NORMALMAN.CZ

16. pro, 2018

Pohledem salámožrouta. 550 nebezpečných slov o bezdůvodné nadutosti...

Varování:  Následující text obsahuje narativy, které dohání pražskou i brněnskou kavárnu k zuřivosti

Tohle nám napsal na stránku jeden mladý muž (viz. obrázek), kterému přebývá na aroganci, co mu chybí na maskulinitě. A vlastně se trefil. Mnoho z nás nosilo na tělocviku červené trenýrky a nestydíme se za to. V našich domácnostech se častěji vaří ze supermarketových potravin než z děsivě předražených fajnových farmářských surovin. A co se týče bydlení, zrovna já jsem měl v životě štěstí, takže bydlím v hezkém rodinném domku na superluxusní adrese a nesplácím už žádnou půjčku. Ale kdybych měl o něco méně štěstí, bydlel bych v paneláku a nebyl bych kvůli tomu lepším ani horším člověkem.

Nicméně mi nedá, abych nepřipojil ještě pár poznámek.

Pamatujete si na časy, kdy se lidé dělili na poctivé a nepoctivé? Když jste chtěli někoho pochválit, řekli jste o něm, že to je poctivý člověk. A naopak. Ve skutečném životě je málokdo úplně dokonale poctivý, ale bylo to tu jako ideál. Lidé vyhlášení svou poctivostí neměli více peněz než ostatní, ale měli více prestiže.  Veksláci měli hodně peněz a žádnou prestiž. Kdybych o tom vyprávěl mladým, nevěřili by mi. V posledních 10 letech jsme se s tím slovem úplně přestali potkávat. Na plakátech čteme cosi o slušném předsedovi politické strany, ale to je něco jiného. Poctivost jako ideál zmizela. Nahradil ji úspěch. Zmizel stud za úspěch dosažený nepoctivě. Naopak, takoví lidé dnes mají pocit morální nadřazenosti nad těmi, kdo si nenakradli. Nepřeháním. Morální nadřazenosti!

Mohli bychom být v pokušení přisuzovat tu změnu „kapitalismu bez hranic,“ ale ve skutečnosti ji do českého prostředí přinesli havlističtí intelektuálové, kteří si bezostyšně přidělovali státní zakázky, dotace, privatizační lahůdky a profesorské tituly. Oni to dělali i jiní, ale ti jiní se nepokládali za morálně nadřazené. A ti jiní měli určitou úctu k těm, kdo se rozhodli pro cestu poctivosti. Pravdoláskaři nikoliv.

Za druhé. Na besedách se opakovaně setkávám s tím, že když se zmíním o elitě nebo lepšolidech, představitelé té vrstvy předvádějí hysterické výlevy. Prý rozděluji lidi, žádný takový rozdíl neexistuje, oni sami si velice váží obyčejných pracujících a vlastně mezi ně patří. Ti stejní lidé pak pohazují hlášky o frustrovaných chudácích nebo o pojídačích salámů. Odkud ten rozpor? Tradičně tomu totiž bylo tak, že příslušnost k elitě obnášela také určitou míru odpovědnosti za ty méně šťastné. Dnešní lepšolidé chtějí všechny výhody, ovšem bez nejmenší odpovědnosti. Dokážou sice pateticky mluvit o své odpovědnosti či lásce k národu, nemyslí tím ovšem nic jiného než odhodlání vymačkat své spoluobčany jako citron.

Za třetí. Nevím, jakými potravinami se ten hulvátský mladý muž živí, ale vím, jak je na tom s bydlením. Na své facebookové stránce nedávno hledal někoho, kdo ho u sebe nechá aspoň dva týdny bydlet. Nejspíš by byl za garsonku v paneláku hodně vděčný.

Z čeho tedy vyvozuje svůj pocit nadřazenosti, když nemá ani ten majetek? No přece z toho, že se tváří stejně jako kníže Schwarzenberg a horlivě napodobuje jeho pohyby, móresy a názory. To je skoro, jako by byl sám tak bohatý.  Cítí se tedy patřit k lepším lidem a odmítá si připustit, že pro knížete je jen bahnem na podrážce.

To vše by byla jen psychologická kuriozita, kdyby takových nebyly desetitisíce. A kdyby je nečekala stejně chmurná budoucnost. Až je panstvo přestane potřebovat, prostě zavře korporátní pobočky, a to nejlepší, s čím mohou počítat, je ubytovna armády spásy.  No, hlavně, že ten mládenec nekouše do salámu.

Autor: Petr Hampl, Dobřichovice, ČR, 16.12.2018


 

22. lis, 2018
Zatímco Mezinárodní den žen, který má pravděpodobně své opodstatnění, dostává vcelku dost prostoru v médiích, aktivistických kroužcích a agitačních skupinkách, v informačních sítích a zdrojích, Mezinárodní den mužů už takové štěstí nemá, a podívejme se, proč je tedy feminismus v souvislosti s MDM, dokonalým projevem politické rakoviny...
 
MDM se v českých zemích neslaví, ale MDŽ se za minulého režimu slavilo velice hojně. Nic proti tomu. Minulo režimní oslavy MDŽ se nesli ve zdravém duchu podpory rodiny a podpory ženy jako matky a paní domácnosti se všemi privilegii i povinnostmi, které to přinášelo. Slavit Mezinárodní den mužů ani nebylo nutné, protože pozice a postavení muže ve společnosti nebylo tak degradováno a tak zahanbováno jako je tomu dnes, pod vlivem neomarxistických elit.
 
Tento článek je pojat především v souvislosti s vyspělými, a nikoliv zaostalými zeměmi. V těch nezřídka vládnou kruté formy islámského patriarchátu, které berou ženám všechna práva a nerespektují je ani jako matky.
 
Neomarxismus a feministky vymyslely falešný termín „male privilege“, mužské privilegium. Tento termín ignoruje celou řadu ženských privilegií a přisuzuje mužům ve vyspělých zemích privilegia, která nikdy neměli, anebo, která jim byla vzdělávacím systémem a neomarxismem ukradena. Ale jaká jsou skutečná „mužská privilegia“? Podívejme se na pár čísel.
 
97% úmrtí v boji se týká mužů, 97% alimentů je placeno muži, 94% sebevražd na pracovištích spáchají muži, 93% úmrtí na pracovištích postihne muže, 81% všech úmrtí ve válkách postihne muže, 84% rozhodnutí o výchově dětí po rozvodu je v neprospěch muže, 80% všech sebevražd je vykonáno muži, asi 40% domácího násilí je pácháno na mužích, ale co patří, asi mezi nejkřiklavější příklady „female privilege“ je, že o 65% vyšší pravděpodobnost, že muž skončí ve vězení za porušení zákona, za které žena nebude odsouzena. To jsou tzv. male privilege. Je pravda, že ženy berou méně peněz v  práci (mezi 15-25%), ale taky pracují o 14% v průměru méně a při výkonu povolání umírají o 90% méně, než muži. Pokud neomarxisté chtějí rovnoprávnost, budou muset přistoupit na vytvoření kvót pro ženy, kolik žen bude zabito při výkonu povolání, aby došlo k rovnoprávnosti s muži. To, ale nikdo z nás nechce.
 
Chceme jen vyvrátit lži, polopravdy a hysterické skřeky, které šíří neomarxisté. V Česku například prostřednictvím šovinistického a sexistického pořadu „Branky, body, kokoti“.
 
Nyní k samotnému Mezinárodnímu dni mužů. Ten se začal slavit od roku 1992, kdy byl iniciován Thomasem Oasterem. Slaví se vždy 19. listopadu. Pokusy o zavedení už jsou v 60. letech a jako první plnohodnotně Mezinárodní den mužů zavedlo Trinidad a Tobago v roce 1999. V současné době se slaví v 70 zemích světa. Má, společně se Dnem otců, poukázat na řadu aspektů týkajících se diskriminace bílých heterosexuálů, ale i pronásledování bojovníků a bojovnic za práva mužů.
 
Další, co je nutné zmínit je fakt, že žena je v případě fyzického napadení muže zřídkakdy právně postižená, což přiznává dokonce i feministka Meghan Daum píšící pro Los Angeles Times. A i když ve společnosti existuje kupříkladu relativně početný segment lidí, kteří si myslí, že žena má podíl na tom, když je znásilněna, což je absurdní, tak přesto, v případě znásilnění funguje presumpce viny, a násilníky, nebo i falešně obviněný muž, je navždy stigmatizován, tedy je i společensky trestán. Nezřídka pak ženy využívají tohoto vlastního privilegia při vyhrožování muži v otázce odebrání dětí, rozvodu atd., přičemž policie musí řešit desítky falešných udání. Tento psychický teror proti mužům, ještě víc rozpoutala fašizoidní kampaň MeToo, na které si frigidní extrémistické feministky přihřály svou polívčičku.
 
No nic, zakončím to jen optimistickým blahopřáním k Mezinárodnímu dni mužů, a toto blahopřání je věnováno nejen mužům, ale i ženám, které se nenechaly strhnout ultralevicovou hysterií.
 
Autor: Herakleios Stalker, Praha, ČR, 22.11.2018
8. lis, 2018

Vše, co dnes žijeme, vše čím existujeme, vše co se považuje za novověk... 

Je dílem neskonalé pracovitosti, výdrže, píle, umu, a boje za něco z čeho má dnes užitek celý svět, napříč rasami, národy a náboženstvími. Samozřejmě existují lidé, kteří si toto vše snaží přivlastnit ve svůj prospěch a zneužít to, to s sebou, ale nese život. Z toho všeho co existuje a funguje mají užitek všichni, i ti co tvrdí, že doba "bílého heteráka", je pryč a že je nutné ho málem vyhladit.

Čím bude svět bez nás ? Bez těch, co se snaží udržet řád, běh věcí a životů tak, aby to mělo smysl ? Došli jsme až do 21. století a jsme napadáni suitou marných & nenávistných, která nemá ani ponětí o tom, co všechno tomu všemu obětovali generace před námi. Naše síla a odhodlání pramení právě z našich předků, kteří stvořili Ameriku, Atomovou bombu, porazili totalitní režimy a vzlétli až ke hvězdám !

Můžete se k nám buď přidat, nebo nám jděte z cesty ! Ale nepočítejte s tím, že vám jen tak vyklidíme naše země, domovy a necháme na pospas naše rodiny !

Náš čas nekončí, naopak naše síla je velká a bude jen růst, tak jak je psáno...je to neodvratné...

P.S. Malé filosoficko-emotivní slovní cvičení, inspirované výhrou Trumpa ve volbách do Kongresu USA...

Autor: TGM, Praha, ČR, 8.11.2018


 

11. říj, 2018

Je to paráda! Hollywood je čím dál víc ve své propagandistické tuposti geniálnější...

Většina zlejch bílejch heteráků, číňanů, rusů a také středoevropanů z exJugoslávie (zlej Slovinec, obchodník se zbraněma připomínající národnost první dámy USA manželky Trumpa), proti nim černoch vypadající jako Obama za mlada, bloncka sluníčkářka, paleontologická sluníčkářská veterinářka (něco jako studentka důležitého oboru gender), správňák sluníčkář, hodný dinosauři a malé dítě (kdyby vás mátlo, že je bílé, tak je to stejně jen dítě klonované a funguje tak, že přijalo vinu bělochů a vypustí mezi lidi dinosaury jako nový druh , aby lidstvo vymyzelo)...

Při tajné nelegální aukci nákupu "armádních dinosaurů" většina zlejch bělochů, rusů, číňanů, jeden záběr na černocha a vzadu rozmazaně tři arabové na 2 - 3 vteřiny...protože jak víme nejzlejší jsou Rusové, Číňani a bílý heteráci!

Těším se na další díl Vetřelce, bude černý, homosexuální a hodný, bude požadovat právo na manželství a bude ho chtít vyhubit zlej bílej heterák...

Poselství filmu: "Musíme si zvyknout na hrozby, které si ani neumíme představit!"...Liberálové jsou už jen destruktivní idioti...

Autor: TGM, Praha, ČR, 11.10.2018


 

20. dub, 2018

Rebelové kdysi & dnes...

Autor: normalman.cz, Praha, ČR, 20.4.2018