11. bře, 2020

ExJUGOSLÁVIE: 14 let od justiční vraždy Slobodana Miloševiče

Poslední Jugoslávský prezident, zemřel 11. března 2006 v cele v Haagu...

Měl jsem tehdy službu v brněnské redakci TV Nova. Byla sobota a po páteční trošku veselejší noci, jsem šel spát rovnou do redakce. Ráno mě probudila zpráva v televizi, která byla puštěná v newsroomu. Miloševič zemřel. A hned se střídali různí politologové (už tehdy na ČT 24) a říkali, že to byl zločinec atd...
 
Takže oficiální fakta:
 
Milošević byl dne 1. dubna 2001 v souladu s mezinárodním zatykačem, který byl vydán ještě během bombardování Jugoslávie, zatčen. Zatýkání trvalo celkem 7 hodin. Dne 28. června 2001 byl poté rozhodnutím jugoslávské vlády č. 37/2001 vydán Mezinárodnímu tribunálu v Haagu.
 
Soudní proces s Miloševićem začal v únoru 2002 pro obvinění z genocidy, válečných zločinů a zločinů proti lidskosti, spolu s dalšími srbskými, muslimskými a chorvatskými generály.
 
Dne 11. března 2006 byl nalezen ve své cele mrtev. Dle oficiální zprávy Haagu byl příčinou infarkt myokardu. Infarkt jako příčinu smrti potvrdili i ruští lékaři. Bývalý prezident byl 18. března 2006 pohřben ve svém rodném městě Požarevac na pozemku rodinné usedlosti.
 
Dne 24. března 2016 vynesl soud rozsudek nad Bosenskosrbským předákem Radovanem Karadžićem. Ve více než dvouapůltisícistránkovém rozsudku zmínil také otázku viny samotného Slobodana Miloševiće. Tato zmínka je některými vykládána jako jeho zproštění viny, jiní takový výklad mírnili.
 

Teď reálná fakta:

Miloševič nebyl soudem v Haagu za nic odsouzen, protože mu za celých 5 let nebyla prokázáno absolutně nic. Slovo, že soud něco zmínil, nemá žádnou právní váhu. To, že mu za celou dobu nebylo nic prokázáno a hromada důkazů se ukázala být falešnými, vypovídá jasně o jeho plné nevině. Jenže politicko-mediální poptávka zněla: "Miloševič je vinnen", je to arcilotr atd... 

Mezinárodní soud v Haagu, byl soudem, který neměl žádnou právní ani morální hodnotu. Pokud by jím chtěl být, neodsuzoval by hlavně Srby a nepropouštěl by muslimy a Chorvaty, u kterých bylo plno jasných a přímých důkazů válečných zločinů a genocidy, viz chorvatský generál Ante Gotovina. Ten vedl tzv. operaci "Bouře", přímo s leteckou podporou NATO. Při ní bylo vyhnáno z tzv. Republiky Srbská krajina na 250 tisíc Srbů a zabiti ti, kteří zůstali. Gotovina byl napřed po dlouhém ukrývání na ostrově Tenerife zatčen a následně odsouzen soudem ke 24 letům vězení, aby byl po roce věznění v roce 2012 soudem v Haagu osvobozen a propuštěn...

Pokud by měla být sjednána spravedlnost, musel by soud v Haagu soudit i NATO, jejího někdejšího šéfa Javiera Solanu, prezidenta USA Billa Clintona a krvavou ministryni zahraničí USA, Madeleine "Madlu" Albrightovou. Za zločiny válečné, proti lidskosti, používání nepovolených zbraní (pumy s odlehčeným uranem) útoky na civilní cíle (železnice, nemocnice, školy atd...)

Válka v bývalé Jugoslávii, byla tragedií, která se nese v tomto prostoru od nepaměti. Rozpínající se Islám v Bosně a odstředivé tendence Ustašovců v Chorvatsku i některé Srbské aktivity, které Srbům neslouží zrovna ke cti, jsou sudem střelného prachu. Nicméně podpora tehdejších vůdců Západní Evropy, právě těmto chorvatským a muslimským tendencím, byli tím hlavním knotem jenž ji v 90. letech zažehl. Jsou prokázána porušování zbrojního embarga Německem, které vyzbrojovalo jak Chorvaty, tak muslimy. Stejně tak jasně přiznaná podpora Chorvatům a muslimům ze strany NATO, které spáchalo na území bývalé Jugoslávie nespočet válečných zločinů...

Pokud si mám vybrat v tomto sporu nějakou stranu, volím stranu Srbskou, protože po staletí brání naši civilizaci proti Islámskému světu zla a několikrát podpořila i naši věc, jak v roce 1938, tak v roce 1968 a jsem rád, že se Srbům za bombardování z roku 1999 omluvil i americký prezident Donald Trump a i náš prezident Miloš Zeman, který vyznamenal srbského patriota a slavného režiséra Emira Nemanja Kusturicu...

Autor: TGM, Praha, ČR, 11.3.2020