ŠVÝCARSKO

26. lis, 2018
Česká Televize opět lže, až se jí od huby práší tentokrát o Švýcarském referendu, které se konalo včera...
 
 "Švýcaři v referendu odmítli nadřadit ústavu mezinárodním smlouvám. Šlo hlavně o migraci"
 
Tak zní titulek na webu ČT 24. Skutečnost je klasicky jiná. Referend bylo více, a otázka "Švýcarské ústavy" nebyla ta hlavní. V této věci hlasovalo jen na 47,7 % obyvatel. Zcela ji vypustila malá města a venkov. Ten považuje "Švýcarsko ústavu" za stabilní a nepožaduje v ní žádné změny. Co se týká migrace, tam už referendum proběhlo, výsledek omezuje migraci a dává přednost občanům Švýcarska, takže toto referendum nebylo potřebné. Vyhlášeno ale být muselo, protože iniciativa, která jej chtěla, sebrala na konání referenda dostatečný počet podpisů. ČT 24 říká, že teď bude muset Švýcarská vláda přehodnotit svůj negativní postoj k přijetí Globálních paktů. Na to se dá jen napsat, že je to přání otcem myšlenky - jež nemá to s realitou Švýcarské vlády z hlediska GP co dělat.
 
Monitorování sociálního zabezpečení
 
Toto referendum bylo ve skutečnosti pro Švýcary mnohem zajímavější, pro hlasovalo 64,7 %. Ve shodě bylo 24 kantonů. Jde o zneužívání sociálního pojištění a díky novému zákonu i dohled nad tímto zneužíváním. Asi není nic překvapivého, že jde hlavně o zneužívání sociálního pojištění ze strany migrantů, kterým byl přiznán azyl, status imigranta, nebo občanství. Stává se však, že zabezpečení dostanou i ti, co na něj nemají nárok. Monitorování bude provádět policie...
 
Mediálně nejpreferovanější referendum o kravách & kozách
 
Toto referendum mělo zaručit kravám a kozám ve Švýcarsku státní příspěvek. Šlo o iniciativu Zelených. Podle nich není o švýcarské krávy a kozy dobře postaráno. Většina Švýcarů si však myslí opak a v referendu to dala jasně najevo. Šlo samozřejmě o klasický "neziskový" tunel. Ten měl zajistit financování neziskovek, které by buzerovaly za státní peníze farmáře a zemědělce. Příspěvek měl být 190 švýcarských franků na krávu a 38 švýcarských franků na kozu. To by stálo federální vládu 15 milionů švýcarských franků ročně (330 milionů Kč ročně). O ty by se pak neziskovky samozřejmě postaraly, nicméně, nevyšlo jim to.
 
Místní referenda o místních zákonech Kantonů
 
Dále proběhla také místní referenda v kantonech. V St.Gallen tak rozšíří regionální vězení v Altstättenu (kvůli komu asi?). V kantonu Uri po 600 letech voliči rozhodli o zrušení soudního okresu Urseren. Město Zurich bude mít díky voličům nový fotbalový stadion. Ve městě Thun obhájil post starosty Rafael Lanz za pronárodní Lidovce SVP...
 
Přímá demokracie prostě funguje!
 
Autor: TGM, Praha, ČR, 26.11.2018
 
Zdroj:
 
 
8. lis, 2018

Vládní SVP i FDP navrhují referendum o schválení Globálních paktů o migraci...

Vládní poslanci i ministři se o Globálních paktech vyjadřují povětšinou s tím, že pokud není nutné smlouvu podepsat, pak je lepší ji nepodepsat. Otázka migrace je citlivá a měli by o ní rozhodnout občané v referendu. Dokonce i švýcarská levice je proti Globálním paktům. Státní politická komise vyzvala Národní radu, aby smlouvu nepodepsala. 

Již 25.11.2018 se ve Švýcarsku koná referendum o sebeurčení, to má zaručit, že Švýcarská ústava je nadřazená všem mezinárodním smlouvám, tedy i migračnímu globálnímu paktu. 

Autor: TGM, Praha, ČR, 8.11.2018


 

11. čvn, 2018

Ve Švýcarsku proběhlo referendum, které rozhodně stojí za povšimnutí. Nedopadlo sice jak bychom si my, národní konzervativci a ekonomičtí nacionalisté přáli, ale kvitujeme, že se otázka, kterou se zabývalo dostala na přetřes. Šlo o otázku měnové suverenity...

Organizace s názvem Asociace pro moderní peněžnictví, začala od roku 2011 připravovat všelidové referendum a petici s cílem posílit ekonomickou suverenitu Švýcarska a omezit potenciální hrozbu dalších ekonomických a finančních krizí, které před deseti lety postihli svět. K otázce světové hospodářské krize roku 2008 se brzy vrátíme, v některém z dalších článků, protože je povinností národně konzervativních sil vypořádat se s tímto temným dědictvím oligarchického kapitalismu, ale zpět ke Švýcarsku.

Iniciativa výše uvedené asociace měla zajistit monopol Švýcarské národní banky na
vytváření elektronických peněz, které tvoří drtivou většinu oběživa. Vytváření bankovek a mincí je pod monopolem ŠNB. Elektronické peníze jsou však vytvářeny jako dluh ve prospěch komerčních bank a soukromého finančního sektoru. Tomu chtějí iniciátoři do budoucnosti předejít, respektive chtěli. Jde o tzv. bankovnictví částečných rezerv, kdy finanční rezervy jsou rozprostřeny mezi více soukromých subjektů. Neustále dochází k rozšiřování nabídky peněz, což zavdává k potenciální krizi poptávkové, kdy se větší část vkladatelů rozhodne vybrat peníze, kterých nebude dostatek, a tím se banky a fondy v systému bankovnictví částečných rezerv mohou dostat do těžké krize, včetně krachů bank. Krize bankovnictví částečných rezerv měla svůj podíl, jak na Velké hospodářské krizi roku 1929, tak na posledních hospodářských a finančních krizích, přesto nechtějí mocní oligarchové, adokonce i samotné národní banky, proti tomuto systému vystoupit.

V případě Švýcarska byl nicméně tento pokus předem ztracen. Švýcarsko je bankovní
velmocí a uvědomuje si, že zásadní reformy bankovního systému, včetně likvidace bankovnictví
částečných rezerv, by mu mohli výrazně uškodit. Plných 75% Švýcarů se tak nakonec vyslovilo proti měnové suverenitě ve prospěch ŠNB.

My tyto zásadní regulace soukromého finančního sektoru jednoznačně podporujeme a
usilujeme o ně i v České republice. Soukromé banky a pojišťovny mají být podpůrnou, nikoliv
dominantní částí ekonomiky. Mají ekonomiku ovlivňovat a pomáhat jí, nikoliv jí řídit a diktovat, jak má fungovat, a v čí prospěch existovat. Proto jsou regulace bankovnictví, jako prevence světovým finančním krizím, na místě.

Autor: Herakleios Stalker, Praha, ČR, 11.6.2018


 

7. úno, 2018

Švýcary čeká 4. března referendum o tom, jakou budou mít veřejnoprávní televizi a rozhlas. Nejde jen o výši poplatků, ale také o to, kdo všechno ji musí platit, nebo zda lze přispívat dle libosti na něco jiného. Pro některé občany mohou být poplatky zrušeny úplně...

Švýcarská domácnost zaplatí za rozhlas a televizi 451 švýcarských franků ročně (zhruba 10 tisíc Kč). Poplatky tvoří 73% příjmů provozovatele Swiss Broadcasting Corporation. Na základě referenda z roku 2015, už vláda rozhodla o snížení o 20 franků ročně od 1.1.2019. 
Chystané referendum však může Švýcary osvobodit ještě více a to hlavně domácnosti. Malé a střední podniky poplatky nebudou platit právě od 1.1.2019. 
 
Vysílání funguje ve 4 jazykových mutacích: německé, francouzské, italské a rétorománské. Svolavatelé referenda tvrdí, že v současné záplavě informací a možnosti jejich dosahu je prostě švýcarská veřejnoprávní služba zbytečná a předražená. Nutno podotknout, že i švýcarští tv novináři propadli sluníčkaření a jejich informování například o krizí ilegální imigrace si v lecčems nezadá s německou veřejnoprávní propagandou na německých kanálech Das Erste, ARD nebo ZDF. Nejsilnější vládní SVP (Švýcarská lidová strana) toto referendum podporuje. Soukromých stanic je ve Švýcarsku dost a stačí, že lžou německá, francouzská a italská média, která samozřejmě ve Švýcarsku mohou všichni sledovat. Lidé by si mohli podle referenda také rozhodnout, na jaká média platit, nebo zda neplatit na úplně jiné věci, například švýcarskou kulturu, sport atd...
 
Jak vidno, "přímá demokracie", je prostě poslední a hlavní pákou proti ztotalizovanému establishmentu. Tvrzení české pravdolásky, že Češi, Moravané a Slezané referenda mít nemají, je jen jejich strach z toho, že by přišli o poslední zbytky moci, kterou jim ještě zaručuje rozpadající se EU. Přímou demokracii mají ve vládním prohlášení nové rakouské vlády i Lidovci & Svobodní. O úrovni našich veřejnoprávních médií ani nemluvě, to už je jen lež na lež a předhánění se v ubožáctví a poklonkování Euroislámofilním politikům...
 
Autor: TGM, Praha, ČR, 7.2.2018
 
 
26. lis, 2017
EFTA neboli Evropské sdružení volného obchodu (Norsko, Island, Švýcarsko, Lichtenštejnsko), mělo zasedání v Ženevě. Jde o Evropské státy, které nejsou v EU, ale spolupracují z hlediska obchodu a hospodářství. EFTA je pružnějším a efektivnějším dvojčetem EU. Neřeší totiž politiku, jako je gender, homosexualismus, islamismus a další výplody chorých mozků v Bruselu & Berlíně, ale čistě obchod a hospodářskou spolupráci.
 
EFTA řešila další možnosti obchodu s Velkou Británií a také se připravuje na Brexit. Možnosti toho, že by se VB do EFTA vrátila (bylo kdysi jeho členem), jsou otevřené. Dále řešila obchodování s Tureckem. Pokračují obchodní jednání s Indií, Malajsií a Vietnamem, s cílem dokončit je v roce 2018. Jednání s Mercosurem (Argentina, Brazílie, Uruguay a Paraguay) vstoupila do II. kola. Problémy jsou v otázkách kolem zemědělství.
 
Podepsána byla i dohoda s Moldavskem. Kromě 27 dohod o volném obchodu, které se týkají 38 zemí, má EFTA nyní sedm prohlášení o spolupráci.
 
Pokud by Česko vystoupilo z EU, může požádat o členství v EFTA, nebo o obchodní a hospodářskou spolupráci a žádné otřesy je čekat nebudou, tak jak vyhrožují eurohujeři a další přitakávači Bruselu & Berlína.
 
Autor: TGM, Praha, ČR, 26.11.2017
 
zdroj: