2. říj, 2017

NÁZOR ČTENÁŘE: TOMÁŠ STRAKA: KREATIVNÍ STATISTIKA

Milé děti. Dnes si něco povíme o novinářské "kreativní práci se statistikou".
 
Dejme tomu, že potřebujete článek se šokujícími závěry a vysokou čteností, neboť o tu jde především, že. Jinými slovy, článek, který bude očividně nepravdivý. Zároveň si ale zakládáte na tom, že nelžete, takže ten článek musí vycházet z ověřitelně pravdivých informací.
 
Píšete pro obyvatele "západního světa" (EU + USA), takže článek musí být primárně o nich. Je tedy potřeba nastavit podmínky tak, aby byli v něčem "nej," protože zbytek světa je obvykle moc nezajímá.
Píšete do rubriky o zdraví. Strašení špatným životním stylem vynáší větší čtenost než plácání se po ramenou, jak jsme děsně zdraví a téma se nabízí samo - civilizační choroby. Protože ale nazvat článek takto by neneslo kýženou čtenost, zvolíte bombastičtější "Nejméně zdravá země na světě".
 
Protože nutně potřebujete, aby vyhrála nějaká západní země, cíleně se zaměříte na ty kategorie, které souvisí s civilizací, relativním dostatkem a (v případě BMI) navíc s relativně rovnoměrným rozdělením majetku napříč společností. Takže zcela zanedbáme takové prkotiny jako
 
- kvalitu porodnic, prenatální péče a míru kojenecké úmrtnosti
- dostupnost očkování
- kvalitu lékařské péče obecně (prevence i léčby)
- kvalitu IZS
- existenci veřejného zdravotního pojištění
- hygienické podmínky (a s nimi související šíření epidemií)
- přístup k pitné vodě
- míru kriminality v regionu
- ozbrojené konflikty v regionu
- míru užívání tvrdých drog (kokain, pervitin, opiáty) v regionu
- průměrnou dobu dožití
 
a budeme se soustředit pouze na obezitu, pití alkoholu a kouření cigaret.
 
A ke své hrůze zjistíme, že ani tohle nestačí.
 
Ano, v USA je skutečně hodně lidí obézních, ovšem na řadě tichomořských ostrovů panuje doslova kult tloušťky. Ano, v Evropské Unii je relativně vysoká spotřeba alkoholu, ovšem pořád dost nízká oproti balkánským zemím a Rusku. A neustálá protikuřácká opatření spolu s vysokými daněmi snižují spotřebu tabáku v USA a EU skutečně plošně, na rozdíl od postsovětských zemí, Kuby, balkánu nebo arabských zemí.
 
Co teď s tím?
 
Co se obezity týče, tam je to velmi jednoduché. Stačí k výpočtu poměru obézních lidí používat BMI (body mass index; poměr výšky a váhy), který je zavádějící už z principu. Funguje pouze pro lidi, kteří fyzicky nepracují, pro "kancelářské krysy". Fyzicky pracující (nebo i jen vyposilovaný) štíhlý, svalnatý chlap může mít snadno sto kilo při výšce 180 centimetrů, což je podle BMI obezita prvního stupně.
 
S alkoholem je to horší, nicméně vyjděme z předpokladu, že kde je alkohol levnější, tam se prostě pije víc. Můžeme se tak zaměřit na nějaký "party resort", místo, kam si jezdí lidé ze širokého okolí vyhazovat z kopýtka a jeden "alkoturista" za noc strávenou obrážením hospod ("pub crawl") proleje hrdlem to, co průměrný místňák za měsíc. (Co na tom, že nezřídka obousměrně.) A jen co takový "party resort" najdeme (pro Čechy je to Stodolní v Ostravě, pro studenty z celé EU Praha), stačí, abychom spotřebu alkoholu počítali "v dané zemi" a ne "mezi lidmi dané národnosti".
 
Se spotřebou tabáku je to ještě trochu složitější, ale tady nám přichází na pomoc fakt, že zrovna v námi zvoleném "party resortu" se ještě vloni smělo kouřit v hospodách (a jak známo, kdo musí s každým cigárem ven, vykouří toho polovic) a zároveň zde jsou dodnes o trošku levnější cigarety než např. ve Velké Británii nebo Německu (byť to dost závisí na kurzu libry či eura) a tak si řada alkoturistů s sebou domů odváží zásoby zvící jednoho až dvou kartonů.
 
A ejhle! Ono to funguje! Právě jsme dokázali, že Česká Republika je nejnezdravější zemí na světě, aniž bychom se museli snížit ke lži. Teď už zbývá jediné - nezdůrazňovat, jak jsme k těmto výsledkům došli. Ani to, že stejnými metodami vychází mezi nejzdravějšími zeměmi Afghánistán nebo Nigérie.
 
* * *
 
Už jen jedna věc. A psát jsem ji sem původně nechtěl, ale nedá mi to.
 
V západních médiích dochází postupně ke značnému rozvolnění pojmu znásilnění. Asi tak v tom slova smyslu, že už se nejedná jen o násilné přinucení k pohlavnímu styku, ale o jakoukoliv sexuální aktivitu, prováděnou bez explicitně vyjádřeného souhlasu ženy. Nebo i s jejím souhlasem, pokud spí, je opilá, pod vlivem narkotik, nebo je ve špatném psychickém stavu.
Technicky se tak dopustím znásilnění i tehdy, když se ráno probudím vedle své přítelkyně a začnu se jí věnovat, aniž bych ji probudil, počkal, až se dokonale probere, a pak se zeptal, jestli by se náhodou nechtěla pomilovat.
 
Zároveň skupinové znásilnění (více mužů, jedna žena) bývá považováno za jeden trestný čin, a ne např. za šest trestných činů následujících těsně po sobě.
 
A v novinách se dočteme, že migranti neznásilňují o nic více, než Evropané.
 
Nepochybuji o tom, že je to pravda.
 
Autor: Tomáš Straka, Praha, ČR, 2.10.2017 
 
k dalšímu studiu: