PETR HAMPL

18. dub, 2019

Po chmurných dnech trocha humoru...

Není to falešný profil! Takhle reagují na samotnou Grétu. Nechtějte vidět, co by se dělo, kdyby na ně nasadili třeba roztomilého růžového králíčka...

Jo, a tihle lidé se pošklebují fanouškům Ortelu.
 
Autor: Petr Hampl, Dobřichovice, ČR, 18.4.2019
16. dub, 2019

Nemá smysl si cokoliv nalhávat. Muslimové se radují, a radují se oprávněně. Pařížská katedrála Notre Dame, nejznámější symbol křesťanského západu, byla vypálena. Na jejím místě téměř jistě vyroste mešita – že bude v první fázi označována jako „multikulturní centrum“, to je jen malou útěchou...

Bude to znamenat obrat ve vztahu k muslimské komunitě? Ani náhodou. Francouzi akceptovali masakr v Charlie Hebdo, s ním i právo muslimské komunity určovat hranice svobody projevu. Akceptovali Bataclan a s ním i právo muslimské komunity vytvořit atmosféru strachu. Přijmou cokoliv dalšího. Ostatně, v posledním roce probíhaly ve Francii průměrně tři útoky na křesťanské kostely denně, v řadě případů to byly útoky žhářské. Za blahosklonného přihlížení vlády. Bylo jen otázkou času, kdy dojde na zapálení velké katedrály. A nemá smysl si namlouvat, že to je poslední případ. Leda, že by francouzská vláda velké katedrály preventivně přestavěla na mešity sama (což teď zní absurdně, ale za pár měsíců to může být bez problémů akceptováno). 
 
Proč je to tak důležitý milník? Protože když lidé nemají své symboly, je velice těžké udržet svá přesvědčení a nedokážou se semknout (v tom původním smyslu, ne v multikulturním významu „podrobit se“). Pak je snadné z nich udělat vyděšené králíky neschopné obrany. Vypálení Notre Dame je cesta k dalším vraždám a znásilňování. Ke zrychlujícímu úprku Francouzů z těch oblastí, které jsou dosud smíšené a brzy budou čistě islámské. 
 
Pád Notre Dame je zároveň povzbuzením pro muslimskou komunitu a impulzem k její další radikalizaci. Kdo by měl chuť přizpůsobovat se civilizaci, která umírá? Už dnes podporuje více než polovina mladých muslimů ve Francii Islámský stát se všemi jeho ukrutnostmi, a jenom nepatrná část z nich počítá s možností soužití dvou kultur. Od nynějška to bude ještě horší. 
 
Západ by nebyl první civilizací v dějinách, která byla převálcována někým agresivnějším a lépe připraveným. Ale byl by to první případ v dějinách, kdy nějaký civilizace zanikla tak zbabělým a ubohým způsobem. To není humanismus, který by zasluhoval sympatie. To je ubožáctví, které zasluhuje nejhlubší opovržení. 
 
Ve skutečnosti ale nejsou všichni Evropané takoví. Neštěstí západu spočívá v tom, že ty nejodpornější a nejzbabělejší vládnou ze sklobetonových centrál a mediálních domů,  a že další miliony Evropanů napodobují jejich móresy, v iluzi, že se stanou vznešenějšími a lepšími lidmi. Ve vztahu k islámu už mají jasno. Podrobili se a stojí na straně islámské komunity. 
Tuhle jízlivou poznámku mi napsal krátce po vypuknutí požáru jeden notorický udavač, militantní zastánce všech možných „menšin“.
 
Jeho to potěšilo. On se cítí triumfovat! 
 
Nemá cenu dělat si iluze, že v České republice jsme bezpeční. Ale tak špatně jako Západ na tom nejsem v žádném ohledu. Nicméně nemůžeme zakrývat oči před tím, že Západ je ztracen, a že jestli chceme přežít, potřebujeme radikálně omezit vojenské, politické i ekonomické kontakty s hroutící se částí světa. Je to životně důležité. Každý měsíc, kdy jsme připojeni k západní Evropě, přibližuje naši zkázu. 
 
I k sílícímu proudu uprchlíků z Francie a dalších západoevropských zemí bychom měli přistupovat obezřetně. Když ti lidé nebránili ani svou vlastní zemi, těžko budou použitelní pro obranu České republiky. Přispějí jen k tomu, že vzroste kulturní různorodost (což je z bezpečnostního hlediska riziko), že nebude bydlení pro české lidi. Jejich přítomnost není žádnou výhodou. 
 
Před pár lety ještě bylo možné mít iluze o stavu Západu, ale dnes není o čem pochybovat. 
 
Každý, kdo tvrdí, že patříme na západ, přivolává zabíjení na ulicích a strach o život jako součást každodennosti. 
 
Každý, kdo tvrdí, že patříme na západ, přivolává znásilňování „nevěřících“ jako něco, na co si budeme muset zvyknout.  
 
Každý, kdo tvrdí, že patříme na západ, přivolává likvidaci posledních zbytků občanských svobod. 
 
Každý, kdo tvrdí, že patříme na západ, fakticky počítá s přijetím islámu jako vládnoucího státního náboženství.
 
Každý, kdo tvrdí, že patříme na západ, fakticky počítá s islamizací škol. 
 
Každý, kdo tvrdí, že patříme na západ, je smířen s likvidací naší kultury i Čechů jako etnika. 
 
V tuto chvíli snad není vlastizrádnějšího postoje. Snad jen obrovská hloupost jen může omlouvat. 
 
 Nicméně ještě není konec. Ještě jsme nepadli a poměry se mohou změnit velmi rychle. Ještě pořád je otevřená cesta k tomu, abychom vybudovali ostrůvek svobodné společnosti a snad jednou předpolí ke znovuzískání části západní Evropy. 
 
Autor: Petr Hampl, Dobřichovice, ČR, 16.4.2019
15. dub, 2019

Nový antidiskriminační zákon není jen o nové vlně bezpráví, ale především o radikální změně ekonomických poměrů...

V podstatě o likvidaci posledních zbývajících menších českých firem.
Zákon totiž bude požadovat, aby byl každý zaměstnanec v každé situaci NEZPOCHYBNITELNĚ PROKÁZAT, že byl motivován něčím jiným než předsudky. Jinak drastické tresty. A podat takový důkaz je přece z principu nemožné.

Na "pokročilejším západě" se to řeší tak, že firma musí mít naprosto detailní předpisy pro všechny situace, jaké mohou nastat. Zaměstnanec tedy nikdy nerozhoduje na základě osobní volby, ale přesně aplikuje předpisy. Pokud je schopen dokázat (třeba záznamem v systému), že postupoval naprosto přesně podle předpisu, vyvrátil obvinění z diskriminace.

Pro firmy jako IBM nebo Siemens to nebude nic nového. Už dnes tak fungují. Ale pro malé firmy to bude znamenat povinnost sešněrovat se předpisy a přijít o jedinou výhodu, kterou proti velkým mají.

Samozřejmě to bude skvělý byznys nejen pro predátorské neziskovky, ale taky pro stovky poradenských firem, které budou konzultovat správné nastavení vnitřních předpisů. Nicméně celkové škody mohou jít do stovek miliard.

Ta změna by nebyla skoková. Nový antidiskriminační zákon by byl přijat, na začátku by se nedělo skoro nic, ale žalob a procesů by postupně přibývalo, strach by rostl... až k těm následkům, na které upozorňuji.

Autor: Petr Hampl, Dobřichovice, ČR, 15.4.2019


 

14. dub, 2019

Kojící úderka atakující svými obnaženými prsy bankovní pobočky - to není jen humorný či obtěžující happening...

Jde především o peníze. Normální organizace by tomu nepřikládala pozornost, ale v bance typu Raiffeisenu jsou útvary typu "společenské odpovědnosti" (možná se to v jejich případě jmenuje jinak, ale na tom nezáleží), které prosadí nákup:
- poradenství, jak vybudovat organizaci citlivou k potřebám matek, a žen vůbec,
- odpovídající školení pro minimálně stovky zaměstnanců,
- nastavení procesů a kritérií zlepšování,
- a určitě se najdou nějaké další služby.

Předpokládaný objem 30 - 50 milionů v první fázi (nepřeháním), dodavatelem bude poradenská firma založená feministickými aktivistkami.

A protože vznikne taky spousta nových "příležitostí" uvnitř banky, nenarazí ta aktivita na odpor.

Nedivte se jim, biomatky jsou nóbl a fair trade výrobky něco stojí. Kde na to mají brát, když nestačí ani platy manželů, kteří pracují v managementech těch stejných bank?

Autor: Petr Hampl, Dobřichovice, ČR, 14.4.2019


 

12. dub, 2019

Zaujala mě zpráva o návrhu poslance Pirátů Tomáše Martínka na státní vyznamenání influencera a video blogera Karla Kováře ala Kovy.  Ráda bych zjistila váš názor na tuto událost a dovolím si vám položit následující otázky:

Portál Ocko.tv oznámil, že Tomáš Martínek navrhnul kandidaturu youtube influencera a vlogera Karla Kováře aka Kovy na státní medaili kvůli tomu, že „pomáhá vzdělávat společnost“*. Co si myslíte o tomto návrhu? (*V roce 2019 navázal spolupráci se společností Člověk v tísni, s níž připravil pětidílnou sérii Kovyho mediální ring. Jedná se o edukační videa v rámci programu Jeden svět na školách a Kovy se v nich věnuje tématu mediální gramotnosti).

Pan Martínek má právo navrhovat cokoliv. Prezident je ale natolik rozumný člověk, aby úplně pitomé návrhy neakceptoval. Pan Kovář zatím nevykonal nic, co by mohlo oprávnit udělení vyznamenání. Že udělal kšeftík s fašistickou skupinou Člověk v tísni, to není zásluha. Že si se svými přáteli vymyslí nové slovíčko typu „influencer“, to je snad zajímavý happening, ale nikoliv důvod k udělení státního vyznamenání.

Poslední slovo v udělování státních vyznamenání má prezident Miloš Zeman. Je málo pravděpodobné, že prezident udělí cenu mladému blogerovi. Poslanci jsou si toho nejspíše vědomi. Co stojí za tímto návrhem: pokus udělat PR pro Kováře nebo snaha získat přízeň mladých voličů? 

Pochopitelně, že se jedná o osobní propagaci jednoho, ještě navíc zaměřenou na velmi úzké publikum. Vlastně by to bylo absolutně nezajímavé, kdyby to neukazovalo dvě podstatné věci:

  1.       I mezi pirátskými politiky a různými neziskovkářskými aktivisty roste konkurence. Jejich počet roste rychleji než rozpočty, začínají soupeřit mezi sebou. V knize Prolomení hradeb tvrdím, že to bude v následujících letech jedním z klíčových mechanismů rozpadu současné mocenské elity. To by mohlo otevřít cestu k tak potřebné společenské změně.
  2.       Ti lidé nejsou schopni absolutně žádné užitečné činnosti. Nejsou schopni přijít ani s návrhem na cokoliv užitečného. Jejich mentální obzor nepřesahuje svět postpubertálních hvězdiček.

Poslanec Tomáš Martínek navrhuje udělit Kovářovi medaili Za zásluhy 3. stupně (nižší státní vyznamenání České republiky se uděluje osobám, které se zasloužily o stát v oblasti hospodářské, vědy, techniky, kultury, umění, výchovy a školství). Tuto medaili v různých letech obdrželi Ladislav Smoljak, Zdeněk Svěrák, humanitní pracovnice a novinářka Petra Procházková, Šimon Pánek, zakladatel Člověka v tísni, atd. Podle vás si Karel Kovář zaslouží stát ve stejné řadě s těmito světově uznávanými osobnostmi? 

Rozhodně protestuji proti tomu, že by jmenovaní představovali světově uznávané osobnosti. Někteří z nich jsou úspěšní populární umělci, ale o to zde nejde. Jsou to lidé, kteří se podíleli na prosazení určitého politického programu, a to programu, který byl jednoznačně odmítnut českými občany ve volbách. Všichni na tom slušně vydělali, ve všech případech to významně poškodilo Českou republiku. Pan Kovář k nim v tuto chvíli ještě nepatří. Možná by k nim mohl patřit za nějaké roky, ale tolik času nebude mít. Současný režim totiž nevydrží. Buď dojde k radikální změně orbánovského typu nebo bude země islamizována. Ani jedna varianta není výhodná pro okázale homosexuální hvězdičky. 

Když se podíváme na výzkum Forbes z roku 2017, zjistíme, že 1., 3. a 4. místa obsazují přední čeští sportovce Petra Kvitova, Petr Čech a fitness instruktorka Zuzka Light. Kovyho předběhli fashion bloggerka Tereza Hodanová (aka Teri, na 2. místo), blogeři Jirka Král a Karel Sivák (aka Fatty Pillow) a bavič Kamil Bartošek (aka Kazma). Jak byste okomentoval tyto výsledky výzkumu Forbes? Svědčí o jistých společenských preferencích?

Nepřeceňujme to. Pamatujete si ještě, po kom šílely vaše spolužačky, když jim bylo 13? Větší význam to nemá.

Ptala se Taťána Taronskaja. Text vyšel ve zkrácené podobě na serveru Sputnik.

Autor: Petr Hampl, Dobřichovice, ČR, 12.4.2019