ČERNÁ HORA

2. zář, 2020

V Černé Hoře, bývalé svazové republice Jugoslávie, nyní došlo k parlamentním a místním volbám...

Výsledky těchto voleb znamenají významný posun a změnu v politické situaci Černé Hory. Tyto volby mají dosud nejvyšší účast v historii nezávislé Černé Hory. Konkrétně 75.9% oprávněných voličů. Tolik se zúčastnilo těchto voleb, které přinášejí pád Demokratické strany socialistů, která vládla Černé Hoře nepřetržitě, od roku 1990.

Přestože demokratičtí socialisté, strana prozápadně orientovaná, která vtáhla Černou Horu do NATO v době, kdy Turecko rozvrací tuto alianci, strana, která je de facto protisrbsky orientovaná, si udržela první místo, výrazně ztratila. Přišla o šest mandátů v 81 členném černohorském parlamentu. Podrželi si tak 30 mandátů. Druhé místo obdržela opoziční koalice „Za budoucnost Černé Hory“ s 27 mandáty, která je konzervativně, i tradicionalisticky orientovaná, a navíc v úzké spolupráci se srbskými menšinami a Srbskem. Tento opoziční blok byl zformován teprve 2. srpna, a přesto uspěl. Tvoří jej euroskeptická Demokratická fronta, konzervativní Socialistická lidová strana a Lidové hnutí, které vzniklo sjednocením konzervativních nacionalistů, socialistů a euroskeptiků. Třetí místo získala koalice „Mír je náš národ“. Tato prozápadní a liberální koalice získala 10 mandátů, následována středolevým liberálním hnutím URA, které obdrželo 4 mandáty. Po třech mandátech obdrželi sociální demokraté a zástupci Bosňáků (muslimské menšiny). Další sociální demokraté klesli ze 4 mandátů na 2 mandáty, a poslední dva mandáty si rozdělili dvě albánské strany.
 
Opoziční předáci, již oznámili plán na sestavení technokratické vlády, která by ukončila třicet let vlády proevropských „socialistů“. Zejména potom, co byl úspěch opozice korunován i vítězstvím v místních volbách, kdy opozice zvítězila ve 4 z 5 okresů. Liberální komentátoři, ke svému zděšení, označují volby za referendum o prozápadním směřování země a dosavadní vládě socialisty Djukanoviče. Navzdory tomu, že technokratický kabinet se bude opírat i o prozápadní liberály, hnací silou bude koalice „Za budoucnost Černé Hory“, potažmo její Demokratická fronta, kterou vede profesor Krivokapič. Jeden z jejích kandidátů, Marko Milačič, dokonce měl dost odvahy na to, aby pálil vlajky NATO. Jiní straničtí představitelé jsou perzekuováni na základě obvinění z přípravy státního převratu proti prozápadní vládě.
 
V těchto volbách se navíc jednalo i o náboženských otázkách, neboť zákon přijatý v loňském roce zpochybňuje vlastnictví pozemků a majetku pravoslavné církve v Černé Hoře. Do protestů proti zákonu, který má podrýt národní a kulturní dědictví země, se zapojila DF, tisíce lidí a pravoslavná církev. Stranu DPS Djukanoviče provází i řada korupčních skandálů a obvinění z falšování předchozích voleb. To bylo druhé z témat těchto voleb, na které černohorští voliči slyšeli.
 
Je možné, že se Černá Hora zachránila, za pět minut dvanáct, před postmoderními ideologiemi, politickou korektností a neomarxismem, před pohlcením různými nadnárodními superinstitucemi. Členství NATO je dost samo o sobě.
 
Autor: Herakleios Stalker, Praha, ČR, 2.9.2020
PODPOŘTE NÁS! Číslo účtu: 1511201888/5500 heslo pro dárce & příjemce: NB.com DĚKUJEME!