CHORVATSKO

4. led, 2020

Zítra se koná v Chorvatsku II. kolo presidentské volby, která bude mít podíl na dalším směřování této balkánské země...

Na tom, zda se chorvatský lid vydá cestou západní liberálně-progresivní degenerace, kterou dnes vidíme v Rakousku, a jinde, a nebo zda zůstane věrný svým národně konzervativním tradicím. Je to střet mezi stávající presidentkou Kolindou GrabarKitarovićovou a Zoranem Milanovićem.

I. kolo

První kolo proběhlo již 22. prosince 2019.

Kolinda Kitarović je stávající presidentka Chorvatska, již čtvrtá v pořadí, bývalá diplomatka, v letech 2005-2008 ministryně pro evropské záležitosti, předtím ministryně školství a po ministerských štacích byla velvyslankyní Chorvatska ve Spojených státech amerických. Narodila se v roce 1968 v Rijece, v tehdejší Socialistické republice Chorvatsko, která byla součástí Jugoslávie do středostavovské rodiny vlastnící farmu a řeznictví. V devadesátých letech vystudovala Fakultu humanitních a sociálních studií záhřebské univerzity a poté Diplomatickou akademii ve Vídni. V roce 1993 vstoupila do Chorvatské demokratické unie, národně konzervativní strany, která vedla jako hlavní politická strana, odtržení Chorvatska od Jugoslávie. Po roce 2000 přišla o svůj post diplomatické poradkyně a diplomatické ministryně na chorvatském velvyslanectví v Kanadě, když chorvatští socialisté rozjeli čistku, během které sesadili lidi dosazené Chorvatskou demokratickou unií. Po ministerských angažmá za vlády Chorvatské demokratické unie, byla nominována na kandidátku do presidentských voleb v roce 2014. Zvítězila už v prvním kole, když získala 50.74% hlasů a porazila pro-socialistického kandidáta Ivo Josipoviće. Jako presidentka se aktivně angažuje v projektu Trojmoří a v chorvatském angažmá v tomto projektu, který má potenciál být relevantní alternativou k Evropské unii, pro středo evropské země. Je označována za nacionalistku a populistku, která deklarovala, že manželství je svazek muže a ženy. Je praktikující římskokatolickou křesťankou a rozhodla se opětovně kandidovat na presidentku Chorvatska.

Tentokrát byla volební scéna mnohem více roztříštěná, a tak získala „jen“ 26.65% a umístila se druhá za Zoranem Milanovićem s 29.55% hlasů. Na třetím místě se umístil nacionalistický a euroskeptický zpěvák Miroslav Škoro s 24.45% hlasů a čtvrté místo s 5.88% hlasů získal právník Mislav Kolakušić. Právě jejich hlasy, neboli hlasy jejich voličů rozhodnou v prospěch jednoho z prvních dvou kandidátů. Ať už to bude Kolinda Grabar-Kitarović, nebo sociálně demokratický kandidát Zoran Milanović, dlouholetý vůdce chorvatské sociální demokracie a v letech 2011-2016 chorvatský premiér.

Zoran Milanović se narodil do učitelské rodiny a na záhřebské univerzitě vystudoval právo. Po dokončení vysoké školy působil u Záhřebského obchodního soudu a na ministerstvu zahraničních věcí, kdy se taky účastnil mírové mise v Náhorním Karabachu. Později vystudoval, ještě evropské právo v Bruselu. Jako premiér, kterým byl od roku 2011, se angažoval v podpoře práv LGBTQ komunity, stavěl se proti referendu, které definovalo manželství jako svazek muže a ženy, s tím, že díky tomu referendu nebude Chorvatsko vypadat v EU dobře. Chorvatsko pod jeho vládou vyjádřilo podporu syrské opozici, a potažmo tak i podporu migrační krizi, násilnostem a kriminalitě v evropských ulicích. V současné době se na stranu Milanoviće postavila zejména liberální a progresivní ekolevice. Sám Milanović deklaroval, že chce být presidentem „moderního a progresivního Chorvatska“, čehož by se každý občan Chorvatska měl děsit, jak čert kříže, vzhledem k tomu, jak modernost a progresivismus vypadají na západě.

Ani stávající presidentka není bez chyby a najela například na vlnu ekoaktivismu, ale je z pohledu národně konzervativní pravice mnohem menším zlem, než deklaratorně levicový ekoaktivistka a progresivista Milanović, který by mohl navíc představovat katastrofu pro strategický projekt Trojmoří ve střední Evropě.

Autor: Herakleios Stalker, Praha, ČR, 4.1.2020


 

26. úno, 2019

 "Jsme šokováni obviněními z cenzury a tím, jak jsme vystaveni politickému tlaku", ředitel HRT Kazimir Bačić...

 

"Do spacáků!" Zavelela naše stará známá partička neziskovek, progresivistů, eurohujerů, vítačů, kývačů atd...tentokráté jde o Chorvatskou veřejnoprávní televizi & rozhlas. 

 

Ředitel Kazimir Bacič napsal k celé věci otevřený dopis

 

Bačic píše, že „je šokován obviněním z cenzury vzhledem k tomu, že ve všech aspektech své práce respektuje pravidla profese, objektivní a vyvážené zpravodajství o událostech, a že je HRT otevřena pro všechny sociální skupiny, sdružení a politických možností."

 

Chorvatské rádio & televize (HRT) v rámci veřejné služby v současné době musí v důsledku stížností, které byly vůči ní vzneseny, chránit čest a pověst HRT, která je vystavena politickému tlaku a jsou na ni organizovány veřejné mediální a politické útoky.

 

HRT nechce být prostředkem každodenních politických sporů a volebních kampaní jakékoliv politické orientace, říká Bačic v dopise chorvatské veřejnosti, parlamentu, vládě a médiím.

 

Spacáková krize v ČR

 

Text není naší veřejnosti neznámý, protože podobný napsal na přelomu roku 2000/2001, tehdy nově jmenovaný generální ředitel Jiří Hodač. Jak celá věc dopadla vidíme dnes na vysílání našeho veřejnoprávního rozhlasu a televize...

 

Protest pod názvem "Novinařinu nedáme" zahájilo minulý týden 30 spolků a nevládních organizací, které chtěly vyjádřit solidaritu s desítkami novinářů i celých médií,  Postupně se k nim přidaly i parlamentní strany v čele se Sociálnědemokratickou stranou (SDP), ale také odbory a význačné osobnosti z kulturního a veřejného života...Bojkot má formu důsledné neúčasti protestujících v pořadech a studiích HRT. Trvat by měl do 2. března, kdy vyvrcholí demonstrací v Záhřebu, kterou svolal jeden z organizátorů bojkotu - sdružení chorvatských novinářů (HND)...

 

Autor: TGM, Praha, ČR, 26.2.2019

 

Zdroj:

 

https://www.hrt.hr/

 

https://www.ceskenoviny.cz/zpravy/chorvatska-verejnopravni-televize-hrt-celi-rozsahlemu-bojkotu/1725984