ČESKO

19. lis, 2019
Země visegrádské skupiny (V4), tedy Česko, Slovensko, Polsko a Maďarsko, musí společně bojovat o to, aby byly vnímány jako plnoprávní členové EU...
 
S ohledem na historické zkušenosti s komunismem jsou citlivější na vnucování různých ideologií. Kvůli jejich odlišnému názoru by ale na ně nemělo být nahlíženo povýšenecky. Shodli se na tom šéfové parlamentů zemí V4 na zasedání v Praze, jehož tématy bylo porovnání okolností pádu komunismu v roce 1989 a následný vývoj.
 
Státy V4 podle předsedy slovenského parlamentu Andreje Danka už nesmí ovládat jakákoliv ideologie. "Nesmíme dovolit, aby jakákoliv ideologie naše národy ovládala. Nejlepším řešením pro nás je zdravý úsudek, selský rozum," řekl. Souhlasí s nutností společného postupu v Evropě. "Shodněme se na tom, že nemáme jinou cestu než držet pospolu," dodal.
 

Šéf maďarského parlamentu László Köver řekl, že V4 musí spolupracovat přes ideologické rozdíly. Köver dodal, že se země V4 staly motorem evropského rozvoje. Podle něj je třeba s ohledem na příznivé geopolitické rozložení těchto zemí "udržet spolupráci přes ideologické rozdíly" a diktovat tempo růstu. Kritiku systémových změn v Polsku a Maďarsku, které se staly terčem výtek v EU, označil za "hon na čarodějnice". "Hledáme společná stanoviska, ne spory," poznamenal.

Šéf české Sněmovny Radek Vondráček (ANO) uvedl, že státy V4 by s ohledem na historickou zkušenost s nebezpečím totality měly prosazovat v EU právo na vlastní názor. "Každý by měl mít právo myslet si, co si myslí, a nikdo by nám neměl říkat, co si máme myslet," uvedl. 

Předseda českého Senátu Jaroslav Kubera (ODS) kritizoval nacionalismus, politický primitivismus či sociální progresivismus mezi současnými ideologiemi, které omezují svobodu, vnucují "jediný správný názor" a nahlodávají staletí trvající civilizační tradice. EU by měla zastánce odlišných názorů respektovat. "Kdyby nebylo potížistů, tak tady ještě vládnou komunisté," podotkl.

Předsedkyně polského Sejmu Elžbieta Witeková souhlasila s tím, že nikdo nechápe potřebu svobody více než země, které žily v sovětském nevolnictví. "Máme společné zájmy a vůli udržovat je," uvedla k budoucnosti V4. 

Mezi možnostmi spolupráce byly uvedeny vybudování severojižního plynovodu nebo vysokorychlostní železnice mezi Varšavou, Prahou, Bratislavou a Budapeští.

Autor: ČTK, Praha, ČR, 19.11.2019

Zdroj:
 

https://www.ceskenoviny.cz/zpravy/sefove-parlamentu-v4-musime-drzet-spolu-a-byt-rovnopravni-v-eu/1822263


 

 

12. lis, 2019
Vlády Česka & Slovenska se sešly na moravském zámku ve Valticích...
 
Zde několik vybraných bodů ze společného prohlášení:
 
7 společné zasedání vlád
 
Loni šlo o zasedání v duchu připomínky 100 let od vzniku Československa. Letos o odkaz 30. výročí obnovení parlamentní demokracie. 
 
Migrace
 
Vlády ČR a SR jsou i nadále připraveny aktivně se podílet na hledání účinného a konsensuálního řešení reformy společné evropské azylové a migrační politiky. Taková reforma by měla být založena na posilování spolupráce se zeměmi původu a tranzitu, účinné ochraně vnějších hranic a důsledném potírání převaděčské kriminality. Nesmí obsahovat povinné přerozdělování migrantů mezi členské země.
 
Obrana & bezpečnost
 
Vlády ČR a SR vyzdvihly nadstandardní úroveň spolupráce mezi ozbrojenými silami obou zemí, k jejímuž rozšíření došlo i v důsledku po sobě jdoucích předsednictví Visegrádské skupiny. Pro budoucnost se jako velice perspektivní jeví spolupráce v oblasti vyzbrojování, konkrétně možnost realizace společného akvizičního projektu s přesahem do formátu zemí Visegrádské skupiny.
 
Energetika
 
Bezpečnost a spolehlivost dodávek plynu a efektivní využívání plynárenské infrastruktury je vzhledem ke značné propojenosti národních trhů společným zájmem vlád ČR a SR. Obě země proto v souladu legislativou EU a cíli Energetické unie podporují diverzifikaci zdrojů a dopravních cest plynu i efektivní využívání podzemních zásobníků plynu, stejně jako vzájemný dialog v rámci přípravy a naplňování dokumentů vypracovávaných dle Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/1938 ze dne 25. října 2017 o opatřeních na zajištění bezpečnosti dodávek zemního plynu, a to včetně oblasti solidarity.
 
Doprava
 
Vlády obou států podporují rozvoj vysokorychlostního i konvenčního železničního spojení v regionu střední Evropy, a to i prostřednictvím aktivního členství a příprav předsednictví obou států ve Slavkovské spolupráci a Visegrádské skupině. Jako klíčové vnímají zkrácení jízdních dob mezi Varšavou, Ostravou, Brnem, Prahou, Bratislavou, Budapeští a Vídní. Díky pilotním úsekům vysokorychlostních tratí bude jízdní doba mezi Břeclaví, Brnem a Ostravou 90 minut. Do roku 2030 je záměr zkrátit jízdní dobu mezi Prahou a Bratislavou o 35 minut, přičemž do roku 2040 se předpokládá, že cesta mezi Prahou a Bratislavou bude trvat jen dvě hodiny. Česká republika představí výsledky studie proveditelnosti pro úseky Praha – Brno – Břeclav a Brno – Ostrava nejpozději do konce roku 2020.
 
Autor: TGM, Praha, ČR, 12.11.2019
 
Zdroj:

https://www.vlada.cz/cz/media-centrum/aktualne/spolecne-prohlaseni-predsedu-vlad-177607/


 

 

5. říj, 2019
Druhý den jednání prezidentů Visegrádské skupiny s hosty – prezidenty Slovinska a Srbska...
 
Prezidenti zemí visegrádské skupiny (V4 - Česko, Slovensko, Polsko, Maďarsko) a Slovinska podpořili na summitu na zámku v Lánech začlenění Srbska do Evropské unie. Srbský prezident Aleksandar Vučič, který se dnes jednání také zúčastnil, ostatní hlavy států požádal o aktivní pomoc. Kromě rozšíření unie řešili prezidenti také víceletý finanční rámec Evropské unie na roky 2021 až 2027 nebo brexit.
 

Prvního dne summitu se ve středu zúčastnili český prezident Miloš Zeman, slovenská prezidentka Zuzana Čaputová, polský prezident Andrzej Duda a maďarský prezident János Áder. Řešili pozici zemí V4 v Evropské unii nebo brexit, za který má podle Zemana odpovědnost jak EU, tak Británie.

Dnes se ke čtveřici přidali slovinský prezident Borut Pahor a Srb Vučič. Jednali zejména o začlenění Srbska do EU. "Jsem rád, že vám mohu oznámit, že všichni prezidenti jednomyslně podporují včlenění Srbska do Evropské unie a jsou ochotni tomuto včlenění poskytnout maximální pomoc," řekl Zeman.

Áder zdůraznil spojitost mezi srbským členstvím v unii a bezpečností celé Evropy, stejný náhled na věc má také Pahor. Podle Dudy by byl pokrok ve vyjednáváních o vstupu Srbska do unie i dobrým politickým signálem v době, kdy se jedná o vystoupení Británie. Také označil prostor tzv. Trojmoří za budoucnost pro střední Evropu a za rozšířenou verzi V4 +.

Srbský prezident Vučič poděkoval zemím V4 za podporu a zároveň hlavy států požádal o výraznou pomoc a konkrétní kroky, kterými by mohli apelovat i na další státy, aby se přístupová jednání zrychlila, byla transparentnější a efektivnější.

Zeman na tiskové konferenci na závěr summitu také uvedl, že pokud na říjnové schůzce nejvyšších ústavních činitelů neuspěje se svým návrhem na zrušení českého uznání Kosova, bude se v budoucnu dál snažit ostatní politiky přesvědčit, aby změnili názor. Hlava Srbska vyjádřila Zemanovi vděčnost za podporu. Česká diplomacie už dříve uvedla, že není důvod český postoj ke Kosovu měnit.

Země V4 dále chtějí, aby i ve víceletém finančním rámci Evropské unie na roky 2021 až 2027 bylo zachováno současné množství peněz na politiku soudržnosti i na společnou zemědělskou politiku. Podle Zemana mají při jednání o finančním rámci Polsko a Maďarsko zájem hlavně na zachování zemědělských dotací, Česko a Slovensko zase na zachování přísunu peněz na stavbu dálniční infrastruktury. Za důležité Zeman považuje, aby si členské státy mohly samy stanovovat priority, na co použijí evropské peníze, a aby se v tomto směru snížil vliv Evropské komise.

Z evropských fondů čerpají peníze hlavně státy, jejichž ekonomika je slabší než unijní průměr, především tedy ve východní části EU.

Autor: ČTK, TGM, Praha, ČR, 5.10.2019

Projev prezidenta republiky na tiskové konferenci při setkání prezidentů zemí V4, slovinského prezidenta a srbského prezidenta:
 

https://www.hrad.cz/cs/prezident-cr/soucasny-prezident-cr/vybrane-projevy-a-rozhovory/projev-prezidenta-republiky-na-tiskove-konferenci-pri-setkani-prezidentu-zemi-v4-slovinskeho-prezidenta-a-srbskeho-prezidenta-15042

Tisková konference u příležitosti setkání prezidentů zemí V4, OVTV, Lány, čtvrtek 3. října 2019
 
 
Zdroj:
 
3. říj, 2019

První den jednání prezidentů Visegrádské skupiny...

Ve dnech 2. - 3. října 2019 se koná summit prezidentů zemí V4. Jedná se o tradiční každoroční summit, který je pořádaný předsednickou zemí V4. Summit bývá  rozdělen na dvě části: první den jednání pouze ve formátu V4, druhý den s hosty – prezidenty Slovinska a Srbska. 

První summitový den, tj. 2. října 2019, zahrnul dvě plenární jednání a pracovní oběd. Jednání V4 prezidentů se zaměřilo na unijní agendu. Důvody jsou zřejmé – v květnu proběhly volby do Evropského parlamentu, ustavuje se nová Evropská komise, EU řeší řadu aktuálních problémů a témat, která mají dalekosáhlé strategické konsekvence (např. brexit). 

První blok byl pojat jako strategičtější debata o roli a ambicích V4 v „nové“ EU a šířeji evropském kontinentu, o silných a slabých stránkách EU a o spojencích V4 při prosazování společných témat.

V úvodu prezident republiky srdečně přivítal slovenskou prezidentku Zuzanu Čaputovou, pro níž jde o první setkání ve visegrádském formátu. Ve svém vystoupení prezident republiky dále zdůraznil, že Visegrádská skupina představuje a měla by i nadále představovat „rozumnou Evropu“, což se stalo i sloganem českého předsednictví ve V4. Znamená to mj. to, že se otevřeně a férově, bez příkras a zbytečné korektnosti, budeme věnovat podstatným strategickým výzvám, kterým současná Evropa čelí. 

Debata ukázala, že mezi takové výzvy patří bezpečnost vč. rizik ilegální migrace (v této souvislosti rezident republiky vyzdvihl jako velký úspěch visegrádské skupiny odmítnutí migračních kvót), klimatická změna a energetická soběstačnost, digitalizace a robotizace, stav (zejména dopravní) infrastruktury a udržení vnitřního trhu. Všechny tyto oblasti představují příležitost pro visegrádskou spolupráci. Ta může být úspěšná jen tehdy, zůstanou-li země jednotné, k čemuž vyzvali všichni přítomní prezidenti. 

Druhý blok se konkrétněji věnoval aktuálním otázkám a problémům v EU, zejm. pak víceletému rozpočtovému rámci, energetice a klimatické politice, Brexitu a vybraným konkrétním infrastrukturním projektům.

Prezident republiky jako hlavní současný problém označil Brexit. Prezidenti se shodli, že otevřeny jsou všechny scénáře Brexitu, přičemž V4 země jsou připraveny podpořit případnou žádost UK o prodloužení lhůty pro vystoupení z EU.

V souvislosti s novým víceletým finančním rámcem EU prezidenti souhlasili, že pro V4 jsou priority udržení adekvátního financování v oblastech koheze, zemědělství a dopravní infrastruktury.

Všichni prezidenti také zdůraznili, že klimatická opatření musí jít ruku v ruce s průmyslem a konkurenceschopností a musí zohledňovat specifickou situaci a potřeby v jednotlivých zemích.

Autor: Jiří Ovčáček, ředitel Odboru tiskového a tiskový mluvčí prezidenta republiky, Lány, ČR, 3.10.2019

Zdroj:

http://www.v4summit2019.cz/

https://www.hrad.cz/cs/pro-media/tiskove-zpravy/aktualni-tiskove-zpravy/prvni-den-jednani-prezidentu-visegradske-skupiny-15036

https://www.hrad.cz/cs/prezident-cr/soucasny-prezident-cr/vybrane-projevy-a-rozhovory/pripitek-prezidenta-republiky-pri-pracovnim-obede-prezidentu-zemi-v4-15037

https://www.hrad.cz/cs/pro-media/tiskove-zpravy/aktualni-tiskove-zpravy/setkani-prezidentu-zemi-v4-na-zamku-v-lanech-15016


 

 

 

21. zář, 2019
Ve dnech 19. a 20. září proběhlo v Ostravě zasedání ministrů obrany zemí Visegrádské čtyřky (V4). Ministři ČR, Slovenska, Polska a Maďarska Lubomír Metnar, Peter Gajdoš, Mariusz Blaszczak a Tibor Benkő řešili rozvoj vzájemné spolupráce...
 

Po čtvrtečním slavnostním uvítacím ceremoniálu, při kterém za účasti ministrů a delegací zazněly hymny všech čtyř států, pokračoval program dnes dvěma bloky jednání v konferenčních prostorách Dolní oblasti Vítkovice.

V prvním bloku představil Lubomír Metnar priority českého předsednictví. ČR chce i nadále pokračovat ve vytváření bojových uskupení EU, což je největším důkazem spolupráce V4. Další prioritou je zahájit užší spolupráci ve společných nákupech.

„Ubrali jsme na přehnaných ambicích a plánech. Chceme začít něčím reálným a to je společný nákup munice. V dlouhodobém horizontu vidíme potenciál ve společném výcviku na podzvukových letounech, nákupu ručních zbraní nebo modernizaci tanků T-72. Ta je i příležitostí pro spolupráci našich podniků,“ shrnul ministr Metnar.

Dále uvedl, že v rámci dalších priorit chceme nadále pokračovat ve spolupráci ve formátu V4+, tedy jednat s ministerstvy obrany Německa, Francie a Velké Británie. Náčelníci generálních štábů také zahájili diskuse o nalezení možného společného zahraničního operačního působení vojáků V4.

Druhý blok zasedání se týkal aktuálních bezpečnostních témat v NATO a EU. Aliance neustále intenzivně pracuje na aktualizaci přístupu k výzvám jak na východě, tak na jihu. Unijní témata se zabývala především migrační krizí, kde panuje shoda na odmítání povinných kvót.

Na závěrečné tiskové konferenci Lubomír Metnar vyzdvihl vzájemnou spolupráci zemí V4. „Chci zdůraznit, že naše spolupráce funguje. V oblasti obrany máme společné zájmy a všichni si uvědomujeme, že jednotný postoj posiluje pozici našich zemí v EU a NATO. Vlajkovou lodí a konkrétním důkazem naší spolupráce jsou V4 bojová uskupení EU a společné V4 logistické velitelství NATO v Polsku,“ uvedl ministr Metnar.

Na závěr dne uctili český a polský ministr u památníku v Těrlicku polské letce, kteří zde zahynuli při letecké nehodě v roce 1932 během letu na letecký den do Prahy.

Autor: MOCR.army.cz, Jan Kouba, Ostrava, ČR, 21.9.2019

Zdroj: