10. čvc, 2019

ŘECKO: Evropská unie & tragédie Řecka – II. díl – tragédie moderních dějin

Je vlastně obtížné říct, jak, či spíše, kdy začala novodobá řecká tragédie...
 
Přijetím neoliberálních reforem a úspor? Švindlováním s čísly? Vstupem do eurozóny? Vstupem do Evropské unie? Začala už daleko dříve. O mnoho desítek let dříve. Druhou světovou válkou...
 
Je to nutné zmínit, aby byla na celé situaci, a všem, co se stalo, plně vidět tragédie a bestiálnost chování, některých evropských států a velmocí prostřednictvím Evropské unie. Na podzim 1940 vpadla Itálie do Řecka. Do jara 1941 byla Itálie a její loutkový režim v Albánii, rozdrceni řeckými a britskými vojsky, navzdory materiální i lidské převaze, kterou italské a albánské síly měly. V dubnu 1941 vyhlásil Řecku válku Hitler na žádost Mussoliniho. Málokterá země zažila z rukou Německa tak zrůdné a brutální zacházení jako Řecko. Systematické drancování, bombardování a ničení ze strany Wehrmachtu a Luftwaffe, vedlo k totálnímu zničení řecké ekonomiky. Celkem 80% průmyslu bylo zničeno, bylo zničeno 90% silnic, mostů, železnic a přístavů a v průběhu okupace zahynulo 11% obyvatel v důsledku válečných akcí, hladomoru, bombardování a masových poprav. V zimě 41/42 vypukl v zemi hladomor, který nechali Němci volně běžet, a 300,000 lidí během tohoto období zahynulo. Celkem 600,000 Řeků bylo umořeno hladem, nebo zavražděno. Téměř 90% řeckých Židů bylo zavražděno.
 
Když válka skončila porážkou Německa a osvobozením Řecka ze strany Velké Británie, Řecko se dostalo do západní sféry vlivu, a tehdy se stala první tragická událost. Západní mocnosti nařídili Řecku, podobně jako například Sovětský svaz Polsku, aby se vzdalo reparací ze strany Německa. Řecko bylo donuceno odpustit Německu reparace za vraždění a drancování jako projev dobré vůle vůči „novému“ a „demokratickému“ Německu. Až v roce 1960 se Německo uráčilo poslat malou kompenzaci ve výši 115 miliónů německých marek. Podle řecké vlády však celková bilance destrukce a ztrát dosáhla 279 miliard eur. Vítězné mocnosti Druhé světové války definitivně vykleštili možnosti reparace absurdní dohodou „Dva plus čtyři“ z roku 1990, která umožnila Německu při sjednocení, vyhnout se dalším problémům s reparacemi.
 
Mezi reparace, které Německo ignoruje, patří dokonce i vynucená půjčka. Obrovská půjčka vynucená na Řecku německou okupační správou, půjčka, která ve skutečnosti nebyla řešena v rámci dohod a Německo má povinnost jí splatit. Další tragédií v době Studené války byl stav mezi Řeckem a Tureckem. Tisíc let válek a bojů, politických střetů, napětí, okupací, se opět projevilo tureckou invazí na Řeky obývaný Kypr a ustanovením loutkové „Turecké kyperské republiky“. V důsledku toho, Řecko mělo a má jedny z nejvyšších výdajů na zbrojení, a nemůže si dovolit šetřit na zbrojení, protože je s Tureckem stále na kordy a Turecko se situaci rozhodně nesnaží zlepšit.
 
Roku 1981 vstoupilo Řecko do Evropského společenství, potažmo do Evropské unie. Od té doby se řecké elity stižené těžkým komplexem méněcennosti, snažily, jak jen to šlo, zalíbit západním vůdcům a usilovaly o vstup do Eurozóny. Proto řecké vlády lhaly o stavu ekonomiky, o výši zadlužení, falšovaly dokumenty a účetnictví, aby získaly právo vstupu do Eurozóny. To se jim taky podařilo v roce 2001, aniž by si pořádně uvědomovaly, jaké důsledky bude mít ztráta vlastní fiskální politiky a finanční suverenity.
 
Konec II. dílu.
 
Autor: Herakleios Stalker, Praha, ČR, 10.7.2019