18. pro, 2019

NAŠTVANÁ MATKA EVA HRINDOVÁ: Kdo je víc? Neziskovkář nebo prodejce levné bižuterie?

Není tajemstvím, že v rámci své práce jezdím na různé veletrhy a prodejní akce. Jsem tedy v kontaktu se světem drobných prodejců a výrobců. Oni takoví malí podnikatelé jsou doslova solí země, nedaří-li se jim, nebude se dařit ani těm velkým...

Jednoznačně se dá říct, že skupina malých živnostníků je ta nejvíce bita. Oni nejdřív pociťují všechny hloupé nápady vlády, oni se musí potýkat se složitou administrativou a s nastupující krizí. Není jednoduché se do něčeho pustit na své vlastní triko. Až se člověk diví, že tu buzeraci a ztížené podmínky jsou stále ochotni absolvovat.

Obdivuju je a je mi mezi nimi dobře. Ne kvůli jejich politickým názorům, ty neznám. Kvůli jejich nezdolné touze po svobodě a kvůli jejich urputnosti a odvaze. I když jim nedaří, pořád to jsou mentalitou svobodní lidé. Nejsou závislí na státu a než by se někoho o něco prosili, raději půjdou prodávat levné parfémy nebo zázračné vodičky.

Byť je dnes atraktivní pro mladé lidi se upíchnout někde ve státní správě nebo v neziskovce, pořád potkávám dost mladých, kteří se pokouší prorazit v byznysu. Začínají třeba v různých multilevelech nebo jako obsluha prodejního místa masážních křesel. Je to neatraktivní a mnozí se nad takovými produkty ušklíbnou a pohrdnou i lidmi, kteří se vám snaží vnutit třeba kafrovou vodu a obtěžují vás na všech možných veletrzích. Ale já před nimi smekám. Tihle mladí kluci sice trochu vypadají jako pitomci, když se v obleku z tanečních snaží vypadat jako byznysmeni, ale dělají to za své!

Pohybují se v těch nejspodnějších patrech byznysu, ale mají šanci se něco skutečného naučit a ti nejlepší se vyšvihnou a třeba se posunou od multilevel marketingu někam dál. Stejně jako holky, které se z call center přesunou třeba do zákaznických oddělení firem nebo na prodejní místa. Obdivuju je, protože se neštítí práce a nebojí se učit nové věci.

Je to obrovský kontrast, když vidíte nějakého aktivistu, který žije z veřejných peněz, nic pořádného neumí a arogantně všechny okolo poučuje. Potkávám jich na sociálních sítích dost a dost. Přála bych jim, aby se taky museli o sebe starat sami a museli dělat i podřadnou práci, protože jen tak si může mladý člověk uvědomit cenu peněz a hodnotu práce.

Já se prodejcům levného zboží, kteří se harcují od akce k akci, nesměju. Dokonce si občas u nich i něco koupím. Fandím jim a věřím, že se mnohým z nich podaří rozjet větší byznys. Že třeba najdou díru na trhu a začnou něco vlastního vyrábět. Protože korporátní firmy nás nevytrhnou. Potřebujeme plno malých a fungujících firem. Potřebujeme více a více lidí, kteří nebudou přisáti na veřejných rozpočtech. Potřebujeme více lidí, kteří si budou vážit své svobody a budou si jí cenit více než otrocké jistoty. A taky potřebujeme, aby si naši politici uvědomovali, že drobné podnikání není dobré dusit. Je totiž podhoubím pro růst toho velkého…

Autor: Eva Hrindová, Olomouc, ČR, 18.12.2019

Zdroj:

https://www.evahrindova.cz/kdo-je-vic-neziskovkar-nebo-prodejce-levne-bizuterie