20. led, 2019

FRANCIE & NĚMECKO: Elysejská smlouva dvě – Velká franská říše 2.0

S blížícím se odchodem Británie a formování suverénních bloků jako je Visegrád 4 a jeho spojenectví s Itálií a Rakouskem, se začíná čím dál tím více ukazovat i jiný trend a to je trend tandem, kdysi rozdělené Franské říše...

Před dvanácti sty lety se rozdělila Franská říše na Východofranskou a Západofranskou. Na německou a francouzskou část. Nyní, pod vedením Macrona a Merkelové, si tyto dvě ničivé hordy, staletí proti sobě válčící, opět padají do náruče a to v podobě II. Elysejské smlouvy, také nazývané jako Smlouva z Cách.

Původní Elysejská smlouva o přátelství a spolupráci mezi Německem a Francií byla podepsána v roce 1963. Jejími signatáři byl francouzský president Charles de Gaulle, premiér Georges Pompidou a ministr zahraničí de Murville za Francii a kancléř Konrád Adenauer a ministr zahraničí Gerhard Schroder (shoda jmen s pozdějším premiérem za SPD) za Spolkovou republiku Německo.

Tato smlouva se oficiálně zabývala otázkami bezpečnosti, vyřešení vztahů a jejich normalizaci, zabývala se prioritami vzdělávání a rozvoje, ale skutečným cílem smlouvy ze strany Francie bylo omezit vazby mezi Německem a Spojenými státy americkými. De Gaulle vnímal Západní Německo jako vazala USA a do určité míry měl pravdu, protože smlouva byla Bundestagem přijata, až s doplňkem, že oba státy budou usilovat o posílení vazeb s USA. Stalo se tak na nátlak americké diplomacie.

22. ledna 2019 má být při příležitosti 56. výročí podepsána nová smlouva. Ta už se podepisuje za jiných okolností. Za okolností, kdy je Evropa díky EU v rozkladu, pod tlakem migrantských vln, za situace, kdy se pod tlakem prezidenta USA Donalda J.Trumpa oba státy, Německo a Francie, odřízli od Spojených států amerických. Nová smlouva z Cách, má jen potvrdit pokračující trend, že z Evropské unie se stává tandem Francie-Německo a jejich protektoráty. Má k tomu dojít skrze politická rozhodnutí a dohody, skrze propojení infrastruktury, skrze posílení hospodářských vazeb, skrze propojení sociálních služeb, tohle vše bude obsaženo v nové smlouvě.

Paříž, kromě jiného, podpoří nárok Berlína na stálé křeslo v RB OSN. Pomineme-li fakt, že OSN je zbankrotovaná a islamizovaná organizace a to, že Německo jako strůjce II. světové války nemá stálé místo v Radě bezpečnosti OSN je jasným stanovením toho, kdo válku začal, a kdo jí prohrál. Pokud Berlín získá místo v RB OSN, bude to další revize výsledků II. světové války a Francouzi tomu nadšeně tleskají. Asi se jim okupace Německem líbila.

Nyní je, proto více než kdy jindy nutné podpořit hnutí Žlutých vest a jejich boj proti Macronovi, protože jen pád jeho režimu může zabránit pokračujícímu historickému revizionismu, obnově Velké franské říše a posílení fransko-německé moci nad Evropskou unií. Pokud padne Macron, Merkelová, či její nástupnice, přijdou tak o strategického partnera a smlouva z Cách se stane jen tím, čím má být. Toaletním papírem.

Autor: Herakleios Stalker, Praha, ČR, 20.1.2019