NĚMECKO
Co se v nacistickém Německu naučíš, jako když v demokratickém Německu najdeš...
Boj za Katalánskou nezávislost má své zajímavé pokračování. Po nekonečných obstrukcích ze strany centrální vlády v Madridu a bojích katalánských separatistů za novou svobodnou vládu, po masových demonstracích v ulicích Barcelony proti přítomnosti španělského krále a po ustanovení katalánské exilové vlády Rady republiky, nyní došlo k další události týkající se vyhnaného katalánského předáka Carla Puigdemonta. Ten je řadu měsíců v exilu a nedávno byl na návštěvě Finska, kde se setkal s finskými poslanci na konferenci. Cestou z Finska byl ovšem zadržen německou policií na dánsko-německé hranici. Ta se ho chystá vydat madridskému režimu. Reakcí na zadržení Puigdemonta jsou desetitisícové demonstrace v ulicích Barcelony a třicet zraněných.
Možná se ptáte, jak článek souvisí s touto zprávou? Jednoduše. Německo se rozhodlo, že si zopakuje svou historii. Už v roce 1940 zatkla německá policie Gestapo tehdejšího vůdce autonomního Katalánska a členka Katalánské republikánské levice Lluise Companys i Jovera, který se nacházel ve francouzském exilu. Tam byl zadržen po nacistické okupaci Francie a vydán do Španělska, kde byl 15. října 1940 zastřelen.
Puigdemontovi tento osud nejspíše nehrozí (pokud nebude mít cestou nějakou nehodu), ale je příhodné, že demokratické Německo opakuje kroky své minulosti, kroky z doby, kdy bylo nacistickým Německem.
Autor: Herakleios Stalker, Praha, ČR, 26.3.2018
STŘEDNÍ EVROPA: NĚMECKO: 30 uznávaných německých publicistů vydalo prohlášení proti ilegální migraci
„S rostoucím odcizením sledujeme, jak je Německo díky ilegální masové migraci ničeno. Solidarizujeme s těmi, jež mírumilovně demonstrují pro to, aby byl opět na naší státní hranici obnoven pořádek a právní systém.“
Autor: www.erklaerung2018.de, Německo, překlad Zajíc, TGM, Praha, ČR, 18.3.2018
Zdroj:
https://www.erklaerung2018.de/
“Asi za hodinu akce skončila. Někdo nahlas volá, že za chvíli přijedou autobusy, které nás odtud dostanou. To je důležité, pro naši ochranu. Jinak by se mohlo stát, že nás napadnou ti řvouni, pravděpodobně mezi nimi militantní “antifašisté”, tedy bojovníci sociálních demokratů, tedy v poslední době vlastně přesněji řečeno i CDU."
Jeden můj přítel už mě předem upozornil, že nejnebezpečnější je cesta tam a zpátky. V žádném případě nás nesmějí poznat, protože to ještě nejsme pod policejní ochranou a Antifa nejraději napadá jednotlivce nebo menší skupiny. O pár minut později mašírujeme odhodlaně pod přísnou policejní ochranou - kolem nás nespočitatelné množství policistů. Ale nejdeme k autobusům, jak se brzy ukáže. Ukazuje se, že jdeme ke stanici metra. Pár minut předtím se mnozí policisté rozběhli tím směrem. Předpokládám, že nám jistí cestu. Opravdu, stojí teď vpravo a vlevo a vlastně nás hlídají.
Zleva se zase ozývá křik. Nahlas, plný agresivity. Tušíme, co by s námi udělali, kdyby tady nebyly jednotky policie včetně vodního děla. Mám chuť zakřičet “Pryč s Merkel!” ale neodvážím se. Možná by to bylo příliš nebezpečné, ještě ty řvouny víc provokovat. Ale někteří z nás provolávají “Nejsme agresivní a co jste vy”, ale velmi rychle zase ztichnou. Když už jsme skoro u metra, najednou někdo zavolá “Pozor, hážou kameny!” Teď jde všechno velmi rychle. Někdo nás začne postrkávat, ať si pospíšíme. Najednou někdo trefí, asi kamenem, jednu přítelkyni, která se mě předtím pevně chytila. Naštěstí je tak nabalená, že spíš připomíná Michellinskou figurku. Kamen ji totiž trefil přimo do prsou. “Tam mám ještě tlustou šálu”, říká, “ale stejně to bolí”. Takže to někdo musil vystřeli pomocí Karacho. Jdeme teď velmi rychle po schodech do metra. Tady jsme v bezpečí. A zase policie, všude jsou policisté.
Řekli nám, že nás metrem odvezou z nebezpečí a že další policisté jedou za námi dalším metrem. Nastoupí potom všichni společně do dalšího metra, které nás odveze pryč. Další stanicí budeme jen projíždět, říkají. Aby nás dostali pokud možno co nejdále od SA jednotek CDU. Povídáme si mezi sebou o tom, co jsme dnes zažili. Je to “surreální” říká jedna kamarádka. “Celé je to úplně surreální”. Ano je, myslím si. Vystihla to přesně.
Ale lidé sbírají odvahu. A je jich čím dál víc, kteří se odváží. Tihle řvouni, pomalovávači domů, zastrašovači ostatních, kteří napadli ženu s dítětem jen proto, že držela nad hlavou cedulku “Merkel muss weg” (Pryč s Merkel), to si občané této země nenechají líbit. Vznikne hnutí, které přijde ze střední třídy této společnosti. Občanská společnost povstane. Nejdřív v Hamburku a potom v celém Německu. Ve městech na severu i na jihu, na západě i na východě. Rozšíří se z Hamburku dál. Hamburk je jen začátek. Uta Ogilvie to začala. Děkujeme ti, Uto. Jsme s tebou. Stojíme na tvojí straně. Už nikam nepůjdeme. Bude nás čím dál víc. Tohle je začátek něčeho opravdu velkého!"
Autor: Jürgen Fritz, Německo, TGM, Praha, ČR, 23.2.2018
zdroj:
Dospěl jsem k závěru, že jen socani, je jedno zda v ČR, nebo Německu, nebo jinde, jsou schopni vybudovat masovou mnohamiliónovou stranu a zároveň ji dovést na naprosté dno.
Francouzští socani měli 11 miliónů hlasů, skončili na 2 miliónech. Čeští socani měli 2 milióny hlasů, skončili na 300 tisících a němečtí socani, u kterých se to od posledních voleb mele o sto šest, ti v nejlepších dobách měli 21 miliónů hlasů a 41% hlasů. V posledních volbách získali 11 miliónů hlasů a 20% hlasů a tím i historické minimum, které ale podle posledních průzkumů překonávají, když padají dokonce na 16% a jsou těsně nad vlasteneckou AfD, ke které přechází jejich voličstvo i členstvo.
Do čela německé sociální demokracie SPD se nyní prodírá
jistá Andrea Nahles. Podívejme
se na ženu, která bude definitivní hrobařkou socialismu v Německu. Andrea Nahles se narodila v roce 1970 v západoněmeckém Porýní-Falci. Vystudovala politiku, filozofii
a germanistiku. Do sociální demokracie vstoupila v roce 1988 a stala vůdkyní sociálně demokratické mládeže. Andrea se stavěla proti tzv. Agendě 2010, reformnímu balíčku sociálně demokratického
kancléře Schrödera, který pomohl částečně zmenšit obludný německý sociální stát, posílit ekonomiku a zmenšit nezaměstnanost.
Nahlová se tak stala vůdkyní socialistické levice uvnitř SPD. Nahlová nicméně není úplně politický neznalec. Poslední čtyři roky byla ministryní práce a sociálních věcí Německa, v kteréžto pozici zaváděla novou minimální mzdu, rozšířila předčasné důchody a připravila tak německé daňové poplatníky o 160 miliard eur (skoro HDP České republiky), nebo omezila možnost vysídlení imigrantů, pokud se účastní jazykových kurzů, nemluvě o tom, že je zastánkyní bezbřehé solidarity a inkluze!
Pokud bude pokračovat v kurzu svého předchůdce Schulze, můžeme očekávat pokračující strmý pád německé sociální demokracie ne nepodobný tomu, co se nyní dělo v ČR. Každopádně chce Nahlová pokračovat v jeho plánu na druhou velkou koalici, která dál bude pustošit Evropu a evropské národy. Jen teď v čele této koalice budou stát hned dvě ženy.
Autor: Herakleios Stalker, Praha, ČR, 14.2.2018
Seehofer ist der Totengräber der CSU (hrobník CSU)
Vyzkoušejte SimpleSite zdarma
Nové komentáře