MEZIMOŘÍ - TROJMOŘÍ
Švýcarský Neue Zürcher Zeitung am Sonntag vydal komentář Maximiliána Zecha, který se zabývá střední a východní Evropou...
Napřed k autorovi komentáře. Není to žádné natvrdlé sluníčko. Například jeho dřívější komentáře se zastávají kritiků islámu a požadují zachování svobody slova. Též kritizují bezbřehý liberalismus dneška.
Národní & kulturní bohatství, jako obrana, před jakoukoliv celosvětovou ideologií
Zech se dívá do historie států střední & východní Evropy a popisuje na nich, proč se tyto státy nechtějí vzdát národní identity a kultury. Píše, že to byla mnohdy jediná ochrana pro národy, které patřily pod Rakousko - Uherskou monarchii, později pod Německou III. říši či Sovětský svaz. Jak známo, monarchie tyto vlastenecké aktivity nepodporovala, stejně jako nacistická III. říše nebo Sovětský svaz ve svém počátku. Marx i Lenin chtěli celosvětovou vlast pro dělníky. O tom, že šlo o Němce, Čechy, Poláky atd., nebyla v klasickém marxismu řeč. Změnil to až Stalin ve "Velké vlastenecké válce" Sovětů proti Němcům. Tento směr potom fungoval až do pádu komunismu ve Východním bloku. Všechny tehdejší sovětské satelity, Československo, Polsko, Maďarsko, Bulharsko, Rumunsko, atd., sice byly v područí Moskvy a komunistické ideologie, zároveň ale podporovaly myšlenku vlastního národa. Byla to v podstatě myšlenka antikomunistická, protože komunismus nezná národ, zná jen dělníka.
90 léta 20. století
Po pádu komunismu začátkem 90 let, se střední a východní Evropa snažila dohnat západní Evropu po všech směrech, a to i ve směru zapomenutí na národní myšlenku. EHS, potom ES a následně EU ( = Evropský svaz) měla být jedna velká vlast, bez ohledu na národnost. Jenže právě s tím mají státy střední a východní Evropy historickou zkušenost, a to zkušenost negativní. Likvidace jejich národního a kulturního dědictví pro ně znamená likvidaci samotnou. Kosmopolitní multikulturní svět, který mezitím budovali na západě, jim značně připomíná doby, kdy jejich země neprosperovaly. A nejde jen o prosperitu ekonomickou. Formu volného trhu a svobodného podnikání tyto země přijaly, ovšem už vystřízlivěly z toho, že vše ze "západu", je skvělé a potřebné.
Paradox konzervativně-národní pravice & národní socialisté
Paradoxem stran v Polsku, Maďarsku, ale i Česku nebo na Slovensku je to, že v Polsku jde o pravici, stejně jako v Maďarsku, ale jejich politika národovecká. Je v podstatě pokračováním revolucemi z roku 1989 zpřetrhané politiky "národních komunistů", což ale neznamená, že by to byli komunisté. Jen se prostě přirozeně vrací k modelu, který střední & východní Evropa preferuje. V Česku nabídl miliardář Babiš mix pravice, národovectví, levice a konzervatismu, okořeněno liberalismem, který je ovšem ryze český a EU do toho nemá co mluvit. Na Slovensku zase se Smer posunul od původní socdem strany prozápadního střihu k národovecko-konzervativně sociálním hodnotám.
Varování už v roce 1992
V roce 1992 historik a odborník na východní Evropu Gerhard Wettig varoval před zaváděním nadnárodních hodnot Západu do střední a východní Evropy:
„Bez, nebo dokonce proti národnímu principu, nelze ve střední a východní Evropě navázat funkční ani trvalý řád. Je proto důležité nasměrovat národní smýšlení pozitivním a konstruktivním směrem."
Na Západě to však nepochopili, nebo nechtěli chápat...
Autor: Maximilián Zech, Curich, Švýcarsko, TGM, Praha, ČR, 8.12.2019
Zdroj:
Zasedání vlád Polska & Česka se neslo jak v duchu kooperace na formátu V4, tak i na formátu iniciativy Trojmoří...
IV. summit Iniciativy Trojmoří se konal ve Slovinské Lublani...
Podle hostitele, slovinského prezidenta Boruta Pahora, účastníci rokování podpořili všechny základní cíle iniciativy Trojmoří, která sdružuje 12 zemí mezi Baltským, Jaderským a Černým mořem, včetně České republiky. Kromě zrychlení ekonomického růstu jde o modernizaci infrastruktury, což se týká posílení dopravy, energetiky a digitálního propojení.
Mluvčí Pražského hradu Jiří Ovčáček na twitteru mimo jiné poznamenal:
"Panu prezidentovi
se podařilo prosadit do společného prohlášení summitu Iniciativy tří moří pasáž podporující efektivní hospodaření s vodou, včetně propojování řek a vodních cest."
Prezident Zeman na summitu propagoval projekt kanál Dunaj - Odra - Labe.
Slovinský list Delo napsal, že podle odhadu Evropské investiční banky by státy zapojené do iniciativy potřebovaly pro investice do roku 2030, jen pokud jde o infrastrukturu, kolem 500 miliard eur.
Účastníci obchodního fóra, které summit iniciativy provázelo, podle deníku poukázali na to, že hlavními úkoly při investicích je získat soukromý kapitál, využít podpůrné mechanismy a zajistit spolupráci mezi zeměmi.
Do iniciativy Trojmoří je kromě Česka a Slovinska zapojeno Slovensko, Polsko, Maďarsko, Chorvatsko, Litva, Lotyšsko, Estonsko, Bulharsko, Rumunsko a jako jediná nepostkomunistická země také Rakousko. Tento region tvoří téměř třetinu celkové rozlohy Evropské unie a žije v něm 112 milionů obyvatel.
Autor: TGM, Praha, ČR, 10.6.2019
Zdroj:
https://www.investicniweb.cz/news-summit-iniciativy-trojmori-podporil-vznik-investicniho-fondu/
Panu prezidentovi se podařilo prosadit do společného prohlášení summitu Iniciativy tří moří pasáž podporující efektivní hospodaření s vodou, včetně propojování řek a vodních cest.
Premiér České republiky Andrej Babiš jednal s předsedou Národní rady Slovinské republiky
Alojzem Kovšcou. Mezi hlavními tématy jednání byla regionální spolupráce, migrace či clearingový dluh po bývalé Jugoslávii.
Premiér Babiš zmínil zájem ČR o užší spolupráci se Slovinskem v regionálních sdruženích – kromě Visegradské skupiny zejména v rámci Slavkovského formátu. ČR uvítá, pokud se Slovinsko stane jednou z prvních partnerských zemí tohoto uskupení, které sdružuje Rakousko, Slovensko a Českou republiku.
Oba politici dále hovořili o podpoře návratu migrantů do zemí původu a ochraně vnějších hranic EU. Pokud jde o reformu společného evropského azylového systému, ČR odmítá provizorní řešení, jakými jsou např. dočasná vyloďovací opatření ve Středomoří.
Hospodářská spolupráce mezi ČR a Slovinskem je mimořádně dobrá. Z hlediska obchodní výměny je Slovinsko druhým největším partnerem ČR v jihovýchodní Evropě. Obrat vzájemného obchodu loni vzrostl na 1,5 miliardy eur, na straně českého vývozu byl podporován především popularitou českých automobilů na slovinském trhu. V roce 2018 meziročně vzrostl český vývoz do Slovinska o 12 % a dovoz o 15 %.
Začátkem června se právě ve Slovinské Lublani uskuteční summit iniciativy Trojmoří. Na summit za Česko zavítá prezident Zeman.
Autor: TGM, Praha, ČR, 25.4.2019
Zdroj:
Vyzkoušejte SimpleSite zdarma
Nové komentáře