SRBSKO: Emir Nemanja Kusturica: Uznání Kosova Srbskem, by bylo legalizací loupeže

 

"Stále ještě nejsme poraženi. Je úžasné, že jsme s Rusy, posledním zbytkem křesťanské kultury, která nebyla zlákána světem atlantických vazeb. Dnes záleží na tom, zda uznáváme Kosovo. A budeme udržovat a rozvíjet Republiku Srbskou v Bosně. Ještě nás zcela nezbavili našich vlastností, a co je nejdůležitější, neztratili jsme myšlenku, že naše církev a víra a naše kultura jsou magnetickými silami pro přežití a naše budoucnost, a víra ve věčnost, je dveřmi svobody. Za stoleté vlády osmanských Turků, jak píše Ivo Andrič, se vytvořil duchovní život a tím i gramotnost v klášterech srbské pravoslavné církve a také nerozbitné pouto s kosovskou smlouvou, ale také s časem budoucnosti. Proto je pro nás pravda o Kosovu důležitá. Je to největší intimní a společenský motiv, bez kterého v tomto prostoru bude místo stop, skrze které lze dosáhnout pravdy, existovat spousta zbytečných informací, nepořádek, v němž se nemůže těšit zbožnost. Tak proč jsem se rozhodl dělat film ? Protože přes pohyblivé obrazy, propojené s rytmem srdce jsem vyšel na veřejnost a věřil, že existuje věčný duch."

 

Nebeské království je, „křesťanský nápad, ve který někteří věří a jiní nevěří“.

"Je to prostor, který je zahlcen nejrůznějšími ošklivostmi a zdá se, že slouží k tomu, aby se dotkl hlavně normální rodiny. Realita není obyčejnou verzí rodiny, je to otevřená popularizace transgenderového života, která se šíří jako nákaza přes internet, a patnáctileté děti již chtějí změnu svého pohlaví. Neví, co dělají. Pro mě, to je jako ztracený tanec dívek, které nebyly krásky a nebyly vybrány k tanci. Takže nyní ti, kteří očekávají, že zažijí klíčový okamžik na DJ party místo toho, aby řekli, tak jako kdysi „nyní si vybírají dívky, neboli je dámská volenka“, říkají nekonkrétně „Milí obecenstvo, tento tanec vybírá něco, co není ani dívka, ani chlapec.“

 

 

"Stále však musíme platit účty, protože náš život se odehrává v historii, v žádném případě ve vakuu, i když v 90. letech jsme tvrdili, že žijeme v období post-historie, zejména zdůrazňujeme, že toto území je irelevantní. USA pak bombardovaly Jugoslávii nikoli kvůli ochraně ohrožených lidských práv a zločinů, ale kvůli přesunu vojenské síly na východ. V takovém duchu "Drang nach Osten", který Němci provedli ve dvou světových válkách a tak odborně jej tehdy označili, nyní atlantická síla ukázala svaly nejen nám, ale také Evropě, na jejímž základě došlo k následně dramatu. Nové území bylo dobyto."

 

Nový typ homo sapiens je všemu zcela otevřená bytost

Zabíjí čas sledováním reality show a porno filmů, rád lže, ale nepřijímá iluze, nerad pracuje a chce být bohatý, sní, že mu Bůh pošle nejlepší přítelkyni přes Facebook, je  připraven na nejen na mučení nadnárodním kapitálem, ale také na transsexuální exhibicionismus. Pokud bude takto pokračovat, možná brzy bude usilovat o legalizaci incestu, který již někteří ve Spojených státech zavedli! Důsledky ztělesněných myšlenek opilého neomarxisty nejsou jen racionální závěry, ale také to, co se o třicet let později v našich mělčinách stane životní realitou, neomarxismus a liberalismus spojí transnacionální kapitál, obrátí kapitál a člověk bude ztracený případ. Od doby Descartese a Waltera přes Hegela a Kanta, Karla Marxe, Západ vytvořil to nejlepší a také to nejhorší a to, co k nám přišlo, bylo často to nejhorší. Západní církev po dlouhou dobu od počátku křesťanství sjednotila Bibli, meč a zájem o proces de-křesťanství vymyslel člověka, který byl uveden do procesu, kde materiální zisky a pohodlí nahradily potřebu lidskosti a oběti.

Dostojevský & Dan Braun

Ti, kteří se pokoušejí změnit vše, co lidé v historii udělali, když islámský stát napadne a zničí Palmyru, nejsou znepokojeni, když se novináři po bombovém útoku na Irák zeptají amerického generála, proč nechránili mezopotámské kulturní památky, on odpověděl, že to nejsou americké priority. Tak co jsou ty priority? Potlačení minulosti a křesťanské kultury a zavedení nejnovějšího řádu otroctví a podrobení planety. To vyžaduje, aby byl Michelangelo méně důležitý než Andy Warhol, Dostojevský než Dan Brown, a všechno, co nás inspirovalo v Hollywoodu do sedmdesátých let. Většina hollywoodských hitů jsou remake a videohry.