ŘECKO

14. čvc, 2019
Německo, stát, který vydrancoval a zničil Řecko dvakrát během pouhých sto let, stát, kterému Řecko muselo odpustit reparace, byl nejvyšším reprezentantem Evropské unie v řecké krizi a zároveň nejvyšším reprezentantem pokrytectví...
 
Od roku 1970 do roku 2011 byla německá ekonomika jen schodková. Německo kritizovalo řeckou korupci a německé zbrojní podniky se účastnily korupce v Řecku. Německo nařizovalo Řekům šetřit a půjčovalo Řekům peníze, které pak museli Řekové použít na nákup německé výzbroje a výstroje. Řekové za německé peníze nakupovali německé zbraně.
 
Německo, jejich ministr zahraničí a jejich kancléřka, to byli ti poslední, kteří měli právo do něčeho kecat, pokud jde o Řecko. Své vlastní viny, podvody, korupci, lži a demagogii svalili na Řecko a ponížili nejhrdější z antických evropských národů. Ale není to jen vina Německa. 
 
Německo by NIKDY NIC TAKOVÉHO NEDOKÁZALO, kdyby k tomu nemělo masivní páku v podobě Evropské unie, její komise a její centrální banky sídlící ve Frankfurtu nad Mohanem. Evropská unie se stala nástrojem státu, který dvakrát za jedno století zničil Evropu. Když padne Evropská unie, padne moc tohoto státu a národy Evropy, od Baltu, až k Egejskému moři a Jadranu, opět budou moci pocítit hrdost a nezávislost, a budou pomstěny za všechna příkoří.
 
Řecko povstane z popela. Uvidíme, zda to novému premiérovi vyjde, nebo zda bude jen dalším z bezkrkých přikyvovačů západním zemím a Evropské unii.
 
Konec IV. dílu.
 
Autor: Herakleios Stalker, Praha, ČR, 14.7.2019
12. čvc, 2019

V roce 2008 vypuká mezinárodní krize monopolního finančního kapitalismu a neoliberální ideologie Západu...

Na přelomu let 2008-2009 dosahuje deficit Řecka 15%, ale až v říjnu 2009 uveřejňuje řecký ministr financí tuto tristní bilanci, respektive, že deficit pro rok 2009 bude 12,5%. Deficit je způsobem vysokými výdaji na zbrojení, masivními daňovými úniky, byrokracií, nízkým hospodářským růstem a korupcí. „Lenost“ Řeků, či „velký sociální stát“ na tom taky mají podíl, ale zdaleka ne tak velký, jak nám mezinárodní společenství vnucovalo si myslet. Mezinárodní ratingové agentury obratem sráží hodnocení řecké ekonomiky, čímž vyvolávají sebenaplňující proroctví, protože do hůře hodnocené ekonomiky nebudou zahraniční investoři investovat a obchodovat s ní, a tím se situace ještě zhorší. Začíná éra „úsporných balíčků“. 
 
Krize se přelévá do celé Evropy a například v Česku je zneužita ke strašení Řeckem. Prakticky všechna média napříč Evropou a Evropskou unií se vrhnou do štvavého tažení proti Řekům. Ti se stávají obětním beránkem všech ekonomických a politických neduhů Evropské unie, která jim začíná prostřednictvím tzv. Trojky – Evropské komise, Evropské centrální banky a Mezinárodního měnového fondu – ordinovat brutální léčbu „úsporných balíčků a opatření“. Řecko není schopné posílit export znehodnocením své měny, protože už svou měnu nemá. Má Euro, které diktuje Řecku prostřednictvím Německa, co bude dělat. Přijímá se 14 úsporných balíčků, jejichž důsledkem je hlad, sebevraždy, vysoká nezaměstnanost, bída mezi důchodci, nárůst podpory neonacismu a krajní levice. Syriza posiluje, Zlatý úsvit posiluje, nezaměstnanost dosahuje 27% (2013) a ještě dnes je 18% (březen 2019). Řecké HDP je na úrovni z roku 2002. 31% lidí žije v chudobě, nebo sociálním vyloučení. Až 20,000 Řeků ročně končilo jako bezdomovci na ulicích. Rok za rokem. V roce 2015 každý pátý Řek neměl dost peněz na jídlo. Během protestů v roce 2010 byli zabiti tři lidi. Kdyby se to stalo v Polsku, Maďarsku, v Česku, Evropská unie by vyhlásila válku těmto zemím, ale protože se to stalo na protestech proti Evropské unii a jejím cílům, přešla to. Kromě výše uvedených tragédií, úsporná opatření zapříčinila i vznik ekonomických paradoxů. 
 
Jedním z takových paradoxů je, že v důsledku úsporných opatření došlo k extrémnímu nárůstu dluhu k hrubému domácímu produktu z 126% v roce 2009 na 183% v roce 2016. Jak je tohle možné? Vždyť úsporná opatření naordinovaná velkolepou Trojkou, tohle měla zvrátit, ne? Měla, ale to by nesměla zničit řeckou hospodářskou produkci, podniky, snížit ekonomický růst, ekonomickou aktivitu obyvatelstva a koupěschopnost. Tento paradox vedl, až k naprosto, v dějinách Mezinárodního měnového fondu snad absolutně unikátní situaci. MMF vydal omluvu týkající se podcenění dopadů úsporných opatření na řeckou ekonomiku a vyzval Evropskou komisi a Evropskou centrální banku k omezení drastických škrtů naordinovaných Řecku, s tím, že k růstu se nelze proškrtat. MMF to vyslal jako signál pádu neoliberální ekonomie, a zároveň jako projev snahy o zastavení pokračujících škod. Merkelová a německý ministr financí Schauble, ale řekli ne. 
 
Řecko bude šetřit, i kdyby mělo hlady pomřít. Šetřit a privatizovat. Čím více národního majetku a národních podniků rozprodá… pokud možno do rukou německých podnikatelů a korporací… tím lépe. I tady ve svých zvěrstvech uspěli. V rámci úsporných a privatizačních opatření muselo Řecko rozprodat národní infrastrukturu, včetně všech letišť a důležitých přístavů. A skutečně je rozprodalo. Soluňský přístav byl prodán Němcům, helénské národní loděnice byly prodány arabským a německým podnikatelům, mezinárodní letiště v Chanii, na Rhodu, v Soluni, na Kosu a Korfu vlastní frankfurtská společnost, národní plynárenská společnost byla prodána Italům, Španělům a Belgičanům, řecké telekomunikace nakoupil německý Telekom a řecké železnice Italové. Řecko se stalo levným krámem s druhořadným šuntem rozprodávaným, či spíše rozdávaným, za nicotné ceny. Nyní k samotné Syrize a její vládě. Syriza triumfovala ve volbách v roce 2012 a završila triumf v lednu 2015, kdy zformovala koaliční vládu s nacionalistickým uskupením ANEL. Syriza byla vnímána řeckým národem jako protest proti brutálním represím a teroru ze strany Evropské unie, jako nástup nekonformní, nesystémové a nezkorumpované strany. Pod vedením ministra financí Varoufakise odmítlo Řecko další úsporná opatření a privatizace. Na začátku července 2015 proběhlo v Řecku referendum o úsporných opatřeních. 
 
Referendum bylo okamžitě odsuzováno a haněno napříč Evropou, média a elity burcovaly k hlasování pro přijetí nového úsporného balíčku a kritizovala řeckou vládu, byly uveřejňovány průzkumy, že Řekové budou hlasovat pro přijetí balíčku. Jean Claude Juncker burcoval do zbraně proti Řecku, Rada Evropy odsoudila řecké referendum, Evropská komise postavila referendum tak, že Řekové budou hlasovat o tom, zda chtějí setrvat v EU a taky vyhrožovala. Nakonec Řekové, doufaje, že se tím zachrání a zasadí ránu německé ekonomické okupaci, hlasovali jasnou většinou 61% proti přijetí balíčků.
 
Co následovalo, to snad nemělo v historii politiky a politické praxe obdoby. Absurdita ad absurdum! Řecká vláda získala obrovský politický kapitál, popularitu a uznání mezinárodní veřejnosti, národních konzervativců i levicových kritiků EU a byl jí uvolněn obrovský prostor na bojišti s Trojkou jen, aby následně při vyjednáváních sesadila svého ministra financí a akceptovala ještě horší a brutálnější balíček úspor. Je, až s podivem, kolik voličů Syrize navzdory tomu, zůstalo. 13. července 2015 přijala vláda Syrizy a parlament Řecka onen drastičtější balíček úspor. A celý svět to sledoval se spadlou čelistí. 
 
Konec III. dílu. 
 
Autor: Herakleios Stalker, Praha, ČR, 12.7.2019
10. čvc, 2019
Je vlastně obtížné říct, jak, či spíše, kdy začala novodobá řecká tragédie...
 
Přijetím neoliberálních reforem a úspor? Švindlováním s čísly? Vstupem do eurozóny? Vstupem do Evropské unie? Začala už daleko dříve. O mnoho desítek let dříve. Druhou světovou válkou...
 
Je to nutné zmínit, aby byla na celé situaci, a všem, co se stalo, plně vidět tragédie a bestiálnost chování, některých evropských států a velmocí prostřednictvím Evropské unie. Na podzim 1940 vpadla Itálie do Řecka. Do jara 1941 byla Itálie a její loutkový režim v Albánii, rozdrceni řeckými a britskými vojsky, navzdory materiální i lidské převaze, kterou italské a albánské síly měly. V dubnu 1941 vyhlásil Řecku válku Hitler na žádost Mussoliniho. Málokterá země zažila z rukou Německa tak zrůdné a brutální zacházení jako Řecko. Systematické drancování, bombardování a ničení ze strany Wehrmachtu a Luftwaffe, vedlo k totálnímu zničení řecké ekonomiky. Celkem 80% průmyslu bylo zničeno, bylo zničeno 90% silnic, mostů, železnic a přístavů a v průběhu okupace zahynulo 11% obyvatel v důsledku válečných akcí, hladomoru, bombardování a masových poprav. V zimě 41/42 vypukl v zemi hladomor, který nechali Němci volně běžet, a 300,000 lidí během tohoto období zahynulo. Celkem 600,000 Řeků bylo umořeno hladem, nebo zavražděno. Téměř 90% řeckých Židů bylo zavražděno.
 
Když válka skončila porážkou Německa a osvobozením Řecka ze strany Velké Británie, Řecko se dostalo do západní sféry vlivu, a tehdy se stala první tragická událost. Západní mocnosti nařídili Řecku, podobně jako například Sovětský svaz Polsku, aby se vzdalo reparací ze strany Německa. Řecko bylo donuceno odpustit Německu reparace za vraždění a drancování jako projev dobré vůle vůči „novému“ a „demokratickému“ Německu. Až v roce 1960 se Německo uráčilo poslat malou kompenzaci ve výši 115 miliónů německých marek. Podle řecké vlády však celková bilance destrukce a ztrát dosáhla 279 miliard eur. Vítězné mocnosti Druhé světové války definitivně vykleštili možnosti reparace absurdní dohodou „Dva plus čtyři“ z roku 1990, která umožnila Německu při sjednocení, vyhnout se dalším problémům s reparacemi.
 
Mezi reparace, které Německo ignoruje, patří dokonce i vynucená půjčka. Obrovská půjčka vynucená na Řecku německou okupační správou, půjčka, která ve skutečnosti nebyla řešena v rámci dohod a Německo má povinnost jí splatit. Další tragédií v době Studené války byl stav mezi Řeckem a Tureckem. Tisíc let válek a bojů, politických střetů, napětí, okupací, se opět projevilo tureckou invazí na Řeky obývaný Kypr a ustanovením loutkové „Turecké kyperské republiky“. V důsledku toho, Řecko mělo a má jedny z nejvyšších výdajů na zbrojení, a nemůže si dovolit šetřit na zbrojení, protože je s Tureckem stále na kordy a Turecko se situaci rozhodně nesnaží zlepšit.
 
Roku 1981 vstoupilo Řecko do Evropského společenství, potažmo do Evropské unie. Od té doby se řecké elity stižené těžkým komplexem méněcennosti, snažily, jak jen to šlo, zalíbit západním vůdcům a usilovaly o vstup do Eurozóny. Proto řecké vlády lhaly o stavu ekonomiky, o výši zadlužení, falšovaly dokumenty a účetnictví, aby získaly právo vstupu do Eurozóny. To se jim taky podařilo v roce 2001, aniž by si pořádně uvědomovaly, jaké důsledky bude mít ztráta vlastní fiskální politiky a finanční suverenity.
 
Konec II. dílu.
 
Autor: Herakleios Stalker, Praha, ČR, 10.7.2019
8. čvc, 2019

Málokterý národ Evropy si v posledních letech vytrpěl ze zlovůle Evropské komise a Evropské centrální banky, ze zlovůle Evropské unie, pod tlakem masmédií, propagandy a lží, pod důsledky zkorumpované vlády svých elit, tolik, jako národ řecký...

Národ, z jehož lůna vzešla evropská civilizace, byl posledních deset dlouhých a bolestivých let vláčen nejhorším bahnem ze strany lidí, kteří by měli být mezi posledními zvedajícími hlas. Státy nepřetržitě porušující podmínky Eura udělali z Řecka fackovacího panáka. Zadlužené státy si o Řecko otírali boty a Řecko bylo nejhorším z nejhorších. Nyní končí jedna nejistá éra a začíná jiná nejistá éra řecké civilizace, protože právě nyní proběhly parlamentní volby, které ukončily čtyřletou vládu řecké Koalice radikální levice Syriza. Toto bude série článků popisujících tragédii Řecka z historického, politického, společenského a ekonomického hlediska, protože Řecko se stalo jednou z nejhorších a nejkřiklavějších obětí Evropské unie. Nelze tu tragédii totiž vypsat v jednom článku… 
 
Nejprve k volbám. Volby vyhrála Nová demokracie. Jedna z těch zkorumpovaných elitářských stran, cuckservativní-liberálové, která přivedla Řecko do bídy, a která se podílela na systematických podvodech v řecké ekonomice. Tato strana je však nyní pod vedením pravděpodobného nového řeckého premiéra Kyriakose Mitsotakise, který otočil směřování strany ostře vpravo, a již v evropských volbách slavil triumf. Naděje eurohujerů, že se „Řecko vrací do normálu“, tedy do vlády zkorumpovaných elitářů, se mohou, ale taky nemusí naplnit. Uvidíme. Zatím to nelze říct s jistotou. S jistotou jen víme, že vyhrál volby, a pravděpodobně, pokud nedojde k nějakým drobným změnám po dopočtu hlasů, získal téměř 40% hlasů a 158 poslanců. Takový triumf naposledy zažili socialisti v roce 2009, těsně před ekonomickou krizí, když získali 160 poslanců. Ani Syriza nezískala tolik poslanců. Její nejvyšší zisk byl 149 poslanců. 
 
V těchto volbách Syriza získala 31,6% hlasů, a i když je to mírně nad předvolebními odhady, jde o významnou porážku. Syriza získala 86 poslanců. Třetí místo obsadila strana KINAL, nová formace starých eurosocialistů, která získala 6,3% hlasů a 22 poslanců. Ještě starší matadoři řeckého parlamentu, Komunistická strana Řecka, zůstala na svém a má 5,3% hlasů s 15 poslanci. Do řeckého parlamentu se probojovaly další dvě formace. Národně konzervativní Řecké řešení s 10 poslanci a 3,7% hlasů a radikálně levicové hnutí MeRA25 bývalého ministra financí Varoufakise s 3,5% a 9 poslanci. 
 
Konec I. části. 
 
Autor: Herakleios Stalker, Praha, ČR, 8.7.2019
19. lis, 2017

Levicoví studenti, protestovali proti vládě Řecka. Je to paradox, protože vládu Řecka vede radikálně levicová Syriza. I to je však pro studenty a anarchisty málo. Anarchisté a narkomani také začali okupovat dvě vysoké školy v Athénách. Podle zákonů je od tam nemůže policie vyvést, protože jde o akademickou půdu a právo azylu. Aténské fakulty se staly útočištěm i pro ilegální imigranty, které mají zázemí i na nádvoří Vysoké školy ekonomické, před kterou pak někteří z nich prodávají padělky kabelek, oblečení i elektroniky. A mnozí se také stravují i ve školní jídelně. V Řecku si prostě může každý anarchista, extrémní levičák a ilegální imigrant dělat co se mu zlíbí...

Jižní Evropa, Řecko, Athény, 17.11.2017

https://www.youtube.com/watch?v=CZGR5g6z2hk&t=1s

Autor: TGM, Praha, ČR, 19.11.2017

www.rt.com
www.novaburzoazie.cz
www.novaburzoazie.com
www.altright.cz
www.hrdycechacek.cz
www.7republika.cz
www.normalman.cz
www.nastvanematky.cz

Copyright 2017