8. lis, 2017

PETR HAMPL: VRAŽDY Z LÁSKY

Střelba do lidí tak nějak patří k životu v USA. Hlavně v zónách, kde je zakázáno nosit zbraně a vrah může počítat s bezbranností obětí. Cíle ale byly vybírány naprosto náhodně.

Ale v posledním roce dostávají takové případy jasné politické zabarvení. V Las Vegas i teď v Texasu a při několika „malých“ střelbách. Terče jsou pokaždé běloši z té sociální vrstvy a z těch regionů, kde volebně dominuje Donald Trump. Naposledy byl vystřílen kostel, předtím countryový koncert – opět typická místa Trumpových voličů.

Události se složí do logického obrazu, když připomeneme, že na amerických sociálních sítích se běžně šíří poznámky o nutnosti vyhladit bílou rasu a že se za tyto poznámky nijak nepostihuje. O zabíjení bělochů se přednáší na univerzitách a volá se po tom v médiích. Témata jako vražda Donalda Trumpa jsou normální. Která celebrita ještě veřejně neřekla, že má chuť prezidenta zastřelit, ta jako by nebyla. To všechno by se ještě dalo snášet. Třeba je to míněno jen jako metafora. Ale všimněte si, že po žádné vraždě nezaznělo: „Tohle jsme nechtěli. Nevybízíme ke skutečným vraždám.“ Místo toho letí sociálními sítěmi potlesk, že je na světě méně buranů, trumpovců a reakcionářů. Opět se do toho zapojují univerzitní učitelé a další příslušníci elit. Situace se zkrátka posouvá. Už to nejde vraždy prováděné náhodnými magory. Už jde o to, že multikulturní aktivisté systematicky vybízí k vraždám a že ty vraždy jsou také prováděny.

Všimněte si i toho, že toto volání po pogromech není pokládáno za projev nenávisti, nýbrž za ušlechtilou globální odpovědnost. U nás sorosovské party typu Člověk v tísni a Organizace pro pomoc uprchlíkům volají „pouze“ po věznění odpůrců. Jak dlouho u toho zůstane?

Autor: Petr Hampl, Dobřichovice, ČR, 8.11.2017