17. lis, 2017

DĚJINY OKEM ALTRIGHT: 17. Listopad - Svátek padlých národovců

Dějiny podle altright: 17. listopad – svátek padlých národovců.
 
V dnešní době si 17. listopad připomínáme zejména v souvislosti s událostmi z roku 1989, ale podívejme se na prapůvod těchto událostí, a podívejme se na určitou stránku roku 1939, která se dnes na školách raději nevyučuje. A vlastně se nevyučovala ani za komunistů.
 
V září 1938 bylo Československo zrazeno západními „spojenci“ a vydáno Hitlerovi napospas. V únoru 1939 Hitler porušil Mnichovskou dohodu-zradu a vpadl do okleštěného Československa. Ze Slovenska se stal loutkový stát a z Čech a Moravy se stal protektorát, nebo jak se posměšně říkalo „protentokrát“.
 
28. října 1939 nacistický režim vyhlásil, že tento den bude normálním pracovním dnem, ale místo toho došlo k demonstracím odporu českého národa proti německé nadvládě. Došlo ke stávkám mezi stavebními dělníky a do ulic vyrazil dav lidí prozpěvujících slovanskou hymnu „Hej, Slované“, stejně jako provolání „Pryč s Hitlerem“, „My chceme Stalina“ a jiné.
 
Demonstrace proběhly na Václavském náměstí, Karlově náměstí, na Vinohradech a Masarykově nádraží. Skončili večer a na jejich konci byl 1 mrtvý a 15 těžce zraněných. Stovky lidí pozavírány německými jednotkami. Tím mrtvým byl pekařský pomocník Václav Sedláček a mezi těžce raněnými byl student medicíny Jan Opletal. Demonstrace proběhly i v Ostravě, kde se shromáždilo 12 tisíc lidí, nebo v Moravské Třebové s 3 tisíci účastníky. Dne 11. listopadu Jan Opletal umírá na zánět pobřišnice.
 
O čtyři dny později se koná Janův pohřeb, kterého se zúčastní tisíce studentů. Říšský protektor Konstantin von Neurath na to reagoval uzavřením vysokých škol, deportací 1200 studentů do koncentračního tábora Sachsenhausen a popravou devíti studentských funkcionářů. Právě těmto funkcionářům se zde chci věnovat, protože se o nich skoro vůbec nehovoří.
 
Marek Frauwirth, 27 letý student ze Slovenska židovského původu, narozen v polském Zakopaném a student Vysoké školy obchodní. Byl členem levicové Jednoty nemajetných a pokrokových studentů a jako pracovník slovenského konzulátu v Praze vydával falešné pasy židovským spoluobčanům k vycestování ze země.
 
Václav Šaffránek, 18 let, nejmladší z popravených. Byl katolickým patriotem ctícím heslo „Vlast, národ, práce!“ a v době Mnichovské zrady se dobrovolně přihlásil do armády. Krátce po okupaci se zapojil do oboje a byl spojkou v odbojovém hnutí Obrana národa. Byl studentem na ČVUT, a In memoriam obdržel titul ing.
 
Josef Adamec, 29 letý student Právnické fakulty Univerzity Karlovy. Aktivista „insigniády“, boje českých studentů za vydání univerzitních insignií, které ukradla německá část Univerzity Karlovy a odmítala je vydat. Čeští levičáci tehdy obhajovali krádež insignií a útočili na „zfašizované české studenty“, byli užitečnými idioty německých nacionalistů. Insignie právoplatně náležící českému studentskému národu byly vydány, až po demonstracích a nátlaku Nejvyššího soudu. Josef Adamec patřil mezi mluvčí českých studentů bojujících za naše insignie. Josef Adamec byl členem Národního sjednocení, které zakládal významný panslavista a národní politik Karel Kramář. In memoriam obdržel titul JUDr.
 
Jan Černý, 24 let, student medicíny a aktivista u národně a venkovsky orientované Agrární strany a člen prvorepublikové Vlajky, která ale byla v ideovém odporu vůči pronacistické protektorátní Vlajce. Do prvorepublikové vlajky patřil i Viktor Dyk, nebo otec Karla Schwarzenberga. Jan Černý po Opletalově pohřbu veřejně bojoval za propuštění studentů uvězněných německými jednotkami během demonstrací. In memoriam obdržel titul MUDr.
 
Jaroslav Klíma, 26 let, student Právnické fakulty Univerzity Karlovy, rovněž aktivní v době insigniády na straně českých studentů. Aktivista Mladé generace Československé národní demokracie a Národního sjednocení. Účastník mobilizací v roce 1938 a později předseda Národního svazu českého studentstva v Čechách a na Moravě. Organizátor posledního rozloučení s Janem Opletalem.
 
Bedřich Koula, 26 let, student Právnické fakulty Univerzity Karlovy, nacionalistický aktivista účastnící se insigniády, člen Národního sjednocení a jednatel Svazu českého studentstva v Čechách. Před popravou mu chyběla poslední zkouška k získání titulu JUDr., který nakonec obdržel In memoriam.
 
Josef Matoušek, 33 let, syn národně demokratického ministra průmyslu, obchodu a živností Josefa Matouška staršího. Student Filosofické fakulty Univerzity Karlovy a pracovník Archívu země České. Národní demokrat a člen Národního sjednocení, který kritizoval Benešovu politiku vůči Polsku. Aktivním obráncem naší země během Mnichovské zrady a spoluautor manifestu českých historiků, který byl zaslán francouzským historikům. Po okupaci se stal členem Národního souručenství a Českého svazu spolupráce s Němci, nicméně v obou organizacích vystupoval proti okupaci, podával zprávy o utrpení českých lidí v pohraničí, bojoval za autonomii a aktivně chránil český jazyk. Spolupodílel se na vydání Obrany jazyka slovanského a podílel se na Opletalově pohřbu. První ze všech popravených.
 
František Skorkovský, 30 letý studentský funkcionář narozený v italském Terstu, jeho matka byla Italka. Vystudoval Právnickou fakultu Masarykovy univerzity. Aktivní v mezinárodních studentských jednáních a do roku 1937 členem studentského odboru Národního sjednocení. Vyloučen pro neshody při hlasování. Přešel k československým národním socialistům. Podílel se na Opletalově pohřbu.
 
Jan Weinert, 24 letý absolvent bohemistiky a germanistiky na Filosofické fakultě Univerzity Karlovy. Člen Národního sjednocení a od září 1939 předseda Svazu českého studentstva v Čechách.
 
26. října 1939 pronesl projev, kde německou okupaci Čech a Moravy prohlásil za „dočasnou záležitost“. Intervenoval za propuštění uvězněných studentů. Byl označován za poctivého a organizačně schopného. Devět jmen. Devět popravených. Slovenský židovský student a osm českých nacionalistů. Právě pro jejich politické názory jsou tito studenti do dnešních dní opomíjeni ve výuce.
 
17. listopad není jen svátkem pravdy a lásky, svátkem havlistů, ale je taky svátkem českého národního boje za osvobození od cizí nadvlády a tím nejlepším způsobem, jak můžeme uctít památku zavražděných studentů je odejít z Evropské unie a vymanit se tak z područí dnešního Velkoněmecka. 
 
Autor: Herakleios Stalker, Praha, ČR, 17.11.2017