26. srp, 2018

POVÍDKA PRO DNEŠEK: Odstín III., emirát

Rok 2032. Uplynuly dva roky od doby, kdy jsem byla provdána za emíra Hamida al-Rišwana, bohatého velmože, otrokáře a pána Molenbeeku...

Rok ode dne, kdy jsem mu porodila dvojčata, syny a pár měsíců od smrti první manželky Aiši, na jejíž místo nastoupila, ještě žárlivější a nesnesitelnější Danya.
 
Ta mě naprosto nenávidí, i protože jsem mu porodila Hakima a Ahmeda, zatímco ona mu dala jen dcery. Její prvenství vycházející z věku se tak otřáslo a já stoupám v žebříčku oblíbenosti u mého milovaného emíra. Její ponížení se projevilo i tím, že jí dal zahalit do burky, zatímco já už nemusím nosit nikáb, stačí hidžáb. A dokonce mohu mít vlastního eunucha, což se prý emírovým ženám, tak rychle nepoštěstí získat.
 
Jistě, jsou tu ještě dvě manželky, ale jedna je neduživá Kara, kterou emír používá jen
k bičování a trýznění a druhá je Safia, která je neplodná a pouze se stará o domácnost, vaří, vyšívá a uklízí. K ničemu jinému ty dvě nejsou dobré.
 
Z patra sleduji Danyu, jak dohlíží na ty své malé hnusné čarodějnice, zatímco stojím na
vysoké terase emírova paláce na okraji Bruselu. Palác je obklopen zahradami a rozlehlými pozemky, kde se pachtí otroci a emírovi nevolníci. Spousta stromů, zeleně, keřů, trávy a květin, příjemné místo na pohled. Uklidňující, jen přerušované pár cestičkami.
 
Ráda chodím na terasy našeho paláce, odkud mohu sledovat moře. Z Bruselu jsme se
odstěhovali po posledním povstání křesťanů, které skončilo desetitisícovým masakrem, stanným právem a zničením poloviny města. Polovina města jsou trosky a druhá polovina se změnila na továrny, fabriky a zbrojovky pro armádu Spojených evropských emirátů a její turecké spojence. Nemělo cenu tedy zůstávat v tak ohavném, rozpadlém a jedovatém místě, jako je Brusel.
 
„Danya je opět těhotná,“ šeptá mi eunuch, který kdysi býval studentem genderových nauk.
 
Dnes už je to dospělí kleštěnec, prohnaný, ambiciózní a dychtící po moci v novém světovém řádu islámu. Mě si vybral, protože jsem mladá, protože jsem krásná, a protože pro mě má emír slabost.
 
„Pokud vrhne syna, může tě oslabit.“
 
„Pochopitelně. Zatím dala emírovi na krk jen tři věna pro budoucí manžele, tři hrozby, že
přijde o majetek v dědictvích. Já mu dala dva syny.“
 
„Neměla bys zase otěhotnět?“
„Počkám, co se jí narodí.“
„A když se narodí chlapec?“
 
„Narodit se může, ale přežít nemusí,“ řekla jsem s úsměvem. Já budu první emírovou
manželkou, já budu vládnout jeho harému, jeho otrokům a jeho majetku.
 
I eunuch se usmívá. „Proč mám takový pocit, že bych tě nikdy neměl nasrat?“ pak sebou
trhne. Z dálky je slyšet dupot a funění. Povědomá znamení, že se blíží náš zavalitý a špinavý manžel, který tak rád chodí v kvádrech, které mu nepadnou a s prošoupanými boty, ověšen zlatými šperky, které si nakoupil za prodej otroků. Opět ho doprovází suita všemožných drábů a strážců, křičí, ale není mu rozumět, vzteká se, pak slyším nadávky.
 
Danya udělá další z řady svých hloupostí. Přiběhne k němu, aby ho uklidnila, aby zmírnila
jeho vztek, ale on si vybije vztek na ní. Jedna facka, druhá facka, rána do oko a Danya raději ustoupí. Emír pokračuje v něčem, co je snad rychlou chůzí a drápe se po schodech na terasu. Já se bát nemusím. Vztek si vybil na Danye a po vyšplhání tuctu schodů bude strašlivě unavený.
 
„Danyo, přebíráš domácnost. Jde se do války.“
„Do války?“ předstírala jsem překvapení a hrůzu, přestože jsem věděla, že je jen otázka času,
kdy válka vypukne.
 
„Nejvyšší šúra evropské islámské revoluce oznámila, že během týdne vyhlásíme válku
Trojmoří. Apeninský a iberský emirát už přechází na válečné hospodářství, aby z týlu zásobovali frontová vojska, zatímco já…“ povzdychne si emír. „Franský velkoemír Qazím mě jmenovala velitelem vojsk, které zaútočí na Rakouskou konfederální republiku. On ví, že nejsem voják, že jsem obchodník, právník, úředník… přesto mě tam chce nahnat.“
 
„Chce tě tam nahnat, protože ti dluží padesát biliónů nových eur. Nechce ti je splatit. Padesát
biliónů je sice pakatel, ale bojí se, že si to budeš chtít vybrat v protislužbě. Je to zmetek.“
Zpráskaný pes svěsí hlavu a chystá se jít do války.
 
Autor: Herakleios Stalker, Praha, ČR, 26.8.2018