro vás důležitá svoboda projevu, je Miloš Zeman logickou volbou. 

Zahraniční politika. V té se na české scéně profilují dva směry. Jeden říká, že bychom se měli plně spolehnout na EU, zrušit všechny další vazby, být vůči EU absolutně servilní a doufat, že až přijde do tuhého, nebudou ostatní hájit svoje zájmy nýbrž zájmy naše. Druhý směr říká, že by Česká republika měla budovat vlastní sebevědomou politiku – rozehrávat vztahy se všemi mocnými a vybírat si.

Zemanovi je občas připisována snahy vytvořit jednoznačnou závislost na Rusku a přerušit vztahy se všemi ostatními. To je samozřejmě lež, o nic podobného nikdy neusiloval ani nepodnikl žádný krok, který by bylo možné tak interpretovat. Ale jeho strategie je jednoznačně ta druhá – rozehrát vztahy s více hráči. Všichni jeho protikandidáti naopak razí cestu jednoznačné závislosti na EU, bez toho, že by nám EU poskytla jakékoliv záruky.

Závěr: Pokud chcete, aby zájmy českých občanů byly hájeny i směrem do zahraničí, je Miloš Zeman logickou volbou.

Co se dá proti tomu postavit? Třeba tvrzení, že volič chce, aby prezident byl slušný člověk, aniž by byla definice, co je míněno výrazem „slušný člověk.“. Prostě jenom takové žonglování se slovy a vyvolávání pocitů.

Zkrátka, Miloše Zemana volí ti, kdo se nespokojí s povrchními frázemi.

Autor: Petr Hampl, Dobřichovice, ČR, 11.1.2018

Zdroj:

www.petrhampl.com