EVA HRINDOVÁ

11. pro, 2018

Zdánlivě je to stejné - v obou zemích si lidé zvolili své zástupce ve volbách. Jenže u nás je podpora Andreje Babiše setrvalá a dokonce získává svou politikou nové příznivce. Dá se říct, že ho podporuje velké množství voličů a je s jeho fungováním spokojené. Česká republika a její instituce normálně fungují a nepotýkáme se zatím s žádnými velkými krizemi...

Nic tedy nebrání jeho odpůrcům, aby ho porazili ve volbách - mají peníze, mají své zástupce ve sněmovně a v senátu, mají přístup do médií. Na své straně mají i bohaté aktivisty, kteří pracují pro ně. Za této situace demonstrovat proti Babišovi je fakt směšné.

Ve Francii je to jiné. Lidé sice Macrona zvolili, ale on začal dělat politiku, které je v rozporu s jeho sliby. Situace ve Francii se setrvale zhoršuje a lidé se potýkají s existenčními problémy, které by Macronova navrhovaná opatření ještě zhoršovala. Jeho obliba strmě klesá a to setrvale. Macron na situaci svých občanů vůbec nehledí a dělá si velkopanskou politiku bez ohledu na realitu. Navíc jeho zvolení bylo notně podporované médii, která až hystericky strašila voliče volbou Marine Le Pen. Tlak na zvolení Macrona byl obrovský a mnozí takové nespravedlivé propagandě podlehli. Marine Le Pen je neustále šikanována a buzerována státními institucemi a rozhodně není v rovnoprávném postavení s ostatními politickými subjekty. V takové situaci se nedá mluvit o spravedlivých volbách ani náznakově.

Když vidím, jak důchodci čelí buzeraci policie, která se nestydí babičkám stříkat do očí slzný plyn, stydím se za ty, kteří rozpoutávají demonstrace proti Babišovi a ženou na náměstí lidi s myšlenkou, že je u nás demokracie v ohrožení. Našim "revolucionářům" o demokracii nejde ani náhodou a jen svými aktivitami zavádějí lidi.

Jediná demonstrace, která by u nás měla smysl, by byla demonstrace proti manipulacím veřejnoprávních médií. Něco takového je totiž jednou z příčin výbuchů občanské nespokojenosti, které dnes vidíme v celé Evropě. A to si žádný normální člověk přece nepřeje! (I když - pokud to nastartuje proces změn na Západě, díky bohu za to...)

Autor: Eva Hrindová, Olomouc, ČR, 11.12.2018


 

3. pro, 2018

Nejen ve Francii to vře. Demonstruje se také v Německu, bouří to v Katalánsku a o různých menších konfliktech se jistě ani nedozvíme...

Na jednu stranu je to fajn, protože se aspoň něco děje a je šance, že se kormidlo začne otáčet - jako se to podařilo v Itálii a v Rakousku. Ale na mysl se vkrádá jedna neodbytná otázka - proč lidi tak hloupě volí? Vždyť přece mohli své postoje vyjádřit ve volbách. Ve Francii se volilo teprve nedávno a protože se lidé štítili dát hlas Marine Le Pen, naházeli to Macronovi. Není to snad důkaz, že volit menší zlo nebo negativně nefunguje?

Poučme se z toho. Volme ty, kteří umí pojmenovat problém - protože to je základ. Na co jsou nám politici, které sice mainstream chválí a nenazývá je extremisty, když ani neudělají první krok k řečení problémů - pojmenovat je?

Radši volme ty, kteří jsou médii špiněni, protože to je záruka, že jsou nekorektní - tedy pravdiví.

Autor: Eva Hrindová, Olomouc, ČR, 3.12.2018


 

25. lis, 2018

Znovu a znovu se potvrzuje, že odebrání dětí paní Michalákové bylo hlubokou nespravedlností. Tehdy jí odmítly pomoci všechny naše orgány, činily jen nějaké formální kroky a paní Michalákovou nechaly prakticky bez pomoci. Pokud nepočítáme aktivity jednotlivců, kteří se snažili opravdu hodně...

Znovu a znovu se potvrzuje, že varování mnohých byla oprávněná. Norská služba Barnevernet má problémy už i doma a jen se potvrzuje vše špatné, co bylo už dávno známo.

Kdo z těch, kteří paní Michalákovou bez důkazů obviňovali, se dnes omluví? Kdo z těch, kteří jí odmítali pomoci se dnes zastydí a pomůže nápravě? Máme k jejich tehdejším selháním mlčet?

Pro mě osobně byla největší špína to, co pouštělo ven Šafrovo Fórum24. Je to neomluvitelné a nelze toto periodikum v žádné záležitosti brát vážně. Považuji to za zásadní selhání lidské - o novinářském ani nemluvě.

Nevím, jak situaci napravit, ale bylo by na místě, kdyby naše vláda začala konat a to nekompromisně! Nikdy není pozdě na napravení hlubokých křivd a nespravedlností...

Autor: Eva Hrindová, Olomouc, ČR, 25.11.2018

Zdroj:

https://zpravy.idnes.cz/barnevern-deti-norsko-eva-michalkova-kauza-odebrani-deti-norska-socialni-sluzba-zdechovsky-chalankov-ib2-/zahranicni.aspx?c=A181122_101110_zahranicni_linv&utm_source=facebook&utm_medium=sharecd&utm_campaign=desktop&fbclid=IwAR0VT63wSz-OXLsMEGc1IpYKc1qAkLxOLJtb05MS5RG4u3kbwd0bA5kOj98


 

21. lis, 2018

Pokud se držíte faktů a udržujete si nezaujatost, není až takový problém se v současné nepřehledné politické situaci zorientovat. Problém je ale pro mnoho lidí udržet si tu nezaujatost - buď milují, nebo nenávidí. Zkusme to udržet v té nezaujatosti...

Andrej Babiš není žádný lumen. Jako ministr financí zavedl několik sporných opatření, které měly na podnikání zásadní vliv - zajišťovací příkazy, kontrolní hlášení, EET. Problémem je to, že ani opozice ani nenávistná média nebyla schopná do dnešního dne přijít s nějakou věcnou analýzou. Je možné, že některá opatření mohla mít krátkodobě i pozitivní vliv, ale osobně vnímám spíš ta negativa. Znovu opakuju, že úlohou opozice není plivat na protivníka, ale mají ho kontrolovat a hodnotit jeho kroky. Toho jsme se za celou dobu nedočkali. Díky povrchnosti opozice a lenosti novinářů tak dodnes nemáme přesné zhodnocení výše uvedených opatření podané tak, aby bylo lidem jasné. Neustále se točí na starých věcech – StB, Čapí hnízdo. Jeho politické fungování prakticky nereflektují – ani opozice ani média.

Andrej Babiš vede své hnutí pevnou rukou a je jasné, že nějaká vnitřní bezbřehá demokracie není úplně znakem tohoto hnutí. Na jednu stranu to působí trochu diktátorsky, ale na druhou stranu si uvědomuju, že věčné boje o pozice a intriky ohledně vnitrostranických voleb každou stranu spíše paralyzují a nepřispívají k akčnosti, což neprospívá především jejich voličům. Ostatně když velké strany mají slabé lídry a může je kdokoliv zpochybňovat, bývá to začátkem konce takových stran. Buď musíte mít nezpochybnitelný program, nebo nezpochybnitelného lídra. ANO má lídra. Strany, které nemají ani jedno, se potácejí na hranici volitelnosti nebo zaostávají za svými minulými výsledky, když měli jedno nebo druhé nebo obojí.

Celý boj proti Babišovi na mě působí příliš osobně a to není věrohodné. Opozice mi přijde jako ublížená a uražená a její aktivity proti premiérovi tak působí jako msta a ne jako tvrdý politický souboj. Na to se nabalují další uražení a naštvaní především z řad médií. A tak místo standardní tvrdé kritiky kroků premiéra jsme svědky jen plivání a okopávání kotníků. Je to k ničemu, neprospívá to nikomu a v konečném důsledku to Babiše jen posiluje.

Aktivity opozice z řad politiků a médií mají navíc destrukční charakter. Zcela likvidují normální vnímání politiky a diskuse o tom, jestli politik něco udělal dobře či špatně se mění na diskusi o morálních kvalitách politika jako takového. Proč by ale měl občan posuzovat politiky podle nějakého mediálního obrazu? Občan by přece měl volit politiky, kteří budou dobře hájit jeho zájmy a budou činit kroky, které budou zlepšovat jejich život. Hysterická média a ještě hysteričtější opozice se nás snaží přesvědčit, že právo hájit zájmy občanů mají jen politici s dokonalým profilem morálním i osobním. O nic jiného v kauze Čapí hnízdo nejde – slouží jen jako důkaz proradnosti nenáviděného politika. Věcnost a racionalita skončila v prachu nenávisti.

Pro občana celá současná kauza Andreje Babiše nemá žádný vypovídající charakter. Všechny ty hrátky s nemocemi dětí premiéra, s cestami na Krym, nám neukazují nic o Andreji Babišovi jako politikovi. Na co je mi politik, který se vyhýbá konfliktům a má dokonalý život? Na nic… Potřebuju, aby obzvláště dnes hájil mé zájmy politik, který se nebojí jít proti proudu. Protože proud táhne svět k pekelné budoucnosti. Je takovým Andrej Babiš? To bohužel kvůli špatné práci médií zatím nevíme.

Andrej Babiš je především démonizován, nikdo není schopen předložit nějaký reálný obraz. Tak si ho musíme z různých střípků skládat sami. Víme, že má nějaké vize a při jejich výkladu působí přesvědčivě – ne všechny se mi líbí, ale má je a zdá se, že je rozhodnut je prosadit. Dokázal i jít proti proudu při odmítání kvót a paktu o migraci. Nevím, jestli je naivní nebo je to jeho plán, ale dělá to tak, že ho v EU zatím nepovažují za arcilotra, což je pro naši zemi výhodné. Umí jazyky a nebojí se, působí vedle světových politiků jako rovnocenný partner. Zatím to vypadá, že se mu jeho odmítání podpory migrace dá věřit.

Andrej Babiš dnes také zhmotňuje největší nešvar falešné spravedlnosti – měření dvojím metrem podle hesla, kdo chce psa bít, hůl si vždy najde. Nevím jak vy, ale já ve společnosti, která měření dvojím metrem toleruje, nechci žít. Jde o princip. Úplatnou policii, liknavé soudy a lynčující média přece nemůžeme tolerovat. A to ani tehdy, když si vyberou za svůj cíl někoho nesympatického.

Nepotřebujete znát nic dalšího, abyste se třeba se skřípajícími zuby postavili proti frontě uražených a všehoschopných, kteří chtějí za každou cenu zúčtovat s Babišem – i za cenu manipulace s davem. V konečném důsledku tak budeme podporovat systém, který spolehlivě zlikviduje každého, kdo bude mít vizi a kdo bude vyčnívat nad davem. Neříkám, že příkladem takového politika je zrovna Andrej Babiš. Ale jisté náznaky jeho neposlušnosti tu jsou. Jestli to premiér ustojí a fronta mediální a politické dobroserské elity bude poražena, udělali jsme malý krůček zpátky k normálním poměrům a k oslabení vlivu všehoschopných. A k tomu si držme palce!

Autor: Eva Hrindová, Olomouc, ČR, 21.11.2018

Zdroj:

http://www.evahrindova.cz/zuctovani-s-babisem


 

20. lis, 2018

Faktorů, proč odmítnout zbytečnou úmluvu je několik. Některé zmiňuju ve videu, jiné zmíním teď...

Určitě je jedním z důvodů i snaha udělat z žen za každou cenu diskriminovanou skupinu. Víme, jak to se skupinami zahrnutými péčí aktivistů dopadá... Špatně. Opečovávané skupiny ztrácejí kontakt s realitou, jsou zbaveni vlastní aktivity a jsou připraveni o normální instinkty. To bych ženám fakt nepřála!

Naše právní prostředí ženy nijak nediskriminuje a péči aktivistů fakt nepotřebujeme. Z jejich strany jde jen o vytváření problémů, protože oni pak mohou čerpat peníze na jejich řešení.

Sledujte hlasování svých poslanců. Poznáte na tom, kdo myslí vlastní hlavou a kdo je jen loutkou v rukou aktivistů.

Video zde:
 
 

Autor: Eva Hrindová, Olomouc, ČR, 20.11.2018