EVA HRINDOVÁ

29. lis, 2020
Úloha médií byla vždy informovat, ale postupem času se z médií staly hlásné trouby všelijakých propagand a názorových směrů...
 
Když to víte, nenecháte se zblbnout a hlídáte si informace, které si pouštíte do hlavy.

Jenže médiím se podařil husarský kousek. Vlastě – médiím ne – podařilo se to inzerentům a vlivovým skupinám. Udělaly si z médií nástroj své obchodní politiky, aniž by si to většina lidí všimla. Velká část veřejnosti stále věří tomu, co se píše, o čem se mluví v televizích. Zastávají postoj, že co není „schváleno“ mainstreamem, prostě není nebo to je konspirace a blábol.

Snaží se tomu přizpůsobit i politici a hledají cesty, jak vycházet s novináři, protože se nechtějí dostat do pozice Zemana, Trumpa nebo exprezidenta Klause. A tak jsme svědky povinných jízd politiků s rouškou na puse a vidíme křečovitou snahu nenaštvat média a nedostat se do pozice otloukánka. Jaksi většině politiků uniká, že neoblíbenci novinářů si s různým úspěchem zajistili zvolení, bez toho, že by museli lézt médiím do zadku.

Naši příštipkáři nepochopili zásadní změnu. Média se už tak moc odtrhla od toho, jak svět vnímá většina lidí, že kamarádit se s nimi, je spolehlivá cesta k marginalizaci a k ústupu z politického výsluní. U nás to ještě tak silné není, ale v USA jsou jako vždy mílové kroky před námi a můžeme tam pozorovat v praxi zásadní změny, které čekají i nás.

Donald Trump je prezident, který jako jeden z mála začal dělat praktickou politiku, zcela odlišnou od přání mediálních a průmyslových nátlakových skupin. Nejpatrněji je to vidět na jeho přístupu k „pandemii“. Propagoval levný a účinný lék, což jde silně proti zájmům farmaceutických skupin, které si vodí Bidena. Nepropagoval lockdowny, chodil bez roušky. Mnozí mu předpovídali kvůli tomu volební prohru. Jenže on právě díky tomu získal ještě větší podporu! Až tak velkou, že jeho protivníci museli přistoupit k masivnímu falšování voleb. Věřím, že se vše prokáže a současné dění ukazuje na velký průlom.

Samozřejmě že u nás média o tomto cudně mlčí. Nicméně právě to je důkaz, že agenda „covid“ je ze stejného ranku jako podpora migrace, multikultura, zvýhodňování menšin a klimatické šílenství. Kdo ještě stále blouznivě věří ve smrtelnou epidemii a svým chováním podporuje globalistické skupiny v jejich snaze totálně ovládnout společnost, by se měl zastavit a zamyslet se.

Jak se z toho můžeme poučit? Dnes nelze věřit mainstreamovým médiím. Vše, co zveřejní, je třeba si ověřovat a brát si od nich jen střípky informací, protože i slepé kuře občas najde zrno. Jestliže média něco propagují a podporují, vždy je důvod ptát se proč a najít si vlastní pohled na věc.

Politici by měli hledat vlastní cesty, jak komunikovat se svými voliči a na mainstream v žádném případě nespoléhat. Ostatně je to i případ Donalda Trumpa, který komunikuje se svými příznivci napřímo – přes mítinky a prostřednictvím Twitteru. Sociální sítě samozřejmě jeho sdělení cenzurují, ale pořád se vyplatí je využívat. Oni nezvládají cenzurovat všechno a pořád je tam dost prostoru k šíření „podvratných“ informací.

Doba je zlá, ale dává i příležitosti. Začít mluvit o skutečné svobodě a demokracii je cesta, jak si dnes začít budovat cestu k pořádnému volebnímu vítězství. V USA už se věci začínají hýbat, u nás ještě politici váhají a do toho otevřeného boje za svobodu se jim ještě nechce.  

Autor: Eva Hrindová, Olomouc, ČR, 29.11.2020
 
Zdroj:
 
 PODPOŘTE NÁS! Číslo účtu: 1511201888/5500 heslo pro dárce & příjemce: NB.com DĚKUJEME!

 

 
27. lis, 2020

Protože doba, kdy je třeba něco dělat pro uchování základních svobod, je tady...

Neposlušní lidé, kteří měli odvahu na to klást otázky, vzpírat se nátlaku, šířit "podvratné" myšlenky, jsou a vždy byli solí země. Jen díky nim se společnost posouvala dopředu. Někdy to rebelství je dost expresivní a někdy i nesympatické. Narušuje totiž klid a spořádanost. Jenže se ukazuje, že tihle "otravní" rebelové měli a mají dost často pravdu.

Ne každý má na to, aby s praporem šel čelit kulkám na barikády. Ostatně dnes to ani není třeba. Ale každý může dopřát sluchu nepříjemným otázkám a přemýšlet o nich. Nebo je sám pokládat.

Každý může projevit svůj názor všude, kde to je možné. Mluvit s lidmi o věcech, které nechtějí slyšet a nenechat se umlčet. Čím více cest informací vytvoříme, tím dříve se lidem může rozsvítit.

A tak volám: Rebelové všech zemí, spojte se!!!

Autor: Eva Hrindová, Olomouc, 27.11.2020

Zdroj:

https://www.evahrindova.cz/


PODPOŘTE NÁS! Číslo účtu: 1511201888/5500 heslo pro dárce & příjemce: NB.com DĚKUJEME!


 

23. lis, 2020

Dnes se opět slovo kapitalismus stává nadávkou, používá se v negativních konotacích... 

Kapitalismus není synonymem pro bohatství, protože bohatí nejsou vždy kapitalisté! Zbohatnout můžete i v socialismu, a to se přesně dnes děje. Socialismus je ponejvíce elitářský a nespravedlivý a umožňuje zbohatnout lidem, kteří by v kapitalismu neměli pro své špatné vlastnosti šanci.
 

Jestli někdo tvrdí, že svět regulací, ochranářských opatření a dotací, je kapitalismem, je nepoučený nevzdělanec. Kapitalismus totiž JE světem spravedlivé soutěže. Trh je minimálně regulovaný a podmínky pro podnikání nikoho předem nediskriminují. Právo je jednoduché a regulace minimální. Společnost vstupuje do obchodních a pracovněprávních vztahů minimálně, lidé jsou zvyklí si své problémy řešit sami. Zní vám to jako popis současného eurobyrokratického stavu? Mně opravdu ne.

Málokdo kapitalismus v jeho čisté podobě zažil, tak nemůže mít srovnání. Nějaké náznaky svobodného trhu jsme mohli zažívat v devadesátých letech, před naším vstupem do Evropské unie. Tehdy byly položeny základy mnoha firem, které tak mohly svobodně vyrůst a dnes mají šanci konkurovat nadnárodním kolosům.

Svoboda podnikání neznamená, že je to svoboda ožebračovat lidi. Neomezovaná konkurence totiž šejdíře vytlačí z trhu. Pokud někdo tyranizuje zaměstnance, na svobodném trhu mohou jít jinam. V přeregulované socialistické ekonomice bohužel musí trpět v nelidských korporátních firmách a montovnách. Solidní konkurence totiž nemá šanci vzniknout.

Pokud nesouhlasíte s pozitivní diskriminací menšin, nemůžete ani souhlasit se socialistickou ekonomikou. NIKDY nemůže stát pozitivně ovlivňovat jakékoliv podnikání. Regulace živnostníků a malých firem nepodporuje jejich rozvoj. Dává vyrůst jen těm, kteří se neštítí natáhnout ruku pro dotace a mají žaludek na věčné obcházení nesmyslných nařízení a regulací. Poctivý a kreativní podnikatel nemá v takovém režimu příliš šancí. Odsuzuje se svým férovým přístupem k živoření na okraji.

Nadávat podnikatelům a označovat je za bezskurpulózní kapitalisty, kterým jde jen a jen o zisk a porobení lidí, je zastaralé a hloupé. Pokoušet se je vymýtit je sebevražedné. To, co potřebujeme, je deregulace, uvolnění trhu, postupný přechod do svobodnějšího prostředí, kde má podnikatel a občan více svobody, a tedy i více zodpovědnosti. Zastavit vývoj, omezit kreativitu lidí a sebrat jim touhu po úspěchu, je faktickým krokem zpět. Protože touha po úspěchu, která hnala šikovné lidi vpřed, stála za všemi velkými objevy a pozitivními změnami. Elektřina, železnice, kanalizace, povinná školní docházka, univerzity, automobily (a díky tomu sanitky, hasicí vozy), to všechno je produktem svobodného lidského ducha, který bažil po úspěchu.

To není nemravné – být úspěšný a budovat bohatství, je prospěšné všem. Úspěšný podnikatel dává práci lidem, rozvíjí svou obec a přispívá ke zlepšení podmínek všech. Stačí se podívat do historických análů. Bohatí lidé nežili jen pro sebe, stavěli školy, budovali parky, cesty, podporovali umělce a vědce. A dělali to mnohem lépe než současní zkorumpovaní úředníci.

Novodobým levičákům se daří přepisovat historii a nutit lidem závistivé pocity. Učí je zbavovat se své zodpovědnosti a lákají je na svět, kde všichni budou mít stejně. To je ale zvrácená představa spravedlnosti. Kapitalismus nabízí něco jiného. Svobodu těm, kteří umí vytvářet bohatství a díky tomu zlepšení života pro všechny. Socialismus sice umí pochytat pár podnikavců, ale s tím seká hlavy i úspěšným lidem a brzdí je. Slabé a neschopné tak nemá kdo tahat nahoru.

Vždy to tak bylo, je a bude. Jako bychom to nikdy nezažili. Krátké svobodné nadechnutí v devadesátých lidech nestačilo. Dnes zase mnozí skáčou na špek těm, kteří tvrdí, že svoboda je špatně. Ale svoboda bohatnout v kapitalismu je zásadně jiná, než současné bohatnutí futrované dotacemi a neférovým elitářským přístupem. Svobodu bohatnout dnes zažívají jen ti, kteří s režimem souzní a uplácí ho. Jiní nemají šanci. Trpí tím především zákazník.

Neumím si představit, že by se vrátil kapitalismus. Lidé ho nechtějí, chtějí péči, jistotu a ochranu. Přesto si dovolím kapitalismus hájit a propagovat. Protože čistá spravedlnost, která se opírá o svobodné rozhodnutí lidí, je víc, než spravedlnost koupená a vylobovaná. Kapitalismus není sprosté slovo, stejně jako svoboda. Kapitalismus nemůže bez svobody existovat a svobody není bez kapitalismu.   

Problém kapitalismu je ten, že už lidé svobodu nechtějí, a to je skutečná tragédie současnosti.

Autor: Eva Hrindová, Olomouc, ČR, 23.11.2020

Zdroj:

https://www.evahrindova.cz/vratme-pojmu-kapitalismus-jeho-skutecny-vyznam


PODPOŘTE NÁS! Číslo účtu: 1511201888/5500 heslo pro dárce & příjemce: NB.com DĚKUJEME!


 

17. lis, 2020

Dnes ráno 17. listopadu otevřu internet a už to na mě skáče...

Dojatí politici jedou povinnou jízdu. Oslavují svobodu, vzývají ji. Bijí se v prsa, jak ji budou chránit. Ale jaksi si nevšimli, že už tu svoboda dávno není.

Pokrytectví současných papalášů je nezměrné a je zcela srovnatelné s kecy papalášů let minulých. Ti také ignorovali realitu a stále si tleskali na sjezdech a pokládali věnce. Nu což, co jsme chtěli, to máme. Tak by mohla znít smutná odpověď.

Mnozí jistě rádi vyměnili svobodu za klid a jistotu. Aniž by si uvědomili, že takto získaný klid se stane značně neklidným a takto získaná jistota bude značně nejistou. Když totiž své věci svěříte do rukou jiným a přestanete je kontrolovat, mohou se dít věci.

Ale já jsem svobodu nikdy za jistotu nevyměnila. Nikdy jsem neschvalovala žádné kroky, které nám svobodu plíživě ukrajovaly. Vždy jsem protestovala, a dokonce jsem se aktivně bránila. Stala jsem se členkou politické strany a tam jsem aktivně burcovala, organizovala, apelovala. Až do úplného svého marginalizování. Pomluvy, petice, rušení. Než vůbec vznikly sociální sítě, ochutnala jsem pachuť blokování a rušení jaksi v reálu. Psala jsem a kladla jsem otázky, pomáhala jsem lidem otevřít své hlavy pro pochybnosti. Získávala jsem velkou čtenost až do pochopitelného rušení, mazání, zneviditelňování.

Nejsem v tom sama, vidím kolem sebe plno lidí, kteří sice byli odněkud vytlačeni, smazáni nebo vyhozeni, ale oni stále hledají cestičky, jak své otázky, apely a burcující řeči šířit dál mezi lidi. Využíváme k tomu všech možných cestiček a způsobů. Není nás málo a stojíme se svými komplikovanými možnostmi proti všem těm, co dnes velkohubě melou o svobodě. Oni, kteří ji svou nečinností nebo dokonce svým aktivním působením omezují. Dnes a denně ukrajují další a další kolečka a mluví o nich jako o průsvitných a téměř neviditelných opatřeních. Jenže ta průsvitná kolečka se skládají léta k sobě a svobody ubývá a ubývá. Není jí totiž nekonečno.

Na člověka až takové ráno, které je plné kytic a věnců a slavnostního vysílání České televize, padne chandra. Copak to nevidí, že je svoboda pryč a zbývá jí už jen maličký kousek? Nevadí jim to? Jak se mohou ohánět minulými dny, kdy jsme věřili, že se nikdy, nikdy nevrátíme zpátky? Do doby temna, zla a nátlaku? Co na tom, že dnes tím, kdo vykonává nátlak není stát jako takový. Ten jen poctivě slouží mnoha zájmům, které se ani nedají všechny rozklíčovat. Na špatných věcech jako je migrace, multikultura, vakcinace a epidemická opatření, vydělává plno lidí – na úkor jednotlivců, kteří musí ohnout hřbety a podřizovat se čím dál větším nesmyslům, které je ničí.

V USA dnes vidíme, jak začínají zvedat hlavu a začínají se bránit. Už nechtějí být tahouny zla. Držím jim palce, jejich sametová revoluce je v plném proudu. A když to vidím, říkám si: „Neměli bychom si to zopáknout i u nás?“

Autor: Eva Hrindová, Olomouc, ČR, 17.11.2020

Zdroj:

https://www.evahrindova.cz/oslavujeme-svobodu-ktera-tu-uz-neni


PODPOŘTE NÁS! Číslo účtu: 1511201888/5500 heslo pro dárce & příjemce: NB.com DĚKUJEME!


 

10. lis, 2020
Když se podíváte na události posledních dní, mají jedno společné...
 
Manipulování s fakty, blokování lidí na sociálních sítích, mazání skupin, zesměšňování oponentů a jejich snaha je dehonestovat, zamlčování faktů, mediální šikana, mlčení k problémům, atd.

To všechno je CENZURA. Můžete si to omlouvat jak chcete, ale žijeme v době cenzurování a to se svobodou nemá ani zdaleka nic společného. Cenzuruje se všude a všechno. Ten tlak na srovnání se do řady je enormní. Člověk projeví vlastní názor a už ho sekají. nevyhýbá se to ani mocným politikům, Donald Trump by mohl vyprávět...

Znakem naší doby je cenzura a také všechny možné výmluvy, které si na její ospravedlnění vymýšlejí slaboši všech typů a vyznání. Mnohým se cenzurování ve všech podobách zalíbilo, protože si konečně mohou vyřídit účty s lidmi, kteří se jim nelíbí. Třeba jen proto, že jsou šikovnější a úspěšnější. Lidská malost najednou není negativní vlastností, ale nástrojem, jak se dostat k moci a zatančit si na "hrobech" lidí, kterým ti malí nikdy nemohou konkurovat.

Lidi se prostě nemění. K čemu nám to všechno je? Pozorujte dění a všímejte si lidí, kteří se sami chovají jako cenzoři nebo cenzuru schvalují. To jsou lidé, kteří nemají rádi svobodu a vždy přiloží ruku k budování totality.

A myslete na jedno: Co není cenzurováno, je bezvýznamné!

Autor: Eva Hrindová, Olomouc, ČR, 10.11.2020

Zdroj:

https://www.evahrindova.cz/co-neni-cenzurovano-je-bezvyznamne


PODPOŘTE NÁS! Číslo účtu: 1511201888/5500 heslo pro dárce & příjemce: NB.com DĚKUJEME!