25. bře, 2018

PETR HAMPL: Elity, demokracie a pokrytectví

Vždy, v každé době a každé společnosti tomu bylo tak, že ti nahoře se nebáli ničeho tolik jako demokracie. To je normální. Pokaždé se setkáme se stejnými nářky na to, že ti dole nedokáží správně rozhodovat. Prý nejsou dost urození, mravní, informovaní atd...

Pokud jim umožníme rozhodovat, dají prý průchod svému buranství, hlouposti, pošetilosti a způsobí všeobecnou zkázu. Především hrozí, že by zrušili výhody těm nahoře. Je taky normální, že v každé době a v každé společnosti jsou ti nahoře přesvědčeni, že jejich výhody jsou oprávněné a zasloužené a že jen ti dole jsou příliš hloupí, aby to pochopili.

Za 2500 let od Platónova varování před demokracií po dnešní hrůzu z přímé volby a lidových hlasování se v tom nezměnilo vůbec nic.

Mimochodem, je to také dobrým dokladem o tom, že pravidelné vybírání mezi politickými stranami není skutečnou demokracií. Kdyby se jednalo o skutečně demokratické volby, vzbuzovaly by uvnitř vládnoucí vrstvy hrůzu. Dnes jsme na tom tak, že elity dokážou prosadit svou vůli bez ohledu na volební výsledek, a obyčejní lidé vědí, že „kdyby volby mohly něco změnit, dávno by je zakázali.“

Na tom všem nic není. To je historicky normální situace. Dnešní uspořádání je ale patologické v tom smyslu, že vládnoucí elita nemá pro své postavení žádného jiného ospravedlnění než demokracii. S odvoláním na demokracii jsou napadány jiné státy. Kvůli obraně demokracie jsou rušeny občanské svobody. Kvůli demokracii povykuje nóbl chátra na náměstích. Jenže ve skutečnosti se ti lidé demokracie bojí a štítí.

Vzniká tak schizofrenní situace neustálého hlubokého pokrytectví. Takového pokrytectví, jaké dějiny v dějinách nacházíme jen výjimečně. Ono je tomu v mnoha režimech tak, že je hlásána skromnost a ti nahoře si užívají přepychu a luxusních prostitutek. Je hlásána abstinence a na večírcích těch nahoře teče whisky proudem. Káží se rodinné hodnoty a kvete nevěra. To samozřejmě není správné, ale společnost je schopná fungovat, protože se na přestupování norem pohlíží jako na poruchy. Ani časté poruchy nezpochybňují ideál. Jenže v našem případě se elity snaží osvojit dva neslučitelné ideály. Chtějí demokracii a chtějí rozhodování chráněné před názory většiny obyvatel. S tím už se tak snadno žít nedá.

Nezbývá tedy než zakázat si používání mozku, to se přenáší do dalších oblastí, a jedním z důsledků je kolektivní idiotismus. Vysoce inteligentní lidé schopní hrát složité partie o své pozice a o své rozpočty, tito lidé společně přijímají rozhodnutí odpovídající mentálním schopnostem jednoho hloupějšího šimpanze.

Není to jediný důvod, ale schizofrenie kolem demokracie v tom hraje roli.  

Autor: Petr Hampl, Dobřichovice, ČR, 25.3.2018