22. lis, 2018

NORMALMAN.CZ: Mezinárodní Den MUŽŮ

Zatímco Mezinárodní den žen, který má pravděpodobně své opodstatnění, dostává vcelku dost prostoru v médiích, aktivistických kroužcích a agitačních skupinkách, v informačních sítích a zdrojích, Mezinárodní den mužů už takové štěstí nemá, a podívejme se, proč je tedy feminismus v souvislosti s MDM, dokonalým projevem politické rakoviny...
 
MDM se v českých zemích neslaví, ale MDŽ se za minulého režimu slavilo velice hojně. Nic proti tomu. Minulo režimní oslavy MDŽ se nesli ve zdravém duchu podpory rodiny a podpory ženy jako matky a paní domácnosti se všemi privilegii i povinnostmi, které to přinášelo. Slavit Mezinárodní den mužů ani nebylo nutné, protože pozice a postavení muže ve společnosti nebylo tak degradováno a tak zahanbováno jako je tomu dnes, pod vlivem neomarxistických elit.
 
Tento článek je pojat především v souvislosti s vyspělými, a nikoliv zaostalými zeměmi. V těch nezřídka vládnou kruté formy islámského patriarchátu, které berou ženám všechna práva a nerespektují je ani jako matky.
 
Neomarxismus a feministky vymyslely falešný termín „male privilege“, mužské privilegium. Tento termín ignoruje celou řadu ženských privilegií a přisuzuje mužům ve vyspělých zemích privilegia, která nikdy neměli, anebo, která jim byla vzdělávacím systémem a neomarxismem ukradena. Ale jaká jsou skutečná „mužská privilegia“? Podívejme se na pár čísel.
 
97% úmrtí v boji se týká mužů, 97% alimentů je placeno muži, 94% sebevražd na pracovištích spáchají muži, 93% úmrtí na pracovištích postihne muže, 81% všech úmrtí ve válkách postihne muže, 84% rozhodnutí o výchově dětí po rozvodu je v neprospěch muže, 80% všech sebevražd je vykonáno muži, asi 40% domácího násilí je pácháno na mužích, ale co patří, asi mezi nejkřiklavější příklady „female privilege“ je, že o 65% vyšší pravděpodobnost, že muž skončí ve vězení za porušení zákona, za které žena nebude odsouzena. To jsou tzv. male privilege. Je pravda, že ženy berou méně peněz v  práci (mezi 15-25%), ale taky pracují o 14% v průměru méně a při výkonu povolání umírají o 90% méně, než muži. Pokud neomarxisté chtějí rovnoprávnost, budou muset přistoupit na vytvoření kvót pro ženy, kolik žen bude zabito při výkonu povolání, aby došlo k rovnoprávnosti s muži. To, ale nikdo z nás nechce.
 
Chceme jen vyvrátit lži, polopravdy a hysterické skřeky, které šíří neomarxisté. V Česku například prostřednictvím šovinistického a sexistického pořadu „Branky, body, kokoti“.
 
Nyní k samotnému Mezinárodnímu dni mužů. Ten se začal slavit od roku 1992, kdy byl iniciován Thomasem Oasterem. Slaví se vždy 19. listopadu. Pokusy o zavedení už jsou v 60. letech a jako první plnohodnotně Mezinárodní den mužů zavedlo Trinidad a Tobago v roce 1999. V současné době se slaví v 70 zemích světa. Má, společně se Dnem otců, poukázat na řadu aspektů týkajících se diskriminace bílých heterosexuálů, ale i pronásledování bojovníků a bojovnic za práva mužů.
 
Další, co je nutné zmínit je fakt, že žena je v případě fyzického napadení muže zřídkakdy právně postižená, což přiznává dokonce i feministka Meghan Daum píšící pro Los Angeles Times. A i když ve společnosti existuje kupříkladu relativně početný segment lidí, kteří si myslí, že žena má podíl na tom, když je znásilněna, což je absurdní, tak přesto, v případě znásilnění funguje presumpce viny, a násilníky, nebo i falešně obviněný muž, je navždy stigmatizován, tedy je i společensky trestán. Nezřídka pak ženy využívají tohoto vlastního privilegia při vyhrožování muži v otázce odebrání dětí, rozvodu atd., přičemž policie musí řešit desítky falešných udání. Tento psychický teror proti mužům, ještě víc rozpoutala fašizoidní kampaň MeToo, na které si frigidní extrémistické feministky přihřály svou polívčičku.
 
No nic, zakončím to jen optimistickým blahopřáním k Mezinárodnímu dni mužů, a toto blahopřání je věnováno nejen mužům, ale i ženám, které se nenechaly strhnout ultralevicovou hysterií.
 
Autor: Herakleios Stalker, Praha, ČR, 22.11.2018