NÁZOR ČTENÁŘE

12. led, 2020

Tyto řádky jsou určeny všem, kteří ještě pochybují o zhoubném vlivu politiků napojených na kavárnu, ať už pražskou, nebo bratislavskou...

Po vítězství Zuzany Čaputové v prezidentských volbách se začala razantně omezovat svoboda slova na Slovensku. Jeden konkrétní případ, kdy političtí oponenti bratislavské kavárny jsou účelově trestně stíhaní, a to dokonce ve vazbě, si rozebereme v tomto článku.

Vazební stíhání Martina Daňa a Rudolfa Vaského vzbudilo velkou pozornost mezi slovenskými vlastenci a některými politiky. Ve středu 8. ledna přišel navštívit Rudolfa Vaského ve věznici v Nitře předseda strany Vlasť, bývalý soudce a kandidát na prezidenta Štefan Harabin. Do věznice ale nebyl vpuštěn, přestože měl od Vaského navštívenku. Harabin v rozhovoru pro média, který poskytl po pokusu vstoupit do věznice, označil Daňa a Vaského za politické vězně, kteří jsou ve vazbě pro své názory. 

Odkaz na rozhovor je zde: 

https://www.facebook.com/harabinstefan/videos/2629733177117115

V řádcích níže se dočtete, kdo jsou vlastně Daňo a Vaský a proč jejich oponenti usilují o jejich odstranění.

Martin Daňo je slovenský investigativní novinář, původním povoláním programátor. Nikdy nepracoval pro žádné velké médium, založil si vlastní redakci GINN, která je financovaná z dobrovolných příspěvků. Pomohl odhalit řadu korupčních kauz a podvodů. Poslední podvod, který odhalil 1. prosince 2019 na svém kanálu na Youtube, se týkal šéfa slovenské Národné kriminálne agentuúy (NAKA), kterým je Branislav Zurian.

Podle Martina Daňa měl Zurian si koupit třípokojový byt od města Poprad za 2 000 € (v přepočtu kolem 50 000 Kč). Tato cena je podezřele nízká. Jak se Zurian dostal k tak levnému bytu, nevíme, ale je zde prostor pro řadu spekulací. 

Odkaz na video je zde: 

https://www.youtube.com/watch?v=xMo884ucKpY

Daňo se zabýval také pracovními podmínkami zaměstnanců. V roce 2018 založil odborový svaz GINN s působností na Slovensku. O rok později se účastnil kolektivního vyjednávání o mzdách na železnici, a se svou kamerou odhalil, že ostatní odborové svazy se vůbec nesnaží o skutečné zlepšení pracovních podmínek na železnici, především o zvýšení platů. Tentýž rok se účastnil i kauzy Varády vs. Slovaktual. Peter Varády se pokusil ve firmě založit odborovou organizaci a byl za to vyhozen z práce. Soud rozhodl, že vyhazov byl protipravní.

Zvukový záznam soudního rozsudku:

https://www.youtube.com/watch?v=ntLyYLboeVU

Stojí za zmínku, že Martina Daňa nějakou dobu v jeho činnosti financoval Radim Jančura, ředitel společnosti RegioJet. Financování bylo ukončeno pro názorové neshody, nicméně se rozešli v dobrém.

Kdo je Rudolf Vaský?

Rudolf Vaský je slovenský levicový aktivista, který v roce 1968 emigroval do USA, po invazi sovětských vojsk. Již v 80. letech ale usiloval o návrat do ČSSR, protože s životem v USA nebyl spokojen. V polovině 80. let poprvé navštívil Československo jako americký občan, a na přelomu 80. a 90. let se definitivně vrátil do vlasti.

Vaský po návratu kritizoval celý polistopadový vývoj, ostře vystupoval proti rozpadu Československa. Po vzniku samostatného Slovenska varoval před jeho vstupem do EU a NATO, dokonce se snažil kandidovat v roce 1998 ve volbách za Hnutie tretej cesty. Tato strana ale ve volbách skončila poslední, se ziskem 0,07 % hlasů, což je v podstatě zanedbatelné. S ohledem na Vaského kontroverzní názory, které odporovaly tehdejšímu silnému prozápadnímu kurzu, se to ovšem dá pochopit.

Kolem roku 2012 si Rudolf Vaský založil kanál na Youtube, kde se začal vyjadřovat k aktuální politické situaci a společenským poměrům. Kritizoval sociální problémy, především exekuce, bezdomovectví, chudobu a z ní plynoucí sebevraždy. Upozorňoval na liknavost politiků, kteří tyto problémy odmítali řešit.

Ve svých videích je často vulgární a sprostý. Ovšem není divu – vypovídá to o tom, jak moc je naštvaný na stávající poměry. Říká své názory od plic. Proslavil se svými výroky o „roxorové revoluci“ – o nutnosti potrestat politiky, kteří dle Vaského názoru přivedli Slovensko do bídy. Vaský je rovněž zastáncem obnovy Československa jako socialistického státu. Jeho názory, byť jsou často myšleny s nadsázkou a ne vždy doslovně, vyvolávají strach v bratislavské kavárně. 

Odkaz na jeho kanál na Youtube: 

https://www.youtube.com/channel/UChuNs2QdKfmivapOgJUNE1Q

Za co chtějí Daňa a Vaského uvěznit?

V roce 2015 založili Martin Daňo a Rudolf Vaský internetovou show s názvem Takže tak. V ní humorně komentovali politické dění, často byla jejich satira velmi nevybíravá a nekorektní, takže se mnoha politikům, policistům, prokurátorům, soudcům a novinářům velmi znelíbili. Často v ní poukazovali na fakta, která se neobjevila v médiích hlavního proudu.

Rudolf Vaský se pochopitelně i v této show zmiňoval o „roxorové revoluci“ a obnově socialistického Československa. O mnoha lidech, kteří byli usvědčeni z nepravostí, Vaský prohlásil, že by měli být ubiti roxorovými tyčemi na smrt. Martin Daňo byl sice mírnější, ale svůj vztek s Vaským společně sdílel.

Nutno ovšem dodat, že Daňo ani Vaský se nikdy nepokusili své hrozby násilím skutečně realizovat, lze se tedy zcela oprávněně domnívat, že tyto hrozby byly myšleny jako nadsázka a expresivní vyjádření hněvu na politickou a společenskou situaci.

Martin Daňo a Rudolf Vaský jsou v současné době vazebně stíhaní za výtržnictví, kterého se měli dopustit prostřednictvím internetu. Jako důkazní materiál proti nim používají právě výroky z jejich show Takže tak, obzvláště ty výroky o roxorové revoluci.

Podezřelé ale je to, že Daňo a Vaský se dostali do vězení jen několik dní poté, co Daňo odhalil podezřelý nákup bytu Branislava Zuriana, šéfa NAKA (Národná kriminálna agentura). Lze tedy spekulovat, zda toto stíhání není účelové s cílem oba tyto nepohodlné lidi umlčet. 

Odkaz na epizody show Takže tak:

https://www.youtube.com/channel/UCEQW0sg6LJTfoLCzkKR-HAw

Liberální fašismus?

Vítězství Zuzany Čaputové v prezidentských volbách nesmírně posílilo opoziční strany, sluníčkáře a celou bratislavskou kavárnu. Podařilo se jim infiltrovat slovenskou policii a státní správu. Využili k tomu hysterii, která se rozběhla po vraždě novináře Jána Kuciaka, z jejíž přípravy je viněn kontroverzní podnikatel Marián Kočner.

Tato vražda měla na slovenskou politickou scénu podobný efekt jako požár Reichstagu v Berlíně v roce 1933. Opozice se pokusila využít vraždu proti vládnoucí politické straně Smer a poukazovala na údajné napojení Mariána Kočnera na představitele strany, zejména na Roberta Fica. Nutno ovšem dodat, že Kočner měl vazby i na opoziční politiky (např. Richard Sulík) – ale o tom se již nepíše.

Nehodlám zde spekulovat o tom, zda je Kočner vinen či ne, soud teprve probíhá a ještě zdaleka není u konce. Jedno je ale jisté – bratislavská kavárna zdatně využila Kočnerovu komunikaci s politiky ve svůj prospěch. I následkem toho vyhrála volby Zuzana Čaputová, která byla médii prezentována jako „bez skandálů“.

V mezinárodní politice je Slovensko nejslabším článkem ve spolku V4 a je nejvíc probruselské. Jestli se to změní, ukážou parlamentní volby v tomto roce, jejichž výsledky se ale bratislavská kavárna pokouší aktivně ovlivnit už nyní, a to třeba i kriminalizací svých oponentů, aby nemohli publikovat pravdivé informace.

Pokud by u nás byl poražen Andrej Babiš a Miloš Zeman, mohl by nastat pod taktovkou českých opozičních stran podobný scénář, včetně kriminalizace politických oponentů.

Autor: Lev Bronstein, Praha, ČR, 12.1.2020


 

 

 

10. pro, 2019
Dnes večer bude pražské hlavní železniční nádraží pod okupační správou Milionu chvilek...
 
Dotaz čtenáře na SŽDC, které nádraží spravuje v podstatě potvrdil to, že i když jde o státní majetek a prostor, kde se nemá dělat politická kampaň, dnes bude nádraží okupováno lidmi, kteří politickou agitaci budou provádět přímo v prostorách nádraží a to zjevně i s povolením SŽDC...
 
Autor: Redakce NB.cz, Praha, ČR, 10.12.2019
 
Zdroj:

http://www.novaburzoazie.com/436884508/6848350/posting/názor-čtenáře-milion-chvilek-obsadí-hlavní-nádraží-v-praze


 

6. pro, 2019

Cestujícím umožníme odjíždět i přijíždět, každému však nabídneme leták, který vysvětlí střet zájmů, bude žádat demisi Andreje Babiše a pozve na další protest...

Spolek Milion chvilek pro demokracii hodlá v úterý 10. prosince zorganizovat další protestní akci proti Andreji Babišovi. V 18:00 začne demonstrace na Václavském náměstí. Po skončení této demonstrace se má uskutečnit průvod na hlavní nádraží v Praze, kde hodlá Milion chvilek obsadit nádražní budovu a se svou politickou agitací obtěžovat cestující.

Citace z FB profilu:

V úterý 10. prosince v 18:00 se proto setkáme v Praze na Václavském náměstí. Po krátkých projevech se vydáme hlasitým pochodem na Hlavní nádraží, které společně na cca jednu hodinu zcela zaplníme transparenty a letáky.

Cestujícím umožníme odjíždět i přijíždět, každému však nabídneme leták, který vysvětlí střet zájmů, bude žádat demisi Andreje Babiše a pozve na další protest. Musíme společně oslovit co nejširší veřejnost. Každý účastník na akci obdrží několik desítek či stovek letáků, které může po akci roznést v okolí svého bydliště. 

Zdroj: 

https://www.facebook.com/events/586942402100081/

Spolek Milion chvilek pro demokracii velmi pravděpodobně nemá povolení na politickou agitaci od Správy železniční dopravní cesty (SŽDC), která má ve správě nádražní budovy a koleje. Dle předpisů SŽDC je jakákoliv politická agitace v nádražních budovách bez předchozího povolení zakázána.

Pokud chcete předejít tomuto nepovolenému shromáždění v nádražní budově, napište prosím na tento mail: epodatelna@szdc.cz

Děkujeme za pomoc!

Autor: Lev Bronstein, Praha, ČR, 6.12.2019


 

3. lis, 2019
Za jinak stejných podmínek; aneb Kreativní statistika IV.
 
(polemika s Petrem Hamplem)
 
Milé děti. 
Už tu dlouho nebyl příklad práce s kreativní statistikou – a zatím všechny takovéto příklady směřovaly proti mainstreamovým médiím, nebo politickokorektním agitátorům. V zájmu vyváženosti je ovšem zapotřebí postupovat nestranně a tu a tam upozornit i na chybu u lidí, kteří stojí mimo mainstream.
 
Článek Petra Hampla „Která strana má nejhloupější voliče“ je nádherný příklad argumentačního faulu od autora, s nímž bych se dost možná na lecčems shodl. Tady ovšem šlápl evidentně vedle, a to na tak mnoha úrovních, že to prostě bez povšimnutí nechat nejde. Nebo – což je podstatně horší možnost – se možná k užívání argumentačních faulů snížil vědomě? 
 
Zaprvé, ohání se výzkumem a neuvádí zdroje. Jako absolvent vysoké školy by měl vědět, jakým způsobem se citují výzkumy. Nedodá-li platnou citaci, sotva ze jeho tvrzení brát v potaz. Ale o tom to není; třeba ten výzkum existuje, možná je dokonce i pravdivý, a autor na citaci jen zapomněl, že. Krom toho, toto tvrzení nesouvisí s logikou, a proto se jím zabývat nemusíme.
 
Zadruhé, jeho tvrzení pracuje s tzv. přeskokem, či jak to nazvat. Zkrátka na základě jednoho atributu jedné skupiny lidí v určitém kulturním prostředí (průměrná inteligence jistého typu feministek – překvápko, i feminismus má několik různých, radikálně názorově odlišných, odvětví) usuzuje na vlastnosti zcela jiné skupiny lidí ve zcela jiném kulturním prostředí (český volič). Logika této paralely je totožná s logikou ve starém vtipu o dvou policistech: 
„Máš doma akvárko?“ 
„Ne.“ 
„No tak to jsi buzerant.“
 
Zatřetí, aby tento naprosto očividný nedostatek logiky zamaskoval, Hampl žongluje kvantifikátory. Jde mu to, to se musí nechat. 
 
Tak třeba takticky vynechává zmínku o tom, z jakého kulturního prostředí příslušný průzkum pochází (pravděpodobně z USA – téměř určitě ze severoatlantického civilizačního okruhu, kde již ženy jsou s muži plně rovnoprávné). V těchto zemích, kde má boj za rovnoprávnost žen dlouhou tradici a důležitých met již bylo dosaženo, se lidé k feminismu často utíkají jako k berličce, kterou nahrazují svou vlastní nedostatečnost. V zemích, kde je oč bojovat a feministkám či feministům hrozí velmi tvrdé postihy (jako jsou např. islámské země, ale i Rusko) se naopak k tomuto názorovému směru hlásí pouze lidé velmi vnitřně silní a vysoce inteligentní. Zkrátka, je to jako tvrdit „Jediná látka plave, a to dřevo“ a zanedbávat všechny ostatní látky, které plavou (technicky vzato „plovou“) taky
 
Hampl také z nepopiratelného tvrzení „někteří příznivci feminismu jsou neolevicovými aktivisty“ změnou kvantifikátorů vyrábí tvrzení „všichni příznivci feminismu jsou neolevicoví aktivisté“. Logika totožná s tvrzením: „Dřevo plave a kachna taky plave, takže kachna je vyrobená ze dřeva.“
 
Hampl také zcela ignoruje možnost, že jednotlivé části tzv. neolevicové agendy může zastávat i člověk, který levicové postoje nevykazuje. Např. ekologie a péče o klima hospodařením v krajině je bytostně konzervativní názor; stejně tak na popírání klimatické změny člověk nemusí být pravičák, ale nutně musí být idiot (z řec. Idiotés = člověk, zpravidla nevzdělaný, který se stará pouze o vlastní prospěch a ignoruje zájmy společenství). Logika totožná s tvrzením „existuje pouze jeden druh kachny – a to dřevěná.“
 
Hampl také ignoruje rozličné důvody, proč lidé volí politické strany. Je evidentní, že k Pirátům přešli určití levicoví extrémisté, poté, co svým neskrývaným extrémismem potopili volební šance Strany Zelených. Zároveň je ale nepopiratelné, že levicoví extrémisté tvoří menšinu i mezi samotnými Piráty, a natož mezi jejich voliči. Mezi voliče Pirátů se totiž počítají, namátkou 
- lidé, které zklamala Top 09 
- lidé, které zklamala ODS 
- lidé, které zklamali Svobodní 
- mladí voliči, kterým Starostové a nezávislí nepřijdou dost akční a cool 
- lidé, kteří dávají přednost viditelné činnosti před systémem „spousta řečí a skutek utek“
 - lidé, kterým vadí opovrženíhodná, protizákonná činnost Andreje Babiše a kteří Pirátům věří, že tohoto nejhoršího veřejného nepřítele, jakému kdy Česká Republika čelila, dostanou tam, kam patří.
 
Většina těchto voličů smýšlí pravicově. 
 
Top 09 ztratila většinu voličů nikoliv pravicově-konzervativním elitářstvím, na kterém byla původně založena, ale naopak příklonem k nadnárodní levici a tzv. „eurohujerství“. Tito voliči příklonem k Pirátům rozhodně nezačali smýšlet levicově, jen nemají koho jiného volit. 
 
ODS ztratila většinu příznivců kvůli korupčním kauzám, souvislostem s organizovaným
zločinem a problematickým osobám typu Ivan Langer a Mirek Topolánek. Tito pravicoví voliči se
už zvolna k ODS vrací, mnoho z nich ale zůstává u Pirátů, protože „nové ODS“ zatím nevěří.
 
Svobodní zklamali téměř všechny, kdo je kdy podporovali, svojí totální neakceschopností a paradoxně velmi autoritářským vedením strany v podobě Petra Macha. Od Svobodných byl odliv lidí k Pirátům dlouhodobý, a to nejen v rovině voličstva, ale i v rovině politiků jako takových. Rozhodně kvůli přechodu pod jinou vlajku nezačali smýšlet levicově – jen nemají koho jiného volit.
 
Starostové a nezávislí jsou silní zejména na venkově, s mladým městským publikem neumí komunikovat, protože o dobrých věcech, které dělají nepíšou na sociální sítě. Voliče mají středové, i z obou stran spektra – stejně tak mladí, kteří se rozhodují mezi Starosty a Piráty, zdaleka nejsou jen levicoví. Sem patří i pragmatici, kteří zase rádi vidí činnost. Bez ohledu na politickou orientaci, jediné dvě strany, které viditelně více dělají, než řeční, jsou právě Piráti a Starostové.
 
A konečně, s Hamplem rád budu souhlasit, že mít pravicové či konzervativní názory v prostředí amerického školského systému vyžaduje vyšší inteligenci (neboť student tyto názory musí skrývat, nechce-li mít problémy; nebo musí být schopen čelit problémům dostatečně inteligentně, aby nebyl vyhozen). Takže podobný výzkum nemůže být reprezentativní už sociologicky. Ale pořád ještě je tam i statistický faul. Pointa je tato: Jestliže zkoumáme takto malý vzorek respondentů, o kterých víme, že jsou zastoupeni nestejným dílem a zároveň že se nacházejí poblíž horní hranice spektra IQ, pak skupina, která má méně participantů, se pravděpodobně umístí v průměru lépe, než skupina, která má více participantů. A to z toho prostého důvodu, že u každého dalšího příchozího člena je pravděpodobnost, že bude mít IQ stejné nebo nižší než průměr členů skupiny vyšší, než že bude mít IQ vyšší (a tím pádem skupině zvedne průměr). Hamplovo tvrzení „ne-feministé na vysokých školách jsou v průměru inteligentnější než feministé na vysokých školách“ je tudíž ekvivalentní s tvrzením „feministů je na vysokých školách víc“. 
 
Celkove tvrzení Hamplova článku tedy zní: „Jestliže volíte Piráty, pak jste levicoví aktivisté. Jestliže jste levicoví aktivisté, pak jste feministé. A jestliže jste feministé, tak jste hloupí a nebudu se s vámi bavit.“ Logika bezchybná, že? Identická s logikou z Monty Pythonova Svatého Grálu: „Jestliže váží jako kachna, tak plave. Jestliže plave, je ze dřeva. Jestliže je ze dřeva, je to čarodějnice a upálíme ji.“
 
Za čtvrté, kupodivu ale ani toto mnohaúrovňové pošlapání elementární logiky není tím nejhorším faulem, kterého se Hampl v textu dopouští. Tím faulem je totiž věta „za jinak stejných podmínek“. Předpokládám, že drahý čtenář má potuchu o Gaussově křivce – tedy že mnoho vlastností (včetně inteligence) je v populaci rozděleno nerovnoměrně, stylem „10% velmi nízká hodnota, 10% velmi vysoká hodnota, zbytek někde mezi.“
 
Stejně tak by čtenáři mělo být jasné, že pouhých cca 2000 lidí není pro podobné výzkumy reprezentativní vzorek. 
 
A konečně, s Hamplem rád budu souhlasit, že mít pravicové či konzervativní názory v prostředí amerického školského systému vyžaduje vyšší inteligenci (neboť student tyto názory musí skrývat, nechce-li mít problémy; nebo musí být schopen čelit problémům dostatečně inteligentně, aby nebyl vyhozen). Takže podobný výzkum nemůže být reprezentativní už sociologicky. Ale pořád ještě je tam i statistický faul.
 
Pointa je tato: Jestliže zkoumáme takto malý vzorek respondentů, o kterých víme, že jsou zastoupeni nestejným dílem a zároveň že se nacházejí poblíž horní hranice spektra IQ, pak skupina, která má méně participantů, se pravděpodobně umístí v průměru lépe, než skupina, která má více participantů. A to z toho prostého důvodu, že u každého dalšího příchozího člena je pravděpodobnost, že bude mít IQ stejné nebo nižší než průměr členů skupiny vyšší, než že bude mít IQ vyšší (a tím pádem skupině zvedne průměr).
 
Hamplovo tvrzení „ne-feministé na vysokých školách jsou v průměru inteligentnější než feministé na vysokých školách“ je tudíž ekvivalentní s tvrzením „feministů je na vysokých školách víc“. 
 
A tady se konečně dostáváme k tomu faulu. Věta „za jinak stejných podmínek“ je samozřejmě pravdivá, ale je použitá zavádějícím způsobem. Ano, pokud náhodně vyberete malou skupinu anti-feministek a (v témže prostředí) velkou skupinu feministek, a zároveň všichni členové těchto skupin budou mít nadprůměrné IQ, téměř vždy dostanete výsledky, naznačující, že antifeministky jsou inteligentnější. Výsledky budou tím přesvědčivější, čím více bude průměrné IQ zkoumané skupiny vzdáleno od průměrného IQ běžné populace. To ovšem je pouze matematickou vlastností daného postupu, a nikoliv vlastností řečené názorové skupiny; konečně, pokud byste tentýž postup (velká skupina feministek, malá skupina antifeministek) zopakovali mezi inteligenčně podprůměrnými lidmi, dojdete k přesně opačným výsledkům. Ba naopak: abychom došli ke stejným výsledkům, tj. aby i mezi podprůměrně inteligentními lidi vycházely feministky jako ty hloupější, muselo by jich být v této skupině méně... Což Hampl sám naznačuje.
 
Jaké důsledky by to mělo pro celkový pohled, to ať si domyslí čtenář sám. („Antifeministek je méně než feministek mezi nadprůměrně inteligentními a více mezi podprůměrně inteligentními; která z těch dvou skupin je tedy chytřejší?“) Naštěstí už výzkum, ze kterého Hampl vycházel je pofidérní, nespolehlivý a zkoumající úzkou skupinu lidí – jinak by se Hamplovi mimoděk podařilo prokázat opak svého vlastního tvrzení. Hampl totiž z věty „za jinak stejných podmínek“ chybně vyvozuje, že antifeministky jsou inteligentnější vždy a všude. Jinými slovy, na základě výzkumu nedostatečného statistického vzorku za specifických podmínek usuzuje na obecnou příčinnou souvislost dvou parametrů, mezi nimiž ve skutečnosti existuje stěží korelace, natož kauzalita.
 
Autor: Tomáš Straka, Praha, ČR, 3.11.2019
 
5. říj, 2019

Zemřel Karel Gott. Ale o tom psát nechci. V určitém slova smyslu je to škoda, ale měl svůj věk a všichni lidé jednou umřou. Včetně umělců...

Což nemá vyznít neuctivě, naopak. I nejrůznější angažovaní strážci nejvyšší morálky před Mistrem smekají klobouk. Ostatně, vlastně musí. Úcta k muži, který dokázal oslovit miliony lidí v celé střední Evropě, a to navíc napříč třemi generacemi, je jaksi povinná, i pokud jste vy sami jeho hudbu neměli v oblibě. A je to tak správně. A přece někteří kverulují...

Je to zvláštní druh lidí, ti kritici, kteří vždycky vědí, jak se mají ostatní chovat. Vždy vědí, co jedině má říkat veřejně známá osobnost, slavný sportovec či zpěvák. Jaké má mít názory, na koho se usmívat a s kým si ani ruku nepodat. Zkrátka, jak se chovat v situacích, do nichž se oni sami nikdy nedostanou. Jako by sláva odlidšťovala. Jako by pověst zbavovala práva na vlastní názor, aťsi hloupý, menšinový nebo potrhlý...

Tihle kritici jsou dost často z těch, kteří taky nejlíp vědí, jak by se mělo zacházet s penězi. A zejména jak by s penězi, které ti kritici nikdy mít nebudou, měli zacházet bohatí lidé, kteří si je vydělali. A myslím poctivě vydělali, bez dotací a daňových úniků. Zkrátka, ti kritici, kteří budou horovat dnem i nocí za nové a vyšší daně, protože oni přece umí s penězi zacházet nejlépe...

Ti náčelníci dobrých mravů, líbezní darmopilové a marnojedky, proutkaři pohlaví a aranžéři davů...

Citace není náhodná. Ve stínu zpráv o odchodu Karla Gotta téměř zaniká zpráva o dalším tažení proti Jaromíru Nohavicovi. Patrně když je třeba zatnout zuby a velebit zesnulého nejslavnějšího zpěváka v zemi, hodí se si aspoň zchladit žáhu na druhém nejslavnějším českém zpěváku a nejlepším písničkáři. Znovu vytahovat jeho vynucenou spolupráci s StB, dost možná i jako pomstu za to, že když vyšla najevo, nekonal pokání dosti okázale, nebo že se nestal hlasatelem Jediných Správných Názorů...

Ale o tom možná jindy. Pro dnešek jen tolik: I umělci jsou lidé. Někdy citliví a mravní, jindy zas hrubiánští a zpustlí, někteří zpívají pro davy a jiní jen kolemjdoucím, někteří do své tvorby vtělují své ideály a jiným jde hlavně o peníze... Zkrátka jsou to jen lidé. A světe div se, kvalita jejich tvorby v nejmenším nesouvisí s tím, jak mravný byl jejich život a jak sveřepé bylo jejich politické zacílení. A stejně jako Karel Gott se nestal po podpisu anticharty o nic horším zpěvákem, ani Nohavicovy texty nemají o nic menší hloubku jen proto, že pod nátlakem vypovídal na StB.

P.S.:
Nevím jak vy, ale když vezmu v úvahu, jak obvykle vypadá tvorba ideologicky správně orientovaných umělců s čistým morálním profilem... nemohu se zbavit dojmu, že u řady z nich je onen čistý morální profil a ideologická orientace tím nejcennějším, co mají.
Zkrátka, soudíte-li umění, netahejte do toho politiku. Škodili byste v první řadě sami sobě, přišli byste o spoustu zajímavých děl; ale pokud je váš ideologický zápal dostatečný, dost možná i svému okolí. Konečně, kam to může dotáhnout průměrný mazal, který namísto poctivé umělecké tvorby začal dbát o čistotu ideologie, nám už historie ukázala.

Autor: Tomáš Straka, Praha, ČR, 5.10.2019

Zdroj:

https://www.novinky.cz/kultura/clanek/nohavicu-kvuli-stb-nechteji-na-megakoncert-k-vyroci-republiky-40298482