18. úno, 2018

DĚJINY OKEM ALTRIGHT: Alois Rašín – zachránce měny a oběť rudého teroru

Dnes je to 95 let od smrti legendárního prvního ministra financí svobodného Československa, Aloise Rašína, jednoho z tzv. mužů 21. Října. Ten zemřel rukou anarchokomunistického atentátníka a vraha Josefa Šoupala.  

Alois Rašín se narodil roku 1867 ve východočeských Nechanicích do středostavovské pekařské rodiny. Alois Rašín studoval lékařskou fakultu Univerzity Karlovy, ale přešel odtamtud na fakultu právnickou, kterou se mu začala otevírat cesta k politice. Roku 1891 dostudoval právo a vydal text „České státní právo“, který byl rakouskými úřady zakázán a konfiskován. Za politickou činnost přišel o titul a byl odsouzen k dvěma letům vězení v procesu s „Omladinou“, rakouskými policejními orgány vykonstruovanou českou nacionalistickou organizací, která měla usilovat o všeobecné volební právo. Rašín se vzápětí připojuje k nacionalistickým liberálům z Národní strany svobodomyslných (Mladočeši), kde zahajuje spolupráci s Karlem Kramářem. Je zvolen poslancem do Říšské rady v roce 1911, kde se účastní činnosti finančního a rozpočtového výboru.

V prosinci 1914, po odjezdu profesora Masaryka ze země, zakládají jeho stoupenci a čeští nacionalisté skupinu „Maffie“, která je inspirována stejnojmennými sicilskými zločineckými spolky. V předsednictvu je i Karel Kramář a Alois Rašín. V červenci 1916 byli Alois Rašín a Karel Kramář odsouzeni k smrti, ale popravě zabránila amnestie nového císaře Karla I. Získává opět právnické tituly a 10. února 1918 zakládá s Karlem Kramářem, krátce existující Českou státoprávní demokracii, která se už další rok sloučí s Národní demokracií.

28. října 1918 Alois Rašín, Karel Kramář, Vavro Šrobár, Jiří Stříbrný a František Soukup zakládají Národní výbor Československý a vyhlašují samostatný československý stát. Autorem zákona o zřízení samostatného státu je právě Alois Rašín. Tehdy vznikla Československá republika, po stovkách let germánské okupace obnovený český stát a zároveň společný stát Čechů a Slováků.

Rašín se proti všem předpokladům stává ministrem financí. Jako právník se s ním počítalo na pozici ministra vnitra, ale odmítl to a vybral si v Kramářově vládě finance, přestože neměl, kromě své účasti ve finančním a rozpočtovém výboru, žádné vzdělání v oblasti ekonomie a financí. Obecně se soudí, že právě proto byl úspěšný, protože vedl hospodářskou politiku, do které by si odborníci a experti rozhodně netroufli. Byl dvakrát ministrem financí, jednou od 14. listopadu 1918 do 8. července 1919 a podruhé od října 1922 do své smrti v únoru 1923. V pozici ministra financí vedl restriktivní ekonomickou politiku, provedl deflační kroky, které učinily československou měnu jednu z nejsilnějších a nejpevnějších ve světě a položil základy hospodářství, které změnilo Československo v desátou nejsilnější ekonomiku světa.

Vytknout se mu dá snad jen povahová nesnesitelnost, arogance a taky nepřátelský a urážlivý postoj vůči československým legionářům, kteří bojovali a krváceli za naši vlast a on to komentoval slovy „za práci pro národ se neplatí…“. Konzervativní nacionalista Rašín předběhl svou dobu. Jeho deflační politiku potřebujeme dnes, abychom zlepšili životní úroveň obyvatel a vyvázali nás ze závislosti na exportní politice.

Rašínova kariéra byla náhle přervána Josefem Šoupalem, který 5. ledna 1923 postřelil Rašína u jeho domu do zad. Šoupal nedostal trest smrti, jen díky tomu, že nebyl plnoletý a skončil na 18 let ve vězení. Rašín byl těžce zraněn, kulka mu poškodila míchu a ochrnul. Další týdny ležel v nemocnici, kde se jeho stav pomalu zlepšoval, ovšem po měsíci a půl došlo k bakteriální infekci mozkomíšního moku a Alois Rašín zemřel na otravu krve. Jeho vražda byla jen důkazem o nutnosti zavedení „Zákona na ochranu republiky“, který byl později přijat. Rašínův syn Ladislav se potatil a později byl horlivým zastáncem obrany Československa proti Německu a odsuzoval Mnichovskou zradu. K Šoupalovi už jen říct to, že svým šíleným počinem se pokoušel porazit kapitalismus, ale bylo mu to na nic. Nakonec ho ani nevzali do KSČ, jak byl zdiskreditovanou postavou, a vzhledem ke své snaze nechat se přejmenovat na „Ilju Dněprostroje“, nejspíše i vyšinutou postavou. Odpočívejte v pokoji, pane ministře Rašíne.

Autor: Herakleios Stalker, Praha, ČR, 18.2.2018