9. čvn, 2018

NAŠTVANÁ MATKA EVA HRINDOVÁ: Cenzura je definovaná na různých místech...

Cenzura je definovaná na různých místech. Pokusila jsem se ale její výklad přizpůsobit současnosti...

Je komické, když zastánci cenzury se neustále ohání tím, že Tomio Okamura blokuje, že Petr Hampl blokuje. Ale to opravdu není cenzura.:Kdo má mozek v hlavě, chápe to.:

Dlouho jsem přemýšlela o tom, proč se tak daří vytlačovat určité postoje z veřejného prostoru. Proč se ti, kteří na tom pracují, nijak nestydí a ani jejich okolí je neoznačuje pravými jmény. Novodobí cenzoři totiž mají pocit, že bojují za pravdu. Věří tomu, že svým blokováním vylepšují ostatním lidem život a pomáhají se jim zorientovat v současném dění. Jsou o tom tak skálopevně přesvědčeni, že jaksi nevnímají svůj fanatismus a aroganci jako něco špatného.

V čem se ale liší jejich aktivity od cenzury komunistické a nacistické?

Myslíte, že komunisti a nacisti vědomě propagovali lež? Kdepak - stejně jako dnešní bojovníci proti fake news - byli přesvědčeni o tom, že kritici jejich chování byli zlí a proradní škůdci, kteří chtějí zničit jejich plánovaný skvělý svět. I komunističtí cenzoři svou cenzuru omlouvali tím, že nechtějí, aby se u nás šířily lži a tím se mátli lidi.

Některým lidem je prostě těžko vysvětlit, že existuje víc pohledů na věc, víc postojů k životu, víc způsobů, jak řešit problémy. Různí lidé přece na stejné situaci vidí různé problémy, různá řešení. Jestliže migruje Afrika do Evropy - je konstatování tohoto faktu pravdou - ale popis příčin a řešení následků už bude u různých lidí různý a rozhodně tyto popisy nelze zařadit do škatulek pravda a lež - proto NIKDY nemohou být tyto popisy vydávány za fake news.

Kdo se o to snaží, je bezpochyby CENZOR a tedy totalitář. To se nedá ničím okecat.

Můžeme se ale bavit o regulaci jistých postojů a názorů v různých skupinách - jistě je v pořádku, když existují názorové weby, názorové časopisy, názorové diskusní skupiny, demonstrace na podporu jednoho názoru a podobně. Tam všude je v pořádku, když provozovatelé činí jistou selekci a nepřipouští protinázory. Uvnitř skupin je přece nutné upevňovat postoje, diskutovat o nich. Tvrdá diskuse má probíhat mezi těmito názorovými skupinami až následně ve veřejném prostoru. Blokování kritiky a protinázorů uvnitř skupin není cenzurou!

Cenzurou je teprve to, když se znemožní diskuse mezi jednotlivými skupinami ve veřejném prostoru. Tím je prostor, který je určen všem - jsou to především veřejnoprávní média, jsou to sociální sítě, které v moderní době suplují veřejný prostor a mají výsadní až monopolní postavení.

Cenzurou je i to, když velká média, která oslovují zásadní část společnosti, ignorují a potlačují zpravodajství o důležitých událostech z důvodu názorové nekompaktibilnosti (třeba kdyby zamlčovaly kandidaturu neoblíbeného politika a podobně).

Není to tak těžké pochopit, kdo má schopnost elementárního logického myšlení, nemá s tím problém.

Ten zbytek bude i nadále vést fanatický boj za svou pravdu, kterou chce vnutit všem.

Autor: Eva Hrindová, Olomouc, ČR, 9.6.2018

Zdroj:

http://www.evahrindova.cz/co-je-cenzura