2. zář, 2019

PETR HAMPL: Muži & jiná pohlaví

350 nebezpečných slov o hanobení soch generálů...

Varování: Následující text obsahu narativy, které vyvolávají v pražské a brněnské kavárně výbuchy vzteku

Spor o dejvickou sochu není jen sporem politickým, ale má i rovinu čistě osobní a lidskou.

Na jedné straně muž, který se narodil v rodině chudého vesnického rolníka, a díky výjimečnému talentu i nezdolné energii a odvaze to dotáhl až na maršála. Sehrál klíčovou roli v porážce nejobávanější armády tehdejšího světa.

Na straně druhé protekční synáček, kterému jeho fotřík zařídil teplé místečko starosty na Praze 6. Během starostování zvládnul pár korupčních kauz a pózování v kostýmu roztomilého králíčka. Nic víc.

Kdyby se ti dva střetli tváří v tvář, jeden z nich by si nejspíš načůral do kalhot. Takže se desítky let po jeho smrti toho druhého vybíjí na jeho soše. Takového „hrdinu“ se vám nechce ani komentovat. Normálnímu člověku je stydno za něj.

Není to nic zásadně nového. V USA probíhá přesně totéž už několik let. Vidíme masy studentíků politické korektnosti, pro které už i velmi slušné a zdvořilé setkání se zastáncem opačného názoru znamená takové trauma, že potřebuje drahou psychoterapii (samozřejmě placenou daňovými poplatníky). A vidíme, že tyhle komické figurky rozbíjejí sochy statečných mužů.

Nejde jen o politiku, jde o lidské povahy. Velcí muži stojí v čele. Normální muži bojují v armádách (nebo jsou členy skupin) vedených těmi velkými muži.  Asi nejrespektovanější současný expert na stavbu mozku Simon Baron-Cohen píše, že mužský mozek (i mnohé jiné samčí mozky) jsou dokonale uzpůsobeny životu ve smečce, gangu nebo armádě. Mají vrozené schopnosti potřebné pro onu směs soupeření a disciplíny. Jsou schopni poznat toho nejlepšího a respektovat ho. 

A potom jsou ubožáci, kteří mají v občanských průkazech mužské pohlaví, ale dokážou jen zdálky hystericky vřískat. Vlastně bude docela dobré, až se domůžou toho, že budou mít v občankách něco jiného než muž.  Těch alternativ už je kolem sedmdesátky.

Až sem by to bylo jen trapné nebo úsměvné. Jenže žijeme vesměs, kde politické strany, univerzity a korporace tvoří gigantický aparát na výběr těch nejubožejších. Poprvé v dějinách se podařilo vytvořit celou mocenskou elitu sestávající z takových vyplašených plyšových králíčků (podrobněji to vysvětluji v desáté kapitole Prolomení hradeb). Jak by mohli reagovat na střet s islámskou civilizací jinak než úplným a bezpodmínečným podvolením?

Autor: Petr Hampl, Dobřichovice, ČR, 2.9.2019

Zdroj: 

https://petrhampl.com/ondrej-kolar