12. čvc, 2020

DĚJINY OKEM ALTRIGHT.CZ: Miklós Horthy – tragický obránce Maďarska

Nedávno došlo k vandalskému útoku na sochu maďarského admirála a regenta Miklóse Horthyho de Nagybányho...

Socha byla polita červenou barvou. Stalo se tak v souvislosti se zběsilou a zdivočelou vlnou ikonoklasmu, která se šíří napříč západním světem, a nyní vstupuje i do východní Evropy, byť naštěstí velice neúspěšně a velice omezeně. Shodou okolností je to letos 100 let od nástupu admirála Horthyho do funkce regenta a vládce Maďarska. Kdo tedy byl admirál Miklós Horthy?
 
Narodil se 18. června 1868 ve východomaďarském Kenderesu do šlechtické rodiny, jejíž předci se datují do roku 1635, kdy král Ferdinand II., jinak známý v naších zemích především popravou českých pánů, povýšil Istvána Hortiho (původní příjmení) do šlechtického stavu. Miklósův otec byl členem Sněmovny magnátů, horní komory uherského parlamentu a statkářem. Ve 14 letech (1882) nastoupil Miklós na „Císařskou a královskou námořní akademii“ v chorvatské Rijece.
 
Na začátku První světové války se stal velícím důstojníkem lodi SMS Habsburg. V roce 1915 se stal kapitánem lehkého křižníku SMS Novara, kde se osvědčil jako talentovaný a odvážný kapitán. V námořní bitvě v květnu 1917 u Otranta v Jadranu porazil přesilu italských, anglických a francouzských lodí, byť byl zraněn. V březnu 1918 byl jmenován novým vrchním velitelem Imperiálního námořnictva. V říjnu, když padla monarchie, získal titul viceadmirála.
 
Od května do června 1919 vládla v Maďarsku bolševická vláda Bély Kuna, který později našel svůj osud na popravišti v Sovětském svaze. Kun se neúspěšně snažil obnovit maďarská území a nastolil bolševickou vládu, která násilím vymáhala vznešené myšlenky socialismu, s čímž souviselo i znárodňování, pustošení venkova a sestavování útočných jednotek nazývaných „Leninovi hoši“, které terorizovali odpůrce socialistické revoluce
 
Po společné intervenci Československa, Jugoslávie, Rumunska a Francie, bolševická vláda padla a k moci se dostal Horthy, který řešil udržení země pohromadě, zvlášť tváří tvář přípravám neblaze proslulé Trianonské dohody. Rudý teror, který byl nahrazen bílým terorem, skončil v roce 1920, kdy se vůdci bílého teroru pokusili svrhnout regenta Horthyho a byli za své zločiny, včetně teroru proti Židům, zabíjení policistů, drancování a zločinný pokus o puč, uvězněni a potrestáni. Tehdy se Horthyho postavil prvně na stranu maďarských Židů a odsoudil počínání maďarských bělogvardějců vůči Židům.
 
1. března 1920 byl Miklós Horthy prohlášen regentem. Nevykonával absolutní moc, byť ovlivňoval zákony ve prospěch maďarského lidu. Snažil se zvrátit Trianonskou dohodu a stabilizovat politický a hospodářský systém Maďarska. Strana národní jednoty Istvána Bethelena, který byl blízkým spojencem admirála Horthyho, ovládla politický systém, dokázala sjednotit zájmy židovských průmyslníků a maďarských venkovanů, stabilizovat společnost, potlačit násilný disent a získat podporu odborových svazů.
 
Od poloviny 30. let začal Horthy formovat velice nelehkou a nešťastnou alianci s Hitlerem. Horthy byl anglofil, který varoval Hitlera před válkou s Velkou Británií, a byl rozpolcen svým obdivem k Anglii a svou touhou zvrátit nespravedlivá ujednání Trianonu, což mu nabízel Hitler. Horthy usiloval o to získat území v Československu, ale ještě v srpnu 1938 naléhal na Hitlera, aby se vyvaroval války. V listopadu 1938, po okleštění a zmrzačení československé státnosti, Horthy participoval na Vídeňské arbitráži, která Maďarům přiřkla jižní Slovensko. Tyto diplomatické úspěchy způsobené západní politikou appeasementu, vehnali Horthyho do náruče Hitlera. V březnu 1939 Horthy napadl Slovensko a Hitler mu opět vyšel vstříc, neboť Maďarsko bylo pro něho důležitější, než Slovenský štát.
 
Ideově se však Hitler a Horthy rozcházeli. Horthy byl konzervativní pravicový politik, zatímco Hitler byl obhájce korporativismu, své formy socialismu a vybičované formy antisemitismu. Spolupráce navíc přispěla k nárůstu nacistických tendencí v samotném Maďarsku, což Horthyho zneklidňoval do stejné míry jako přítomnost komunistů. Strana šípových křížů, jedna z mála organizací ve svém antisemitismu zběsilejších, než samotní nacisté, sílila a její vůdce Ferencz Szálasi byl několikrát zatčen Horthym.
 
Americký velvyslanec v Maďarsku John F. Montgomery chválil admirála Horthyho a popsal incident, při kterém šípové kříže narušili vystoupení v Budapešťské opeře a volali „Svobodu Szálasimu“. Horthy, v té době 71letý muž, tři z výtržníků srazil k zemi a čtvrtého chytil pod krkem, fackoval a řval „Tak ty bys zradil svou zem?“
 
Přesto byl Horthy přinucen přijmout antisemitské zákony a vyjít vstříc Hitlerovi. Ač tyto zákony omezili práva Židů, jejich postavení, profesní život, občanská a lidská práva a Horthy kritizoval úspěchy Židů v hospodářství, nikdy se neuchýlil k myšlence holocaustu a vyvražďování Židů.
 
Během války maďarští vojáci a dobrovolníci bojovali ve Finsku proti Rusům, Maďarsko umožnilo přesun německé armády přes své území pro vpád do Jugoslávie a plně se zapojilo do války na Východní frontě. 200 tisíc vojáků Druhé armády táhlo s Němci na Don a Stalingrad, kde však byli poraženi.
 
V srpnu 1941 došlo k transportu zahraničních Židů z Maďarska na Ukrajinu. Ti byli vyvražděni německými SSáky, avšak další transporty maďarská vláda a Horthy zastavili. Na začátku roku 1942 Horthy sesadil pronacistického premiéra Lászla Bárdossyho a nahradil ho umírněným Miklósem Kállaym. Ten ve své pozici vedl systematickou politiku ochrany židovských uprchlíků, omezení a přerušení hospodářské spolupráce s Německem a připravoval s Horthyho svolením, půdu pro přechod Maďarska na stranu Spojenců, včetně kontaktů se samotnými Spojenci. Pro svou činnost byl Kállay později zatčen a vězněn nacisty.
 
V září 1942 zemřel Horthyho nejstarší syn István při leteckém neštěstí. O několik měsíců později Rudá armáda zničila německá, maďarská, italská a rumunská vojska u Stalingradu. Hitler a pronacistické skupinky obvinily maďarské Židy z poraženectví a podílu na porážce u Stalingradu. Hitler žádal „potrestání 800 tisíc maďarských Židů“ a Horthy reagoval odesláním zhruba 10 tisíc Židů do trestních praporů, ale Horthyho politika byla čím dál tím víc v rozporu s Hitlerovými ambicemi.
 
Když se Rudá armáda blížila k Maďarsku, Horthyho a Kalláyovi snahy o kontaktování Spojenců zintenzivnili. Rozzuřený Hitler přinutil Horthyho pokračovat v pronásledování Židů a Horthy svolil k odeslání 100 tisíc Židů do vyhnanství, ale další odmítl poslat. Nicméně, jednání, na kterém došlo k této dohodě, byla past na Horthyho. Když se vrátil z jednání, zjistil, že Wehrmacht okupuje Maďarsko a obsadil Budapešť. Hitler přinutil Horthyho sesadit premiéra Kalláye pod pohrůžkou, že zbaví Horthyho pozice a z Maďarska se stane plně okupovaný stát. Generál Dome Sztójay, o kterém se Horthy mylně domníval, že bude uměřený, zahájil genocidní politiku vůči Židům.
 
Od dubna 1944 se rozjel teror proti Židům a statisícové deportace z Maďarska. Tuto politiku Horthy v osobním dopise premiérovi, odsoudil jako špatnou, odmítl za ní převzít odpovědnost a odsoudil ji, že je v rozporu se zájmy Maďarska. Zvlášť odsoudil brutalitu maďarských složek, která měla překonávat brutalitu Němců, a žádal rezignaci ministra vnitra, který byl za tuto politiku odpovědný.
 
Po uveřejnění informací o holocaustu a genocidě páchané Němci, Horthy zesílil svůj tlak na omezení deportací a potlačil puč Šípových křížů, které dal pozavírat a omezil tak jejich možnost podílet se na genocidě.
 
V srpnu 1944 přešlo Rumunsko na stranu Spojenců a východní fronta se hroutila pod tíhou postupu osvobozující Rudé armády. Horthy toho využil a sesadil pronacistické ministry a politiky z jejich funkcí, zastavil masové deportace a nařídil maďarským vojákům použít ozbrojené síly proti Němcům, pokud se Němci pokusí deportace obnovit. Ač nadále antikomunista, začal Horthy vyjednávat se Sovětským svazem o separátním míru, neboť ze svých styků s nacisty pochopil, že Sovětský svaz je daleko menším zlem. Maďarsko nabídlo kapitulaci výměnou z autonomii a samostatnost. Sovětské velení souhlasilo. 15. října 1944 Horthy podepsal dohodu o příměří se Sovětským svazem, a nacisté, kteří toto očekávali, okamžitě jednali. Proběhla operace Panzerfaust, kdy velitele německých speciálních sil Otto Skorzeny, unesl Horthyho syna Miklóse mladšího a odvlekl ho do Německa. Královský palác v Budapešti byl obsazen tankovou jednotkou SS a admirál Horthy zatčen.
 
Horthy byl přinucen k abdikaci a předání moci, již zmíněnému, Ferénci Szálasovi. „Nerezignoval jsem, ani nejmenoval Szálase premiérem. Jen jsem vyměnil svůj podpis za život svého syna. Podpis napsaný mužem, na kterého míří kulomet, má malou hodnotu.“
 
Tento puč způsobil obsazení Maďarska Rudou armádou, rozjetí bestiálních jatek proti Židům, čistky a teror, které země nezažila. Během tří měsíců Šípové kříže popravili na břehu Dunaje 15 tisíc Židů a opět rozjeli deportace. Celkový počet Židů klesl z 825 tisíc na 260 tisíc. Pouze 260 tisíc přežilo. Szálasi a další vůdci Šípových křížů, byli později popraveni lidovým tribunálem.
 
Horthyho politická kariéra tímto končí. V Norimberku se podílel na přípravě tribunálu s válečnými zločinci. Byl v americkém zajetí, a nakonec odešel do exilu. Maďarští komunisté žádali jeho vydání, ale i sám Stalin byl v otázce regenta smířlivější. Žádal je o to, aby regenta nesoudili, neboť je již starý (77 let), a protože podepsal dohodu o příměří z roku 1944. Čtyři roky žil Horthy v Maďarsku, s podporou bývalého velvyslance Montgomeryho, a ještě v březnu 1948 se účastnil posledního ze soudů s nacisty, kde svědčil proti Edmundu Veesenmayerovi, nacistickému guvernérovi Maďarska, který řídil vyvražďování a deportace maďarských Židů.
 
Horthy odešel do portugalského exilu, kde žil z peněz vybraných od maďarských emigrantů, včetně židovských podnikatelů a emigrantů, kteří mu tak projevili vděk za jeho snahu zabránit holocaustu v Maďarsku, byť to byla nakonec snaha marná, ale čestná.
 
Horthy nakonec zemřel v portugalské Estorii, v roce 1957, ve věku nedožitých 89 let. Roku 1993 byl exhumován a pohřben v Maďarsku, kde je dnes považován za jednoho z největších státníků a politiků, i když nenáviděn levicí.
 
Autor: Herakleios Stalker, Praha, ČR, 12.7.2020
PODPOŘTE NÁS! Číslo účtu: 1511201888/5500 heslo pro dárce & příjemce: NB.com DĚKUJEME!