13. říj, 2018

DĚJINY OKEM ALTRIGHT.CZ: Kroměřížský sněm, promarněná šance...

Kroměřížský sněm, promarněná šance, aneb již tehdy Schwarzenberg škodil...

Rok 1848 byl „revolučním rokem“. Nesl se v duchu národně osvobozeneckých, ale bohužel i
liberálně demokratických revolucí. V Praze se slovanským nacionalistům účastnícím se Slovanského sjezdu, nepodařilo převzít otěže národně osvobozenecké revoluce a místo toho byla pražská revoluce vedena liberálně a radikálně demokratickým studentstvem, které bylo nakonec rozprášeno.

Ve Vídni události nabraly mnohem extrémnější podoby. Tam byla revoluce násilnější a
krvavější, jak ze strany studentů a demokratů, tak ze strany císařských vojsk. Právě ve Vídni probíhal říšský ústavodárný sněm, který měl určit směřování habsburské monarchie. Násilnosti a nepokoje přinutili poslance sněmu přesunout dějiště z Vídně do Kroměříže, což se mělo stát na návrh českého poslance Františka Palackého, který byl nejaktivnějším reprezentantem našich národních zájmů.

Výsledkem sněmu byl návrh „Kroměřížské ústavy“, která pro Čechy a Slováky měla
historický význam. Byly dva návrhy a oba, první, i později sněmem přijatý, posilovali naše postavení. V prvním návrhu Františka Palackého mělo dojít k federalizaci monarchie a jednotlivé národy měli získat federální práva, přičemž František Palacký prvně vyřkl možnost, že by Češi a Slováci sdíleli stát. Druhý návrh sice myšlenku federace zavrhl, ale stejně žádal radikální posílení práv jednotlivých korunních zemí.

Kroměřížský sněm měl svou důležitost, až do doby, než císařská vojska potlačila vídeňskou
revoluci. Potom se věci jal premiér a ministr zahraničí, Felix Schwarzenberg. Ten na první pohled naslouchal ústavodárnému sněmu a předstíral, že bude možná přijata nová, kroměřížská ústava, aby pak, v březnu 1849, všechno smetl ze stolu, dal rozpustit kroměřížský sněm a násilím vnutil národům monarchie tzv. Březnovou oktrojovanou ústavu.

„Březnová ústava“ se tvářila svobodomyslně, předstírala, že propůjčuje pravomoci a lepší
postavení korunním zemím, ale nikdy nebyla přijata, a kromě nejkřiklavějších problémů, jako bylo přetrvávající poddanství, nic neřešila. Místo toho byla nahrazena Silvestrovskými patenty, které v roce 1851 obnovily absolutismus.

A tak Schwarzenberg, ve službách cizího státu, již před 170 lety škodil českému a
slovenskému národu.

Autor: Herakleios Stalker, Praha, ČR, 13.10.2018