ČESKO
V Praze se sešli představitelé zemí V4 s rakouským kancléřem Kurzem, shodli se na nepřijatelnosti migračních kvót...
Setkání předsedů vlád České republiky Andreje Babiše, Polska Mateusze Morawieckého, Maďarska Viktora Orbána a Slovenska Petera Pellegriniho s rakouským kancléřem Sebastianem Kurzem uspořádala České republika v rámci předsednictví ve skupině V4.
Premiér Babiš kancléři Kurzovi poděkoval, že přijal pozvání k návštěvě České republiky krátce po jmenování do funkce. „Rakousko je naším klíčovým partnerem a jsme rádi, že pan kancléř realizuje svou první zahraniční cestu právě do České republiky. Země V4 a Rakousko mají mnoho společného, máme i společnou historii a myslím, že společně se nám může v Evropě podařit leccos prosadit,“ řekl Andrej Babiš.
Jedním z hlavních témat jednání byla migrace. Předsedové vlád se shodli na nepřípustnosti povinných kvót a na tom, že je třeba v první řadě chránit hranici a že reforma azylové a migrační politiky musí být založena na konsenzu všech členských států EU. „Všichni jsme si potvrdili, a myslím, že na to všichni máme stejný názor, že kvóty jsou passé,“ uvedl český premiér. Připomněl jednání Evropské rady v červnu 2018, které systém kvót odmítlo. „Řekli jsme si, že reforma migračního systému musí být založena na souhlasu všech členských států, že nikdo nesmí být přehlasován. Nová komise samozřejmě přijde s nějakým návrhem, ale naše pozice je stejná: Migraci musíme vyřešit systémově, musíme zabránit ilegální migraci. Nemohou pašeráci rozhodovat o tom, kdo přichází do Evropy, a my budeme rozhodovat o tom, kdo bude v našich zemích žít,“ poznamenal Andrej Babiš.
Důležitým tématem jednání byla také budoucnost Evropy. Představitelé V4 a Rakouska přivítali iniciativu nové Evropské komise vést otevřený dialog v rámci Konference o budoucnosti Evropy. „Jsem přesvědčen, že váha Evropské rady by měla být ještě větší než v minulosti. A není to nic proti Evropské komisi. Naopak, my chceme s novou Evropskou komisí spolupracovat a chceme samozřejmě pomoci řešit jednotlivé problémy Evropy,“ uvedl český premiér.
Během diskuze o novém víceletém finančním rámci se předsedové vlád shodli na nutnosti dalšího vyjednávání, které povede k dosažení kompromisu přijatelného pro všechny členské státy EU. „Myslím, že se shodujeme v tom, že je potřeba mluvit i o nákladech evropské administrativy. Pokud evropský rozpočet na rok 2018 měl 159 miliard eur a deset miliard eur jsou náklady na Parlament, na veškeré struktury a navýšení na příští víceletý rámec je 23 procent, a zároveň odchází Velká Británie, což je patnáct procent obyvatelstva, tak bychom o tom měli mluvit. A my tam určitě vidíme možnost ušetřit peníze a diskutovat o jednotlivých postech. Bavili jsme se, jestli skutečně musíme dávat tolik peněz na bezpečnost, když jsme skoro všichni členy NATO, máme tam závazek dvě procenta a další,“ připomněl Andrej Babiš.
Dalším tématem společného jednání bylo rozšiřování Evropské unie a schengenského prostoru o země západního Balkánu. „Evropská unie musí mít nějakou strategii. Musíme plnit naše závazky, když jsme slíbili Severní Makedonii, že začneme přístupové rozhovory. Tak doufejme, že tento rok to už vyjde,“ konstatoval premiér Babiš.
Tématem pracovního oběda byla klimatická a energetická politika, k níž nová rakouská vláda zaujala velmi ambiciózní postoj. Podle českého premiéra musí mít každý členský stát možnost zvolit si svou vlastní cestu k udržitelnější ekonomice. „I když máme na některé věci jiný názor, neznamená to, že nechceme hledat řešení,“ uvedl premiér Babiš. Za důležité vidí hledisko zachování konkurenceschopnosti evropského průmyslu. „Musíme si také říci, jak donutíme ostatní země, aby snižovaly emise, protože ty jsou úplně jiným směrem,“ dodal český předseda vlády.
Doplnění redakce Nová Buržoazie:
Je samozřejmě správná orientace na V4 + Rakousko, i když momentální nová rakouská vláda se Zelenými, není zrovna to, co bychom preferovali. Ovšem nadstavba V4, neboli Trojmoří, se musí stavět i bez ohledu na tom, jaká je zrovna kde ve středozemí vláda. Je to cesta pro silnou střední Evropu...
Autor: TGM, Vlada.cz, Praha, ČR, 19.1.2020
Zdroj:
Šéf maďarského parlamentu László Köver řekl, že V4 musí spolupracovat přes ideologické rozdíly. Köver dodal, že se země V4 staly motorem evropského rozvoje. Podle něj je třeba s ohledem na příznivé geopolitické rozložení těchto zemí "udržet spolupráci přes ideologické rozdíly" a diktovat tempo růstu. Kritiku systémových změn v Polsku a Maďarsku, které se staly terčem výtek v EU, označil za "hon na čarodějnice". "Hledáme společná stanoviska, ne spory," poznamenal.
Šéf české Sněmovny Radek Vondráček (ANO) uvedl, že státy V4 by s ohledem na historickou zkušenost s nebezpečím totality měly prosazovat v EU právo na vlastní názor. "Každý by měl mít právo myslet si, co si myslí, a nikdo by nám neměl říkat, co si máme myslet," uvedl.
Předseda českého Senátu Jaroslav Kubera (ODS) kritizoval nacionalismus, politický primitivismus či sociální progresivismus mezi současnými ideologiemi, které omezují svobodu, vnucují "jediný správný názor" a nahlodávají staletí trvající civilizační tradice. EU by měla zastánce odlišných názorů respektovat. "Kdyby nebylo potížistů, tak tady ještě vládnou komunisté," podotkl.
Předsedkyně polského Sejmu Elžbieta Witeková souhlasila s tím, že nikdo nechápe potřebu svobody více než země, které žily v sovětském nevolnictví. "Máme společné zájmy a vůli udržovat je," uvedla k budoucnosti V4.
Mezi možnostmi spolupráce byly uvedeny vybudování severojižního plynovodu nebo vysokorychlostní železnice mezi Varšavou, Prahou, Bratislavou a Budapeští.
Autor: ČTK, Praha, ČR, 19.11.2019
https://www.vlada.cz/cz/media-centrum/aktualne/spolecne-prohlaseni-predsedu-vlad-177607/
Prvního dne summitu se ve středu zúčastnili český prezident Miloš Zeman, slovenská prezidentka Zuzana Čaputová, polský prezident Andrzej Duda a maďarský prezident János Áder. Řešili pozici zemí V4 v Evropské unii nebo brexit, za který má podle Zemana odpovědnost jak EU, tak Británie.
Dnes se ke čtveřici přidali slovinský prezident Borut Pahor a Srb Vučič. Jednali zejména o začlenění Srbska do EU. "Jsem rád, že vám mohu oznámit, že všichni prezidenti jednomyslně podporují včlenění Srbska do Evropské unie a jsou ochotni tomuto včlenění poskytnout maximální pomoc," řekl Zeman.
Áder zdůraznil spojitost mezi srbským členstvím v unii a bezpečností celé Evropy, stejný náhled na věc má také Pahor. Podle Dudy by byl pokrok ve vyjednáváních o vstupu Srbska do unie i dobrým politickým signálem v době, kdy se jedná o vystoupení Británie. Také označil prostor tzv. Trojmoří za budoucnost pro střední Evropu a za rozšířenou verzi V4 +.
Srbský prezident Vučič poděkoval zemím V4 za podporu a zároveň hlavy států požádal o výraznou pomoc a konkrétní kroky, kterými by mohli apelovat i na další státy, aby se přístupová jednání zrychlila, byla transparentnější a efektivnější.
Zeman na tiskové konferenci na závěr summitu také uvedl, že pokud na říjnové schůzce nejvyšších ústavních činitelů neuspěje se svým návrhem na zrušení českého uznání Kosova, bude se v budoucnu dál snažit ostatní politiky přesvědčit, aby změnili názor. Hlava Srbska vyjádřila Zemanovi vděčnost za podporu. Česká diplomacie už dříve uvedla, že není důvod český postoj ke Kosovu měnit.
Země V4 dále chtějí, aby i ve víceletém finančním rámci Evropské unie na roky 2021 až 2027 bylo zachováno současné množství peněz na politiku soudržnosti i na společnou zemědělskou politiku. Podle Zemana mají při jednání o finančním rámci Polsko a Maďarsko zájem hlavně na zachování zemědělských dotací, Česko a Slovensko zase na zachování přísunu peněz na stavbu dálniční infrastruktury. Za důležité Zeman považuje, aby si členské státy mohly samy stanovovat priority, na co použijí evropské peníze, a aby se v tomto směru snížil vliv Evropské komise.
Z evropských fondů čerpají peníze hlavně státy, jejichž ekonomika je slabší než unijní průměr, především tedy ve východní části EU.
Autor: ČTK, TGM, Praha, ČR, 5.10.2019
První den jednání prezidentů Visegrádské skupiny...
Ve dnech 2. - 3. října 2019 se koná summit prezidentů zemí V4. Jedná se o tradiční každoroční summit, který je pořádaný předsednickou zemí V4. Summit bývá rozdělen na dvě části: první den jednání pouze ve formátu V4, druhý den s hosty – prezidenty Slovinska a Srbska.
První summitový den, tj. 2. října 2019, zahrnul dvě plenární jednání a pracovní oběd. Jednání V4 prezidentů se zaměřilo na unijní agendu. Důvody jsou zřejmé – v květnu proběhly volby do Evropského parlamentu, ustavuje se nová Evropská komise, EU řeší řadu aktuálních problémů a témat, která mají dalekosáhlé strategické konsekvence (např. brexit).
První blok byl pojat jako strategičtější debata o roli a ambicích V4 v „nové“ EU a šířeji evropském kontinentu, o silných a slabých stránkách EU a o spojencích V4 při prosazování společných témat.
V úvodu prezident republiky srdečně přivítal slovenskou prezidentku Zuzanu Čaputovou, pro níž jde o první setkání ve visegrádském formátu. Ve svém vystoupení prezident republiky dále zdůraznil, že Visegrádská skupina představuje a měla by i nadále představovat „rozumnou Evropu“, což se stalo i sloganem českého předsednictví ve V4. Znamená to mj. to, že se otevřeně a férově, bez příkras a zbytečné korektnosti, budeme věnovat podstatným strategickým výzvám, kterým současná Evropa čelí.
Debata ukázala, že mezi takové výzvy patří bezpečnost vč. rizik ilegální migrace (v této souvislosti rezident republiky vyzdvihl jako velký úspěch visegrádské skupiny odmítnutí migračních kvót), klimatická změna a energetická soběstačnost, digitalizace a robotizace, stav (zejména dopravní) infrastruktury a udržení vnitřního trhu. Všechny tyto oblasti představují příležitost pro visegrádskou spolupráci. Ta může být úspěšná jen tehdy, zůstanou-li země jednotné, k čemuž vyzvali všichni přítomní prezidenti.
Druhý blok se konkrétněji věnoval aktuálním otázkám a problémům v EU, zejm. pak víceletému rozpočtovému rámci, energetice a klimatické politice, Brexitu a vybraným konkrétním infrastrukturním projektům.
Prezident republiky jako hlavní současný problém označil Brexit. Prezidenti se shodli, že otevřeny jsou všechny scénáře Brexitu, přičemž V4 země jsou připraveny podpořit případnou žádost UK o prodloužení lhůty pro vystoupení z EU.
V souvislosti s novým víceletým finančním rámcem EU prezidenti souhlasili, že pro V4 jsou priority udržení adekvátního financování v oblastech koheze, zemědělství a dopravní infrastruktury.
Všichni prezidenti také zdůraznili, že klimatická opatření musí jít ruku v ruce s průmyslem a konkurenceschopností a musí zohledňovat specifickou situaci a potřeby v jednotlivých zemích.
Autor: Jiří Ovčáček, ředitel Odboru tiskového a tiskový mluvčí prezidenta republiky, Lány, ČR, 3.10.2019
Zdroj:
Vyzkoušejte SimpleSite zdarma
Nové komentáře